16 Co 232/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka ve věci žalobkyně: právnická osoba ., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 66 824,29 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 9. 2025, č. j. 31 C 30/2025-22

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku IV potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem řízení z důvodu zpětvzetí žaloby pro částku 1 500 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 750 Kč do 12. 7. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 750 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení zastavil (výrok I), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 65 324,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 40 714,07 Kč od 10. 7. 2024 do 11. 7. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 39 964,07 Kč od 12. 7. 2025 do 11. 8. 2025, ve výši 12,75 % ročně z částky 39 214,07 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 110,22 Kč od 4. 3. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok II), žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 110,22 Kč od 10. 7. 2024 do 3. 3. 2025 a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 26 110,22 Kč od 4. 3. 2025 do zaplacení zamítl (výrok III), žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 436,50 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok IV) a rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 60 Kč žalobkyni z účtu Okresního soudu v Ostravě (výrok V).

2. Proti rozsudku okresního soudu, a to proti výroku o nákladech řízení, podala odvolání žalobkyně, která namítala, že soud prvního stupně nesprávně považoval zaslanou předžalobní výzvu k plnění za výzvu jednoduchou bez bližšího odůvodnění. Do vyčíslení nákladů řízení však měl být zahrnut úkon právní služby spočívající v zaslání výzvy k plnění v plné výši. Zasláním výzvy žalobkyně splnila povinnost uloženou pro případ, že uplatňuje nárok na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Tento úkon právní služby je uveden přímo v § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé. Samotná žalobkyně má za to, že zaslání výzvy k plnění není žádnou čistě administrativní činností, nýbrž jedná se o úkon právní služby, jehož smyslem je informovat dlužníka o skutečnosti, že za ním věřitel eviduje pohledávku a umožnit mu její dobrovolné uhrazení, než dojde k jejímu navýšení o náklady soudního sporu. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 2. 2025 je zřejmé, že žalobkyně svou povinnost podle § 142a odst. 1 o. s. ř. splnila, když žalovanému zaslal více jak 7 dnů před podáním žaloby řádnou výzvu k plnění, ve které vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a poučila jej o případném vymáhání dlužné částky v soudním řízení a o případných nákladech řízení. Zaslaná výzva obsahovala jednak základní skutkové okolnosti vzniku pohledávky, stejně tak i základní právní rozbor věci s odůvodněním jednotlivých položek žalobního návrhu, společně s upozorněním na následky, které bude mít neuhrazení dlužné částky. Po žalobkyni nelze požadovat s ohledem na účel předžalobní výzvy, aby předžalobní výzva obsahovala vylíčení základních skutkových okolností vzniku pohledávky v takové míře, která by odpovídala či nahrazovala vylíčení základních skutkových tvrzení v žalobě samé. Za tento úkon proto měla být přiznána odměna v plné, nikoli jen v poloviční výši. Žalobkyně odkázala na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2022, č. j. 23 Co 94/2022-62, ve kterém dal soud v obdobném případě zapravdu žalobkyni. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části zaměnil a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 723,40 Kč.

3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání žalobkyně proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, jakož i řízení jemu předcházející, bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.], a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Žalobkyni podle § 142 odst. 3 o. s. ř. náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení, a to včetně náhrady nákladů za zastoupení advokátkou a zaplacený soudní poplatek. Výši těchto nákladů je nutno v souladu s § 151 odst. 2 věta prvá, část za středníkem, o. s. ř. určit podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), což soud prvního stupně učinil.

6. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.

7. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že žalobkyně doložila, že předtím, než se domáhala zaplacení svých pohledávek u soudu, vyzvala žalovaného v souladu s citovaným ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. tzv. předžalobní upomínkou ze dne 24. 2. 2025 k zaplacení jistiny s příslušenstvím v celkové výši 82 055,56 Kč nejpozději do 3. 3. 2025, a to včetně upozornění, že jinak bude věc řešena soudní cestou a dojde k navýšení dlužné částky o náklady soudního řízení. Co se týče skutkových okolností vzniku jednotlivých pohledávek a právního rozboru věci, výzva zástupkyně žalobkyně obsahovala následující text: „Na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené dne 11.05.2023, jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky (dále jen "VPST"), platný Ceník a Podmínky jednotlivých služeb, Vám byly ze strany našeho klienta poskytovány služby elektronických komunikací v rozsahu sjednaném ve Smlouvě, za což jste se zavázali hradit řádně a včas vyúčtování služeb, jejichž součástí jsou cena za služby poskytované třetími osobami prostřednictvím našeho klienta, tzv. prémiové služby, SMS se zvýšenou sazbou, AUDIOTEX (služby třetích stran). Současné Vám klient na základě kupní smlouvy poskytl specifikované koncové zařízení, za což jste se zavázal k úhradě kupní ceny tohoto zařízení formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí této Smlouvy. Vzhledem k tomu, že jste svou povinnost neplnili a vyúčtované služby, ani pravidelné měsíční splátky řádně nehradili, došlo v souladu s ustanovením Smlouvy a rovněž v souladu se VPST k ukončení smluvního vztahu mezi Vámi a naším klientem a zároveň k zesplatnění zbývajících měsíčních splátek za poskytnuté zařízení. V důsledku toho vznikla klientovi pohledávka za neuhrazené vyúčtování služeb a za neuhrazené koncové zařízení, která k datu splatnosti, tj. k datu 09.07.2024 činila částku ve výši 66 824,29 Kč. Jelikož jste dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil, došlo k navýšení dluhu o příslušenství pohledávky, k dnešnímu dni jste proto povinen uhradit částku v celkové výši 82 055,56 Kč. … Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen "Smlouva"), kterou náš klient uzavřel v postavení podnikatele poskytujícího služby spolu s Vámi, jakožto účastníkem byla uzavřena v souladu s ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích. Klient se ve Smlouvě zavázal, že Vám (účastníku) bude poskytovat služby v rozsahu stanoveném Smlouvou, resp. Objednávkou služeb. Součástí uzavřené Smlouvy byly VPST a platný ceník služeb, s nimiž jste bez výhrad souhlasil, což jste stvrdil svým podpisem Smlouvy, resp. Objednávky služeb. Součástí byla rovněž uzavřená Kupní smlouva, na základě této smlouvy zavázal, že Vám (účastníku) poskytne ke koupi specifikované koncové zařízení, a vy jste se naproti tomu zavázal k úhradě kupní ceny formou pravidelných měsíčních splátek, které byly stanoveny splátkovým kalendářem, který byl součástí této Smlouvy. Požadovaná peněžitá částka představuje jednak ceny za služby poskytované třetími osobami prostřednictvím služeb elektronických komunikací poskytovaných klientem, tzv. , právnická osoba, a volání na telefonní čísla se zvýšenou sazbou AUDIOTEX, tedy služby třetích stran, k jejímuž vyfakturování je náš klient oprávněn. V souladu s výše uvedeným spočívá uplatňovaný nárok našeho klienta jednak v uskutečněných hovorech na speciální čísla se zvýšenou sazbou (AUDIOTEX), jednak v SMS zaslaných na speciální čísla se zvýšenou sazbou (, právnická osoba, ). Uvedené služby byly klientem řádně vyúčtovány ve vystavených vyúčtováních služeb pod položkou "Zprostředkovaný prodej", resp. "Platební služby", a to dle cen stanovených pro jednotlivé vyúčtované služby. V souladu s Obecnými pravidly pro poskytování služeb prostřednictvím Audiotexových linek/, právnická osoba, a Premium MMS vychází stanovení ceny pro volání na tzv. Audiotexové linky ze struktury daného telefonního čísla, na nějž jste uskutečnil hovor, obdobně je cena služby stanovena pro tzv. , právnická osoba, a Premium MMS. Dále požadovaná peněžitá částka představuje neuhrazené zbývající splátky za zařízení, které jste se podle této smlouvy zavázal hradit, přičemž splatnost jednotlivých měsíčních splátek odpovídala datu splatnosti uvedenému na Vyúčtování služeb elektronických komunikací. Součástí předmětného splátkového kalendáře bylo též ujednání, že neuhrazením příslušené splátky ve splatnosti, nabývá splatnosti zbytek dlužné částky za koncové zařízení. Ačkoliv Vám byla tato vyúčtování řádně zaslána na korespondenční adresu, kterou jste k tomuto účelu klientovi sdělil, neeviduje dosud klient úhradu předmětné pohledávky. Nadto nutno podotknout, že pro případ, že by Vám vyúčtování služeb nebylo řádně doručeno, je Vaší povinností tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit klientovi, přičemž takovou povinnost Vám ukládá ustanovení čl. 4.2 VPST. Zároveň jsme nuceni Vás upozornit, že pohledávka klienta i nadále narůstá o úrok z prodlení z dlužné částky, který je klient oprávněn požadovat v případě prodlení s úhradou vyúčtovaných cen poskytovaných služeb až do úplné úhrady dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“ Zmiňovaná výzva byla odeslána na adresu žalovaného dne 24. 2. 2025.

8. Jelikož žalovaný přes toto upomenutí v uvedené lhůtě dluh včas neuhradil, má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení a žádný důvod k nepřiznání této náhrady zde neexistuje.

9. Řízení sice bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, nicméně soud prvního stupně náležitě přihlédl k tomu, že předmětem řízení bylo peněžité plnění a že tarifní hodnota převýšila 50 000 Kč, proto náhradu odměny za zastoupení advokátkou určil správně podle § 7 advokátního tarifu, nikoli podle § 14b advokátního tarifu.

10. Odvolací soud neshledal odvolání žalobkyně důvodné. V obecné rovině souhlasí s její argumentací, že zaslání výzvy k plnění není žádnou čistě administrativní činností, nýbrž jedná se o úkon právní služby, jehož smyslem je informovat dlužníka o skutečnosti, že za ním věřitel eviduje pohledávku a umožnit mu její dobrovolné uhrazení, než dojde k jejímu navýšení o náklady soudního sporu. Stěžejní otázkou je v daném případě to, zda tzv. předžalobní výzva ze dne 24. 2. 2025 představuje výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, za kterou náleží mimosmluvní odměna v plné výši, nebo (toliko) jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za kterou náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny. Odvolací soud není schopen vyjádřit se k případné argumentaci Krajského soudu v Praze v usnesení ze dne 31. 5. 2022, č. j. 23 Co 94/2022-62, protože žalobkyně toto rozhodnutí k odvolání nepřiložila a toto není dohledatelné ve veřejně přístupných zdrojích, nicméně má ve shodě se soudem prvního stupně za to, že se jedná o jednoduchou výzvu k plnění. Byť po žalobkyni nelze požadovat s ohledem na účel předžalobní výzvy, aby předžalobní výzva obsahovala vylíčení základních skutkových okolností vzniku pohledávky v takové míře, která by odpovídala či nahrazovala vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě samé (§ 79 odst. 1 o. s. ř.) či dokonce povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti podle § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř., tak v posuzovaném případě je třeba přihlédnout k tomu, že dlužná jistina 66 824,29 Kč nepředstavovala jednu pohledávku, ale hned několik samostatných pohledávek, přičemž k tomu, aby výzvu k plnění bylo možné honorovat mimosmluvní odměnou v plné výši, je třeba, aby výzva obsahovala alespoň základní skutkový a právní rozbor každé jednotlivé pohledávky. Přestože je výzva k plnění ze dne 24. 2. 2025 poměrně obsáhlá, tak je z ní zřejmá pouze celková výše všech pohledávek dohromady, aniž byly jednotlivé pohledávky alespoň rámcově po skutkové stránce individualizovány tak, aby je nebylo možno zaměnit s jinými pohledávkami téhož druhu. Výzva k plnění je koncipována ryze obecně na jakékoliv pohledávky z titulu ceny za služby třetích stran, smluvní pokuty za pronájem zařízení, „součet zbývajících splátek za koncové zařízení“ a podmíněnou slevu bez jakékoliv další specifikace. Kromě celkové výše dlužné jistiny výzva obsahuje jediný konkrétní skutkový údaj o uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dne 11. 5. 2023, jak je však zřejmé z listinných důkazů přiložených žalobkyní k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žádná taková smlouva nebyla mezi účastníky uvedeného dne uzavřena. Základní skutkový rozbor tak není s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu dostatečný, proto soud prvního stupně předžalobní upomínku ze dne 24. 2. 2025 správně kvalifikoval jako jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za kterou náleží mimosmluvní odměna pouze ve výši jedné poloviny.

11. Odvolací soud tedy v rámci odvolacího přezkumu neshledal důvody pro změnu výše přisouzené náhrady nákladů řízení.

12. S ohledem na výše uvedené odvolací soud podle ust. § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku IV jako věcně správný potvrdil.

13. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně neměla v odvolacím řízení úspěch a žalovanému podle obsahu spisu v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.