16 Co 10/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem adresa doručovací adresa: adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o určení vlastnického práva k movité věci - osobnímu automobilu o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 20. října 2025, č. j. 11 C 73/2024-102,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 58 709,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokátky B, , sídlem , adresa, .

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 20 785,38 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokátky B, , sídlem , adresa, .

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Opavě dne 4. 7. 2024, a změněnou se souhlasem okresního soudu, se žalobce domáhal proti žalovanému určení, že žalovaný je vlastníkem automobilu, jak je specifikován ve výroku I rozsudku okresního soudu. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 21. 1. 2024 v Jablonci nad Nisou kupní smlouvu, na základě které žalovaný od žalobce nabyl vlastnické právo k předmětnému automobilu. Žalobce vozidlo inzeroval na bazarovém serveru www., Anonymizováno, .cz. Na základě inzerátu jej žalovaný oslovil. Žalobce inzeroval a k prodeji nabízel osobní automobil rok výroby 1996, čemuž odpovídá i technický stav vozidla. Žalovaný se do , adresa, dostavil dne 21. 1. 2024 v brzkých ranních hodinách a telefonicky žalobce požádal, že přijel dříve a zda by si již vozidlo mohl prohlédnout. Žalobce chtěl žalovanému vyjít vstříc, a proto se v 6:50 hod. sešli u garáže žalobce ve , název, ulici v , adresa, . Na základě prohlídky vozidla a zkušební jízdy se žalovaný rozhodl, že se žalobcem uzavře kupní smlouvu a předmětné vozidlo koupí. Kupní cenu žalovaný žalobci uhradil v hotovosti. Žalobce žalovaného informoval o původu vozidla a o opravách, které jako vlastník a provozovatel na vozidle v roce 2023 provedl. Jednalo se o opravu motoru, kontrolu, opravu a čištění vstřikovačů, byl doplněn nový olej a vyměněna gufera v předním diferenciálu, bylo vyměněno nové čidlo ABS na přední straně, došlo ke kompletnímu ošetření podvozku a dutin karoserie nástřikem. Žalovaný sám při prohlídce vozidla a zkušební jízdě s vozidlem konstatoval korozi přední části vozidla, povrchové koroze, nefunkční zadní uzávěrky a rány, které za jízdy při prudkém přidání plynu vycházely z podvozku. Právě díky těmto zjištěným vadám byla žalobcem žalovanému jako kupujícímu poskytnuta sleva ve výši 20 000 Kč a kupní cena byla dohodnuta ve výši 150 000 Kč, ačkoliv žalobce vozidlo inzeroval za 170 000 Kč. Žalovaný do , adresa, přijel v doprovodu svého syna, který v době uzavření kupní smlouvy ještě neměl řidičské oprávnění. Proto si žalovaný předmětné vozidlo naložil na podvalník, aby jej mohl odvézt. Žalovaný žalobce dne 22. 1. 2024 telefonicky kontaktoval a sdělil mu, že vozidlo vykazuje blíže nespecifikované vady, že jej dal do servisu a čeká na vyjádření soudního znalce. Žalobce žalovaného požádal o konkretizaci vad. To však žalovaný neučinil. Žalobce ve snaze vyjít žalovanému vstříc mu přípisem ze dne 29. 1. 2024 nabídl, že s ním uzavře dohodu o narovnání, na základě které mu žalovaný vrátí vozidlo ve stavu, v jakém jej od žalobce převzal, a žalobce mu uhradí zaplacenou kupní cenu v plné výši. V důsledku zásahu žalovaného vozidlo pozbylo způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích, o čemž byl žalobce informován právní zástupkyní žalovaného, která předložila protokol ze stanice technické kontroly , právnická osoba, ze dne 15. 4. 2024. Žalovaný projevil vůli k navrácení vozidla až v květnu 2024 v době, kdy díky jeho jednání již vozidlo nebylo způsobilé provozu na pozemních komunikacích. Za této situace žalobce nemůže považovat žalovaným deklarované odstoupení od kupní smlouvy ze dne 21. 1. 2024 pro vady vozidla za platně učiněné. V okamžiku uzavření kupní smlouvy mělo vozidlo platnou STK až do 20. 12. 2024 a bylo bez dalšího způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Naléhavý právní zájem na určení, že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla, spatřoval žalobce v tom, že je nutno odstranit nesoulad mezi stavem faktickým (na základě platné kupní smlouvy se vlastníkem předmětného vozidla stal žalovaný) a stavem právním (doposud je jako vlastník a provozovatel vozidla v příslušném registru evidován žalobce, přitom dle čl. VI. kupní smlouvy se žalovaný jako kupující zavázal k tomu, že na svůj náklad zajistí nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel, což dosud neučinil). Žalobce je v registru vozidel doposud evidován jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný potvrdil, že předmětné vozidlo bylo žalobcem inzerováno k prodeji prostřednictvím internetového bazaru, kde žalobce deklaroval stav vozidla a jeho vlastnosti, a to se slovy, že vozidlo má pouze „drobné kosmetické vady“ a je „vhodné na myslivost offroad lesnictví“. Dále žalovaný potvrdil, že dne 21. 1. 2024 byla v , adresa, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k uvedenému vozidlu za kupní cenu 150 000 Kč. Kupní cena byla žalobci žalovaným předána v hotovosti při podpisu kupní smlouvy. Žalovaný po převzetí vozidla zjistil skryté vady na vozidle, kdy celá spodní část vozidla je shnilá, na několika místech se dokonce vyskytují z důvodu koroze díry, které byly žalobcem „na oko“ zadělané plechy, aby nebyly rozpoznatelné. Dále žalobce při prodeji vozidla uvedl, že motor je „po generálce“, avšak žalovaný zjistil, že motor byl pouze opravován z důvodu zřejmě „zadření motoru“, nikoliv že by došlo k celkové generálce motoru. Z faktury č. FA 20230026, kterou žalobce žalovanému při prodeji vozidla předložil, toto nevyplývá. Dle předmětné faktury a dle vysvětlení odborníka žalovanému byly měněny filtry, vodní pumpa a 2 kusy pístů. Dále žalovaný zjistil, že je na předmětném vozidle poškozený mezinápravový diferenciál a vozidlo vykazuje obrovskou vůli mezi kardany. Celková oprava vozidla na základě vad, které byly po převzetí vozidla žalovaným zjištěny, by převýšila kupní cenu vozidla. Z výše uvedených důvodů, tedy zjištění skrytých vad na vozidle, žalovaný dne 24. 1. 2024 uplatnil právo odstoupit od smlouvy, a to prostřednictvím SMS zprávy, kterou zaslal žalobci. Žalobce na ni reagoval slovy, že: „s odstoupením od smlouvy nemá problém“. Žalovaný se snažil s žalobcem dohodnout vhodný termín k vrácení vozidla. Žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně reagoval dne 12. 2. 2024 na výzvu žalobce ze dne 29. 1. 2024 a nabídl žalobci termín předání vozidla dne 16. 2. 2024 oproti vrácení kupní ceny a úhradě účelně vynaložených nákladů, případně vyzval ke stanovení jiného data předání. Nabídek termínů k předání vozidla bylo ze strany žalovaného několik. Když se však žalobce s žalovaným na nějakém termínu dohodli, žalobce termín vrácení zrušil. Dále žalovaný uvedl, že s vozidlem, vyjma jeho převozu z , adresa, do místa bydliště žalovaného, nikterak nedisponoval, tím je myšleno, že s vozidlem nebyly najety žádné kilometry, vozidlo nebylo užíváno. Na STK kontrolu bylo vozidlo dopraveno žalovaným na podvalu. Odkrytí zastřených vad (plechů kryjících díry v podvozku) nemůže být považováno za znehodnocení vozidla, když shnilost podvozku a jednotlivé díry v podvozku tam již byly v době předání vozidla žalovanému. Tvrzení žalobce o znehodnocení vozidla žalovaným není pravdivé. Žalovaný na podporu svých tvrzení nechal z vlastní opatrnosti a pečlivosti provést odbornou prohlídku na , právnická osoba, ., a to na základě protokolu č. CZ-3803-24-04-0470 o technické prohlídce ze dne 15. 4. 2024, jíž bylo zjištěno, že pro vytknuté vady, a i další vady na vozidle, není vozidlo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích.

3. Okresní soud v Opavě jako soud prvního stupně rozsudkem identifikovaným v záhlaví žalobu, aby soud určil, že žalovaný je vlastníkem automobilu tovární značky , název, , model , název, , barva zelená, rok výroby 1996, VIN , VIN kód, , RZ , SPZ, , zamítl (výrok I), a žalobce zavázal zaplatit žalovanému náklady řízení v částce 86 236,70 Kč (výrok II). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že v daném případě byla prokázána shoda vůle obou stran na tom, že závazek z kupní smlouvy má zaniknout a že žalovaný vrátí předmět koupě a žalobce kupní cenu, projev vůle jednoznačně směřoval k tomu, aby smluvní vztah skončil dohodou a aby si strany vzájemně vrátily poskytnutá plnění (SMS zprávy, následná korespondence stran). Strany pak dále fakticky jednaly v intencích této dohody o zrušení smlouvy, ale k jejímu naplnění nedošlo. Okresní soud z důvodu předvídatelnosti soudního rozhodnutí sdělil stranám při jednání dne 16. 10. 2025 svůj předběžný hmotněprávní názor, to je že v průběhu řízení dospěl k předběžnému závěru, že věc je možno po právní stránce posoudit jinak než podle právního názoru žalobce (neplatné odstoupení od smlouvy) a umožnil jim na to reagovat. Žádná ze stran poté nikterak nedoplnila skutková tvrzení a nenavrhla další důkazy. Zástupkyně žalobce pouze uvedla, že pokud okresní soud vyhodnotí jednání účastníků jako dohodu o zrušení smlouvy, byl to žalovaný, kdo tuto dohodu svým jednáním porušil, neboť z následné komunikace právních zástupkyň účastníků vyplynulo, že dojde k předání vozidla a žalovaný z místa 21. 5. 2024 odjel, aniž by vyčkal příjezdu žalobce. K tomu okresní soud uvedl, že v tomto řízení, kdy je podána určovací žaloba, se neřeší a nemůže řešit nesplnění dohody o vrácení plnění, důsledky a případné nároky z toho vyplývající. V tomto řízení se také neřeší a nemůže řešit, zda a jaké zásahy do vozidla provedl žalovaný, případně co kdo z účastníků dělal po zániku závazku. Pro toto řízení je bezpředmětné, kdo zapříčinil, že bez prodlení nedošlo k vrácení vozidla žalobci a k vrácení kupní ceny žalovanému. Okresní soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalovaný vlastníkem předmětného vozidla není. Závěrem okresní soud dodal, že i kdyby žalobce „zrušení smlouvy“, to je jednostranný právní úkon žalovaného, učiněný na základě výše popsaných důvodů, neakceptoval, zanikla by smlouva na základě tohoto jednostranného úkonu (odstoupení od smlouvy). Jak bylo provedenými důkazy prokázáno, žalovaný učinil jednostranný právní úkon směřující ke zrušení smlouvy (odstoupení od smlouvy) po neprodleném zjištění skrytých vad z důvodu podstatného porušení smlouvy, to je pro vytknuté vady (koroze a shnilost vozidla) není vozidlo způsobilé provozu na pozemních komunikacích. Tyto skryté vady nemohl žalovaný při prohlídce vozidla, jak je popsáno výše, odhalit. Přišel na ně až po hloubkové prohlídce dne 22. 1. 2024, po které žalobce neprodleně kontaktoval. Kromě telefonického hovoru 22. 1. 2024 zaslal žalobci 23. 1. 2024 SMS zprávu (na což žalobce reagoval), v podání ze dne 12. 2. 2024 pak zástupkyně žalovaného, zřejmě v návaznosti na obsah podání zástupkyně žalobce ze dne 29. 1. 2024, opětovně zopakovala vytknuté vady a navrhla termín vrácení (§§ 2106, 2112 občanského zákoníku). Vozidlo bylo v inzerátu deklarováno jako vhodné pro myslivost, offroad lesnictví, za tímto účelem bylo žalovaným zakoupeno, ale tomuto s ohledem na zjištěné vady vůbec neodpovídalo. Pokud by žalovaný o těchto vadách věděl, nikdy by vozidlo v tomto stavu nezakoupil. Co se týká zásahu do vozidla, který spočíval v odkrytí plechů, tak toto je v souladu s ustanovením § 2110 písm. a) občanského zákoníku.

4. Proti rozsudku okresního soudu podal žalobce odvolání. V odvolání uvedl, že okresní soud dospěl k závěru, že na základě SMS komunikace mezi žalobcem a žalovaným mezi nimi došlo k dohodě o zrušení závazku ve smyslu § 1981 občanského zákoníku. Tato SMS komunikace proběhla tak, že žalovaný zaslal SMS zprávu s tím, že „smlouvu ruší“ (odstupuje od smlouvy) a žalobce reagoval: „Pokud chcete od smlouvy odstoupit, nemám s tím problém, auto přivezte v původním pojízdném stavu a já vám peníze bez problémů vrátím“. Ze strany žalobce se tedy jednalo o jednoznačné nastavení podmínek a tyto podmínky nelze považovat za uzavření dohody o zrušení závazku. Reakcí žalobce ze dne 24. 1. 2024 totiž nebyla bezvýhradná akceptace zrušení smlouvy, ale obsahovala podmínku: navrácení vozidla „v původním pojízdném stavu“. Mezi žalobcem a žalovaným evidentně chyběla shoda vůle, což je základní podmínkou pro uzavření dohody o zrušení závazku. Podmíněná akceptace ze strany žalobce, tedy vrácení v původním stavu, nelze považovat za bezpodmínečný souhlas se zrušením smlouvy a navrácením plnění. Žalovaný i poté, co obdržel shora uvedenou SMS zprávu žalobce, pokračoval v jednání, kterým porušoval zásadní podmínku pro uzavření dohody o zrušení závazku. Žalobce opakovaně tvrdil (a žalovaný toto tvrzení neučinil nesporným), že žalovaný vozidlo nadále znehodnocoval. V důsledku jednání žalovaného, konkrétně odstraněním navařených plechů na podvozku, vozidlo pozbylo způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný tedy díky vlastnímu jednání nebyl schopen splnit žalobcem stanovenou podmínku a vrátit vozidlo v původním pojízdném stavu, čímž dohoda o zrušení závazku nevznikla, resp. nemohla být platně a účinně uzavřena. Žalobce již v řízení u okresního soudu tvrdil důvody neplatnosti odstoupení žalovaného od kupní smlouvy ze dne 21. 1. 2024, které měl žalovaný učinit prostřednictvím SMS zprávy ze dne 23. 1. 2024. Stěžejním hlediskem pro neplatnost odstoupení žalobce považuje nemožnost vrátit věc ve stavu, v jakém ji žalovaný obdržel. Tento názor opírá o § 2110 občanského zákoníku, dle něhož nemůže kupující odstoupit od smlouvy, nemůže-li věc vrátit ve stavu, v jakém ji obdržel. Dalším kritériem je znehodnocení vozidla žalovaným. Žalobce předal žalovanému vozidlo, které bylo pojízdné a způsobilé provozu na pozemních komunikacích (mělo platnou STK do 20. 12. 2024). Žalovaný však svým jednáním (odstranění navařených plechů a způsobení děr) vozidlo poškodil, čímž vozidlo ztratilo způsobilost k provozu (potvrzeno protokolem STK ze dne 15. 4. 2024). Vzhledem k tomu, že stav vozidla byl zhoršen v držení žalovaného (tím, že odstranil plechy), a žalovaný jej nemůže vrátit v původním pojízdném a způsobilém stavu, je jeho jednostranné odstoupení od smlouvy neplatné ve smyslu § 2110 občanského zákoníku. Naopak je třeba vycházet ze stávajícího skutkového a právního stavu, tedy kupní smlouva uzavřená dne 21. 1. 2024 je stále platná a vlastnické právo k vozidlu , název, přešlo na žalovaného na základě kupní smlouvy již dnem jejího uzavření. Žalovaný je tudíž faktickým vlastníkem vozidla. V řízení před okresním soudem žalobce také osvědčil naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, neboť je stále evidován v registru vozidel jako vlastník a provozovatel, ačkoliv se vlastníkem stal žalovaný, který navíc porušil svou smluvní povinnost k provedení přepisu. Určovací žaloba tak byla nezbytná k odstranění rozporu mezi právním a faktickým stavem. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil, žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů.

5. Žalovaný k odvolání žalobce uvedl, že je považuje za nedůvodné. Odvolací argumentace žalobce se odkazuje na údajné nesplnění podmínek pro právní kvalifikaci zániku kupní smlouvy, aniž by však komplexně zohlednila všechna skutková zjištění učiněná okresním soudem, kdy žalovaný se s těmito zjištěními ztotožňuje. Zda byl tento zánik kvalifikován jako dohoda o zrušení závazku či jako účinné odstoupení od smlouvy, není pro výsledek řízení určující. V obou variantách nemohl okresní soud bez dalšího dospět k závěru, že kupní smlouva nadále trvá. Okresní soud ostatně výslovně uvedl, že i v případě neexistence dohody by smlouva zanikla na základě jednostranného právního jednání žalovaného, učiněného v reakci na zjištěné podstatné vady vozidla. Co se týče stavu vozidla a s tím související argumentace žalobce založené na ustanovení § 2110 občanského zákoníku, tuto žalovaný považuje za nedůvodnou. Žalovaný ve shodě se závěrem okresního soudu nadále trvá na již v prvním stupni žalovaným uvedené argumentaci, a to že: - zjištěné vady byly vadami skrytými a podstatnými; - žalovaný nemohl tyto vady zjistit při běžné prohlídce vozidla; - znehodnocení vozidla bylo důsledkem odhalení skutečného technického stavu, nikoliv svévolného zásahu žalovaného, kdy tento postup je plně v souladu s ustanovením § 2110 písm. a) občanského zákoníku, neboť odstranění zakrývajících plechů nelze považovat za zhoršení stavu věci ve smyslu zákona, nýbrž za odhalení vad, které existovaly již v době prodeje a byly při prodeji fakticky skryty. S ohledem na výše uvedené, jestliže kupní smlouva zanikla, nemohl žalovaný nabýt vlastnické právo k vozidlu. Dle žalovaného je závěr okresního soudu, že žalovaný není vlastníkem předmětného vozidla, proto správným výsledkem zjištěného skutkového a právního stavu. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

7. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud neshledal na vyhodnocení výsledků dokazování okresním soudem nic excesivního, nespatřoval tak důvod dokazování opakovat či doplňovat, a proto skutková zjištění okresního soudu, popsaná v bodech 11.-31. a shrnutá v bodu 33. odůvodnění napadeného rozsudku, jako správná a úplná přejímá.

8. Okresní soud také správně uvedl, že je dán podle ustanovení § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na určení, že žalovaný je vlastníkem předmětného automobilu, je dán potřebou uvést právní stav (zápis v registru vozidel) do souladu s faktickým stavem, neboť v registru vozidel je stále jako vlastník a provozovatel vozidla veden žalobce, zatímco na základě kupní smlouvy, kterou účastníci uzavřeli dne 21. 1. 2024, přešlo vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. Není také hrazeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, žalobce i žalovaného již kontaktovala , právnická osoba, , kteří jí sdělili, že probíhá soudní spor, kdo je vlastníkem a provozovatelem vozidla.

9. Po právní stránce je projednávanou věc třeba posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).

10. Podle ustanovení § 1981 o. z. – stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

11. Podle ustanovení § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. – je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy.

12. Podle ustanovení § 2110 písm. a) o. z. – kupující nemůže odstoupit od smlouvy, ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. To neplatí, došlo-li ke změně stavu v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady věci.

13. Odvolací soud nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že v daném případě byla prokázána shodná vůle obou stran na tom, že závazek z kupní smlouvy má zaniknout, a že žalovaný vrátí předmět koupě a žalobce kupní cenu, kdy projev vůle obou účastníků jednoznačně směřoval k tomu, aby smluvní vztah skončil dohodou a aby si strany vzájemně vrátily poskytnutá plnění. Dne 23. 1. 2024 zaslal žalovaný žalobci SMS zprávu: „Tím dávám na vědomí zrušení naší kupní smlouvy, kde jde o vozidlo , název, , zelené barvy, registrační značky , SPZ, , ostatní věci v této záležitosti vám sdělí můj právní zástupce. S pozdravem , příjmení, “, kdy na tuto zprávu dne 24. 1. 2024 reagoval SMS zprávou žalobce: „Pokud chcete odstoupit od smlouvy, nemám s tím problém, auto přivezte v původním pojízdném stavu a já vám peníze bez problémů vrátím“. Je tedy zřejmé, že žalovaný podmiňoval odstoupení od smlouvy přivezením auta v původním pojízdném stavu, ať tím mínil cokoliv. K dohodě ve smyslu § 1981 o. z. mezi účastníky proto nedošlo, neboť projev vůle účastníků nebyl shodný.

14. Odvolací soud naopak souhlasí se závěrem okresního soudu, že v daném případě žalovaný platně odstoupil od kupní smlouvy ze dne 21. 1. 2024 po neprodleném zjištění skrytých vad z důvodu podstatného porušení smlouvy. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 přijal a odůvodnil závěr, že Pokud je předmětem koupě starší opotřebované vozidlo a zároveň ze smlouvy nevyplývá, že prodávané vozidlo není způsobilé k provozu, pak vada, pro kterou je takové vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, zakládá odpovědnost prodávajícího z vadného plnění, jelikož vozidlo jako předmět koupě nemá vlastnosti v kupní smlouvě ujednané nebo vlastnosti vhodné pro účel ze smlouvy patrný či obvyklý. Jak již správně uvedl okresní soud, předmětné vozidlo bylo žalobcem v inzerátu deklarováno jako vhodné pro myslivost, offroad lesnictví, STK do 12/2024, tedy způsobilé k provozu na pozemních komunikacích (viz § 36 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích). Z protokolu č. , Anonymizováno, o technické prohlídce vozidla ze dne 15. 4. 2024, která se týkala předmětného vozidla, však byla zjištěna nebezpečná závada na vozidle: koroze narušila karoserii, kabinu nebo nástavbu vozidla natolik, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy (provozu) vozidla, tedy technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích (viz § 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích). Z kupní smlouvy ze dne 21. 1. 2024 nevyplývá, ani to účastníky nebylo tvrzeno, že předmětné vozidlo není (nemá být) způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, proto lze uzavřít, že předmětné vozidlo nemělo vlastnosti v kupní smlouvě ujednané, resp. obvyklé. Vzhledem k tomu, že žalovaný kupoval vozidlo pro syna, jak sám uvedl žalobce v žalobě, je zřejmé, že pokud by žalovaný o vadě (koroze podvozku) věděl, předmětné vozidlo by v tomto stavu nezakoupil.

15. Za stěžejní hledisko pro neplatnost odstoupení žalobce považoval nemožnost vrátit předmětné vozidlo ve stavu, v jakém jej žalovaný obdržel, a to z důvodu odstranění navařených plechů a způsobení děr. Okresní soud však správně poukázal na ustanovení § 2110 písm. a) občanského zákoníku, když bez odkrytí plechů by nebylo možné zjistit, že na předmětném vozidle je velice pokročilá koroze podvozkových částí a celé karoserie, včetně nosných prvků, výztuha předního nárazníku je vyhnilá, kdy nástřik spodku karoserie byl proveden absolutně neodborně a pravděpodobně jen proto, aby byl zamaskován momentální stav celé zkorodované karoserie a rámu podvozku (viz odborné vyjádření , jméno FO, ze dne 27. 4. 2025). Za situace, kdy byl proveden nástřik spodku karoserie, žalovaný tyto skryté vady nemohl při prohlídce předmětného vozidla dne 21. 1. 2024, jelikož nebylo zvednuto na zvedák, pouhým pohledem odhalit. Mohl na ně přijít (přišel) až při hloubkové prohlídce dne 22. 1. 2024, po které žalobce neprodleně kontaktoval. Jelikož předmětné vozidlo bylo odvezeno z , adresa, do , adresa, na podvalníku, jak sám žalobce uvedl, nelze uvažovat o tom, že by snad došlo k dalšímu poškození během přepravy předmětného vozidla. Žalovaný zjištěné skryté vady bez zbytečného odkladu žalobci oznámil, kdy kromě telefonického hovoru 22. 1. 2024, zaslal žalobci 23. 1. 2024 SMS zprávu (na což žalobce reagoval), v podání ze dne 12. 2. 2024 pak zástupkyně žalovaného, zřejmě v návaznosti na obsah podání zástupkyně žalobce ze dne 29. 1. 2024, opětovně zopakovala vytknuté vady a navrhla termín vrácení (§ 2106, § 2112 občanského zákoníku). Žalovaný tak učinil jednostranný právní úkon směřující ke zrušení smlouvy (odstoupení od smlouvy) po neprodleném zjištění skrytých vad z důvodu podstatného porušení smlouvy, to je pro vytknuté vady (koroze vozidla), když předmětné vozidlo není způsobilé provozu na pozemních komunikacích.

16. Vzhledem ke všemu výše uvedenému byl výrok I rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) shledán ve výroku ve věci samé jako věcně správný a jako takový byl v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrzen.

17. K částečné změně přistoupil odvolací soud u výroku II rozsudku okresního soudu o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Odvolací soud sdílí závěr okresního soudu o plném procesním úspěchu žalovaného, ale nesouhlasí s jejich výpočtem, jak je učinil okresní soud.

18. Z nákladů žalovaného na právní zastoupení považuje odvolací soud za účelně vynaložené toliko jednak náklady nalézacího řízení ve výši 17 908 Kč spojené s 2 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření (28. 8. 2024) ā 7 100 Kč podle § 8 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024, příslušného počtu režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a jednak náklady nalézacího řízení ve výši 40 801,20 Kč představující 4 úkony právní služby – 4x účast u jednání (2x 14. 4. 2025 vzhledem k délce jednání, 2x 16. 10. 2025 vzhledem k délce jednání) ā 7 100 Kč podle § 8 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1. 1. 2025, příslušného počtu režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a odst. 3 téže vyhlášky ve výši 1 200 Kč za osm půlhodin po 150 Kč (účast u jednání), cestovné ve výši 2 720 Kč podle § 157 odst. 1 zákoníku práce ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb. (2x cesta z , adresa, do , adresa, a zpět v délce 184 km tam i zpět osobním motorovým vozidlem při průměrné spotřebě PHM 4,6 l/100 km nafty NM) a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Po přepočtu tak odvolací soud určil výši účelně vynaložených nákladů žalovaného za řízení před okresním soudem na 58 709,20 Kč a v tomto směru druhý výrok napadeného rozsudku okresního soudu změnil.

19. Na rozdíl od okresního soudu nepřiznal odvolací soud žalovanému náhradu nákladů spojených s dalšími písemnými podáními – písemné podání protistraně ze dne 12. 2. 2024, písemné podání protistraně ze dne 22. 4. 2024, vyjádření k doplnění skutkových tvrzení, které došlo okresnímu soudu dne 18. 3. 2025, vyjádření k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů, které došlo okresnímu soudu 1. 5. 2025, vyjádření, které došlo okresnímu soudu dne 25. 7. 2025. Odvolací soud předesílá, že ve své rozhodovací praxi nepřiznává účastníkům náhradu nákladů spojených s vyjádřeními jejich zástupců, která korespondují s již sdělenými stanovisky a ve kterých advokát pouze opakuje nebo rozvíjí svou argumentaci, kterou uvedl či mohl uvést dříve, ani za vyjádření týkající se toliko dokazování, včetně návrhů na doplnění dokazování, které mohly být učiněny v průběhu ústního jednání.

20. O náhradě nákladů účastníků za odvolací řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl v odvolacím řízení zcela procesně úspěšný, a proto mu byly přiznány odůvodněné náklady odvolacího řízení ve výši 20 785,38 Kč spočívající v úkonech právní služby – sepis vyjádření k odvolaní a účast u jednání ā 7 100 Kč podle § 8 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za prvního žalovaného 3 700 Kč + za druhou žalovanou 2 960 Kč), příslušného počtu režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a odst. 3 téže vyhlášky ve výši 600 Kč za čtyři půlhodiny po 150 Kč (účast u jednání), cestovného ve výši 1 478 Kč podle § 157 odst. 4 písm. a) zákoníku práce ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb. (cesta z , adresa, do , adresa, a zpět v délce 186 km tam i zpět osobním motorovým vozidlem při průměrné spotřebě PHM 4,6 l/100 km nafty NM) a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.

21. V souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalobce zavázán zaplatit náklady řízení před soudy obou stupňů k rukám zástupkyně žalovaného, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.