15 Co 71/2024
č. j. 15 Co 71/2024-252
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozhodnutí 3. 10. 2024
- OS Karviná 115 C 424/2022-203
- KS Ostrava 15 Co 71/2024-252
Citované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 112 § 142 § 148 § 150 § 160 § 213 § 220 § 224
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2592
Plný text
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO žalobkyně sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 118 096 Kč s příslušenstvím a o na nahrazení projevu vůle, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 5. 1. 2024, č. j. 115 C 424/2022-203,
I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. mění následovně:Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost převzít 3. část díla zhotoveného dle smlouvy na zhotovení projektové dokumentace, výkonu inženýrské činnosti, autorského dozoru a koordinátora BOZP po dobu přípravy stavby ze dne 24. 2. 2021, ve znění dodatku č. 1 ze dne 22. 2. 2022, a toto převzetí písemně stvrdit, se zamítá.
II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění následovně:Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 118 096 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 118 096 Kč za dobu od 23. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na plnou náhradu nákladů řízení částku 77 261 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné částku 4 610 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení částku 25 148 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Okresní soud v záhlaví označeným rozsudkem uložil žalované povinnost převzít 3. část díla zhotoveného dle smlouvy na zhotovení projektové dokumentace, výkon inženýrské činnosti, autorského dozoru a koordinátora BOZP po dobu přípravy stavby ze dne 24. 2. 2021 ve znění Dodatku č. 1 ze dne 22. 2. 2022 a toto převzetí písemně stvrdit, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), uložil žalované dále povinnost zaplatit žalobkyni částku 118 096 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 118 096 Kč za dobu od 23. 5. 2022 do zaplacení (výrok II.), dále povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 95 123 Kč (výrok III.) a na náhradě nákladů řízení zaplatit státu částku 4 610 Kč (výrok IV.).
2. Žalovaná napadla rozsudek včasným odvoláním, a to v jeho plném rozsahu, navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítl a uložil jí povinnost nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů. Žalovaná namítala, že okresní soud nesprávně v rozporu se smluvními ujednáními stran ve smlouvě o dílo dovodil, že žalobkyně nebyla vázána příkazy žalované, dále nesprávně dovodil, že žalobkyně dílo řádně a včas dokončila a že jí vznikl nárok na cenu díla. Dále zdůraznila, že výroky o nahrazení projevu vůle převzít dílo a výrok o uložení povinnosti zaplatit cenu díla nemohou stát vedle sebe a jsou vnitřně rozporné. Jelikož byla sjednáno protokolární předání a převzetí díla jako základní podmínka pro vznik nároku na cenu díla, pak okresní soud nemohl rozhodnout o uložení povinnosti zaplatit cenu díla, když nárok na ni žalobkyni ke dni rozhodnutí nevznikl a už vůbec se nemohl stát splatným, protože dílo protokolárně předáno nebylo. Nadto výrok I. o nahrazení projevu vůle je neurčitý, neboť z něj není jasné, jaká dokumentace a s jakým konkrétním obsahem (zda původní, či opravená, či jinak doplněná) a v jaké podobě má být převzata. Okresní soud učinil ve věci nesprávné skutkové i právní závěry a v důsledku tohoto je rozhodnutí nesprávné. Předně okresní soud nesprávně dovodil v rozporu se smluvním ujednáním v čl. VI. odst. 1 písm. b) smlouvy o dílo, že žalobkyně nebyla vázána příkazy a pokyny žalované. Výslechy svědků pí. , jméno FO, , p. , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , p. , jméno FO, , pí. , jméno FO, , Anonymizováno, a pí. , jméno FO, , bylo prokázáno, že žalovaná dala žalobkyni jednoznačný pokyn k vypracování projektové dokumentace na střešní konstrukci ze dřeva a toto zadání žalobkyně nesplnila, když naprojektovala konstrukci z ocele. Žalovaná dále namítala, že strany ve smlouvě o dílo podrobně upravily proces předání díla, i to, že k provedení díla dojde protokolárním předáním a převzetím díla a žalobkyně není oprávněna ani vyúčtovat cenu díla bez toho, aby bylo dílo protokolárně předáno. Okresní soud tedy zavázal žalovanou k zaplacení ceny díla, která ke dni rozhodnutí soudu ani nemohla být splatná. Okresní soud rovněž nesprávně dovodil, že žalobkyně dílo provedla řádně a bez vad a že by žalované vznikla povinnost převzít dílo. Dílo bylo provedeno opožděně, vadně a žalovaná dílo nepřevzala zcela odůvodněně. Kromě toho, že obsahově byla dokumentace provedena na konstrukci z ocelových vazníků, ačkoliv žalovaná dala žalobkyni pokyn na projektování konstrukčního řešení ze dřeva, tak dne 28. 3. 2022 (kdy mělo být dílo dokončeno a předáno) byla dokumentace předložena bez rozpočtu, ačkoliv tento měl být součástí díla, rozpočet byl dodán až 13. 4. 2022, avšak s chybami, na které žalobkyně upozornila žalovanou, dále nebylo dílo předáno způsobem a ve formě sjednané v čl. III. 2. 2. 4. smlouvy, neboť nebyla předložena k převzetí ve 4 listinných vyhotoveních a 2x na CD. Žalovaná měla povinnost dílo převzít jen bude-li bez jakýchkoliv vad a nedodělků, jak stanoví čl. III. 6 smlouvy, a proto jí nevznikla povinnost dílo převzít a dílo nepřevzala oprávněně, a proto je i výrok I. nesprávný.
3. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku v jeho plném rozsahu jako správného. Souhlasila s námitkou žalované, že byla povinna se řídit pokyny žalované, avšak nesouhlasila s tvrzením žalované, že by bylo prokázáno, že by žalobkyně obdržela od žalované pokyn na zhotovení dokumentace pro stavbu střechy z dřevěné konstrukce, přičemž žalobkyně žalovanou informovala nejpozději ke dni 17. 3. 2022 o tom, že byla zvolena ocelová konstrukce střechy a žalovaná se k zápisu z tohoto kontrolního dne nikterak nevyjádřila. Pokud žalobkyně dodala dokumentaci žalované toliko e-mailem, a nikoliv v listinné podobě a na CD, pak projektová dokumentace je nehmotné dílo a CD ROM je jen nosičem, a nikoliv dílem samotným. Ke dni 28. 3. 2022, kdy měla žalobkyně dílo dokončit, byla nejhorší doba covidové situace, přesto žalobkyně do sjednaného data 28. 3. 2022 poslala dokumentaci elektronicky a do 13. 4. 2022 ji doplnila i o rozpočet. Byť dodala dílo s patnáctidenním zpožděním, umožnila přesto žalované s dílem nakládat a toto zpoždění nemohlo být podstatným porušením smlouvy, a tedy důvodem k odstoupení od smlouvy ze strany žalované. Rovněž námitky žalované o předčasnosti žaloby na zaplacení ceny díla jsou nedůvodné, neboť žalované vznikla povinnost dílo převzít, dílo bylo řádné a bez vad, žalobkyně umožnila žalované s dílem nakládat (což pro vznik nároku na cenu díla postačuje), a proto je žalovaná povinna zaplatit sjednanou cenu díla žalobkyni.
4. Odvolací soud hodnotí odvolání žalované jako včasné, přípustné, podané osobou subjektivně legitimovanou.
5. Odvolací soud proto k odvolání žalované proto přezkoumal rozsudek okresního soudu v plném rozsahu, a to včetně řízení vydání rozsudku předcházejícího. Při přezkumu postupoval dle § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.“). Vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. odvolací soud neshledal, jejich existenci pak nenamítali ani účastníci řízení. Odvolací soud pak dospěl k závěru, že odvolání žalované je plně důvodné a byly splněny podmínky pro změnu rozsudku dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
6. Z dosavadního obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne 30. 11. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 118 096 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 23. 5. 2022 do zaplacení jako ceny díla za třetí část díla dle smlouvy o dílo ze dne 24. 2. 2021 a dodatku č. 1 ze dne 22. 2. 2022. Žalobkyně tvrdila, že dokončila a předala dílo žalované dne 13. 4. 2022, přičemž žalovaná odmítla dílo převzít, dne 9. 5. 2022 od smlouvy o dílo nedůvodně odstoupila, žalobkyně vystavila na cenu třetí části díla fakturu č. , Anonymizováno, dne 22. 4. 2022, kterou však žalovaná odmítla uhradit. Žalovaná v obraně proti žalobě navrhovala zamítnutí žaloby, namítala, že dílo nebylo řádně a bez vad provedeno (konstrukce byla naprojektována z ocele namísto ze dřeva, ač byl tento pokyn žalobkyni dán), nebyla předána v potřebném počtu listinných vyhotovení ani sjednaným způsobem a formou (na CD), dílo nebylo provedeno ani včas, obsahovalo i chyby v rozpočtu, a proto dílo odmítla převzít. Následně od smlouvy o dílo na třetí část díla dopisem ze dne 9. 5. 2022 pro prodlení s dodáním díla ve sjednaném termínu plnění odstoupila, přičemž bylo ujednáno, že prodlení s dodáním díla je podstatnou vadou, odstoupením smlouva ohledně třetí části díla zanikla. Nadto předávací protokol byl ujednán jako podmínka vzniku nároku na cenu díla a její splatnost, a proto je žaloba žalobkyně na zaplacení ceny díla, když neexistuje předávací protokol podepsaný oběma stranami, zcela předčasná a bez dalšího dokazování ohledně vad díla by měla být zamítnuta.
7. Po uplatnění obrany žalované, že je žaloba na cenu díla bez podepsaného protokolu o předání a převzetí předčasná a tedy nedůvodná, podala žalobkyně proti žalované u Okresního soudu v Karviné dne 22. 5. 2023 další žalobu, a to na nahrazení projevu vůle převzít 3. část díla a toto převzetí stvrdit podpisem, tato žaloba byla vedena pod sp. zn. 106 C 161/2023.
8. Okresní soud poté, co bylo jeho usnesení o přerušení řízení do skončení řízení sp. zn. 106 C 261/2023 změněno odvolacím soudem tak, že se řízení nepřerušuje, usnesením ze dne 31. 8. 2023, č. j. 115 C 424/2022-102, obě řízení spojil dle § 112 odst. 1 o. s. ř. ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že budou vedeny pod sp. zn. 115 C 424/2022, usnesení nabylo právní moci dne 5. 9. 2023.
9. Okresní soud po provedení rozsáhlého dokazování (listinami, výslechy) dospěl k závěru, že účastníci spolu uzavřeli dne 24. 2. 2021 písemnou smlouvu o dílo, dílo bylo rozděleno do tří samostatných dílčích částí, předmětem třetí části byl závazek žalobkyně jako zhotovitele do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci stavebního povolení (do 28. 3. 2022) zhotovit pro žalovanou dílo spočívající v projektové dokumentaci pro provádění stavby, která bude obsahovat veškeré náležitosti stanovené stavebním zákonem a souvisejícími předpisy, jedno vyhotovení bude obsahovat oceněný soupis prací, tzv. oceněný položkový rozpočet nákladů na stavby, dokumentace bude žalobkyni jako objednatelce předána ve 4 listinných výtiscích a 2x na CD, přičemž dle čl. III. bod 3.6. smlouvy se žalovaná zavázala dílo převzít v případě, že bude bez vad a nedodělků. Cena díla za třetí část díla byla sjednána (ve znění dodatku č. 1) na částku 118 096 Kč a bylo ujednáno, že bude uhrazena po předání a převzetí dokumentace a cenu díla může vyúčtovat pouze na základě předávacího protokolu podepsaného oprávněnými zástupci obou stran. Okresní soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně dostála svým smluvním povinnostem a vypracovala pro žalovanou předmětnou projektovou dokumentaci na stavbu nové střešní konstrukce nad stávající střešní konstrukcí. Skutečnost, že konstrukci žalobkyně naprojektovala z ocelových vazníků, a nikoliv ze dřeva, není vadou díla, protože materiál na konstrukci střechy a ani finanční limit pro stavební řešení díla nebyl ujednán. Nadto žalobkyně jako zhotovitel nebyla dle okresního soudu § 2592 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vázána příkazy ze strany žalované a měla povinnost projektovou dokumentaci vypracovat tak, aby odpovídala statickým a technickým normám. Žalobkyně měla dílo provést do 28. 3. 2022, dne 28. 3. 2022 žalobkyně předala dílo elektronicky žalované bez rozpočtu stavby, ten byl dodán dne 13. 4. 2022 a opravený rozpočet byl dodán dne 14. 4. 2022. Okresní soud ohledně okamžiku, kdy bylo dílo předáno, odkázal na § 2632 o. z. a dovodil, že projektová dokumentace je dílem nehmotného charakteru a zde platí vyvratitelná domněnka, že se má za předané, když bylo dokončeno a žalované umožněno s dílem nakládat, jelikož se 28. 3. 2022 dostala dokumentace do dispozice žalované a žalovaná mohla dle dokumentace postavit střechu tělocvičny, tak mohla s dílem naložit k účelu, k němuž bylo určeno. Dne 28. 3. 2022 bylo zahájeno předávací řízení, po jehož dobu nebyla žalobkyně dle čl. V.4 smlouvy v prodlení, předání rozpočtu stavby o několik dní později není dle okresního soudu podstatným porušením smlouvy o dílo, a proto odstoupení od smlouvy o dílo učiněné žalovanou dopisem ze dne 9. 5. 2022 hodnotí okresní soud jako neplatné. Žalobkyně splnila své povinnosti, vypracovala dokumentaci a tuto předala žalované, která ji však odmítla neoprávněně převzít, i když jí vznikla povinnost dílo převzít. Z tohoto důvodu vyhověl žalobě žalobkyně na nahrazení projevu vůle a uložil žalované povinnost převzít dílo (viz výrok I. rozsudku). Ohledně nároku na zaplacení ceny díla ve výši 118 096 Kč a námitky žalované, že její splatnost ani nemohla nastat, neboť podpis předávacího protokolu byl podmínkou vzniku nároku na cenu díla a následně i splatnosti nároku na cenu díla, okresní soud uvedl, že s touto námitkou nesouhlasí, neboť žalovaná protokol odmítla podepsat zcela bezdůvodně a pro rozhodnutí o nároku na cenu díla si soud může otázku předání a převzetí díla posoudit jako prejudiciální. Kdy nastala splatnost ceny díla okresní soud neodůvodnil, cenu díla uložil žalované zaplatit, a to i spolu s nárokem na zaplacení úroků z prodlení z této částky.
10. Odvolací soud částečně zopakoval dokazování v souladu s § 213 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. smlouvou o dílo včetně dodatku č. 1, výstupy z elektronické komunikace mezi účastníky založené na čl. 111-117 spisu, odstoupením od smlouvy ze dne 9. 5. 2022, dopisem ze dne 21. 4. 2022 a ze dne 28. 4. 2022 a výstupy z elektronické komunikace založené na čl. 68-69 spisu. Odvolací soud podstatná skutková zjištění, která učinil z těchto důkazů, uvede pro stručnost až v rámci právního hodnocení, přičemž vždy bude uvedeno, ze kterého důkazu odvolací soud příslušné skutkové zjištění činí.
11. Odvolací soud dospěl k závěru, že obě žaloby žalobkyně, jež byly spojeny ke společnému řízení, nejsou důvodné.
12. Odvolací soud předně souhlasí se závěrem okresního soudu, že mezi účastníky byla dne 24. 2. 2021 uzavřena platná smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o. z. Ohledně skutkových zjištění ze smlouvy o dílo odvolací soud uvádí, že odkazuje na správná zjištění učiněná okresním soudem v odstavci 6. odůvodnění rozsudku okresního soudu. Předmětem díla bylo zhotovení kompletní projektové dokumentace stavby „Rekonstrukce střechy tělocvičny“ a projednání této dokumentace s dotčenými orgány státní správy a s účastníky územního a stavebního řízení. Dílo bylo smlouvou rozděleno do tří samostatných dílčích plnění (§ 2606 o. z.), tato dílčí plnění je možno dle smlouvy odlišit, tato plnění měla být prováděna a předávána objednateli postupně, rovněž i cena za ně byla sjednána zvlášť za každé plnění. Skutečnost, že jde o dílčí plnění ostatně smluvní strany vyjádřily i výslovně i v čl. VIII. odst. 2 smlouvy o dílo. Za každou samostatnou dílčí část předmětu díla vznikla zvlášť nárok na cenu díla.
13. První částí – prvním dílčím plněním – bylo zaměření stávajícího stavu dotčeného objektu (tělocvičny) a provedení veškerých potřebných průzkumů, další částí díla bylo zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a třetí samostatnou dílčí částí bylo zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby (dále jen „předmětná projektová dokumentace“), přičemž převzetí této části díla a zaplacení ceny za tuto třetí část díla je předmětem řízení.
14. V případě žaloby na zaplacení ceny za příslušnou třetí dílčí část díla, je rozhodným se předně zabývat otázkou, za jakých okolností vznikal zhotoviteli nárok na cenu za třetí část díla. Ustanovení § 2610 odst. 1 o. z. stanoví, že právo na zaplacení ceny za dílo vzniká provedením díla. V ustanovení § 2604 je stanoveno, že dílo je provedeno (a vzniká tedy nárok na cenu díla), je-li dokončeno a předáno. Ustanovení § 2605 odst. 1 o. z. dále stanoví, kdy je dílo dokončeno. V § 2632 o. z. stanoví, že není-li předmětem díla hmotná věc, odevzdá zhotovitel výsledek své činnosti objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití. Odvolací soud však zdůrazňuje, že všechna tato citovaná ustanovení občanského zákoníku jsou dispozitivní, tedy smluvní strany se od těchto ustanovení mohou odchýlit a ujednat si tuto problematiku odchylně. Pouze pokud se neodchýlí a neujednají něco jiného, aplikují se tato dispozitivní ustanovení. Okresní soud dle názoru odvolacího soudu při činění svých závěrů pominul to, že účastníci řízení se od všech výše uvedených ustanovení občanského zákoníku odchýlili a tuto problematiku si v rámci autonomie vůle ujednali zcela odchylně.
15. Ustanovení § 2604 o. z. ke splnění povinnosti zhotovitele provést dílo stanoví dvě podmínky, a to dokončení díla a předání díla, obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Nadále použitelná judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky (srov. závěry rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, nebo ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 5187/2007). Je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla tak, že jde o protokolární předání, nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu. Existence předávacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla (srov. např. rozsudky ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4092/2007, ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 23 Odo 1724/2006, a ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 32 Cdo 358/2012, a rozsudek ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 799/2009, ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 8. 4. 2010, sp. zn. III. ÚS 1821/09, in: www.usoud.cz). Nebyl-li předávací protokol, tvořící hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla, podepsán všemi osobami, které ho podle smlouvy o dílo podepsat měly, není možné dílo považovat za předané a převzaté (srov. již citovaný rozsudek sp. zn. 23 Cdo 799/2009, či usnesení ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4979/2014). Tyto závěry lze plně vztáhnout i na případy postupného provádění díla podle ustanovení § 2606 o. z.
16. Odvolací soud uzavírá, že účastníci si výslovně sjednali protokolární předání a převzetí díla, přičemž protokolární předání a převzetí každé části díla bylo hmotněprávní podmínkou vzniku nároku na příslušnou část ceny díla (viz čl. V., čl. VIII. odst. 3 a odst. 8 smlouvy). Protokol zde zjevně netvořil pouze důkaz o předání a převzetí díla, ale byl hmotněprávní podmínkou toho, aby byl vůbec nárok na cenu díla vznikl a aby bylo možno vystavit fakturu a vyúčtovat cenu díla (tedy i podmínkou toho, kdy mohla nastat splatnost nároku). Bez toho, aby bylo dílo protokolárně předáno a převzato a předávací protokol podepsán oběma oprávněnými zástupce stran (jak stanoví čl. VIII.8. smlouvy), nemohl vzniknout nárok na cenu díla a u nevzniklého nároku na cenu díla ani nemohla nastat jeho splatnost. Jinak řečeno, i kdyby umožnil zhotovitel jakkoliv disponovat objednateli s předmětem díla (například tím, že projektovou dokumentaci zaslal žalované e-mailem, jako tomu bylo v posuzované věci), nelze toto považovat za předání a převzetí díla, pokud nebude dílo předáno a převzato protokolárně, jak ujednali účastníci, přičemž žádný z nich ani netvrdil, že by ujednání v čl. V. a čl. VIII. odst. 3. a odst. 8 smlouvy jakkoliv písemně změnili, když pro změny smlouvy byla sjednána písemná forma a nikdo do nastoupení účinků koncentrace řízení a neúplné apelace ani netvrdil (a ani nevyšlo najevo z obsahu spisu), že by tato ujednaná forma pro změny smlouvy byla dohodou stran opuštěna. To, že žalobkyně tvrdila, že spolu v průběhu smlouvy o dílo řešili věci elektronicky, neznamená, že se dohodli na změně ujednané formy pro změny smlouvy o dílo, přičemž smlouvy bylo možno měnit jen písemnou formou a žádná písemná změna smlouvy ohledně předmětu díla, způsobu a formy jeho předání nebyla ani tvrzena.
17. Jelikož sama žalobkyně v řízení tvrdila, že předávacím protokolem nedisponuje, a nahrazení projevu vůle žalované převzít dílo se domáhá další žalobou, již to samo o sobě postačuje k tomu, aby žaloba na zaplacení ceny za třetí část díla byla vyhodnocena jako nedůvodná, neboť nárok na cenu za třetí část díla bez protokolárního předání díla nevznikl, aniž by bylo nutno zkoumat a zabývat se řešením dalších sporných otázek (například zda žalovaná dala žalobkyni pokyn k tomu, aby konstrukce byla naprojektována ze dřeva či nikoliv apod.).
18. Odvolací soud dále uvádí, že považuje za nesprávnou úvahu okresního soudu, že nárok na cenu díla vznikl proto, že žalovaná neposkytla součinnost k převzetí díla. Okresní soud přehlíží, že i kdyby bylo prokázáno, že žalované vznikla povinnost podepsat protokol o předání díla a ona tento nepodepsala či neposkytla jinou součinnost k převzetí díla, pak tím nenastává stav, že by dílo i tak bylo možno považovat za předané a převzaté, protože strany výslovně najednaly předávací protokol řádně podepsaný jako podmínku vzniku nároku na cenu díla a nenajednaly odchylku pro neposkytnutí součinnosti žalovanou. Bez podepsaného předávacího protokolu by proto ani za této situace nárok na cenu díla nevznikl a žalobkyni by pouze vznikl nárok domáhat se vůči žalované podpisu předávacího protokolu a nahrazení projevu vůle převzetí díla žalovanou žalobou na nahrazení projevu vůle, či například náhrady škody za porušení této smluvní povinnosti.
19. Okresní soud pochybil, pokud přiznal žalobkyni nárok na cenu za třetí část díla, aniž by nárok žalobkyni vznikl, nevznikl-li nárok, nemohl se stát ani splatným, s neexistentním nárokem se žalovaná nemohla dostat ani do prodlení.
20. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku II. rozsudku okresního soudu dle § 220 o. s. ř. změnil a žalobu v tomto rozsahu jako nedůvodnou zamítl, aniž by se musel zabývat tím, zda projektová dokumentace byla obsahově vadná proto, že obsahovala projektované řešení nikoliv ze dřeva, ale z ocele.
21. Odvolací soud se však dále musel zabývat i otázkou, zda-li požadovanou částku na ceně za třetí část díla nebylo možno žalobkyni přiznat z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když z obsahu spisu vyplynulo, že žalovaná měla od nesplněné části smlouvy o dílo 9. 5. 2022 odstoupit a v březnu 2022 a dubnu 2022 se jí dostalo plnění ve formě projektové dokumentace zaslané toliko elektronicky. V případě, že by smlouva o dílo zanikla v důsledku platného a účinného odstoupení od příslušné části smlouvy ze strany žalované, pak by bylo nutno se dále zabývat tím, zda tímto plněním, kterého se dostalo žalované, se mohla bezdůvodně obohatit na úkor žalobkyně a pokud ano, pak v jakém rozsahu.
22. Odvolací soud uvádí, že žalovaná v řízení tvrdila, že od příslušné části smlouvy o dílo na předmětnou projektovou dokumentaci odstoupila dopisem ze dne 9. 5. 2022 (čl. 65 spisu) pro prodlení žalobkyně s provedením této části díla ve sjednané době plnění. Žalobkyně potvrdila, že odstoupení od smlouvy 9. 5. 2022 obdržela.
23. Předně je nutno uvést, že dílo vskutku nebylo včas dokončeno, když mělo být dokončeno do 28. 3. 2022, tj. do 30 dnů ode dne nabytí právní moci stavebního povolení (strany sporu shodně skutkově tvrdily, že tento den připadá na 28. 3. 2022). Sama žalobkyně uvedla, že dne 28. 3. 2022 zaslala dokumentaci žalované pouze e-mailem, a to bez rozpočtů a statické části, následně tvrdila, že dne 13. 4. 2022 zaslala žalované e-mailem dokumentaci i s rozpočty, přičemž tyto obsahovaly chybu, na kterou upozornila žalovaná žalobkyni, dne 14. 4. 2022 zaslala žalobkyně opravený rozpočet žalované. Z e-mailu ze dne 28. 3. 2022 na čl. 69 spisu plyne, že žalobkyně jednající p. , jméno FO, zaslala žalované na e-mail , e-mail, sdělení, že zasílá odkaz, pod nímž je uložena projektová dokumentace s tím, že tato je zatím bez statické části, která bude doplněna až 1. 4. 2022, a dále bez rozpočtu, s vysvětlením, proč rozpočet a statika dosud nejsou hotovy (nemoc statika a rozpočtáře). E-mailem ze dne 30. 3. 2022 (čl. 112 spisu) bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala dne 30. 3. 2022 žalované statickou část a harmonogram. Z uvedeného plyne, že v tomto směru nelze jistě považovat dílo za řádně dokončené a bezvadné, když toto neobsahovalo ani rozpočet, ani statickou část. U takového díla nevznikla žalované povinnost toto dílo převzít. Z e-mailu ze dne 31. 3. 2022 (čl. 107 spisu) bylo zjištěno, že žalovaná odmítla takto předložené dílo převzít a podepsat předávací protokol, a to z několika důvodů, které specifikovala. Nadto do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by žalované byla dokumentace předána 4x v listinné podobě a dále ani 2x na CD (jak bylo výslovně ve smlouvě ujednáno).
24. Na tomto místě opět odvolací soud uvádí, že účastníci podrobně ujednali, za jakých podmínek je žalovaná oprávněna od smlouvy odstoupit. Najednali v čl. XIX. odst. 1 smlouvy, že žalovaná je oprávněna odstoupit od smlouvy pro její podstatné porušení druhou smluvní stranou, přičemž výslovně ujednali, že za podstatné porušení smlouvy se považuje zejména neprovedení díla nebo jeho části ve sjednané době plnění. Rovněž si v čl. XIX. odst. 4 smlouvy ujednali, že termínem „bez zbytečného odkladu“ dle § 2002 o. z. se rozumí „nejpozději do tří týdnů“.
25. Odvolací soud uvádí, že žalovaná věděla již ke dni 29. 3. 2022, že dílo nebylo provedeno včas, když toto mělo být provedeno do 28. 3. 2022 (to strany shodně skutkově tvrdily). Žalovaná tedy mohla pro tuto podstatnou vadu od příslušné části smlouvy odstoupit, pokud by tak učinila dle § 2002 odst. 1 o. z. bez zbytečného odkladu. Strany si ujednaly, co znamená termín „bez zbytečného odkladu“ tak, že se tím rozumí lhůta nejpozději do tří týdnů. Konec lhůty tří týdnů běžící ode dne 29. 3. 2022 připadl dle § 605 odst. 2 o. z. na den 19. 4. 2022. Pokud tedy žalovaná odstoupila od příslušné části smlouvy pro prodlení žalobkyně s provedením díla až dopisem ze dne 9. 5. 2022, učinila tak nikoliv bez zbytečného odkladu, tedy opožděně, a proto nemohlo toto odstoupení pro prodlení s provedením díla vyvolat zamýšlené právní účinky, tj. zánik příslušné části smlouvy. Za této situace tedy nedošlo k zániku příslušné části smlouvy s účinky ex tunc, smlouva o dílo trvá, trvá tak i závazek žalobkyně provést dílo bez vad a nedodělků a takové dílo žalované protokolárně předat. Za této situace není zaslání projektové dokumentace elektronicky možno považovat za bezdůvodné obohacení žalované, ale za pokus žalobkyně dodat dílo žalované, aniž by bylo dílo dodáno ve sjednané formě, tj. 4x v listinné podobě, 2x na CD atd. – viz ujednání v čl. III. bod 3 odst. 3 třetí odrážka smlouvy o dílo.
26. Odvolací soud se dále zabýval tím, zda žalované vznikla povinnost dílo převzít, tedy zda je namístě nahradit její projev vůle, čehož se žalobkyně rovněž žalobou domáhala.
27. Odvolací soud ani v tomto případě nemůže souhlasit se závěry okresního soudu, že žalobkyně provedla 3. část díla řádně, a proto žalované vznikla povinnost tuto část díla převzít.
28. Okresní soud opět nezohlednil to, co účastníci odchylně ohledně problematiky předání a převzetí díla ujednali. Účastníci se v čl. III. odst. 6, v čl. V. odst. 2 smlouvy o dílo dohodli, že žalovaná se zavazuje převzít jen dílo řádně provedené bez vad a nedodělků. Z tohoto ustanovení plyne, že mělo-li dílo jakoukoliv vadu, byť drobnou a nepodstatnou, či jakýkoliv nedodělek, byť drobný a nepodstatný pro užití díla, nejednalo se o dílo řádně provedené bez vad a nedodělků, a dle ujednání stran ve smlouvě tak nevznikla žalované závazková povinnost dílo či jeho příslušnou část, převzít. Namítala-li žalobkyně, že v takovém případě měla žalovaná dílo převzít a následně uplatňovat nároky z vad, pak přehlíží, že bylo zcela na vůli žalované, zda využije svého práva a dílo nepřevezme, či zda i tak dílo převezme a následně bude uplatňovat nároky z vadně provedeného díla.
29. Odvolací soud se proto zabýval dále tím, zda vznikla žalované povinnost dílo převzít, tedy zda dílo obsahovalo vady či nedodělky. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla v případě třetí části díla dle výslovných ujednání účastníků v čl. III. 3. 3 třetí odrážka smlouvy předat dokumenty, které jsou předmětem díla ve 4 listinných vyhotoveních a 2x na CD ve formátu pro texty doc (rtf), rozpočty a výkazy výměr ve formátu xls, skenované dokumenty ve formátu pdf výkresovou dokumentaci ve formátu dwg a zároveň pdf, přičemž jedno CD mělo obsahovat rozpočty, přičemž tato skutečnost měla být na CD řádně označena.
30. Žalobkyně sama tvrdila (čl. 120 spisu protokol o jednání), že předmětnou projektovou dokumentaci zaslala žalované toliko e-mailem. Odvolací soud uvádí, že bez ohledu na to, zda žalobkyně obdržela od žalované pokyn ke zhotovení řešení ze dřeva či oceli, je již jen z toho, že dokumentace nebyla předána ve formě a způsobem, jak byla najednáno, nutno dovodit, že žalovaná neměla povinnost dílo převzít. Jelikož do dne rozhodnutí soudu nebyla dokumentace předána žalované ve formě a způsobem sjednaným v čl. III. 3. 3 třetí odrážka smlouvy, tj. ve 4 listinných vyhotoveních, 2x na CD atd., neměla žalovaná povinnost takové dílo převzít, neboť žalovaná byla povinna dílo převzít jen tehdy, pokud bude bez jakýchkoliv vad a nedodělků, byť drobných či nepodstatných. Objednala-li si žalovaná dílo spočívající v projektové dokumentaci, kterou žádala předat ve 4 listinných vyhotoveních a 2x na CD a jednotlivé soubory dále v požadovaném formátu dle smlouvy, pak byla-li samotná dokumentace předána pouze e-mailem, jak se podává z tvrzení samotné žalobkyně (čl. 120 spisu) a rovněž i elektronické komunikace mezi účastníky (čl. 68-69 spisu a čl. 111-115 spisu), nebylo dílo provedeno bez vad řádně. Žalované nevznikla povinnost dílo převzít, a proto je žaloba na nahrazení projevu vůle za této situace pro tuto chvíli nedůvodná.
31. S ohledem na výše uvedené závěry proto by bylo zcela v rozporu s procesní ekonomií přezkoumávat závěry okresního soudu, které po rozsáhlém dokazování učinil ke sporné otázce, zda žalovaná dala žalobkyni pokyn k vytvoření projekčního řešení ze dřeva či odsouhlasila ocel. Pouze k argumentaci okresního soudu lze dodat, že není správným závěr okresního soudu, že žalobkyně nebyla vázána pokyny a příkazy žalované, když uvedený dle § 2592 o. z. platí jen tehdy, pokud nebylo ujednáno něco jiného, přičemž účastníci ve smlouvě o dílo sjednali, že žalobkyně jako zhotovitel je dle čl. VI. odst. 1 písm. b) smlouvy povinna řídit se podklady a pokyny žalované.
32. Z výše uvedených důvodů odvolací soud posoudil žalobu žalobkyně na nahrazení projevu vůle žalované jako zcela nedůvodnou, a proto rozsudek okresního soudu dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil a žalobu zamítl.
33. S ohledem na to, že odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu, byl povinen v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodnout originárně i o náhradě nákladů prvostupňového řízení. Žalované vzniklo právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť byla v řízení před soudem prvého stupně plně procesně úspěšná.
34. Náklady žalované za řízení o nahrazení projevu vůle (sp. zn. 106 C 161/2023) vynaložené žalovanou do okamžiku právní moci usnesení o spojení věcí činí celkem částku 4 356 Kč. Tyto jsou tvořeny odměnou advokáta za dva úkony právní služby, a to za přípravu a převzetí zastoupení a sepis vyjádření k žalobě o nahrazení projevu vůle, odměna činí za jeden úkon 1 500 Kč, celkem na odměně 3 000 Kč dle § 9 odst. 1, § 7 bod 4 a § 11 odst. 1 písm. a písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náleží žalované 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 tarifu, celkem 600 Kč a z náhrady za 21% DPH ve výši 756 Kč.
35. Náklady řízení žalované vzniklé v řízení o zaplacení částky a po spojení náklady řízení vzniklé za řízení o spojených věcech činí celkem částku 72 905 Kč. Tyto sestávají z odměny ve výši 5 860 Kč za úkony advokáta počítané z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 tarifu, tj. z částky 118 096 Kč, a to za úkony přípravy a převzetí zastoupení, sepis odporu, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 24. 5. 2023, polovina odměny za sepis odvolání proti usnesení o přerušení řízení (odvolání proti usnesení nikoliv ve věci samé), celkem na odměně do doby spojení věcí 26 370 Kč dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) písm. g) a § 11 odst. 2 písm. c) tarifu. Dále za úkony právní služby činěné po spojení věcí již byla odměna vyměřena dle § 12 odst. 3 tarifu ze součtu obou tarifních hodnot, tj. z tarifní hodnoty 128 096 Kč (118 096 Kč + 10 000 Kč), odměna za jeden úkon právní služby činí 6 260 Kč. Žalované náleží náhrada za celkem 5 úkonů právní služby po spojení věcí, a to 2 odměny za účast u jednání dne 25. 10. 2023 za každé započaté 2 hodiny trvání jednání, 2 odměny za účast u jednání 3. 1. 2024 za každé započaté 2 hodiny, a polovina odměny za účast u jednání dne 5. 1. 2024, při němž bylo jen vyhlášeno rozhodnutí ve věci, když dle protokolu se tohoto vyhlášení zástupce žalované zúčastnil. Odměna tak činí za úkony po spojení věcí celkem částku 28 170 Kč dle § 11 odst. 1 písm. g) a § 11 odst. 2 písm. f) tarifu. Celkem odměna za řízení o zaplacení a po spojení s věcí o nahrazení projevu vůle činí 54 540 Kč. Dále náklady sestávají celkem z 10 náhrad hotových výdajů k 10 úkonům, 1 náhrada ve výši 300 Kč, celkem 3 000 Kč dle § 13 odst. 4 tarifu, dále z náhrady za promeškaný čas advokáta z , Anonymizováno, do Havířova a zpět v rozsahu 2 započatých půlhodin za dostavení se ke každému z jednání soudu, celkem 4 jednání, ke každému 2 půlhodiny po 100 Kč, celkem na této náhradě 800 Kč. Dále jsou náklady tvořeny cestovní náhradou za cestu advokáta žalované ke čtyřem jednáním soudu (24. 5. 2023, 25. 10. 2023, 3. 1. 2024 a 5. 1. 2024), a to motorovým vozidlem , Anonymizováno, , RZ , Anonymizováno, , ujeto z , Anonymizováno, do Havířova a zpět 62 km, palivo benzín Natural 95, průměrná spotřeba 5,8 l/100 km, koeficient 5,20 Kč za jeden ujetý kilometr pro rok 2023, koeficient 5,60 Kč za 1 kilometr pro rok 2024, přičemž cena benzínu Natural 95 dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění vyhlášky č. 85/2023 Sb. činila k 24. 5. 2023 a k 25. 10. 2023 41,20 Kč za jeden litr. Cena benzínu Natural 95 dle vyhl. č. 398/2023 Sb. činila pro rok 2024 38,20 Kč za jeden litr. Cestovní náhrada za jednání 24. 5. 2023 činí 471 Kč, za jednání 25. 10. 2023 činí 471 Kč, za jednání 3. 1. 2024 činí 485 Kč a za jednání 5. 1. 2024 činí 485 Kč. Celkem cestovní náhrady činí 1 912 Kč. Dále žalované náleží náhrada za 21 % DPH z odměn a náhrad, tato činí 12 653 Kč.
36. Náklady řízení žalované za prvostupňové řízení za dobu do spojení a po spojení věcí činí celkem částku 77 261 Kč. Tyto náklady byly vynaloženy k účelnému bránění svých práv před soudem. Odvolací soud proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil neúspěšné žalobkyni tuto částku žalované výrokem III. rozsudku zaplatit.
37. Žalobkyně je povinna dle § 148 odst. 1 o. s. ř. nahradit rovněž náklady, které vznikly v prvostupňovém řízení státu. Státu vznikly náklady ve výši 4 610 Kč za výslech , tituly před jménem, , jméno FO, (viz usnesení ze dne 9. 11. 2023, č. j. 115 C 424/2022-136, ve znění opravného usnesení č. j. 115 C 424/2022-139). Odvolací soud proto tuto částku uložil žalobkyni zaplatit státu výrokem IV. tohoto rozsudku.
38. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované vznikly v odvolacím řízení náklady celkem ve výši 25 148 Kč, a to 7 905 Kč na zaplaceném soudním poplatku za odvolání, 12 520 Kč na odměněn advokáta za sepis odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne 3. 10. 2024 (jedna odměna po 6 260 Kč) dle § 11 odst. 1 písm. d) a písm. g) tarifu, ze dvou náhrad hotových výdajů ke 2 úkonům, 1 náhrada ve výši 300 Kč, celkem 600 Kč dle § 13 odst. 4 tarifu, dále z náhrady za promeškaný čas advokáta z , Anonymizováno, do Ostravy a zpět v rozsahu 4 započatých půlhodin za dostavení se k jednání odvolacího soudu, celkem 400 Kč. Dále jsou náklady tvořeny cestovní náhradou za cestu advokáta žalované k jednání odvolacího soudu dne 3. 10. 2024 motorovým vozidlem , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , ujeto z , Anonymizováno, do Ostravy a zpět 100 km, palivo nafta, průměrná spotřeba 4,4 l/100 km, koeficient 5,60 Kč za jeden ujetý kilometr pro rok 2024, přičemž cena nafty činí 38,70 Kč/1 litr, cestovní náhrada činí 730 Kč. Dále žalované náleží náhrada za 21 % DPH z odměn a náhrad, tato činí 2 993 Kč.
39. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
40. Pro aplikaci § 150 o. s. ř. neshledal odvolací soud žádného podkladu ve spisovém materiálu, tuto nenavrhovali ani účastníci řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.