Krajský soud v Ostravě · Rozsudek

16 Co 16/2025

č. j. 16 Co 16/2025-138

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-29 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSOS:2025:16.Co.16.2025.1

  1. OS Bruntál 14 C 153/2024-73
  2. KS Ostrava 16 Co 16/2025-138

Citované zákony (9)

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka ve věci manžela: Jméno manžela , narozený dne Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manželky: Jméno manželky , narozená dne Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o rozvod manželství o odvolání manželky proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 7. 11. 2024, č. j. 14 C 153/2024-73, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 18. 12. 2024, č. j. 14 C 153/2024-79,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem manželství účastníků uzavřené dne 15. 3. 2014 před Městským úřadem v , Anonymizováno, rozvedl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání manželka, která namítala, že soud prvního stupně nesprávně aplikoval § 755 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že manželství bylo nestandardní, že oba manželé stále pečují různou měrou o společné hospodářství, že krmí hospodářská zvířata apod. Nebylo tudíž prokázáno, že by bylo manželství hluboce rozvráceno, jelikož bylo již od samého začátku netypické a nadále plní svůj účel. Společně se starají o zvířata a hospodaří na vlastních a pronajatých pozemcích. Pokud manžel tvrdil, že manželka měla v rámci společného hospodaření provést nějaké finanční operace bez jeho souhlasu, neuvedl, o jaké konkrétní transakce se mělo jednat, proto tato skutečnost nebyla řádně tvrzena, natož prokázána. Přes občasné komunikační problémy si vycházejí vstříc, nejde tedy o kvalifikovaný rozvrat manželství. Manželka dále nesouhlasila s názorem soudu prvního stupně, že ztráta bydlení nemůže být sama o sobě mimořádnou okolností svědčící ve prospěch zachování manželství ve smyslu tzv. tvrdostní klauzule podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Podle komentářové literatury naopak mohou mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství spočívat výjimečně i ve skutečnostech majetkového charakteru. Odvolatelka konečně vytýkala okresnímu soudu procesní vadu řízení, spočívající v neposkytnutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně okolností svědčících ve prospěch zachování manželství na jednání dne 7. 11. 2024. Závěrem poukázala na nestandardní stanovení lhůty k doplnění odvolání o vánočních svátcích, což vyvolává pochybnosti o nestrannosti soudu prvního stupně. U odvolacího jednání uvedla, že důvody, pro které došlo k odložení trestního oznámení manžela, potvrdily její stanovisko, že se žádné zpronevěry nedopustila. Manželka navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

3. Manžel navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného, přičemž zdůraznil, že k obnovení manželského soužití dosud nedošlo, naopak v poslední době spolu přestali zcela komunikovat, manželka přespává jinde a do společného bydliště přijíždí pouze sporadicky. Je přesvědčen o tom, že manželka účelově protahuje rozvodové řízení, aby se v důsledku onkologického onemocnění nedožil jeho konce. Důvodem podání návrhu na rozvod manželství nebylo odcizení nebo zpronevěra finančních prostředků z účtu, ale to, že se k němu manželka začala chovat „divně“, přestala se starat o něj a o společnou domácnost. Až následně v průběhu rozvodového řízení zjistil, že mu na účtu chybí z jeho výlučných prostředků částka cca 3 milióny korun českých, proto na manželku podal trestní oznámení. Jelikož nemá žádné děti, byla by v případě jeho smrti jedinou dědičkou manželka, která se proto snaží zpochybnit jeho příčetnost podáním účelového návrhu na omezení svéprávnosti, přestože netrpí žádnou duševní chorobou, jak vyplývá ze znaleckého dokazování. Není rovněž pravdou, že by manželka neměla kam jít, jeden z jejích synů vlastní v , Anonymizováno, činžovní dům, ve kterém jí může podle zákona uvolnit některý z bytů. U odvolacího jednání konstatoval, že je pro něj důležitější, aby manželka odešla z jeho života a dala mu pokoj, proto vzal zpět svůj souhlas s trestním stíháním. Trestní oznámení sice bylo z tohoto důvodu odloženo, nicméně z usnesení policejního orgánu vyplývá, že manželka bez jeho vědomí umořila z jeho výlučných prostředků půjčky od svých známých ve výši cca 3 milióny korun českých.

4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání manželky proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 397 z. ř. s., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud v rámci odvolacího přezkumu neshledal, že by řízení před soudem prvního stupně bylo postiženo vadou, která by měla (mohla mít) za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolací námitka týkající se neposkytnutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně okolností svědčících ve prospěch zachování manželství na jednání dne 7. 11. 2024, není důvodná. Manželka byla k tomuto jednání řádně a včas předvolána dne 18. 10. 2024 a její zástupce již dne 14. 10. 2024, tj. více než 10 dnů přede dnem, kdy se jednání mělo konat (srov. § 115 odst. 2 o. s. ř.), měla tak dostatek času k přípravě. Poskytnutí další dodatečné lhůty neodůvodňuje ani skutečnost, že účastníci řízení byli u zmiňovaného jednání vyslechnuti, s čímž musela manželka s ohledem na ustanovení § 389 odst. 1 z. ř. s. počítat. Ostatně manželka ani následně v odvolacím řízení žádné další mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství netvrdila.

6. Odvolací soud nesdílí pochybnosti manželky o nestrannosti soudu prvního stupně.

7. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (§ 14 odst. 1 o. s. ř.).

8. Shora citovaná právní úprava směřuje k tomu, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, jehož nestrannost nebude ovlivněna vztahem k účastníkům řízení a jejich zástupcům nebo jeho zájmem na výsledku řízení. Proto zákon zakládá dva okruhy důvodů pro vyloučení soudce; poměr soudce k věci a poměr soudce k účastníkům (jejich zástupcům). Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, v souvislosti se správou vlastního majetku soudce apod.

9. Manželka spatřovala důvod k pochybnostem o nepodjatosti samosoudce soudu prvního stupně , tituly před jménem, , jméno FO, ve stanovení nestandardní lhůty k doplnění odvolání o vánočních svátcích.

10. Dotčený samosoudce se k námitce podjatosti vyjádřil tak, že nemá žádný vztah k projednávané věci, účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. Popřel, že by v případě výzvy k doplnění blanketního odvolání postupoval nestandardně či dokonce šikanózně. Poukázal na to, že napadený rozsudek byl doručen zástupci manželky dne 2. 12. 2024. Lhůta po podání odvolání tak plynula do 17. 12. 2024. Zástupce manželky v blanketním odvolání ze dne 13. 12. 2024 přislíbil doplnění odvolání do 14 dnů, tj. do 27. 12. 2024. Soud prvního stupně proto v souladu s tímto příslibem vyzval manželku usnesením ze dne 18. 12. 2024, které bylo doručeno jejímu zástupci dne 20. 12. 2024, k doplnění odvolání ve lhůtě do 27. 12. 2024. Manželka následně vskutku odvolání v takto stanovené lhůtě doplnila.

11. Byť manželka měla na doplnění odvolání fakticky pouze dva pracovní dny (23. a 27. prosince 2024), tak odvolací soud má s přihlédnutím k dalším skutečnostem vyplývajícím z výše citovaného vyjádření za to, že zde z objektivního hlediska nejsou žádné důvody k pochybnostem o nepodjatosti , tituly před jménem, , jméno FO, . Postup soudu prvního stupně nelze hodnotit jako podjatý či dokonce šikanózní. Nadto podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

12. Odvolací soud přejímá jako správná skutková zjištění soudu prvního stupně, která učinil z listinných důkazů a výslechu účastníků, jakož i závěr o skutkovém stavu. V souladu s principy neúplné apelace doplnil dokazování provedením důkazů, které vznikly až po vyhlášení napadeného rozsudku.

13. Z posudku o invaliditě ze dne 9. 1. 2025 zjistil, že provedené psychiatrické a psychologické vyšetření u manžela neshledalo přítomnost duševní poruchy či choroby. Pokud u něj byla v minulosti diagnostikována forma poruchy autistického spektra (Aspergerův autismus v dospělosti), tak v současné době nebyly pozorovány dříve popsané projevy nesamostatnosti, sociální nejistoty a sníženého sebevědomí. Vystupuje naopak věcně, racionálně a konstruktivně, jeho rozumové schopnosti jsou intaktní. U manžela sice byl shledán nadále důvod k invaliditě II. stupně, nikoli ovšem z důvodu duševní poruchy, ale z důvodu onkologického onemocnění, jehož léčba nadále pokračuje.

14. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie vypracovaného dne 16. 3. 2025 , tituly před jménem, , právnická osoba, pro účely řízení o omezení svéprávnosti manžela odvolací soud zjistil, že manžel trpí toliko schizotypální poruchou osobnosti, resp. fakticky se jedná o určité nepříznivé povahové rysy (nezájem o mezilidské vztahy, emoční chlad, apatie, sociální izolace, omezená schopnost vyjadřovat emoce, nepřiměřené nebo zúžené emoční reakce, potíže s interakcí nebo rozpoznáváním sociálních signálů, nezájem o společenskou slušnost nebo konvenční chování, potíže s rozpoznáváním citů a potřeb sebe i druhých, potíže s vyjadřování myšlenek a pocitů, s navazování blízkých přátelství nebo intimních vztahů). Podle znalce je však manžel i s touto poruchou schopen projevovat svou vůli ve všech oblastech života na všech úrovních a postarat se o vlastní záležitosti bez výjimky; není snadno ovlivnitelný a manipulovatelný. Je rovněž schopen samostatně uvědoměle nakládat s finančními prostředky zcela bez omezení apod.

15. Z usnesení Policie ČR ze dne , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, odvolací soud zjistil, že policejní orgán odložil věc podezření ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měla dopustit manželka tím, že bez souhlasu manžela neoprávněně převedla nebo vybrala v hotovosti z výlučných prostředků manžela (pocházejících z dědictví po jeho matce) celkovou částku 3 555 610,47 Kč, jelikož manžel dne 14. 5. 2025 při podání vysvětlení vzal zpět souhlas s trestním stíháním manželky. Policejní orgán v závěru odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že z provedeného prověřování trestního oznámení je zřejmé, že manželka vytýkaný skutek nespáchala v takovém rozsahu, jak jej oznámil manžel. Minimálně některé z oznámených plateb byly zcela důvodné a provedl je samotný manžel.

16. Výše jmenované důkazy odvolací soud vyhodnotil jako zákonné, pro meritum případu relevantní a věrohodné. S ohledem na souladné závěry posudku o invaliditě a znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, nepovažoval odvolací soud za potřebné vyčkávat na pravomocné skončení řízení o omezení svéprávnosti manžela. Další důkazy odvolací soud neprovedl, protože nebyly navrženy a ani v zákonném smyslu nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

17. Odvolací soud se i po doplnění dokazování plně ztotožňuje s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Účastníci spolu podle skutkových zjištění nejpozději od srpna 2022 jako manželé nežijí a společně nehospodaří. Manželství účastníků tedy neplní delší dobu (téměř tři roky) svou společenskou funkci. Postoj manžela k obnovení soužití je jednoznačně negativní. Nic nenasvědčuje tomu, že by bylo lze očekávat obnovení soužití. Manžel na rozvodu manželství trvá. Vztahy mezi účastníky nepochybně negativně narušilo podání trestní oznámení na manželku a iniciování řízení o omezení svéprávnosti manžela. Pro potřeby rozvodového řízení není potřeba se zabývat tím, zda manželka vskutku získala na úkor svého manžela nějaký neoprávněný majetkový prospěch či nikoli. Je však nepochybné, že manžel ztratit (bez ohledu na to, zda oprávněně či neoprávněně) vůči manželce jakoukoli důvěru. Samotná skutečnost, že manželé stále pečují různou měrou o hospodářská zvířata a zemědělské pozemky, nelze považovat za manželské soužití, přestože manželství účastníků bylo od počátku poněkud nestandardní. Podstatné je, jak správně poukázal soud prvního stupně, že manželé o sebe nepečují, nerozumí si, nekomunikují spolu, manžel ztratil k manželce jakoukoli důvěru a cit. Vzhledem k tomu nelze učinit jiný závěr, než jaký přijal soud prvního stupně, tj. že manželství účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. očekávat obnovení manželského soužití. Soud prvního stupně rovněž zcela správně vyhodnotil příčiny rozvratu manželství.

18. Správný je rovněž závěr soudu prvního stupně, že v projednávané věci nebyly splněny podmínky pro aplikaci tzv. tvrdostní klauzule podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Odvolací soud si je vědom, že podle recentní komentářové literatury mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství ve smyslu citovaného ustanovení mohou spočívat např. nejen v délce trvání manželského soužití, zdravotním stavu druhého manžela, ale i v mnoha jiných skutečnostech, případně výjimečně i majetkového charakteru. Odvolací soud ovšem souhlasí s názorem okresního soudu, že v daném případě ztráta bydlení jako újma způsobená rozvodem na straně manželky nepředstavuje zároveň mimořádnou okolnost svědčící ve prospěch zachování manželství. Je totiž třeba přihlédnout ke všem okolnostem, přičemž v posuzované věci hovoří v neprospěch manželky mj. její účelová snaha o zpochybnění svéprávnosti manžela.

19. S ohledem na výše uvedené byl rozsudek soudu prvního stupně shledán ve výroku ve věci samé jako věcně správný a jako takový byl včetně souvisejícího výroku o nákladech řízení v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrzen.

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s. Odvolací soud neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznat náklady odvolacího řízení některému z manželů.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.