Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

14 C 153/2024

č. j. 14 C 153/2024-73

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ostrava 16 Co 16/2025-138

Rozhodnuto 2024-11-07 · ECLI:CZ:OSBU:2024:14.C.153.2024.1

  1. OS Bruntál 14 C 153/2024-73
  2. KS Ostrava 16 Co 16/2025-138

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Tankó ve věci manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky o rozvod manželství

I. Manželství , Jméno manžela, a , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, , uzavřené dne , datum, před Městským úřadem v , Anonymizováno, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou se manžel domáhal rozvodu jeho manželství uzavřeného dne uzavřené dne , datum, před Městským úřadem v , Anonymizováno, . K odůvodnění svého návrhu uváděl, že mezi ním a manželkou došlo v průběhu manželství ke sporům a citovému odcizení, kdy dle manžela je manželství už 2 roky nefunkční a nechce v něm setrvat.Manželka v podání ze dne , datum, soudu sdělila, že nesouhlasí s rozvodem manželství, když lze odstranit neshody a rozdílné názory a zachovat tak manželství.Soud věc projednal na jednání, které se konalo dne , datum, , kde provedl listinné důkazy a také poměrně obsáhle vyslechl účastníky řízení. K tomu soud pouze doplňuje, že i když byl výslech obsáhlý a často uhýbal do skutečností, které nejsou až tak podstatné a „pouze“ dokreslují manželství a vztahy v něm, tak hlavně z něj soud zjistil skutkový stav, jenž byl důležitý k rozhodnutí věci.Soud má za prokázané následující skutečnosti:- manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem v , Anonymizováno, , a to z důvodu vzájemné náklonosti, důvěry, plánování společné budoucnosti, když účastníci spolu žili spokojeně již od roku , Anonymizováno, (důkaz: oddací list, výslech manžela a manželky)- manželství nebylo úplně standardní, když manželé spolu nechodili na společenské akce, spíš žili „domáckým životem“, kdy se starali o společné hospodářství (důkaz: výslech manžela a manželky),- manželství bylo poměrně spokojené až do roku , Anonymizováno, , kdy manžel ztratil důvěru ve svou manželku a také city k ní, a to hlavně z důvodu, že dle názoru manžela mu manželka, která se starala se o jeho finance, utratila značnou část jeho finančních prostředků neznámo za co (důkaz: výslech manžela),- manželé se neshodnou, jak řešit neshody mezi sebou, když manžel nechce řešit špatnou situaci v manželství manželskou poradnou a nevěří, že by se jeho vztah k manželce mohl nějakým způsobem zlepšit, kdežto manželka je opačného názoru (důkaz: výslech manžela a manželky),- účastníci spolu o důležitých věcech (např. o důležitých finančních záležitostech mezi manželi, návrhu na omezení svéprávnosti) nekomunikují řádně, a tedy je společně neřeší (důkaz: výslech manžela a manželky),- manžel je postižen onkologickým onemocněním a nechce, aby po něm případně manželka dědila (důkaz: výslech manžela),- manžel byl psychologicky vyšetřován a byl mu diagnostikován Aspergerův syndrom a bylo mimo jiné zjištěno, že je důvěřivý, psychicky nestabilní a má problém se spravováním svých financí, ale jinak je inteligentní a schopný komunikovat na úrovni (důkaz: zpráva z psychologického vyšetření ze dne , datum, , ze dne , datum, , a ze dne , datum, , výslech manželky),- od roku , Anonymizováno, se změnil přístup manželky v péči o společnou domácnost, kdy začala zanedbávat domácí práce (např. uklízení, vaření), které předtím dělala, manžel se o péči o společnou domácnost moc nezajímal, a tak každý z manželů se prakticky stará sám o sebe, přičemž manžel si od roku , Anonymizováno, spravuje i své finanční záležitosti sám, oba manželé pečují různou měrou pouze o společné hospodářství, tedy krmí hospodářská zvířata a podobně (důkaz: výslech manžela a manželky),- manželka žije občas i svými osobními aktivitami, kdy chodí na procházky se psem, a občas navštěvuje rodinu a známé (důkaz: výslech manželky),- manželka je vyjma majetku ve společném jmění manželů prakticky nemajetná, pobírá jen důchod ve výši , částka, , má 3 dospělé děti (důkaz: výslech manželky)- manželka podala na manžela návrh na omezení svéprávnosti z důvodu, že má obavu, že by mohl zadlužit sebe a v konečném důsledku i jí jako jeho manželku (důkaz: výslech manželky),- manželka vzala manželovi krabici s osobními doklady (např. rodný list, vysvědčení) a různými dalšími písemnostmi (např. smlouvy s bankou, výpisy z účtu, technické průkazy) a manžel na ni za to podal trestní oznámení (důkaz: výslech manželky, úřední záznam o podání vysvětlení)- manželé se neshodnou na tom, zda manželka o manžela dostatečně pečuje, např. v nemoci, nicméně manžel nechce, aby o něj manželka nadále pečovala, kdy se manžel v poslední době před manželkou i zamyká v ložnici (důkaz: výslech manžela a manželky).Závěr o skutkovém stavu je tedy následující: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne uzavřené dne , datum, před Městským úřadem v , Anonymizováno, . Manželství účastníků nebylo už od začátku úplně standardní, když manželé spolu nechodili na společenské akce, spíš žili „domáckým životem“, kdy se starali o společné hospodářství, avšak toto manželství bylo uzavřeno z důvodu vzájemné mnohaleté náklonosti, důvěry, a plánování společné budoucnosti. Takto trvalo cca do roku , Anonymizováno, , kdy manžel ztratil ve svou ženu důvěru (především z důvodu, že dle jeho názoru utratila značnou část jeho finančních prostředků neznámo za co), náklonnost, nechce s ní dále plánovat společnou budoucnost, nechce, aby se o něj starala, přestože je onkologicky nemocen, a nechce ani aby po něm dědila. Od roku , Anonymizováno, se změnil přístup manželky v péči o společnou domácnost, kdy začala zanedbávat domácí práce, které předtím dělala, a věnuje se svým osobním aktivitám, a manžel se o péči o společnou domácnost moc nezajímá, a tak každý z manželů se prakticky stará sám o sebe (s výjimkou jisté dělené péče o společné hospodářství), přičemž manžel si od roku , Anonymizováno, spravuje i své finanční záležitosti sám, přestože do té doby mu s finančními záležitostmi vypomáhala manželka, protože manžel ač má Aspergerův syndrom, je inteligentní a schopný komunikovat na úrovni, může být důvěřivý, psychicky nestabilní, a měl problém se spravováním svých financí. Manželé mají problém spolu řádně probírat důležité věci týkající se jejich manželství a spolužití (např. nekomunikovali spolu předem pořádně návrh na omezení svéprávnosti manžela nebo zásadní finanční záležitosti) a tedy je společnými silami i řešit, kromě toho se nemohou shodnout ani na tom, jestli by se manželské problémy dali řešit prostřednictvím manželské poradny. Manželka podala na manžela návrh na omezení svéprávnosti z důvodu, že má obavu, že by mohl zadlužit sebe a v konečném důsledku i jí jako jeho manželku. Manželka vzala manželovi krabici s osobními doklady a různými dalšími písemnostmi a manžel na ni za to podal trestní oznámení. Manželka je vyjma majetku ve společném jmění manželů prakticky nemajetná, pobírá jen důchod ve výši , částka, , a má 3 dospělé děti. Obnovení manželského soužití není možné.Pokud jde o hodnocení důkazů, soud vyšel jak z listin, ke kterým nebyly účastníky vzneseny žádné připomínky, ale hlavně z účastnických výslechů manželů. V této souvislosti je nutno uvést, že soud posuzoval, zda je manžel schopen smysluplné výpovědi či jiných úkonů před soudem, a to z důvodu, že se před Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, stále vede řízení o omezení jeho svéprávnosti, které nebylo doposud pravomocně skončeno, když byl návrh na omezení svéprávnosti sice nepravomocně zamítnut, ale proti tomu bylo manželkou podáno odvolání. Dle názoru soudu byl projev manžela plynulý, logický a sám o sobě věrohodný, tudíž soud nepovažuje dosud neskončené řízení o omezení svéprávnosti manžela za překážku pro rozhodování o rozvodu jeho manželství. Tedy nebylo třeba přerušovat řízení o rozvod manželství a vyčkávat pravomocného ukončení řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, . Současně pro účely posouzení věrohodnosti manžela posuzoval jak jeho projev, tak i doložené lékařské záznamy, a neshledal ničeho v tom, proč by jeho projev neměl být věrohodný. Ostatně otázka jeho psychického stavu, a hlavně Aspergerova syndromu se může projevovat například tím, že je manžel odtažitý od společnosti, a proto preferuje domácký způsob života před nějakým velice společenským, ale nic to nemění na jeho věrohodnosti. K tomu soud však i dodává, že manželka měla také věrohodný projev. Je pravdou, že se manželé v některých věcech neshodli, např. pokud šlo o péči v nemoci manžela, kde se výslechy manželů rozcházeli, soud to však nepřisuzuje nevěrohodností či dokonce lží nějakého z manželů, ale pouze subjektivnímu vnímání skutečnosti. Jinak řečeno každý z manželů může mít jiné subjektivní vnímání co je dostatečná péče o druhého v případě nemoci, jakož i vnímání jiných situací, třeba dostatečné komunikace mezi manželi. Soud shledal výslech obou manželů za věrohodný, kdy každý z manželů hovořil o svém pohledu na věc a své „subjektivní pravdě“, která se v mnoha případech u obou manželů překrývala (např. v důvodech uzavření manželství a spolužití do kritického období roku , Anonymizováno, ), avšak někde se i lišila, což je naprosto normální.K otázce neprovedení některých navržených důkazů soud uvádí v souladu s ustálenou judikaturou vyšších soudů vysvětluje, že neakceptování důkazního návrhu účastníka řízení lze založit třemi důvody. Prvním je argument, dle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, dle kterého důkaz není s to ani ověřit, ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, dle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností ověřeno nebo vyvráceno (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 6. 2010,

IV. ÚS 666/10).Soud v dané věci neprovedl některé navrhované důkazy a zamítl je. Konkrétně šlo o vyžádání si výpisů z bankovního účtu manžela, vyžádání si zpráv od synů manželky, popřípadě provedení jejich výslechu (za účelem zjištění majetkové situace a možností postarat se o manželku), vyžádání si zpráv a listin od Policie ČR. Tyto důvody nebyly provedeny, neboť se v nich prolínají výše uvedené argumenty. Pokud jde totiž o výpisy z bankovního účtu manžela, vyžádání si zpráv a listin od Policie ČR, nemají tyto důkazy velkou relevanci s tímto řízením. Ačkoliv soud chápe žalovanou, která se snaží vyvrátit to, že by spáchala nějaký trestný čin vůči manželovi, nemůže civilní soud suplovat roli orgánů činných v trestním řízení a ani trestní soud. Současně i kdyby suploval, tak by soud sice mohl prokázat, že se nějaké finanční machinace udály či neudály, avšak relevance tohoto na toto řízení není velká, a to i se zohledněním toho, že soud už z jiných důkazů zjistil, že manžel s manželkou nechce za žádných okolností být a tento vnitřní subjektivní stav by se dle názoru soudu nezměnil ani kdyby vyšlo najevo v provedeném dokazování, že nedošlo k žádným machinacím a nezákonnému jednání. Ještě jinak řečeno – prokázání nějakého trestného činu manželky vůči manželovi by mělo relevanci pro právní hodnocení tzv. tvrdostní klauzule a zjišťování podílu na rozvratu manželství, avšak nikoliv pro to, jestli už nyní je manželství rozvráceno, tedy v ohledu příčiny rozvratu manželství jde o návrhy důkazů k prokázání tvrzení, že toto nemůže být důvodem rozvratu manželství, avšak rozvrat manželství byl soudem již prokázán z jiných důkazů (výpovědí manželů). Konečně vyžádání si zpráv od synů manželky, popřípadě k provedení jejich výslechu, soud vyhodnotil také jako nadbytečné, neboť soud při dokazování majetkových poměrů vyšel z účastnické výpovědi manželky, uvěřil jí zcela, a prokazovat ještě konkrétní majetkové poměry dětí by bylo nadbytečné, když by to nepřineslo do tohoto řízení nic nového.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporua) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebob) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Právní posouzení je následující: Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod ustanovení § 755 a 756 o. z. Manželství účastníků neplní svou funkci, je pouze formálním svazkem, a je hluboce a trvale rozvráceno bez možnosti obnovení manželského soužití. Současně nebyla soudem zjištěna žádná okolnost, pro kterou by nebylo možné manželství dle § 755 odst. 2 o. z. rozvést. Ke skutečnosti, že nebyla naplněna tvrdostní klauzule § 755 odst. 2 b) o. z. díky níž by manželství nemohlo být rozvedeno soud vysvětluje v souladu s právní teorií (k tomu viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání /3. aktualizace/. Praha: C. H. Beck, 2024, a konkrétně odst. 7 k výkladu § 755), že by bylo nutné splnit kumulativně čtyři podmínky:- 1. zájem nesouhlasícího manžela (požadavek péče v době nemoci aj.)- 2. hrozící zvlášť závažná újma v důsledku rozvodu (např. existenční nouze),- 3. mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství (doba trvání manželství, počet vychovaných dětí atp.),- 4. doba absentujícího společného soužití kratší 3 let.Z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 39 Co 226/2016, se mimo jiné podává: „Jednou z podmínek, pro kterou nelze manželství podle tohoto ustanovení rozvést je, že rozvodem bude v daném případě manželce způsobena zvlášť závažná újma. Tou se rozumí újma osobní. Obvykle jde o případy, kdy se o druhého manžela projeví nemoc, pro kterou se bez jeho pomoci neobejde, ale i o případ, kdy by ztratil možnost bydlení, aniž by měl možnost zajistit si jiné bydlení. V daném případě o takovou situaci nejde, neboť zdravotní stav manželky odpovídá jejímu věku a trvalou péči jiné osoby nevyžaduje, vlastní svůj byt na , Anonymizováno, , s kterým případně může nakládat (vyměnit ho, prodat a koupit jiný). Nejsou zde ani mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, když manželství účastníků trvá deset let, manželka pobírá důchod ve standardní výši.“, a s tímto se soud naprosto ztotožňuje.V daném případě je snadno dovoditelné splnění čtvrté podmínky, což vyplývá z dokazování. Avšak nebyla naplněna podmínka třetí. Soudu bylo tvrzeno, že mimořádná okolnost svědčící pro zachování manželství pramení z okolností finančního charakteru manželky, kdy manželka je v otázce svého bydlení zcela odkázaná na manžela. Dle názoru soudu však toto není mimořádnou okolností svědčící pro zachování manželství. Je pravdou, že manželce může vzniknout rozvodem zvlášť závažná újma, kdy by třeba neměla ihned možnost sehnat si bydlení (se zohledněním toho, že se při nájmu skládá běžně jistota ve výši 3měsíčních nájmů, na které by neměla peníze, než by je získala z vypořádání společného jmění manželů, popřípadě z výživného od jejich dětí), když je vyjma majetku ve společném jmění manželku nemajetná a má příjem pouze z důchodu, tedy je naplněna druhá podmínka, ale naplnění této podmínky není naplněním podmínky třetí. Nelze přijmout koncepci, že by naplnění hrozící zvlášť závažné újmy automaticky znamenalo mimořádnou okolnost svědčící pro zachování manželství, protože by se tím jedna z podmínek stala naprosto nadbytečnou. V daném případě manželka pobírá důchod ve standardní výši a majetkové poměry manželky proto znamenat mimořádnou okolnost pro zachování manželství nemohou. Mimořádnou okolností pro zachování manželství by například dle názoru soudu byla invalidita a totální odkázanost na druhého z manželů, o tento případ se však nyní nejedná. Ostatně ani délka manželství není taková (např. delší 50 let), která by si zasluhovala pro svou mimořádnost shledat, že manželé bez sebe nemůžou dál žít. Co se týče zájmu nesouhlasícího manžela a naplnění podmínky první, tak soud má za to, že splnění této podmínky vychází ze zájmu na tom, aby o manželku (jež má 70 let) bylo postaráno manželem ve stáří. Argumentace manželky je v opačné rovině, kdy se chce starat o vážně nemocného manžela, který o takovou pomoc zjevně nestojí, avšak tato argumentace neobstojí, když právě takto se „bránit“ rozvodu může jen nemocný manžel, a nikoliv jeho manželka. Nicméně soud vycházel z toho, že manželka se nechce rozvádět a zjevně chce s manželem dožít do konce svých dní, tj. implicitně to v sobě obsahuje i potřebu vzájemného se starání jeden o druhého v pokročilém věku. Soud tedy shrnuje, že dovozuje naplnění všech podmínek pro aplikaci tvrdostní klauzule vyjma mimořádných okolností svědčících pro zachování manželství. Pokud jde o skutečnost, že tvrdostní klauzule chrání pouze toho z manželů, který se převážně nepodílel na rozvratu manželství, je nutno říci, že nelze v současné době přesně určit jednotlivé podíly na rozvratu manželství. K tomuto objasnění by samozřejmě pomohlo vyčkání na výsledek podaných trestních oznámení vůči manželce a výsledek řízení o omezení svéprávnosti, nicméně takovéto vyčkávání či přerušování řízení za tímto účelem, by bylo neekonomické a zbytečně by prodlužovalo řízení o rozvod, když by to na právním hodnocení nemohlo změnit ničeho, protože tvrdostní klauzule by nemohla být naplněna již z výše uvedeného důvodu absence relevantních mimořádných okolností svědčících pro zachování manželství. Jakékoliv dokazování v tomto směru by bylo tedy neúměrným zdržením řízení a nadbytečným dokazováním a současně by v mezidobí mohlo (nedej Bože) dojít k úmrtí nějakého z účastníků vzhledem k věku a zdravotnímu stavu, a tudíž i ke „zmaření“ podaného návrhu na rozvod.Na závěr lze ještě k rozvratu manželství říci, že manželství neplní svou funkci, když manželé o sebe nepečují, nerozumí si, mají vážné potíže v komunikaci, nemají mezi sebou cit a důvěru a vizi společné budoucnosti (hlavně ohledně společného žití a hospodaření). Jakkoliv bylo manželství založeno již od počátku hlavně na těchto aspektech, to však nyní pominulo, a manželství je nyní formálním svazkem a nelze ho obnovit. Je lhostejné, že manželka zpochybňuje svou údajnou trestnou činnost jako příčinu rozvratu manželství, když rozvrat manželství soud dovozuje již ze skutečností výše uvedených, tedy hlavně v tom, že manželé mají problémy s komunikací, problém se o sebe vzájemně starat (popřípadě to nechtějí), absentuje zde důvěra manžela vůči manželce a vize společné budoucnosti. Ostatně o tom, že manželství nelze zachránit a obnovit ho, vypovídá i to, že manžel na manželku podává trestní oznámení a manželka na manžela bez předchozího vážného projednání s ním, návrh na omezení svéprávnosti. Dle názoru soudu nelze (když není naplněna již projednávaná tvrdostní klauzule) nikoho nutit v setrvání v manželství. S ohledem na vše výše uvedené soud manželství účastníků rozvedl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, přičemž přihlédl i k okolnosti, že se účastníci tohoto práva výslovně vzdali.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.