16 Co 152/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice bytem Adresa opatrovnice zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky o určení vlastnictví, event. zrušení kupních smluv o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5. dubna 2024, č. j. 10 C 333/2021-219,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění takto:Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, - rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čp./č.e. – zem. stav., pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čp./č.e. – zem. stav., pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 184 980,28 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 9 890 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 14 093 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, došlou Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku dne 15. 9. 2022 a změnou se souhlasem okresního soudu, se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí v obci , adresa, , blíže specifikovaných s odůvodněním, že uzavřel se žalovaným ve dnech 15. 4. 2021, 31. 5. 2021 a 7. 7. 2021 postupně 3 kupní smlouvy, dle kterých měl převést své nemovitosti na žalovaného. V té době mu bylo 71 let, trpěl dezorientací a výpadky paměti, nebyl schopen posoudit aktuální ceny převáděných nemovitostí, žalovaný zneužil rozumové slabosti žalobce při převodu předmětných nemovitostí za kupní cenu nižší než je reálná obvyklá cena. V kupní smlouvě s datem 15. 4. 2021 převedl na žalovaného nemovitosti za cenu 100 000 Kč, přičemž obvyklá cena činí 400 000 Kč, v kupní smlouvě s datem 31. 5. 2021 nemovitosti za cenu 180 000 Kč, přičemž obvyklá cena činí 400 000 Kč, a v kupní smlouvě s datem 7. 7. 2021 nemovitosti za cenu 1 000 000 Kč, přičemž obvyklá cena činí 3 000 000 Kč. Žalovaný mu navíc dosud kupní cenu dle smlouvy ze dne 7. 7. 2021 ve výši 1 000 000 Kč nezaplatil. V návaznosti na omezení žalobce ve svéprávnosti, ke kterému došlo v průběhu tohoto řízení u Okresního soudu v Mělníku, žalobce dále namítl neplatnost všech 3 smluv s argumentací, že žalobce všechny zmíněné smlouvy uzavíral v duševní poruše, kdy nemohl právně jednat. Pro případ, že by okresní soud z výše uvedených důvodů neplatnost smluv neshledal, navrhoval žalobce eventuálně, aby okresní soud kupní smlouvy s ohledem na hrubý nepoměr kupní ceny k reálné tržní ceně převáděných nemovitostí zrušil s odkazem na § 1793 občanského zákoníku.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Potvrdil, že na základě iniciativy žalobce uzavřel s ním předmětné kupní smlouvy, neboť žalobce se již dříve rozhodl rozprodat své nemovitosti a užít si peněz, když už nestačil na jejich údržbu, žil sám, byl svobodný a bezdětný. Pozemky mu žalobce prodal a dům chtěl žalovanému nejprve darovat s tím, že tam budou společně bydlet, avšak žalovaný darování odmítl s tím, že si dům od něj koupí, opraví, a budou tam společně bydlet. Kupní ceny určil žalobce sám, žalovaný uhradil vše kromě ceny za dům ve výši 1 000 000 Kč, která měla být žalovaným uhrazena z úvěrových prostředků, které žalovaný získal v době, kdy již byl žalobce hospitalizován a převezen do zařízení mimo bydliště, a na následnou komunikaci ke sdělení č. ú. k úhradě kupní ceny nereagoval. V době podpisů smluv byl žalobce zcela orientovaný, kupní transakce sám inicioval, zcela jasně vyjádřil své finanční nároky a podmínky, nejevil žádné známky duševního onemocnění. Měl zájem o cestování, ještě v červenci 2021 byli spolu na dovolené na , Anonymizováno, . Žalobce byl jeho nejbližší soused, žalovaný jej znal od mala a oslovoval ho „strejdo“, byli spolu denně a kamarádili se, žalovaný žalobce vozil k lékaři a všude, kde potřeboval, obědval u rodičů žalovaného, sestra mu prala, takto mu pomáhala celá rodina žalovaného. V srpnu 2021 zaznamenali u žalobce svěšený koutek, přivolali záchranku, poté byl převezen do LDN v , Anonymizováno, a z podnětu , Jméno opatrovnice, , sestry žalobce žijící v , Anonymizováno, , následně převezen do nějakého dalšího zařízení mimo bydliště žalobce. Do té doby byl žalobce po psychické stránce zcela v pořádku, poté už ho žalovaný neviděl a neví, zda v důsledku přemístění žalobce mimo jeho bydliště a po prodělaném covidu se mohl jeho duševní zdravotní stav změnit.

3. Okresní soud ve Frýdku-Místku jako soud prvního stupně rozsudkem identifikovaným v záhlaví rozhodl tak, že žalobu žalobce, aby soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba čp., Anonymizováno, , Anonymizováno, - rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čp./č.e. – zem. stav., pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čp./č.e. – zem. stav., pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , zamítl (výrok I), žalobu žalobce na zrušení kupních smluv, uzavřených mezi žalobcem a žalovaným, a to konkrétně kupní smlouvy s datem 7. 7. 2021, zavkladované do katastru nemovitostí pod čj. , Anonymizováno, s právními účinky vkladu ke dni 9. 7. 2021 na základě, které se žalobce zavázal převést na žalovaného vlastnické právo k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, - rodinný dům, pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , kupní smlouvy s datem 31. 5. 2021, zavkladované do katastru nemovitostí pod čj. , Anonymizováno, s právními účinky vkladu ke dni 2. 6. 2021, na základě které se žalobce zavázal převést na žalovaného vlastnické právo k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čp./č.e. – zem. stav., pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , kupní smlouvy s datem 15. 4. 2021, zavkladované do katastru nemovitostí pod čj. , Anonymizováno, s právními účinky vkladu ke dni 22. 4. 2021, na základě které se žalobce zavázal převést na žalovaného vlastnické právo k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čp./č.e. – zem. stav., pozemku parc. č. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše k. ú. , adresa, , obec , adresa, , část obce , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , zamítl (výrok II), žalobce zavázal zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 360 Kč (výrok III) a žalobce zavázal zaplatit České republice na náhradě nákladů státu částku 9 890 Kč (výrok IV). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že se nejprve zabýval platností předmětných kupních smluv. K omezení svéprávnosti žalobce došlo v srpnu 2022, kdy nabyl právní moci rozsudek soudu, dle kterého žalobce není způsobilý samostatně jednat v žádných záležitostech, vyjma jednání v běžných záležitostech každodenního života. Takto tedy bylo rozhodnuto více než rok poté, kdy žalobce smlouvy se žalovaným uzavřel, tedy v daném případě v době právního jednání nebyl žalobce nesvéprávným, a tudíž jeho právní jednání nelze považovat za neplatné dle první věty ustanovení § 581 občanského zákoníku. Existence duševní poruchy a její vliv na neschopnost právně jednat podle věty druhé ustanovení § 581 občanského zákoníku musí být bezpečně zjištěna, přičemž důkazní břemeno ohledně existence duševní poruchy tíží toho, kdo se neplatnosti právního jednání dovolává. Žalobce tvrdil, že v období od 4 – 7/2021 trpěl duševní poruchou, v důsledku které nebyl schopen právně jednat s odkazem na závěr znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, z 18. 5. 2023, v němž znalkyně konstatovala, že u žalobce v době uzavírání předmětných smluv byl přítomen dementogenní proces, dovozovaný z nedodržování léčebných doporučení zřejmě z důvodu opakované konzumace alkoholu, sníženého intelektu zjištěného odhadem v rámci dopravně psychologického vyšetření, v důsledku tohoto procesu byl ovlivnitelný druhou osobou a nebyl schopen řádně rozvážit následky takového právního jednání jako je kupní smlouva na převod nemovitostí, u posuzovaného byla zjištěna aktuálně demence středně těžkého stupně. Kladný vztah žalobce k alkoholu, jeho zanedbaný vzhled a nedodržování léčebného programu v souvislosti s jeho onemocněním diabetem potvrdila řada svědků, avšak všichni jednoznačně potvrdili, že i přesto byl žalobce zcela soběstačný při vyřizování svých záležitostí, potvrdili dlouhodobý záměr žalobce rozprodat své nemovitosti, užít si peníze i v rámci cestování, o čemž svědčí i zahraniční dovolená žalobce ještě v roce 2021, okresní soud tedy má za to, že u žalobce sice už v předmětném zkoumaném období probíhal dementogenní proces, žalobce však v té době netrpěl duševní poruchou, v důsledku které by nebyl schopen naložit se svými nemovitostmi. Pokud by tomu tak bylo, musely by osoby, které jej znaly, toto poznat, avšak nejen svědci z řad blízkých žalovanému, ale i zcela cizí osoby včetně zdravotnického personálu potvrdili, že u žalobce v dané době nebyla zaznamenána žádná anomálie či změna jeho stavu, která by měla za následek neschopnost žalobce platně právně jednat. Záměr žalobce prodat nemovitosti žalovanému nebyl unáhlený ani překvapivý, tento proces probíhal již déle. V době převodů nemovitostí na žalovaného se žalobce u žádného psychiatra neléčil, byl zcela orientován, nejevil žádné známky psychické anomálie. Jeho chování a zanedbaný vzhled odpovídalo věku a stylu jeho samotářského života. Okresní soud má za to, že ke zhoršení časové orientace a narušení paměti došlo v souvislosti s umístěním žalobce do jiného prostředí a po prodělaném Covidu, tedy až v době po podpisu smluv. V době podpisu smluv nebyly rozpoznávací schopnosti žalobce natolik omezeny, aby byly pochybnosti o svéprávnosti, případně o existenci nějaké duševní poruchy vylučující platné právní jednání, proto soud žalobu ohledně určení vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem zamítl a v návaznosti na to se zabýval dalším nárokem žalobce ohledně zrušení předmětných kupních smluv. Podle ustanovení § 1793 odst. 1 občanského zákoníku okresní soud žádný hrubý nepoměr plnění neshledal. Konstatoval, že předmětné nemovitosti žalobce žalovanému sice prodal za nízkou cenu, avšak vzhledem k blízkému vztahu účastníků smlouvy je třeba hodnotit tento vztah mezi účastníky jako vztah rodinný, kde převody mezi rodinnými příslušníky v převážné většině probíhají bezúplatně. Tento blízký vztah odpovídající vztahu rodinnému vyplývá nejen z jejich záměru společného bydlení v převáděném domě, ale i v původním záměru žalobce předmětné nemovitosti žalovanému darovat. Pokud tedy žalobce prodal své nemovitosti žalovanému za nízkou cenu jako osobě, kterou považoval za součást své rodiny, osobě jemu nejbližší, která mu pomáhala, nelze dovodit žádný hrubý nepoměr plnění, odůvodňující zrušení předmětných kupních smluv. Z tohoto důvodu byla žaloba žalobce v celém rozsahu zamítnuta a žádné další dokazování ohledně výše tržních hodnot převáděných nemovitostí nebylo okresním soudem prováděno.

4. Proti všem výrokům rozsudku okresního soudu podal žalobce odvolání. V odvolání uvedl, že na základě požadavku okresního soudu byl vyhotoven znalecký posudek znalkyně z oboru psychiatrie – , tituly před jménem, , jméno FO, , která vyhotovila svůj posudek dne 18. 5. 2023 a byl proveden důkaz tímto posudkem. Ze závěrů znalkyně jednoznačně vyplývá, že žalobce v době uzavření předmětných kupních smluv z důvodu demence nebyl schopen řádně rozvážit následky takového jednání jako je kupní smlouva. Z posudku znalkyně rovněž vyplývá, že žalobce v době uzavírání předmětných kupních smluv nebyl schopen plně sledovat své zájmy, byl významně ovlivnitelný druhou osobou, nebyl schopen plně podchytit determinanty interpersonálních situací. Kromě tohoto posudku ještě v trestním řízení další psychiatr , tituly před jménem, , jméno FO, vydala rovněž znalecký posudek. Ve svém posudku tato znalkyně jednoznačně konstatovala, že žalobce z důvodu demence nebyl v době uzavření kupních smluv schopen jakéhokoliv právního jednání. Je pravda, že oba posudky byly vypracovávány nikoliv v době uzavření kupních smluv, ale až následně. Nicméně obě znalkyně vycházely z psychologického vyšetření a psychiatrického vyšetření, které byly prováděny krátce před uzavřením kupních smluv, resp. krátce po uzavření kupních smluv a rovněž z dalších lékařských zpráv. Okresní soud však rozhodl zcela v rozporu s těmito posudky, aniž by znalce vyslechl, resp. si od nich vyžádal vysvětlení, případně zadal nový posudek. Okresní soud tak postupoval zcela v rozporu s § 127 občanského soudního řádu, když věc posoudil v rozporu se znaleckým posudkem, aniž by znalce vyslechl, resp. požádal o vysvětlení. Pokud se okresní soud domníval, že závěry znaleckého posudku jsou nesprávné, měl znalkyni vyslechnout a pokud by se ani tímto výslechem neodstranily pochybnosti, měl zadat nový posudek. Psychiatr , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že odpovědi žalobce byly zdánlivě přiléhavé, ale dle dostupných informací neodpovídaly realitě. To může být důvod, proč některé osoby na policii vypověděly, že na žalobci nic zvláštního nepozorovaly při obvyklém „sousedském kontaktu“. K tomu by se mohla vyjádřit znalkyně při své výpovědi, kterou však okresní soud neprovedl. Okresní soud měl za to, že ke zhoršení časové orientace a narušení paměti došlo v souvislosti s umístěním žalobce do jiného prostředí a po prodělaném Covidu, tedy až v době po podpisu smluv. Toto je však pouze ničím nepodložená domněnka okresního soudu, která odporuje provedeným důkazům. Zhoršení kognitivních funkcí totiž dokládá psychologické vyšetření , tituly před jménem, , jméno FO, z 12. 2. 2021, tedy před podpisem smluv. A také psychiatrické vyšetření , tituly před jménem, , jméno FO, z 14. 10. 2021, tedy před proděláním Covidu 11-12/2021. Dále žalobce setrval na neplatnosti kupních smluv z důvodu, že ve smyslu § 1796 občanského zákoníku o lichvě žalovaný zneužil rozumové slabosti žalobce, když s ním uzavřel kupní smlouvy o převodu předmětných nemovitostí za kupní ceny o více než polovinu nižší než je obvyklá cena. Okresní soud se však možným lichevním jednáním v odůvodnění napadeného rozsudku nezabývá a v tomto směru je rozsudek nepřezkoumatelný. Žalobce trval na zrušení kupních smluv z důvodu neúměrného krácení dle § 1793 občanského zákoníku, přestože okresní soud konstatoval, že hrubý nepoměr neshledal. Okresní soud v této souvislosti připodobnil vztah žalobce a žalovaného ke vztahu rodinnému, když spolu měli v předmětném domě bydlet a žalobce chtěl původně žalovanému předmětné nemovitosti darovat. Tyto závěry okresního soudu však odporují provedeným důkazům a vyjádření účastníků. S ohledem na shora uvedené navrhl, aby rozsudek okresního soudu byl odvolacím soudem zrušen a věc byla okresnímu soudu vrácena k dalšímu řízení, případně, aby rozsudek okresního soudu odvolací soud změnil tak, že bude žalobě vyhověno a žalobci přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

5. Žalovaný k odvolání žalobce uvedl, že okresní soud správně hodnotil důkaz znaleckými posudky v kontextu s jinými důkazy. Především z připojeného spisu Policie ČR vyplynulo, že všichni svědci, kteří byli v rámci obvinění žalovaného z lichvy vyslechnuti, jednoznačně každý z nich vypověděli, že byl žalobce v době od dubna 2021, tj. v době uzavírání smluv na prodej nemovitostí se žalovaným, po duševní stránce zcela v pořádku, jeho chování se v ničem nelišilo od toho, jak se choval celý život, tj. i jak se choval v posledních letech, měl pomalejší povahu, choval se adekvátně tomu, jaký vedl v důchodu život. Nikdo jeho čas neřídil, často trávil čas s přáteli v restauracích, chodíval na setkání důchodců, o svých záležitostech rozhodoval samostatně. Svědci, kteří takto vypovídali, byli osobami zcela nezúčastněnými, které neměly na celé záležitosti žádný zájem, a přesto jejich výpovědi, každá z nich, byly zcela odlišné od závěrů znaleckých posudků. Dokonce poté, kdy se žalobce ocitl ve zdravotní péči LDN , adresa, či Nemocnice v , Anonymizováno, , ani zdravotní odborníci žádný stav demence nezaznamenali. Pokud žalobce namítá skutečnost, že posouzení duševního zdraví je ryze odbornou otázkou, ke které je třeba odborných znalostí ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu, pak okresní soud toto ustanovení občanského soudního řádu zcela respektoval, vyžádal si znalecký posudek v této věci, avšak závěry tohoto posudku mohly vycházet toliko ze šetření a posuzování zdravotního stavu žalobce, které se mohlo uskutečnit po řadě měsíců po uzavření předmětných kupních smluv. Za situace, kdy žalobce po uzavření poslední z kupních smluv, tj. po 7. 7. 2021, závažně onemocněl, prodělal řadu zásadních životních změn, byl odvezen z míst, kde trvale žil, umístěn nikoli do rodinné péče, ale do LDN v , adresa, a nato do další ústavní péče, byl zcela izolován od svých známých a přátel, prodělal Covid s středně těžkým průběhem v období listopad až prosinec 2021, jeho tělo bojovalo s abstinenčními příznaky a nasazenou tlumící medikací, je zcela spravedlivé, aby okresní soud při rozhodování poměřoval všechny tyto okolnosti se závěry znaleckého posudku, který byl na žádost okresního soudu vypracován, ale je třeba mít na zřeteli, že znalec pracoval se zdravotním stavem posuzovaného roku 2023, kdy byl tento posudek vyhotoven. Stejně tak ostatní zdravotní posudky v žalobě uváděné pracovaly se zdravotním stavem a posuzovaly žalobce až po prodělaných zásadních životních změnách žalobce, které s ohledem na věk a zdravotní stav se na jeho psychice musely nutně odrazit. Žalovaný má za to, že z hlediska všech důkazů, které měl okresní soud při rozhodování k dispozici, rozhodl v souladu se zákonem. Přihlédl ke všem důkazům, které jako rozhodující pro výrok o zamítnutí žaloby měl k dispozici, hodnotil důkazy i z hlediska morálky, dobrých mravů a sociálně společenského aspektu tohoto sporu a s legitimním očekáváním skutečnosti, že veškeré důkazy, které státní orgány veřejné moci v této kauze prošetřily, posoudily, prokázaly a okresnímu soudu v rámci dokazování poskytly, okresní soud pečlivě zvážil, zhodnotil a v kontextu se všemi prokázanými dalšími důkazy spravedlivě ve sporu rozhodl, když žalobu na určení vlastnictví event. zrušení kupních smluv zamítl. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Předně je třeba uvést, že žalobce má v souladu s § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu vyjádřenou např. v rozsudku ze dne 31. 3. 2009 sp. zn. 22 Cdo 2930/2006 (Jestliže se domáhá žalobce určení, že je vlastníkem nemovitosti, u níž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, má ve vztahu k této osobě nepochybně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť s přihlédnutím k významu vlastnického práva v katastru nemovitostí je odůvodněn závěr, že právní postavení žalobce je za této situace nejisté a že bez uvažovaného určení by jeho právo mohlo být i ohroženo. Protože soudní rozhodnutí o určení vlastnického práva k nemovitostem je podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí, je žaloba na určení vlastnického práva způsobilým právním prostředkem k odstranění nejistoty o skutečných právních vztazích mezi účastníky.).

8. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování s níže uvedenou výhradou. Odvolací soud skutková zjištění okresního soudu, popsaná v bodech 3., 5.-9. a shrnutá v bodu 10. odůvodnění napadeného rozsudku, jako správná přejímá, opět s níže uvedenou výhradou.

9. Obecně je třeba uvést, že skutková zjištění a závěry jsou v první řadě věcí okresního soudu, před kterým byly důkazy provedeny. To odpovídá zásadám ústnosti, přímosti a bezprostřednosti. Povinností okresního soudu je provedené důkazy hodnotit podle § 132 o. s. ř. na základě své úvahy. Odvolací soud pak v rámci přezkumné činnosti může zasáhnout do výsledku činnosti okresního soudu při hodnocení důkazů pouze tehdy, jestliže způsob, jak k němu okresní soud dospěl, neodpovídá postupu vyplývajícímu z § 132 o. s. ř. Za chybu při vytváření skutkových závěrů okresním soudem může být proto považováno, pokud okresní soud vezme v úvahu skutečnosti, které z dokazování ani z přednesů účastníků nevyplývají ani nevyšly při řízení jinak najevo, dále pokud opomene hodnotit skutečnosti, které vyplynuly z dokazování nebo které vyšly za řízení najevo jinak, a pokud neprovede navrhované důkazy, přestože byly navrženy důvodně. Chybou rovněž je, jestliže v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti, je logický rozpor, nebo jestliže hodnocení důkazů odporuje § 133 až § 135 o. s. ř. Nelze-li okresnímu soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry. Jinak řečeno, hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, nesmí odvolací soud napravovat z jiných než výše uvedených důvodů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1472/2017).

10. V posuzované věci odvolací soud shledal při zjišťování skutkového stavu a hodnocení důkazů ze strany okresního soudu pochybení ve shora uvedeném směru, když v rozporu s konstantní judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 29. 7. 2010 sp. zn. 21 Cdo 2458/2009 – Soud nesmí ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 věty čtvrté o. s. ř. upustit od výslechu znalce (a spokojit se s písemným posudkem znalce) mimo jiné tehdy, vznáší-li účastník řízení proti závěrům znalce podstatné (zdůvodněné) výhrady, jejichž vyjasnění je pro rozhodnutí ve věci samé podstatné, a to i v případě, že soud jinak nemá pochybnosti o správnosti písemného posudku.) nevyslechl znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , přestože měl pochybnosti o správnosti písemného posudku, resp. z písemného posudku nevycházel.

11. Je třeba zdůraznit, že rozhodnutí v této věci zejména závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, jak má na mysli § 127 odst. 1 o. s. ř., a že hodnocení soudu (ani odvolacímu) nepodléhají odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, neboť k tomu nemají soudci odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. Soud (i odvolací) hodnotí pouze přesvědčivost znaleckého posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002 sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Je pravdou, že znalecký posudek není jediným důkazem, ale jedním z důkazů, avšak v případě zjišťování, zda účastník (zde žalobce) trpěl duševní poruchou (nemocí) či nikoliv, je důkazem podstatným (zásadním). Zjednodušeně řečeno, zda někdo je nemocný tak, že má rýmu nebo zlomenou nohu, pozná na první pohled i laik, avšak zda někdo trpí cukrovkou nebo demencí, nemusí být na první pohled patrné a lze to zjistit až pomocí laboratorních testů nebo pohovoru s příslušným odborníkem.

12. Odvolací soud proto v souladu s § 213a odst. 1 o. s. ř. doplnil dokazování doplňujícím znaleckým posudkem včetně výslechu znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, (jelikož tak okresní soud neučinil), která setrvala na závěrech písemně vypracovaného znaleckého posudku včetně doplňku. Znalkyně zdůraznila, že u posuzovaného v době, kdy ho vyšetřovala, byla přítomna forenzně významná duševní porucha a demence, to znamená komplexní narušení rozumových funkcí. Z dostupných dat lze učinit závěr, že dementogenní proces byl přítomen i v předmětné době, což znamená, že v takovém stavu postižený není schopen vykonávat právní úkony typu uzavírání smluv, není schopen vykonávat složitější právní úkony. Demence je duševní porucha, která je trvalá, zhoršující se, není to duševní porucha, která jednou je, jednou není, jako třeba bipolární efektivní porucha, zde skutečně jsou epizody nebo můžou být epizody, kdy ten člověk je zcela v pořádku co se týče rozpoznávacích a ovládacích schopností, u toho typu duševní poruchy to není, ta je přítomná a ve své podstatě se jenom zhoršuje, zvláště u někoho, kdo do toho intenzivně konzumuje alkohol jako žalobce. V případě nastupující demence záleží na tom, jaký kontakt je s člověkem realizován. Pokud je to jenom, že se navzájem pozdraví, tak to patrné být nemusí, pokud s ním bude veden delší hovor, tak to rozhodně patrné je. Lze odkázat na zprávu psychiatra , tituly před jménem, , jméno FO, z desátého měsíce roku 2021, kde uvádí ze začátku zprávy – Na první pohled klient vypadá, jako když bude srovnaný, ale když se začnu dotazovat, tak vznikají velké nesrovnalosti. V té zprávě nakonec , tituly před jménem, , jméno FO, popisuje významné narušení orientace posuzovaného, a proto také konstatuje demenci. Lidé, kteří se zabývají psychiatrickou a psychologickou diagnostikou, to znamená dopravní psycholožka , tituly před jménem, , jméno FO, , psychiatři , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, i ona (, tituly před jménem, , jméno FO, ), mají všichni zcela identický názor co se týká diagnózy žalobce (demence) a ona (, tituly před jménem, , jméno FO, ) s , tituly před jménem, , jméno FO, mají i identický znalecký názor.

13. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, včetně doplňku a výslechu ve věci vypracovaný byl zpracován renomovanou znalkyní, o jejíž odbornosti nemá odvolací soud důvod pochybovat, tato se vypořádala se všemi námitkami, ve svém znaleckém posudku včetně doplňku a výslechu se vyjádřila k omezením žalobce, podrobně zdůvodnila své závěry, které byly již uvedeny shora.

14. Žalovaný se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, nesouhlasil, avšak nepředložil nic, čím by jej zpochybnil. Obecně je třeba uvést, že odborné závěry znaleckého posudku lze zpochybnit toliko oponentním znaleckým posudkem nebo oponentním znaleckým vyjádřením (situace, kdy oponentní znalec má k dispozici toliko znalecký posudek, avšak nemá k dispozici potřebnou (např. zdravotnickou) dokumentaci, přesto v rozvaze – závěrech znaleckého posudku shledá (odůvodní) takové nedostatky, že z odborného hlediska nemůže znalecký posudek obstát) anebo nesoulad s ostatními důkazy (listinami či svědky). Oponentní znalecký posudek nebo oponentní znalecké vyjádření předloženo žalovaným nebylo.

15. Odvolací soud pak nezjistil nesoulad s ostatními důkazy (listinami či svědky), protože okresní soud založil své rozhodnutí na úvaze, že u žalobce sice už v předmětném zkoumaném období probíhal dementogenní proces, žalobce však v té době netrpěl duševní poruchou v důsledku, které by nebyl schopen naložit se svými nemovitostmi. Pokud by tomu tak, dle okresního soudu, bylo, musely by osoby, které jej znaly, toto poznat, avšak nejen svědci z řad blízkých žalovanému, ale i zcela cizí osoby včetně zdravotnického personálu potvrdili, že u žalobce v dané době nebyla zaznamenána žádná anomálie či změna jeho stavu, která by měla za následek neschopnost žalobce platně právně jednat, naopak všichni svědci jednoznačně potvrdili, že přes kladný vztah žalobce k alkoholu, jeho zanedbaný vzhled a nedodržování léčebného programu v souvislosti s jeho onemocněním diabetem, byl žalobce zcela soběstačný při vyřizování svých záležitostí, potvrdili dlouhodobý záměr žalobce rozprodat své nemovitosti, užít si peníze i v rámci cestování, o čemž svědčí i zahraniční dovolená žalobce ještě v roce 2021. Dle okresního soudu jeho chování a zanedbaný vzhled odpovídaly věku a stylu jeho samotářského života. Odvolací soud však poukazuje na výslech znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která jednoznačně uvedla, že v případě nastupující demence záleží na tom, jaký kontakt je s člověkem realizován. Pokud je to jenom, že se navzájem pozdraví, tak to patrné být nemusí, pokud s ním bude veden delší hovor, tak to rozhodně patrné je. Lze odkázat na zprávu psychiatra , tituly před jménem, , jméno FO, z desátého měsíce roku 2021, kde uvádí ze začátku zprávy – Na první pohled klient vypadá, jako když bude srovnaný, ale když se začnu dotazovat, tak vznikají velké nesrovnalosti. Tedy skutečnost, že žalobce do října 2021 byl zcela soběstačný při vyřizování svých záležitostí (sebeobsluha, běžné nákupy, návštěvy pohostinství apod.), ještě bez dalšího neznamená, že žalobce ještě netrpěl demencí a byl schopen tak závažných právních jednání jako je prodej nemovitostí. Protože pokud svědci z řad blízkých žalovanému, ale i zcela cizí osoby včetně zdravotnického personálu, s žalobcem hovořili jen krátce, tak žádnou nastupující demenci žalobce nemuseli zaznamenat, resp. její projevy považovali (mohli považovat) za projev odpovídající věku a stylu žalobcova samotářského života. Proto posouzení, zda se v případě chovaní a jednání žalobce v průběhu roku 2021 ještě jednalo o projev odpovídající věku a stylu žalobcova samotářského života anebo již o projev nastupující demence žalobce v rozsahu, že již byl ovlivnitelný druhou osobou a nebyl schopen řádně rozvážit následky takového právního jednání jako je kupní smlouva na převod nemovitostí, je otázkou ryze odbornou, vyhrazenou znalcům z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie jako je , tituly před jménem, , jméno FO, a nelze jej nahradit svědky (laiky). Odvolací soud tak uzavírá, že žalobce v době podpisu kupních smluv (15. 4. 2021, 31. 5. 2021 a 7. 7. 2021) trpěl nastupující demencí v rozsahu, že již byl ovlivnitelný druhou osobou a nebyl schopen řádně rozvážit následky takového právního jednání jako je kupní smlouva na převod nemovitostí.

16. Po právní stránce je projednávanou věc třeba posuzovat v souladu s ustanovením § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).

17. Jelikož bylo v řízení prokázáno, jak je shora rozvedeno, že v době podpisu kupních smluv (15. 4. 2021, 31. 5. 2021 a 7. 7. 2021) byla u žalobce zjištěna duševní porucha (demence) vylučující platné právní jednání ve smyslu § 581 věta druhá o. z., proto jsou kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ve dnech 15. 4. 2021, 31. 5. 2021 a 7. 7. 2021 neplatné. V návaznosti na to se odvolací soud již nezabýval dalším návrhem žalobce ohledně zrušení předmětných kupních smluv ve smyslu § 1793 odst. 1 o. z.

18. Vzhledem ke všemu výše uvedenému odvolací soud rozsudek okresního soudu (soudu prvního stupně) podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalobě výrokem I tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl, tedy určil, že žalobce je výlučným vlastníkem19. O náhradě nákladů řízení účastníků bylo rozhodnuto výrokem II rozsudku v souladu s § 224 odst. 1, odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl plně procesně úspěšný a byly mu proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 184 980,28 Kč (106 116 Kč +78 864,28 Kč).

20. Náklady řízení před okresním soudem ve výši 106 116 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a úkonech právní služby – příprava a převzetí zastoupení, 3x účast u jednání (4. 1. 2024, 2x 27. 3. 2024 vzhledem k délce jednání) a písemný závěrečný návrh ā 13 420 Kč podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024 (z punkta 1 280 000 Kč, tedy z celkové ceny nemovitostí dle kupních smluv s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 7. 11. 2023 sp. zn. I. ÚS 1750/23), příslušného počtu režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a odst. 3 téže vyhlášky ve výši 3 200 Kč za třicetdva půlhodin po 100 Kč, cestovného ve výši 11 767 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb. (2x cesta z , adresa, a zpět v délce 732 km tam i zpět osobním motorovým vozidlem při průměrné spotřebě PHM 6,3 l/100 km NM) a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.

21. Odvolací soud předesílá, že ve své rozhodovací praxi nepřiznává účastníkům náhradu nákladů spojených s vyjádřeními jejich zástupců, která korespondují s již sdělenými stanovisky a ve kterých advokát pouze opakuje nebo rozvíjí svou argumentaci, kterou uvedl či mohl uvést dříve, což se týká podání žalobce ze dne 5. 10. 2022.

22. Náklady řízení před odvolacím soudem ve výši 78 864,28 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč a úkonech právní služby – sepis odvolání a účast u jednání ā 13 420 Kč podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024 (z punkta 1 280 000 Kč, tedy z celkové ceny nemovitostí dle kupních smluv s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 7. 11. 2023 sp. zn. I. ÚS 1750/23), příslušného počtu režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, úkonech právní služby – 2x účast u jednání ā 13 420 Kč podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1. 1. 2025 (z punkta 1 280 000 Kč, tedy z celkové ceny nemovitostí dle kupních smluv s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 7. 11. 2023 sp. zn. I. ÚS 1750/23), příslušného počtu režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, cestovného ve výši 2 941,95 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb. (cesta dne 17. 10. 2024 z , adresa, a zpět v délce 732 km tam i zpět osobním motorovým vozidlem při průměrné spotřebě PHM 6,3 l/100 km NM), cestovného ve výši 2 982,91 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2024 Sb. (cesta dne 23. 9. 2025 z , adresa, a zpět v délce 732 km tam i zpět osobním motorovým vozidlem při průměrné spotřebě PHM 6,3 l/100 km NM) a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Pro úplnost odvolací soud dodává, že avizoval postup podle § 147 o. s. ř., tzv. separaci nákladů, ve prospěch žalobce, avšak s ohledem na celkový procesní úspěch žalobce již o tzv. separaci nákladů samostatně nerozhodoval, když rozhodl o celkových nákladech odvolacího řízení žalobce.

23. Odvolací soud předesílá, že ve své rozhodovací praxi nepřiznává účastníkům náhradu nákladů spojených s vyjádřeními jejich zástupců, která korespondují s již sdělenými stanovisky a ve kterých advokát pouze opakuje nebo rozvíjí svou argumentaci, kterou uvedl či mohl uvést dříve, což se týká podání žalobce ze dne 1. 8. 2024.

24. V souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení před soudy obou stupňů k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

25. O náhradě nákladů řízení, které vznikly státu v průběhu řízení před okresním soudem, bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 2 ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř., když vůči žalovanému, jako zcela procesně neúspěšnému, má stát právo na náhradu nákladů řízení ve výši 9 890 Kč, které již vyplatil za znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaný byl zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení státu (Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku) do tří dnů od právní moci rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

25. O náhradě nákladů řízení, které vznikly státu v průběhu řízení před odvolacím soudem, bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř., když vůči žalovanému, jako zcela procesně neúspěšnému, má stát právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 093 Kč, které již vyplatil za znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, včetně jejího výslechu. Žalovaný byl zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení státu (Krajskému soudu v Ostravě) do tří dnů od právní moci rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.