Krajský soud v Ostravě · Rozsudek

16 Co 2/2026

č. j. 16 Co 2/2026-116

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-03-19 · ZMENA,POTVRZENI · ECLI:CZ:KSOS:2026:16.Co.2.2026.1

Citované zákony (13)

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 474 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 2025, č. j. 38 C 122/2024-81,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 89 649 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta se sídlem , adresa, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 26 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u okresního soudu dne 17. 10. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 474 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od 13. 8. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako zprostředkovatel a žalovaná společně se společností , právnická osoba, . jako objednatel uzavřeli dne 23. 10. 2019 smlouvu o zprostředkování (dále jen „smlouva o zprostředkování“), jejímž předmětem bylo zprostředkování prodeje dvou lékáren („lékárny , adresa, “ a „lékárny , Anonymizováno, “ provozovaných společností , právnická osoba, .), a to formou prodeje podílu ve společnosti nově vzniklé rozdělením odštěpením od společnosti , právnická osoba, . (dále „předmět prodeje“). Dne 13. 9. 2020 smluvní strany uzavřely dodatek smlouvy o zprostředkování, jejímž předmětem bylo mj. prodloužení doby trvání smlouvy o zprostředkování do 30. 6. 2021. V čl. VI odst. 3 smlouvy o zprostředkování si smluvní strany sjednaly, že ukončením smlouvy není dotčen nárok zprostředkovatele na odměnu, dojde-li k převodu předmětu prodeje na zájemce po ukončení této smlouvy. Uvedené ustanovení se pak použije po dobu 2 let od ukončení smlouvy o zprostředkování ve vztahu k zájemci, se kterým zahájil zprostředkovatel jednání o převodu předmětu prodeje. Za zprostředkování zajištění prodeje podle zprostředkovatelské smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobci podle čl. V smlouvy o zprostředkování odměnu ve výši 3 % se základní ceny za převod podílu. Právo na odměnu vzniklo v případě úplatného prodeje předmětu prodeje - 100% podílu v nově vzniklé společnosti a uhrazením ceny zájemcem, jehož nabídku žalovaná akceptovala. Žalobkyně splnila své povinnosti podle smlouvy o zprostředkování a zajistila zájemce o koupi předmětu prodeje – společnost , právnická osoba, , (dále jen „, Anonymizováno, “). V důsledku rozdělení odštěpením společnosti , právnická osoba, . došlo k přechodu vyčleněné části jmění, popsané v projektu rozdělení vypracovaném dne 27. 3. 2023, na nově vznikající nástupnickou společnost , právnická osoba, Součástí odštěpovaného jmění byla práva a povinnosti vztahující se k nestátnímu zdravotnickému zařízení „lékárna , adresa, “ provozovaného společností , právnická osoba, . Na základě smlouvy o převodu podílu ze dne 9. 5. 2023 žalovaná převedla do vlastnictví , Anonymizováno, 100% podíl ve společnosti , právnická osoba, , a to za základní kupní cenu ve výši 15 800 000 Kč, která byla žalované zaplacena. Žalobkyni tak vzniklo právo na odměnu podle smlouvy o zprostředkování ve výši 474 000 Kč (3 % z 15 800 000 Kč). Žalobkyně vyúčtovala žalované odměnu fakturou splatnou dne 12. 8. 2023. Žalovaná odměnu dosud neuhradila. V průběhu řízení žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že , Anonymizováno, jako zájemce oslovila a zajistila uzavření dohody o mlčenlivosti dne 29. 1. 2020, informační memorandum, předkládání nabídek apod. V únoru 2021 ovšem dala žalovaná přednost jednání s jiným zájemcem než s , Anonymizováno, , a to se společností , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “), kterou zajistila rovněž žalobkyně. Jednání s , Anonymizováno, bylo nakonec zmařeno z důvodu exekucí vedených proti žalované. Žalobkyně po ukončení jednání s , Anonymizováno, v roce 2021 a 2022 opětovně obnovila jednání s , Anonymizováno, . Žalovaná následně oslovila žalobkyni, aby na základě příkazní smlouvy ze dne 11. 10. 2022 zajistila přeměnu společnosti , právnická osoba, . odštěpením se vznikem nové společnosti , právnická osoba, , provozující „lékárnu , adresa, “. Žalovaná udělila žalobkyni souhlas s jednáním se zájemcem , Anonymizováno, a veškerá jednání probíhala s informováním žalované a jejího zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně při realizaci transakcí prodeje lékárny postupuje vždy podle zavedeného schématu v jednotlivých krocích: 1) mlčenlivost: uzavření dohody o mlčenlivosti se zájemcem, kterého odsouhlasil majitel lékárny, 2) informační memorandum: sestavení ucelené informace o lékárnách formou dokumentu Informační memorandum, 3) nabídky: předání podkladů o lékárnách zájemci a výzva k předložení nabídky, 4) memorandum o porozumění: důkladné projednání předložených nabídek a v případě dohody kupujícího a prodávajícího sestavení dokumentu memorandum o porozumění, který podrobně shrnuje jednotlivá ujednání ve věci transakce, 5) realizace: realizace transakce, zajištění smluvní dokumentace, vedení procesu due diligence (důkladné prověření lékárny, resp. prodávané společnosti kupujícím), předání lékáren či společnosti a vypořádání výsledné ceny. Za aktivní účasti žalobkyně probíhalo jednání se společností , Anonymizováno, následujícím způsobem: mlčenlivost - oslovení zájemce v prosinci 2019 a dohoda o mlčenlivosti uzavřena 29. 1. 2020; nabídky i) 25. 2. 2020 - nabídka na 5,8 mil. Kč + pracovní kapitál jako cena za 100% podíl; vyhodnocena jako nedostatečná, ii) 1. 12. 2020 - nabídka na 11 mil. Kč + pracovní kapitál (pouze za lékárnu , adresa, ), iii) 3. 12. 2020 - nabídka na 11,6 mil. Kč + pracovní kapitál (pouze za lékárnu , adresa, ), iv) 14. 12. 2020 - nabídka na 12,6 mil. Kč + pracovní kapitál (za obě lékárny). Ve věci poslední nabídky došlo ke shodě mezi žalovanou a , Anonymizováno, a bylo sestaveno memorandum o porozumění, které bylo dále projednáváno (prosinec 2020 až únor 2021). Zájemce byl připraven memorandum podepsat a pokračovat v realizaci transakce. Mezitím však žalovaná upřednostnila nabídku od společnosti , Anonymizováno, . V listopadu 2022 žalovaná sdělila žalobkyni, že si nepřeje pokračovat v jednání se zájemci , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , což žalobkyně akceptovala. Prodej lékárny měl být přerušen do dokončení rozdělení společnosti.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně neprovedla žádné z činností uvedených v čl. III odst. 1 smlouvy o zprostředkování. Prodej „, právnická osoba, “ si žalovaná zařizovala sama, žalobkyně se neúčastnila vyhledávání zájemců, neúčastnila se jednotlivých schůzek se zájemci, neprováděla žádný právní ani faktický servis spojený s převodem předmětu prodeje. Žalovaná nikdy neudělila souhlas žalobkyni s jednáním se společností , Anonymizováno, . Nadto tuto společnost nevyhledala žalobkyně. , jméno FO, zaslal žalované svůj kontakt za účelem prodeje lékáren sms zprávou dne 12. 9. 2018. Tento kontakt přeposlala žalovaná jednateli žalobkyně , jméno FO, sms zprávou ze dne 10. 7. 2019. Je tedy zřejmé, že zmiňovaného zájemce sehnala sama žalovaná, nikoli žalobkyně. Žalovaná připustila, že žalobkyně jí poskytla jakousi součinnost při vyhledávání zájemců, avšak nesplnila další povinnosti vyplývající ze zprostředkovatelské smlouvy, konkrétně z čl. III odst. 1, který kromě vyhledání potenciálního zájemce ukládá žalobkyni např. povinnost poskytování poradenství při přípravě podkladů a due dilligence, poskytování veškerého právního a faktického servisu. Žalobkyně se zavázala k činnostem až po samotný převod a předání lékáren zájemci. Žalovaná popřela, že by se žalobkyně jakkoliv přičinila o uzavření smlouvy o převodu podílu ze dne 9. 5. 2023. Podmínky této smlouvy o převodu podílu byly sjednávány mezi žalovanou a , Anonymizováno, napřímo, bez účasti žalobkyně. Je-li vznik nároku na provizi závislý na uzavření zprostředkované smlouvy, je podle judikatury podmínkou tohoto nároku, že k uzavření smlouvy došlo v důsledku zprostředkovatelské činnosti - mezi zprostředkovatelskou činností a uzavřením smlouvy je vztah příčinné souvislosti. V daném případě však prvek příčinné souvislosti absentuje. Mezi skončením smlouvy o zprostředkování a uzavřením smlouvy o převodu existuje bezmála dvouroční rozestup, kontaktování a domlouvání prodeje probíhalo až po skončení smlouvy o zprostředkování, a to pouze mezi samotnou žalovanou a zájemcem, zatímco žalobkyně se již domlouvání konkrétních podmínek, zařizování smluvní dokumentace, prodeje ani předání neúčastnila. Žalobkyně nedisponuje podepsanou verzí memoranda o porozumění. Další zásadní skutečností je to, že předmět zprostředkování je rovněž odlišný, když mělo dojít ke zprostředkování prodeje dvou lékáren ve , adresa, a ve , adresa, . Ve skutečnosti však došlo k převodu obchodního podílu, jehož součástí bylo jmění toliko jedné lékárny ve , adresa, . Nadto mezi žalobkyní a žalovanou neexistovala žádná exkluzivní doložka.

3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 102 560 Kč. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi stranami byla uzavřena zprostředkovatelská smlouva spolu s dodatkem, která obsahovala mimo jiné způsob výpočtu provize zprostředkovatele, splatnost provize, výčet činností, které zprostředkovatel má pro zájemce provést, za účelem dosažení předmětu smlouvy, tedy úplatný převod provozování lékáren , adresa, a , Anonymizováno, třetí osobě. Strany si dohodly přesný postup zprostředkovatele při vyhledávání zájemce. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 12 měsíců dne 23. 10. 2019. Strany se dohodly, že ukončením této smlouvy není dotčen nárok zprostředkovatele na odměnu, dojde-li k převodu předmětu prodeje na zájemce po ukončení této smlouvy. Zprostředkovatel má nárok na odměnu, dojde-li mezi objednatelem a zájemcem k převodu předmětu prodeje v době nejpozději dvou let od ukončení této smlouvy. Toto ustanovení smlouvy se použije pouze pro zájemce, se kterým zprostředkovatel ve smyslu článku III. odst. 1 zahájil jednání o převodu předmětu prodeje. Dodatkem byla mimo jiné prodloužena platnost smlouvy do 30. 6. 2021 a předmět prodeje byl definován tak, že objednatel prohlašuje, že má zájem také o úplatný převod provozování , právnická osoba, a Lékárny , Anonymizováno, třetí osobě formou prodeje závodu/části závodu ve smyslu § 2175 a násl. občanského zákoníku. Ke vzniku nároku na provizi je zapotřebí splnění dvou podmínek, tj. dojde k úplatnému převodu nového předmětu prodeje a zároveň k uhrazení ceny objednateli zájemcem, jehož nabídku objednatel akceptoval. V roce 2019 žalobkyně pro žalovanou zpracovala indikativní ocenění lékáren/společnosti , právnická osoba, ., které obsahuje tržní ocenění lékáren a jednotlivých aktiv společnosti pro účely prodeje. Prvotní informaci o možnosti koupě Lékárny , Anonymizováno, , , právnická osoba, či Lékárny , Anonymizováno, měla společnost , Anonymizováno, od jednatele žalobkyně. S žalovanou osobně jednali až teprve následně. Společnost , Anonymizováno, mohla jednat napřímo s žalovanou až po podpisu dohody o mlčenlivosti. Koncept dohody o mlčenlivosti se ke společnosti , Anonymizováno, dostal přes jednatele žalobkyně, k podpisu dohody o mlčenlivosti došlo na přelomu let 2019/2020. Za společnost , Anonymizováno, jednal , tituly před jménem, , jméno FO, nebo majitel společnosti pan , jméno FO, . Po podpisu dohody o mlčenlivosti se začala modelovat nabídka na koupi lékáren. , Anonymizováno, vnímala jako problematickou lékárnu ve , Anonymizováno, , což bylo důvodem, proč se na koupi v roce 2020 nedohodli. Následně došlo k obnovení zájmu o koupi na podzim roku 2022, a to na základě informace přímo od žalované a následně i od jednatele žalobkyně. Bylo to za situace, kdy se ke společnosti , Anonymizováno, dostala informace, že žalovaná již nemá cenově výhodnější nabídku než jejich a měli informace, že na prodej je již samostatně lékárna ve , adresa, . Došlo ke kalkulaci nové cenové nabídky. Informace dostávali přímo od žalované, přičemž vycházeli z původně podepsané dohody o mlčenlivosti. V roce 2022 již v jednáních nefigurovala žalobkyně. Ke konci roku 2022 se začala dávat dohromady smlouva o smlouvě budoucí, k jejímuž podpisu došlo v lednu roku 2023. Na přípravě a tvorbě smlouvy o smlouvě budoucí se podíleli zástupkyně , Anonymizováno, a zástupce žalované. U finalizace smlouvy o smlouvě budoucí žalobkyně nefigurovala. Cenová nabídka na koupi , právnická osoba, byla směřována přímo žalované. Žalobkyně byla do jednání o ceně zapojená pouze v prvním období, kdy jednatel žalobkyně společnosti , Anonymizováno, „dohodil lékárnu a celou tu společnost“. Žalované se zdála nabídka společnosti , Anonymizováno, nízká a zároveň věděli o nabídce společnosti , Anonymizováno, . Rozdíl mezi oběma akvizicemi byly takový, že ve druhé části akvizice už byla k dispozici pouze , právnická osoba, , tedy lékárna, o kterou měla společnost , Anonymizováno, zájem. V prosinci 2019 a lednu, únoru 2020 byla vedena mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, emailová komunikace stran obsahu smlouvy o mlčenlivosti a podrobností o stavu předmětu prodeje (obou lékáren), načež v únoru 2020 tato společnost zaslala podmínky, za kterých je ochotna koupi realizovat. V lednu 2020 byla mezi společností , Anonymizováno, , společností , Anonymizováno, , žalovanou a žalobkyní uzavřena dohoda o mlčenlivosti, téhož dne byla totožná dohoda uzavřena i se společností , Anonymizováno, . Předmětem dohody o mlčenlivosti je prohlášení , Anonymizováno, coby zájemce o vážném zájmu nabýt od žalované coby společníka 100 % podíl ve společnosti Lékárny , Anonymizováno, (vzniklé odštěpením od společnosti , Anonymizováno, ), dohoda byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Od června 2020 bylo vedeno jednání o možné koupi předmětu prodeje se společností , Anonymizováno, , v listopadu 2020 byla žalované zaslána nabídka na koupi , právnická osoba, . Žalobkyně jednala o možnostech a podmínkách prodeje Lékáren rovněž se společnostmi , právnická osoba, , Schemnitz. V rámci emailové komunikace z ledna 2021 bylo mezi zástupcem žalované, žalobkyní a společností , Anonymizováno, projednáváno znění memoranda porozumění. Stejně tak v průběhu ledna 2021 bylo projednáváno znění memoranda porozumění mezi stejnými subjekty se společností , Anonymizováno, , přičemž předmětem koupě měly být obě lékárny. V únoru 2021 společnost , Anonymizováno, od akvizice obou lékáren odstoupila. V srpnu 2021 společnost , Anonymizováno, sdělila žalobkyni snížení nabídkové ceny koupě obou lékáren. V říjnu 2021 sdělila žalobkyně společnosti , Anonymizováno, , že má pokyn od žalované připravit prodej lékárny, jednalo se o výši nabízené kupní ceny. Od září 2022 žalobkyně jednala s žalovanou o nové smlouvě o zprostředkování a o příkazní smlouvě, jejímž předmětem bylo rozdělení společnosti , Anonymizováno, formou odštěpení a vzniku nové společnosti , právnická osoba, Žalobkyně v listopadu 2022 avizovala připravenost nabídnout žalované jiné zájemce o koupi lékáren než , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V listopadu 2022 zástupce žalované sdělil žalobkyni, že žalovaná si přeje transakci ohledně prodeje podílu přerušit a vyčkat na rozdělení společnosti. Ve věci rozdělení společnosti , Anonymizováno, jednala žalobkyně s žalovanou i v období od března do srpna 2023. Společnost , právnická osoba, vznikla k 2. 5. 2023. Smlouva o převodu podílu na této společnosti byla mezi žalovanou a , Anonymizováno, uzavřena 9. 5. 2023 za cenu 16 800 000 Kč, přičemž dosud byla uhrazena pouze částka 15 800 000 Kč. V srpnu 2023 žalobkyně zaslala žalované emailem fakturu na odměnu podle smlouvy o zprostředkování.

4. Po právní stránce okresní soud hodnotil smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne 23. 10. 2019 jako platnou smlouvu o zprostředkování ve smyslu § 2445 a násl. o. z. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně zprostředkovat pro žalovanou uzavření smlouvy s třetí osobou a závazek žalované zaplatit žalobkyni provizi za poskytnuté služby. Zprostředkovanou smlouvou s třetí osobou mělo dojít k převedení provozování lékáren , adresa, a , Anonymizováno, formou převodu stoprocentního podílu ve společnosti, která bude budoucím provozovatelem výlučně těchto lékáren, následně strany rozšířily dodatkem možnost převodu provozování těchto lékáren také formou prodeje závodu nebo části závodu, tedy jednotlivých lékáren samostatně. Bylo prokázáno, že strany se dohodly na zprostředkování převodu buď obou lékáren či pouze jedné z lékáren. Smlouva o zprostředkování ve znění dodatku byla uzavřena na dobu určitou do 30. 6. 2021. Možnost domáhat se provize podle čl. VI bodu 3 smlouvy o zprostředkování měla žalobkyně časově omezenou do 30. 6. 2023. Podle názoru okresního soudu je pro posouzení věci podstatný obsah čl. III odst. 1 smlouvy, který obsahuje výčet povinností žalobkyně coby zprostředkovatele, jimiž má splnit své smluvní povinnosti, aby jí vznikl nárok na provizi ujednanou ve smlouvě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně pro žalovanou aktivně vyhledávala potenciální zájemce o převod předmětu prodeje a že zajišťovala žalované nabídky od potenciálních zájemců. Žalobkyně zajistila pro žalovanou nabídku od , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a ve věci zajištění příležitosti k uzavření smlouvy oslovila i další subjekty, konkrétně společnosti , právnická osoba, , , Anonymizováno, . Nicméně dohoda o mlčenlivosti byla uzavřena dne 29. 1. 2020 pouze se dvěma subjekty, a to , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Tvrzení žalované, že neudělila žalobkyni souhlas s jednáním se společností , Anonymizováno, bylo vyvráceno provedeným dokazováním. Smlouva o zprostředkování nestanovila povinnou formu, kterou je souhlas možné udělit, přičemž ze skutečnosti, že žalovaná podepsala dohodu o mlčenlivosti s , Anonymizováno, , jednoznačně vyplývá, že souhlas udělit musela minimálně formou ústní, popř. nejpozději podpisem dohody o mlčenlivosti. Závaznost dohody o mlčenlivosti byla omezena na dobu 24 měsíců, tedy do 29. 1. 2022. Následovat mělo jednání o cenových nabídkách a posléze mělo být uzavřeno memorandum o porozumění, čímž měly být konkrétně projednány jednotlivé nabídky a ujednání samotné transakce. Jednání se zájemci o převod předmětných lékáren stran konkrétních nabídek a procesu transakce bylo prokázáno pouze u společnosti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Pouze u těchto společností bylo na základě provedeného dokazování jednáno o textu memoranda o porozumění. Mezi žalovanou a žalobkyní byla vedena emailová komunikace o znění memoranda o porozumění se společnostmi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Jelikož byla podepsána memoranda s dvěma subjekty, je evidentní, že žalovaná nebyla rozhodnuta o akceptaci konkrétní nabídky. Společnost , Anonymizováno, v únoru 2021 od akvizice obou lékáren odstoupila. O ceně bylo jednáno dále v roce 2021 již pouze se společností , Anonymizováno, (předmětem byly obě lékárny). Jednání za součinnosti žalobkyně probíhaly pouze do roku 2021 (svědek Ing. , Anonymizováno, sice hovořil o roce 2020, ale z kontextu jeho výpovědi a provedených listinných důkazů je zřejmé, že se jedná o rok 2021). Společnost , Anonymizováno, od záměru koupě obou lékáren odstoupila v druhé polovině roku 2021. Po tuto dobu tedy žalobkyně plnila s vědomím žalované své povinnosti ze smlouvy o zprostředkování. Žalovaná neakceptovala v tomto období žádnou z cenových nabídek a nebylo tak s žádným ze zájemců zahájeno jednání o samotné transakci a jejích konkrétních podmínkách, žalované nebylo poskytnuto žádné poradenství při přípravě podkladů konkrétního prodeje předmětných lékáren (ať již jako celku, tedy obou lékáren, či pouze jedné z nich formou prodeje části závodu). Žalobkyně tedy nenaplnila své povinnosti ze smlouvy o zprostředkování uvedené v článku III odst. 1 písm. d) a e). Žalovaná vydala pokyn přerušit jednání s oběma společnostmi, neboť na základě příkazní smlouvy ze dne 11. 10. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a , právnická osoba, . (zastoupené žalovanou coby jednatelkou) si nechala zajistit přeměnu společnosti , právnická osoba, odštěpením se vznikem nové společnosti Lékárna , Anonymizováno, s.r.o. a do dokončení procesu přeměny společnosti nechtěla pokračovat v jednání o prodeji kterékoli z lékáren. Následně koncem roku 2022 došlo k obnovení jednání o prodeji, avšak již pouze lékárny , Anonymizováno, , a to mezi žalovanou a společností , Anonymizováno, . Jednání iniciovala žalovaná, již bez součinnosti žalobkyně. Jednání bylo završeno uzavřením smlouvy o převodu podílu ze dne 9. 5. 2023 mezi žalovanou jakožto převodcem a společností , Anonymizováno, jakožto nabyvatelem. Žalobkyni nelze upřít, že žalovaná využila kontaktu na společnost , Anonymizováno, , kterou zajistila žalobkyně, a jednala s ní úspěšně o prodeji lékárny , Anonymizováno, . Žalobkyně svůj žalobní nárok opřela o ujednání v čl. VI odst. 3 smlouvy o zprostředkování. Závaznost smlouvy o zprostředkování skončila pro obě strany 30. 6. 2021. V řízení bylo prokázáno, že s žádným ze zájemců nebylo jednání dovedeno do fáze „zahájení jednání o převodu předmětu prodeje“. S posledním ze zájemců (společností , Anonymizováno, ) jednání skončilo v době, kdy bylo jednáno o výši nabídkové ceny, nemohlo tedy logicky dojít k akceptaci nabídky žalovanou a žalobkyně tak nemohla poskytovat objednateli (žalované) součinnost při realizaci převodu předmětu prodeje poté, co objednatel akceptoval nabídku od některého z potenciálních zájemců, kterého vyhledal zprostředkovatel, a ani nemohla žalobkyně poskytovat objednateli veškerý právní a faktický servis s převodem související (vyjednávání veškerých obchodních podmínek transakce, písemné odsouhlasení podmínek mezi objednatelem a zájemcem, vyjednávání a příprava smluvní dokumentace ve věci převodu předmětu prodeje a smluvní dokumentace s převodem související, příprava veškerých ostatních souvisejících podkladů, poskytnutí kompletního poradenství a součinnost až do předání lékárny, řízení procesu převodu předmětu prodeje až do uhrazení celkové ceny, součinnost objednateli při provádění due dilligence zájemcem, jehož nabídku objednatel akceptoval, projednání případných zjištěných nedostatků během due dilligence se zájemcem, poskytnutí jiného poradenství souvisejícího s převodem předmětu prodeje, vše ve prospěch objednatele). Gramatickým výkladem smluvního ujednání ve znění: „ustanovení tohoto odstavce smlouvy se použije pouze pro zájemce, se kterým zprostředkovatel ve smyslu článku III. bod 1 zahájil jednání o převodu předmětu prodeje“, jakožto jednoho ze základních interpretačních přístupů při výkladu smluv, nelze dospět k jinému závěru než k tomu, že aby mohl žalobkyni vzniknout nárok na provizi dle článku III odst. 1, musela by žalovaná zahájit s konkrétním zájemcem zajištěným žalobkyní, za účasti žalobkyně, jednání o převodu předmětu prodeje, což se za platnosti smlouvy prokazatelně nestalo. Jednání dospělo pouze do fáze jednání o výši nabídkové ceny a sama žalobkyně uvedla, že žalovaná dala přednost jinému zájemci, než byla společnost , Anonymizováno, . Tedy stěží se tak mohla dostat s tímto zájemcem do fáze zahájení převodu předmětu prodeje ve smyslu čl. III odst. 1 písm. d) a e) smlouvy o zprostředkování. Závěru o úmyslu stran omezit platnost tohoto ujednání o možnosti nároku na provizi i po ukončení smlouvy na zájemce, s kterými jednání dospělo až do závěrečné fáze, svědčí i použití slova „pouze“. Strany jednoznačně omezily využití tohoto ustanovení a není pochyb o jeho významu, který mu strany podpisem samotné smlouvy přisoudily. Okresní soud uzavřel, že žalobkyni nárok na provizi podle článku VI odst. 3 smlouvy o zprostředkování nevznikl, proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

5. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalobkyně, která namítala, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Okresní soud svůj závěr o nedůvodnosti žaloby opřel o zjevně nesprávný výklad zprostředkovatelské smlouvy, a to zejména pojmu „zahájit jednání o převodu předmětu prodeje“, který vyložil tak, se jedná o okamžik, kdy se smluvní strany dohodnou o všech náležitostech transakce včetně ceny. Podle názoru žalobkyně je však „jak gramaticky, tak logicky“ zjevné, že je tím míněno, že se ustanovení čl. VI odst. 3 zprostředkovatelské smlouvy použije pro zájemce, kterého zajistila žalobkyně, a vůči němuž žalobkyně v době účinnosti smlouvy (tedy do 30. 6. 2021) začala uskutečňovat činnosti uvedené v čl. III odst. 1 zprostředkovatelské smlouvy. Přitom postačí, že se jedná o zájemce, kterého žalobkyně kontaktovala a začala s ním jednat o možnosti převodu předmětu prodeje. To, že jednání nedospělo do fáze přípravy konkrétních převodních dokumentů, nárok na dodatečnou provizi neovlivňuje tím spíše, že bylo prokázáno, že žalovaná skutečnost, že dochází k realizaci převodu předmětu prodeje, žalobkyni záměrně zatajila. Při výkladu výše uvedeného pojmu je třeba přihlédnout k tomu, že z čl. IV odst. 1 zprostředkovatelské smlouvy je zřejmé, že zahájením jednání je míněna fáze plnění smlouvy bezprostředně následující po uzavření smlouvy o mlčenlivosti s vytipovaným zájemcem. Vzhledem k tomu, že k uzavření smlouvy o mlčenlivosti v daném případě došlo 29. 1. 2020, a v řízení bylo prokázáno, že po uzavření této smlouvy žalobkyně ještě v době účinnosti zprostředkovatelské smlouvy jednala se zájemcem , Anonymizováno, postupně o čtyřech různých nabídkách, tak činnost žalobkyně dospěla nepochybně do fáze „zahájení jednání o převodu předmětu prodeje“. Zohlednit je nutné i podstatu zprostředkování, kdy primárním závazkem zprostředkovatele je vyhledání třetí osoby pro účely uzavření určité smlouvy. V tomto kontextu se zájemcem, se kterým zprostředkovatel zahájil jednání o převodu předmětu prodeje, rozumí zájemce, jehož vyhledal zprostředkovatel a s nímž alespoň začal jednat o možném převodu předmětu prodeje. Jednáním o převodu předmětu prodeje je pak jakékoli jednání o podmínkách převodu předmětu prodeje, a to bez ohledu na to, jestli bylo jednáno o zcela konkrétních ustanoveních finálního právního jednání, jímž k převodu předmětu prodeje došlo, a rovněž tak bez ohledu na to, že následně došlo ke změně těch podmínek prodeje, které si objednatel ve zprostředkovatelské smlouvě výslovně nevymínil. Výklad čl. VI odst. 3 zprostředkovatelské smlouvy prosazovaný okresním soudem činí toto ujednání prakticky neaplikovatelným. Společnost , Anonymizováno, je bezpochyby zájemcem, jehož žalobkyně kontaktovala s nabídkou převodu v listopadu 2019, s nímž následně uzavřela 29. 1. 2020 dohodu o mlčenlivosti a v letech 2020 a 2021 s ním opakovaně projednávala podmínky převodu předmětu prodeje. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobě vyhověl.

6. Žalovaná navrhovala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Zopakovala dosavadní argumenty a u odvolacího jednání dodala, že smlouvu o zprostředkování připravovala žalobkyně, proto by shora uvedený nejednoznačný pojem měl být v pochybnostech vyložen podle § 557 o. z. v její neprospěch.

7. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)], přezkoumal u odvolacího jednání prvostupňový rozsudek, včetně řízení předcházejícího jeho vydání (podle pravidel uvedených v § 206, § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Odvolací soud v rámci odvolacího přezkumu neshledal, že by řízení před soudem prvního stupně bylo postiženo vadou, která by měla (mohla mít) za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

9. Soud prvního stupně dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Skutková zjištění soudu prvního stupně popsaná v bodě 3 a shrnutá v bodě 4 odůvodnění napadeného rozsudku odvolací soud jako správná přejímá a pro stručnost na ně v plném rozsahu odkazuje. Ostatně odvolání ani nesměřovalo proti skutkovým závěrům soudu prvního stupně. Žalobkyně sice v odvolání výslovně uplatnila odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., tj. že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, ovšem podle faktického obsahu odvolání je zřejmé, že ve skutečnosti žalobkyně napadá právní závěr okresního soudu týkající se výkladu sporného ujednání v čl. VI odst. 3 smlouvy o zprostředkování. Zjištění práv a povinností vyplývajících ze smlouvy za pomoci výkladu projevu vůle je otázkou právní (nikoli skutkovou), protože soud při výkladu právního jednání aplikuje právní normy upravující interpretaci projevu vůle (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. III. ÚS 3127/17 nebo nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. III. ÚS 1089/23). Jinak řečeno, závěr soudu o výkladu projevu vůle je právním hodnocením, nikoli skutkovým zjištěním, byť je neoddělitelně založen na skutkových zjištěních o obsahu a okolnostech projevu. Žalobkyně nezpochybňuje skutková zjištění soudu prvního stupně ohledně obsahu smlouvy o zprostředkování ani okolností, za nichž byla uzavřena.

10. Při výkladu se zjišťuje společný úmysl smluvních stran, který zde byl v době uzavření smlouvy. Tato skutečnost neznamená, že by při výkladu nebylo možno zohlednit okolnosti, ke kterým došlo až poté, co byla smlouva uzavřena (například následné jednání stran). Takové okolnosti při výkladu zohlednit lze, avšak pouze natolik, nakolik z nich lze usuzovat na společný úmysl stran, který zde byl v době uzavření smlouvy. Nelze-li společný úmysl smluvních stran zjistit, je třeba postupovat podle objektivní výkladové metody. Jejím cílem je určit, jaký význam by projevu vůle dala rozumně uvažující osoba ve stejném postavení jako smluvní strany. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

11. Podle § 2445 o. z., se smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi (odst. 1). Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování (odst. 2).

12. Podle § 2447 o. z., je provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky (odst. 1). Bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti (odst. 2).

13. Podle § 2453 o. z., závazek zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době. Není-li doba ujednána, může kterákoli strana závazek zrušit oznámením druhé straně.

14. Podle § 2454 o. z., právu zprostředkovatele na provizi není na újmu, byla-li smlouva, k níž se vztahovala činnost zprostředkovatele, uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy.

15. Smlouvou o zprostředkování se zakládá právní vztah, jehož obsahem jsou práva a povinnosti smluvních stran, tj. zprostředkovatele a zájemce. Zprostředkovatel se zavazuje pro zájemce zprostředkovat uzavření určité smlouvy a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi). V rozsudku ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2317/2017, Nejvyšší soud v situaci, kdy si strany ujednaly splatnost provize dnem uzavření zprostředkované smlouvy (§ 2447 odst. 1 o. z.), vyložil ustanovení § 2454 o. z. tak, že „okolnost, že zájemce prodal nemovitost až po zániku právního vztahu založeného smlouvou o zprostředkování, nemění nic na tom, že zprostředkovatel má na odměnu nárok, jestliže v rámci své činnosti splnil závazek ze smlouvy o zprostředkování“; tuto úvahu podrobněji nerozváděl, jelikož se žalobce nedomáhal zaplacení provize, na kterou by při splnění podmínek měl nárok, ale úhrady smluvní pokuty.

16. Podle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku může zprostředkovatel vykonávat zprostředkovatelskou činnost pouze po dobu, po kterou trvá jeho závazek k provedení zprostředkování. Pokud zákon v ustanovení § 2453 o. z. uvádí, že závazek zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době, mluví sice o zániku závazku, má ale na mysli pouze zánik povinnosti zprostředkovatele zprostředkovat uzavření smlouvy, k zániku ostatních povinností obou stran zprostředkovatelské smlouvy může dojít na tom nezávisle. Dojde-li k zániku závazku, zprostředkovatel nadále není povinen, ale ani oprávněn provádět zprostředkovatelskou činnost. Zánik závazku ze smlouvy o zprostředkování se nedotýká případného nároku zprostředkovatele na provizi, který vznikl dřív /viz Balarin, J. Komentář k § 2453 [Zánik závazku]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024/.

17. Ustanovení § 2454 o. z. pamatuje na to, že právní skutečnost, která podmiňuje právo zprostředkovatele na zaplacení provize, může nastat až po zániku závazku provést zprostředkování a teprve poté založit oprávnění zprostředkovatele požadovat po zájemci sjednanou provizi /viz např. HANDLAR, J. § 2453 [Zánik zprostředkování]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 832–833/. Samotná skutečnost, že došlo k zániku závazku provést zprostředkování, tak nemá na právo zprostředkovatele na provizi vliv. /viz např. HANDLAR, J. Komentář k § 2454 [Provize po zániku zprostředkování]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 833–834/. Cílem právní úpravy obsažené v § 2454 o. z. je bránit účelovému jednání zájemce, který by poté, co mu zprostředkovatel obstará vhodného smluvního partnera, mohl vyčkávat s uzavřením smlouvy až do skončení zprostředkování, nebo by sám zprostředkování ukončil, a teprve poté by zprostředkovávanou smlouvu uzavřel. Jinými slovy, právo zprostředkovatele na získání provize za splnění podmínek stanovených ve zprostředkovatelské smlouvě trvá i poté, co zanikne závazek zprostředkovatele k provedení zprostředkování. Ustanovení § 2454 o. z. je dispozitivní, obvyklým bývá ujednání, které omezuje právo zprostředkovatele na provizi po zániku závazku určitou dobou.

18. Jak bylo uvedeno výše, podstatou zprostředkování je podle § 2445 o. z. činnost spočívající v tom, že zprostředkovatel obstará zájemci příležitost uzavřít smlouvu s třetí osobou. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálená v závěru, že: nárok na provizi vzniká zásadně jen tehdy, pokud je mezi činností zprostředkovatele a uzavřením smlouvy příčinná souvislost; pouhé vytvoření kontaktu mezi stranami zpravidla nestačí, pokud nedošlo alespoň k podstatnému přispění k uzavření smlouvy. V projednávané věci si účastníci smluvně upravili i tzv. postkontraktační nárok na provizi omezený na dobu 2 let od ukončení smlouvy (čl. VI odst. 3 smlouvy o zprostředkování), který představuje výjimku z obecného režimu, a proto je třeba jej vykládat restriktivně.

19. Při výkladu čl. VI odst. 3 smlouvy o zprostředkování je třeba postupovat podle objektivní výkladové metody, protože společný úmysl smluvních stran nebyl soudem prvního stupně zjištěn. V daném případě je na místě s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem zohlednit při výkladu kromě samotného jazykového znění, také systematiku smlouvy a ekonomický smysl (účel) ujednání. Čl. VI odst. 3 výslovně odkazuje na čl. III odst. 1 smlouvy. Tento článek obsahuje rozsáhlý výčet činností žalobkyně, zahrnující nejen vyhledání zájemce a navázání kontaktu, ale i aktivní vedení jednání mezi stranami, vyjednávání konkrétních podmínek, přípravu memoranda o porozumění a smluvní dokumentace, organizaci due diligence, součinnost až do realizace převodu. Z toho plyne, že pojem „jednání o převodu předmětu prodeje“ nelze chápat izolovaně, nýbrž pouze ve vazbě na tento komplex činností. Jinými slovy, smlouva rozlišuje mezi počáteční fází (vyhledání zájemce) a následnou transakční fází (jednání o převodu). Pojem „zahájit jednání o převodu“ nelze ztotožnit s jakýmkoli kontaktem či výměnou nabídek, jak prosazuje žalobkyně. Naopak výraz „jednání o převodu“ implikuje, že předmětem jednání je již konkrétní transakce, nikoli pouze úvaha o ní, a že jednání směřuje k uzavření smlouvy, tedy k definování jejích podstatných náležitostí. Tomu odpovídá i struktura obchodní praxe, kdy fáze „indikativních nabídek“ předchází fázi „vyjednávání transakce“. Kdyby mělo postačovat „zahájení jednání o ceně“ ve smyslu č. IV odst. 1 písm. c), jak namítá žalobkyně, pak by to bylo v čl. VI odst. 3 výslovně uvedeno (účastníci by použili stejný výraz). Závěru o úmyslu stran omezit platnost tohoto ujednání na zájemce, s kterými jednání dospělo až do závěrečné fáze, svědčí i použití slova „pouze“, jak přiléhavě uvedl okresní soud. Smyslem čl. VI odst. 3 nepochybně je zabránit tomu, aby objednatel obešel zprostředkovatele ve stadiu, kdy transakce již fakticky směřuje k uzavření, nikoli zajistit provizi za pouhé vytvoření kontaktu bez dalšího významného přispění. Výklad prosazovaný žalobkyní by vedl k tomu, že by nárok na provizi vznikl prakticky vždy, kdy zprostředkovatel označí jakéhokoli zájemce, a to bez ohledu na další průběh a jeho vlastní angažovanost. Takový výklad by byl v rozporu s ekonomickou rovnováhou smlouvy. Na druhou stranu nelze souhlasit ani s názorem soudu prvního stupně, že by pro vznik nároku na provizi musela žalobkyně vykonat všechny činnosti dle čl. III odst. 1 písm. a) až e), tzn. včetně předání lékárny, až do uhrazení celkové ceny, pak by totiž bylo ujednání v čl. VI odst. 3 prakticky neaplikovatelné. Tato drobná korekce závěrů soudu prvního stupně však nemá vliv na správnost rozhodnutí ve věci samé.

20. I kdyby neobstály shora uvedené závěry o výkladu čl. VI odst. 3 smlouvy o zprostředkování, a použitý výraz „zahájení jednání o převodu předmětu prodeje“ by připouštěl různý výklad, pak by bylo na místě aplikovat výklad contra proferentem ve smyslu § 557 o. z., podle něhož platí, že nejednoznačná nebo víceznačná smluvní ustanovení se vyloží v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. V daném případě smlouvu připravila žalobkyně jako profesionální zprostředkovatel a použila nejednoznačný pojem („zahájit jednání o převodu“), proto je nutno aplikovat § 557 o. z., tedy vykládat nejasnost k tíži žalobkyně jako jejího autora. Tento princip tudíž rovněž podporuje restriktivní výklad.

21. Podle názoru odvolacího soudu je nepochybné, že jednání nedosáhla transakční fáze, protože v době účinnosti smlouvy o zprostředkování (do 30. 6. 2021) nebyla akceptována žádná konkrétní nabídka a nebyly sjednány základní parametry transakce. Jednání se společností , Anonymizováno, zůstala ve fázi nabídkových jednání a byla ukončena bez výsledku. Podstatná je i časová diskontinuita, jednání za účasti žalobkyně podle zjištění soudu prvního stupně skončila v roce 2021, zatímco k uzavření smlouvy o převodu podílu došlo až v květnu 2023, resp. k opětovnému zahájení jednání o ceně mezi žalovanou a společností , Anonymizováno, bez účasti žalobkyně došlo až na podzim roku 2022, přičemž mezitím došlo k zásadní změně struktury transakce (prodej pouze jedné lékárny, nabídka ceny byla cca o 4 mil Kč vyšší než původní nabídky v roku 2020). Tato diskontinuita narušuje příčinnou souvislost. Absentuje také podstatné přispění žalobkyně, která se neúčastnila jednání vedoucích k uzavření smlouvy, nepodílela se na vyjednání konečných podmínek a samozřejmě nezajišťovala právní ani faktickou realizaci transakce. Její role byla omezená na počáteční fázi kontaktu a předběžných jednání. Taková činnost sama o sobě nepostačuje pro vznik nároku na provizi podle uzavřené smlouvy. V projednávané věci rozhodující jednání proběhla bez účasti žalobkyně, žalovaná obnovila kontakt samostatně, transakce proběhla na základě nových okolností. Příčinná souvislost je tedy oslabená, resp. přerušena natolik, že neodůvodňuje vznik nároku na provizi. Pro úplnost odvolací soud dodává, že tento důvod (absence příčinné souvislosti) by obstál jako důvod pro zamítnutí žaloby, i kdyby se měl prosadit výklad čl. VI odst. 3 smlouvy o zprostředkování preferovaný žalobkyní, tzn., že by postačovalo „zahájení jednání o ceně“.

22. Odvolací soud uzavírá, že podmínky postkontraktačního nároku na provizi podle čl. VI odst. 3 smlouvy o zprostředkování jsou kumulativní a musí být vykládány restriktivně, že jednání žalobkyně s jí zajištěným zájemcem (společností , Anonymizováno, ) nedosáhla transakční fáze a že činnost žalobkyně nebyla v příčinné souvislosti s uzavřením zprostředkovávané smlouvy o převodu podílu v roce 2023, proto jí nárok na provizi nevznikl.

23. Odvolací soud vzhledem k výše uvedenému shledal rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I ve věci samé jako věcně správný a jako takový jej v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

24. Ke změně přistoupil odvolací soud u nákladového výroku II. Nadále sice platí, že žalovaná byla v řízení procesně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. K účelně vynaloženým nákladům řízení žalované patří náklady právního zastoupení, jejichž náhradu odvolací soud přisoudil ve shodě se soudem prvního stupně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Konkrétně náklady právního zastoupení sestávají z odměny za 7 úkonů právní služby po 10 220 Kč (1. - převzetí a příprava zastoupení, 2. - vyjádření k žalobě ze dne 7. 6. 2024, 3. - vyjádření ze dne 12. 11. 2024, 4. - účast u jednání dne 14. 11. 2024, 5. - účast u jednání dne 23. 1. 2025, 6. - účast u jednání dne 20. 5. 2025, 7. - účast u jednání dne 24. 6. 2025). Dále náleží žalované náhrada hotových výdajů advokáta v paušální výši 2 550 Kč (4 úkony po 300 Kč a 3 úkony po 450 Kč), tj. celkem 74 090 Kč. Tuto částku je třeba navýšit podle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. o náhradu za 21 % DPH ve výši 15 559 Kč, neboť zástupce žalované byl společníkem ve společnosti , právnická osoba, , která byla plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem tak odvolací soud vypočetl výši účelně vynaložených nákladů žalované za řízení před soudem prvního stupně na částku 89 649 Kč.

25. Oproti soudu prvního stupně odvolací soud nepřiznal žalované náhradu nákladů spojených s dalším vyjádřením ve věci ze dne 18. 1. 2025. Odvolací soud předesílá, že ve své rozhodovací praxi nepřiznává účastníkům náhradu nákladů spojených s vyjádřeními jejich zástupců, která korespondují s již sdělenými stanovisky a ve kterých advokát pouze opakuje nebo rozvíjí svou argumentaci, kterou uvedl či mohl uvést dříve, ani za vyjádření týkající se toliko dokazování. Ve zmiňovaném podání zástupce žalované toliko zopakoval a rozvedl argumenty obsažené již ve vyjádření k žalobě ze dne 7. 6. 2024 a ve vyjádření ze dne 12. 11. 2024, proto odvolací soud nehodnotil toto vyjádření jako podání ve věci samé či jiným obdobný honorovatelný úkon právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu.

26. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla v odvolacím řízení ve věci samé plný úspěch, proto má právo i na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odvolacím řízení jí vznikly náklady ve výši 26 900 Kč, které spočívají v odměně za 2,5 úkonů právní služby (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání dne 11. 3. 2026 a ½ úkonu za účast u vyhlášení rozhodnutí před odvolacím soudem dne 19. 3. 2026) po 10 220 Kč podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) a k), odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, a ve třech režijních paušálech po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Oproti řízení před soudem prvního stupně již zástupce žalované nebyl v odvolacím řízení společníkem ve zmiňované právnické osobě zřízené za účelem výkonu advokacie, nýbrž působí jako samostatný advokát a není plátcem daně z přidané hodnoty.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.