16 Co 25/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka ve věci manželky: Jméno manželky , narozená dne Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manžela: Jméno manžela , narozený dne Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství o odvolání manžela proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 3. 10. 2024, č. j. 15 C 214/2023-47

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem manželství účastníků uzavřené dne 20. 12. 2002 ve , Anonymizováno, , , anonymizováno, , , Anonymizováno, rozvedl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Manžel se k návrhu na rozvod přes opakované výzvy nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 27. 2. 2024, na žádost tehdejšího zástupce manžela bylo jednání odvoláno z důvodu pracovní neschopnosti manžela, kterou doložil fotokopií rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené Fakultní nemocnicí , adresa, , Klinikou úrazové chirurgie a ortopedie ze dne 7. 9. 2023. Další jednání nařízené na den 31. 5. 2024 bylo odvoláno opět z důvodu pracovní neschopnosti manžela a současně z důvodu účasti zástupce manžela jako rozhodčího na mezinárodní sportovní akci v , Anonymizováno, . Ze sdělení Fakultní nemocnici v , adresa, , Kliniky úrazové chirurgie a ortopedie prvostupňový soud zjistil, že pracovní neschopnost manžela vystavená dne 7. 9. 2023 byla ještě téhož dne stornována. Ve věci bylo nařízeno další jednání na den 6. 8. 2024, dne 4. 8. 2024 došla do datové schránky okresního soudu žádost zástupce manžela o odvolání jednání z důvodu pracovní neschopnosti klienta s tím, že potvrzení o pracovní neschopnosti nebylo vydáno, neboť stále trvá původní. Součástí žádosti byl výměnný lístek o ortopedickém vyšetření manžela ze dne 2. 8. 2024 vystavený Nemocnicí , adresa, , p.o., , titul, . , tituly před jménem, , jméno FO, , z něhož vyplývá, že pacient si narazil IS oblast a udřel se do hlavy, dop.: RTG LS přechodu, obklady, klid na lůžku 7 dnů, kontrola za týden. Současně byla zaslána fotokopie žádanky o MR LS páteře a RTG páteře. S ohledem na skutečnost, že informace od zástupce manžela o trvající a pokračující pracovní neschopnosti manžela od 7. 9. 2023 se ukázala nepravdivou, dále s ohledem na skutečnosti, že právní zástupce manžela věděl o termínu jednání již od 11. 7. 2024 a dva dny před termínem jednání soudu sdělil, že od 5. 8. 2024 do 17. 8. 2024 čerpá dovolenou, okresní soud žádosti o odročení jednání dne 6. 8. 2024 nevyhověl a jednal. U jednání dne 6. 8. 2024 vyslechl manželku a jednání odročil za účelem výslechu manžela na den 3. 10. 2024. Dne 2. 10. 2024 došla do spisu další žádost o odročení jednání zástupce manžela odůvodněná jednak pracovní neschopností manžela, doložená zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, , praktického lékaře, z níž se podává, že manžel je v péči neurologa, PN nadále trvá, doporučeno EMG vyšetření a dle výsledku rozhodnutí o další léčbě, a jednak kolizí zástupce manžela s jednáním ve věci vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, , s tím, že se mu nepodařilo zajistit substituční zastoupení. Soud prvního stupně této žádosti s ohledem na dosavadní průběh řízení nevyhověl, neboť je evidentní, že manžel se nehodlá dostavit k soudu, nevyjádřil se ani k návrhu na rozvod manželství přes několikeré výzvy doručenému osobně nebo prostřednictvím jeho zástupce. Přihlédl i k nepravdivé informaci o trvající pracovní neschopnosti manžela. Jediná pracovní neschopnost vystavena dne 7. 9. 2023 byla stornována, žádná další doložena nebyla, byť zprávy lékařů a podání právního zástupce manžela hovoří o tom, že „PN trvá“. Za této situace soud prvního stupně upustil od výslechu manžela, neboť jeho provedení by bylo spojeno s velkými obtížemi ve smyslu § 389 odst. 1 z. ř. s. Okresní soud uzavřel, že manžel se opakovaně k jednání nedostavil v úmyslu působit obstrukce, proto další žádosti o odročení jednání nevyhověl a vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů, a to zejména výpovědi manželky, o jejíž věrohodnosti neshledal důvod pochybovat.

3. Okresní soud po provedeném dokazování zjistil, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a že je více než 6 let formálním svazkem. Manželé spolu od roku 2017 společně nehospodaří a intimně se nestýkají. Okresní soud dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozvod manželství ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. Příčiny rozvratu manželství spatřoval v rozdílných povahách obou účastníků; jiné příčiny nebyly tvrzeny ani nevyšly jiným způsobem v řízení najevo.

4. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání manžel, který namítal, že nebyly dány podmínky pro jednání soudu v jeho nepřítomnosti. Z jednání dne 3. 10. 2024 se řádně omluvil, požádal o odročení jednání a doložil lékařskou zprávu. Soudu nepřísluší hodnotit, zda mu zdravotní stav umožňoval účast na jednání či nikoli, neboť se jedná o odbornou otázku. Schopnost účastnit se jednání nelze posuzovat podle toho, zda byl uznán dočasně práce neschopným, protože to je ryze administrativní záležitost pro účely výplaty nemocenských dávek. Naopak z předložených lékařských zpráv vyplývá nemožnost se zúčastnit nařízených jednání. Jeho zdravotní komplikace nadále trvají. Neuznáním žádosti o odročení jednání bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Manžel navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

5. Manželka navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného, přičemž zdůraznila, že k obnovení manželského soužití dosud nedošlo. Manžel se k jednání před okresním soudem opakovaně nedostavil a v obstrukcích pokračuje i v odvolacím řízení.

6. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání manžela proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 397 z. ř. s., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

8. Podle § 2 o. s. ř. v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.

9. Podle § 6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

10. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vyplývá, že důležitým důvodem způsobilým omluvit neúčast účastníka u jednání (ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř.) je zpravidla také jeho nemoc (srov. například usnesení ze dne 27. 1. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2068/98, uveřejněné pod č. 10/2001 Sb. rozh. obč., nebo rozsudek ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 26 Cdo 3686/2013). Současně však platí, že důležitost důvodu, pro který účastník žádá o odročení jednání, nelze posuzovat bez přihlédnutí ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (tj. např. i zdravotní neschopnost), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3358/2007, nebo žalobcem citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4124/2008, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4496/2018).

11. Judikatura Nejvyššího soudu je též ustálena v závěru, že § 101 odst. 3 o. s. ř. je normou s relativně neurčitou hypotézou (srov. formulaci z důležitého důvodu ), neboť hypotéza právní normy není stanovena přímo právním předpisem, ale přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. V rámci posuzování důležitosti důvodu omluvy tak lze vedle existence lékařské zprávy o pracovní neschopnosti zohlednit celou řadu skutečností významných pro rozhodnutí o tom, je-li omluva důvodná. Jelikož zákon přenechává řešení (posouzení důležitosti důvodů omluvy účastníka) na úvaze soudu, pak zdůvodní-li soud řádným způsobem, proč nepovažuje (či naopak považuje) neúčast u jednání za omluvitelnou, zpochybní odvolací soud takovou úvahu učiněnou v nalézacím řízení, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená.

12. V projednávané věci odvolací soud neshledal úvahy soudu prvního stupně zjevně nepřiměřenými. Prvostupňový soud se velmi pečlivě zabýval důležitostí důvodů, pro které manžel žádal o odročení jednání, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. Odvolací soud se s argumentací okresního soudu zcela ztotožňuje. Není pravda, že by soud prvního stupně sám posuzoval odbornou otázku, týkající se objektivní schopnosti či neschopnosti manžela účastnit se z důvodu zdravotního stavu nařízených jednání. Nic takového se z odůvodnění napadeného rozsudku nepodává. Odvolací soud souhlasí s názorem manžela, že schopnost účastnit se jednání nelze posuzovat (jen) podle toho, zda byl účastník uznán dočasně práce neschopným, nicméně v daném případě ani z předložených lékařských zpráv nevyplývá nemožnost manžela zúčastnit se nařízených jednání. Což platí také o lékařských zprávách ze dne 2. 12. 2024, které manžel předložil spolu s doplněním odvolání. K okolnostem „stornování“ rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 7. 9. 2023 odvolací soud dotazem na příslušný orgán správy sociální zabezpečení zjistil, že k „zneplatnění“ předmětného rozhodnutí došlo vzhledem k tomu, že manžel nebyl v rozhodném období účasten nemocenského pojištění. Odvolací soud přihlédl rovněž k tomu, že manžel se poté, co jeho dosavadní zástupce advokát , tituly před jménem, . , tituly před jménem, , jméno FO, oznámil, že se dohodl s klientem na ukončení právního zastupování ke dni 28. 2. 2025, k odvolacímu jednání dne 3. 4. 2025 nedostavil bez jakékoli omluvy. Výše uvedené skutečnosti ve svém souhrnu svědčí o tom, že se jedná ze strany manžela o účelové obstrukční jednání a že tak byly splněny podmínky k tomu, aby bylo o rozvodu manželství rozhodnuto výjimečně i bez výslechu nepřítomného manžela.

13. Soud prvního stupně podle názoru odvolacího soudu v projednávané věci zjistil řádně a úplně skutkový stav věci, proto odvolací soud skutková zjištění soudu prvního stupně jako správná přejímá.

14. Odvolací soud se plně ztotožňuje i s právním posouzením věci soudem prvního stupně a nemá co podstatného dodat. Účastníci spolu podle skutkových zjištění soudu prvního stupně od roku 2017 jako manželé nežijí, nehospodaří a intimně se nestýkají, manželství účastníků tedy neplní delší dobu žádnou ze svých společenských funkcí, přičemž postoj manželky k obnovení soužití je jednoznačně negativní. Nic nenasvědčuje tomu, že by bylo lze očekávat obnovení soužití. Manželka na rozvodu manželství trvá. Vzhledem k tomu nelze učinit jiný závěr, než jaký přijal soud prvního stupně, tj. že manželství účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. očekávat obnovení manželského soužití. Soud prvního stupně rovněž zcela správně vyhodnotil příčiny rozvratu manželství.

15. S ohledem na výše uvedené byl rozsudek soudu prvního stupně shledán ve výroku ve věci samé jako věcně správný a jako takový byl včetně souvisejícího výroku o nákladech řízení v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrzen.

16. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 23 z. ř. s. Odvolací soud neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznat náklady odvolacího řízení některému z manželů.