16 Co 36/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A 2. Jméno advokátky B, narozená Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B o určení vlastnického práva zůstavitele ke dni smrti o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. září 2025, č. j. 23 C 365/2022-185, I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I a III potvrzuje. II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II mění tak, že žalované 1 a 2 jsou povinny zaplatit žalobcům a) a b) na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 43 243,26 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa. III. Žalované 1 a 2 jsou povinny zaplatit žalobcům a) a b) na náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem částku 25 569,72 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobou, došlou Okresnímu soudu v Ostravě dne 4. 10. 2022, se žalobci a), b) domáhali určení, že do společného jmění manželů žalované 1 a jméno FO, nar. datum, který zemřel dne datum, náležela ke dni 6. 5. 2022 jednotka č. Anonymizováno, byt, v budově č.p. Anonymizováno, bytový dům, část obce adresa, postavené na pozemku p. č. Anonymizováno, k níž náleží spoluvlastnický podíl ve výši Anonymizováno na společných částech výše uvedené budovy a na pozemku p. č. Anonymizováno, vše v k.ú. adresa, obec adresa (dále jen bytová jednotka č. Anonymizováno). Žalobu odůvodnili tím, že žalobci a), b) jsou dětmi a dědicové po panu jméno FO, nar. datum, který zemřel dne datum (dále také jen zůstavitel). Žalovaná 1 je manželkou zůstavitele a žalovaná 2 je dcerou zůstavitele a žalované 1. Zůstavitel před svou smrtí dlouhodobě, nejméně od roku 2015 trpěl řadou chronických nevyléčitelných onemocnění, mimo jiné také těžkou demencí. S ohledem na výše uvedenou neschopnost právně jednat byla veškerá právní jednání zůstavitele nejméně od roku 2017 z tohoto důvodu stižena neplatností dle ustanovení § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to neplatností absolutní. Před svou smrtí měli zůstavitel a žalovaná 1 ve svém společném jmění manželů nemovitý majetek, konkrétně bytovou jednotku č. Anonymizováno. Dne 2. 8. 2018 uzavřel zůstavitel a žalovaná 1, jako dárci, a žalovaná 2, jako obdarovaná, darovací smlouvu a smlouvu o služebnosti užívání, kterou dárci darovali žalované 2 bytovou jednotku č. Anonymizováno s podíly na společných částech budovy a pozemku a současně byla zřízena služebnost užívání k tíži předmětných nemovitostí ve prospěch dárců. Výše specifikovaná darovací smlouva však byla zůstavitelem uzavřena v době, kdy již zcela nepochybně nebyl schopen právně jednat pro duševní poruchu (těžkou demenci) a tedy se jedná o právní jednání absolutně neplatné a z tohoto důvodu nemohlo na základě tohoto neplatného právního jednání dojít k převodu vlastnického práva k uvedeným nemovitostem na žalovanou 2 ani ke zřízení služebnosti, neboť absolutně neplatné právní jednání nevyvolává zamýšlené právní následky. Žalobci a), b) jsou dětmi zůstavitele a rovněž dědici po zůstaviteli, když dědické řízení po zůstaviteli je projednáváno soudní komisařkou tituly před jménem jméno FO, pověřenou k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti Okresním soudem v Ostravě, kde řízení je vedeno pod sp. zn. Anonymizováno. Pasivní legitimace žalovaných 1 a 2 je dána jejich účastenstvím na výše popsaném absolutně neplatném právním jednání, dále skutečností, že žalovaná b) je jako vlastník předmětných nemovitostí zapsána nesprávně v katastru nemovitostí a správně má být spolu se zůstavitelem jako vlastník těchto nemovitostí zapsána žalovaná 1, a rovněž skutečností, že žalované spolu se žalobci tvoří celý okruh dědiců po zůstaviteli. Naléhavý právní zájem na podání této určovací žaloby spatřují žalobci a), b) ve skutečnosti, že v současnosti je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník předmětných nemovitých věcí žalovaná 2, přičemž však tyto nemovitosti jsou ve společném jmění manželů zůstavitele a žalované 1 a spadají do aktiv pozůstalosti po zůstaviteli.

2. Žalovaná 1 uvedla, že žalobu neuznává a navrhuje její zamítnutí. Nesouhlasila s tvrzením žalobců a), b), že zůstavitel nebyl v době podpisu smluv právně způsobilý k jejich uzavření. Zůstavitel nebyl nikdy omezen na svéprávnosti soudním rozhodnutím, co víc, schopnost zůstavitele právně jednat nebyla rozporována v době uzavírání smluv, ani po uzavření smluv, a to až do doby zahájení dědického řízení. Po celou dobu až do smrti zůstavitele o něj pečovaly žalované. Žalovaná 1 považuje žalobu za nemravnou, když žalobci a), b) se o zůstavitele nezajímali, nepečovali o něj. K darování došlo již v roce 2018, kdy matka, otec a dcera (žalovaná 1, zůstavitel a žalovaná 2 se pro darování rozhodli z důvodu, že prognóza zdravotního stavu byla nejistá s tím, že v okamžiku darování byl ještě stav zůstavitele takový, že byl orientován, věděl, jaký úkon činí. Důvodem darování bylo zajistit bytové potřeby žalované 1 a zůstavitele, aby nemohlo v budoucnosti dojít ke ztrátě bydlení. Pokud by mělo být darování zpochybněno pouze pro majetkový prospěch žalobců, pak by toto bylo v rozporu s dobrými mravy. Rozhodující je, zda zůstavitel vůbec trpěl duševní poruchou, a to navíc konkrétně v době jím učiněného právního jednání, tj. ke dni 2. 8. 2018, kdy došlo k uzavření Smluv. Žádný z účastníků darování neshledal, že by zůstavitel nebyl schopen posoudit následky svého právního jednání a byl tak neschopen samostatně právně jednat. U podpisu smlouvy byla přítomna advokátka tituly před jménem jméno FO, která rovněž neshledala zůstavitele nezpůsobilým k uzavření smluv, o čemž svědčí ověření podpisu zůstavitele na smlouvách.

3. Žalovaná 2 uvedla, že žalobu neuznává. Žalobci a) a b) se se zůstavitelem téměř nestýkali v roce 2018, proto nerozumí, proč označují stav zůstavitele za nezpůsobilý. Ani žalované 2 nebo žalované 1 či advokátce nepřipadalo jednání zůstavitele nezpůsobilé. Zůstavitel zemřel v roce 2022, až do jeho smrti nebyl žádný jeho úkon zpochybněn, nikdo neusiloval o omezení jeho svéprávnosti. Jediným motivem žalobců a), b) je majetkový prospěch. Darování v roce 2018 bylo učiněno proto, že zůstavitel ještě byl schopen samostatně jednat a porozumět tomu, co činí. Bylo to učiněno z toho důvodu, aby v případě zhoršení jeho zdravotního stavu nepřišli se žalovanou 1 o byt (bytovou jednotku č. Anonymizováno). Důvodem darování byl klid na dožití žalované 1 a zůstavitele. Po smrti zůstavitele tam bydlí žalovaná 1. Požaduje, aby se okresní soud žalobou vůbec nezabýval, protože je proti dobrým mravům.

4. Okresní soud v Ostravě jako soud prvního stupně, rozsudkem identifikovaným v záhlaví, určil, že do společného jmění manželů žalované 1 a jméno FO, nar. datum, r.č. RČ, který zemřel dne datum, posledně bytem adresa, adresa, náležela ke dni 6. 5. 2022 jednotka č. Anonymizováno, byt, v budově č.p. Anonymizováno, bytový dům, část obce adresa, postavené na pozemku p.č. anonymizováno, k níž náleží spoluvlastnický podíl ve výši Anonymizováno na společných částech výše uvedené budovy a na pozemku p.č. Anonymizováno, vše v k.ú. adresa, obec adresa (výrok I), zavázal žalované 1 a 2 zaplatit žalobcům a) a b) na náhradě nákladů řízení částku 55 972,46 Kč (výrok II) a zavázal žalované 1 a 2 zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení částku 28 584 Kč (výrok IV). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že v řízení byly provedeny dva znalecké posudky, kdy ze závěrů znaleckého posudku z oboru písmoznalectví bylo prokázáno, že podpis na darovací smlouvě ze dne 2. 8. 2018 není podpis zůstavitele. Ze znaleckého posudku bylo dále prokázáno, že pokud by sporné podpisy zůstavitel skutečně napsal, potom by jeho postupně se zhoršující celkový stav mezi lety 2016 a 2018, který je navíc doložený lékařskými zprávami, měl za důsledek „de facto“ zvýšení kvality jeho grafomotorických (písařských) schopností, což je téměř nepředstavitelné. Ze znaleckého posudku bylo prokázáno také, že zůstavitel není pisatelem sporných podpisů a tyto podpisy napsala jiná osoba. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a z výslechu znalce právnická osoba pak bylo prokázáno, že zůstavitel nebyl schopen s ohledem na svůj zdravotní stav učinit dne 2. 8. 2018 právní úkon. Znalec vycházel ze zpráv neurologa tituly před jménem jméno FO, které jsou součástí spisu, ze kterých bylo prokázáno, že zůstavitel před podpisem darovací smlouvy trpěl hlubokou demencí smíšeného typu. Lékař ve svých zprávách cituje žalovanou 1, která mu sděluje dne 24. 7. 2018, že zůstavitel je zcela imobilní, musí být krmen. Občas prohodí ojedinělé slovo, jinak není schopen slovního kontaktu. Zcela inkontinentní, sám se neposadí, vůbec nechodí. A dne 14. 8. 2018 žalovaná 1 lékaři uvedla, že u zůstavitele došlo k dalšímu zhoršení stavu, je zcela imobilní, inkontinentní, sám se neposadí, zcela odkázán na péči rodiny, nekomunikuje. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO pak bylo prokázáno, že zůstavitel měl potíže s jemnou motorikou, s hybností horních končetin a bylo by velmi udivující, kdyby zvládl se podepsat tak, jak je jeho podpis prezentován na příslušném dokumentu. Oba znalecké posudky spolu vzájemně korespondují a není důvod o nich pochybovat. Pochybovat lze o vyjádřeních žalovaných 1 a 2, kdy nad jejich výpověďmi se ve svém znaleckém posudku pozastavuje i znalec psychiatr. Předložení rozsudku zdejšího soudu sp. zn. 17 C 339/96 týkajícího se výživného je ze strany žalované 1 naprosto nesmyslné, protože cca 30 let starý rozsudek o výživném na nezaopatřené dítě (žalobkyni a)) opravdu nesouvisí s dědickým řízením po zůstaviteli. Od výslechu svědků navržených žalovanými soud upustil, neboť znalec tituly před jménem jméno FO sám uvedl, že hovořil s tituly před jménem jméno FO, ale žádné relevantní informace, které by měly vliv na jeho závěry, nezjistil. Jedná se o praktickou lékařku, která není psychiatr ani neurolog jako tituly před jménem jméno FO. Ani výslech přítele žalované 2 jméno FO by nepřinesl žádná objektivní a nestranná zjištění, která by zpochybnila dva nezávislé znalecké posudky. Nadbytečné jsou rovněž výslechy tituly před jménem jméno FO a její asistentky jméno FO, kdy jejich výslechy by připadaly snad v úvahu v trestním řízení, nikoli tam, kde jsou dva velice podrobné znalecké posudky. Navíc advokát není notář, který vystupuje v roli soudního komisaře při sepisu závěti a musí náležitě zjistit stav osoby, která chce učinit právní úkon, musí osobu opakovaně navštívit a pečlivě vyhodnotit, zda je vůbec schopna právní úkon učinit či nikoli. A pokud je na tom osoba zdravotně špatně, notář odmítne sepsat s ní právní úkon. Advokát může „de facto“ učinit právní úkon jakýkoli i s osobou duševně nemocnou, která není zbavena svéprávnosti a není nijak postižitelný, tedy nejsou na něj kladeny takové nároky jako na notáře v pozici soudního komisaře.

5. Proti všem výrokům okresního soudu podaly žalované odvolání. V odvolání uvedly, že okresní soud neprovedl výslech žádného z navržených svědků (tituly před jménem jméno FO, jméno FO, asistentka tituly před jménem jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO, praktická lékařka), ačkoliv žalované tento výslech navrhovaly opakovaně z důvodu, že se osobně znali se zůstavitelem a setkali se zůstavitelem v době, kdy bylo provedeno darování, jež je žalobci zpochybňováno. Svědci mohou podat nejvěrohodnější svědectví o tom, v jakém stavu se zůstavitel nacházel v posuzovaném období (zda ve stavu způsobilém k tomu, aby dokázal posoudit jednání, které činí) a zda vlastnoručně podepsal darovací smlouvu. Žalované mají za to, že se v uvedené sporné věci jedná o významné důkazní návrhy, které měl okresní soud provést a na základě toho teprve rozhodnout. Žalované mají za to, že okresní soud ani neprovedení těchto důkazů řádně nezdůvodnil. Žalované mají za to, že znalecký posudek byl od počátku zadán chybně, což mělo za následek chybné posouzení znaleckého posudku okresním soudem. Otázku č. 13. zadání znaleckého posudku okresní soud formuloval následovně: "Nechť znalec s vysokou mírou pravděpodobnosti určí, zda byl zůstavitel schopen právně jednat a uzavřít předmětnou darovací smlouvu k okamžiku uzavření předmětné smlouvy dne 2. 8. 2018 s ohledem na duševní poruchu, kterou trpěl?" Okresní soud touto otázkou požaduje po znalci, aby učinil právní závěr, a to, zdali mohl zůstavitel v předmětné době právně jednat. Takový postup při zadávaní znaleckého posudku je nepřípustný, neboť právní závěry nemůže zodpovídat znalec, nýbrž pouze soud. Pakliže okresní soud vycházel při hodnocení skutkového stavu zejména ze znaleckých posudků, když jeden z nich byl od počátku zadán chybně, nelze dle žalovaných přejímat jeho závěry absolutně tak, jak to okresní soud učinil. Okresní soud přejímá stanovisko znalce, že zůstavitel nebyl schopen právně jednat v okamžiku uzavírání předmětné darovací smlouvy a listinu darovací smlouvy vlastnoručně nepodepsal, aniž by tento závěr vyplýval z řádně zjištěného skutkového stavu, přičemž okresní soud proto dospěl k nesprávným právním závěrům. Vlastní a odůvodněný právní závěr, že nebyl zůstavitel schopen právně jednat, respektive, že by takové právní jednání bylo v době podpisu předmětné darovací smlouvy neplatné, v napadeném rozhodnutí absentuje. Okresní soud se ve svém odůvodnění odkazuje na fakt, že není podstatné vyslechnout svědky, když má k dispozici znalecké posudky. Žalované znovu podotýkají, že se jedná o osoby, které byly přímo účastny právního jednání, které je znaleckými posudky zpochybňováno, respektive zpochybňována pravost podpisu zůstavitele a jeho schopnost právně jednat. Pouhé odůvodnění, že není třeba výslechu svědků, pokud jsou k dispozici znalecké posudky, považují žalované za nedostačující, neboť tímto fakticky okresní soud staví znalecké posudky na úroveň nezpochybnitelných důkazů. Znalecký posudek je důkazním prostředkem jako každý jiný, je důkazním prostředkem rovnocenným. Tudíž má být hodnocen ve vzájemné souvislosti s ostatními důkazními prostředky. Okresní soud však při posuzování důkazních návrhů žalovaných zcela nedůvodně nadál znalecké posudky absolutní důkazní silou a postavil je nad ostatní prostředky, které odmítl pro jejich neopodstatněnost, s odkazem na existenci závěrů v předmětných znaleckých posudcích. Žalované mají za to, že pokud by okresní soud provedl důkazy, které mu navrhovaly, neobstály by při konfrontaci s nimi závěry znaleckých posudků, se kterými žalované nesouhlasí. Znalci hodnotili stav zůstavitele pouze na základě listin, přičemž žalované o zůstavitele až do jeho smrti společně každodenně pečovaly a jimi navrhované důkazy výslechem osob, jež zůstavitele rovněž v posuzovaném období znaly, mohou stav zůstavitele prokázat s jistotou a takový, jaký ve skutečnosti byl. Dalším důkazem, se kterým se dle názoru žalovaných okresní soud řádně nevypořádal, je záznam z podpisové knihy advokátky tituly před jménem jméno FO v části týkající se ověření pravosti podpisu zůstavitele na darovací smlouvě ze dne 2. 8. 2018. Tento důkaz měl sloužit k prokázání pravosti podpisu zůstavitele na předmětné darovací smlouvě. Žalované tento důkaz navrhovaly, okresní soud se bez zjevného důvodu tímto důkazním návrhem ani nezabýval. S ohledem na výše uvedené žalované navrhly, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v plném rozsahu zrušil a vrátil mu věc k novému projednání a rozhodnutí.

6. Žalobci k odvolání žalovaných uvedli, že argumentaci, že by ve stavu, v jakém se zůstavitel nacházel v okamžiku sepsání uvedených lékařských zpráv, mohl podepsat předmětnou darovací smlouvu, že by případně byl schopen vnímat a porozumět smyslu takovéhoto svého jednání, relevantním způsobem navenek projevit svoji vůli, je nutno zcela odmítnout jako naprosto věcně nesprávnou a ryze účelovou, odporující aktuálnímu zdravotnímu stavu zůstavitele. Lze tedy shrnout, že na základě dostupné zdravotní dokumentace zůstavitele znalec jméno FO dospěl k takovému závěru o specifickém zdravotním stavu zůstavitele, který sám znalec hodnotí jako prakticky jistý. Navíc, jak je uvedeno již výše, znalec ve svém posudku poukázal na rozpor mezi na jedné straně tvrzeními obou žalovaných ke zdravotnímu stavu zůstavitele učiněnými v rámci ústního jednání před soudem v březnu 2023, a na druhé straně obsahem lékařských zpráv a současně i dřívějšími tvrzeními samotné žalované 1. Ze zjištění tohoto znalce pak vyplývá, že zůstavitel nebyl k rozhodnému dni, tj. k 2. 8. 2018 schopen smysluplně komunikovat slovně, nebyl schopen posoudit následky svého jednání, nebyl schopen chápat smysl a dopad svého právního jednání, které měl učinit podpisem darovací smlouvy ze dne 2. 8. 2018, a je zcela vyloučeno, že by se v době podpisu darovací smlouvy dočasně obnovily zůstavitelovy rozumové a poznávací schopnosti. Žalobci proto navrhli, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil a přiznal jim náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalovaných proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Žalobce a) a žalovaná 1 se z ústního jednání odvolacího soudu řádně a včas omluvili, když s jednáním ve své nepřítomnosti výslovně souhlasili, proto odvolací soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a) a žalované 1 dle ustanovení § 211 ve spojení s § 101 odst. 3 o. s. ř.

9. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutková zjištění okresního soudu, popsaná v bodech 8.-18., jako správná přejímá.

10. Odvolací soud pro účely přezkumu závěrů okresního soudu v souladu s § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování provedené okresním soudem o výslech tituly před jménem jméno FO, která uvedla, že jméno FO (zůstavitele) znala, avšak v průběhu roku 2018 s ním nemluvila a ani jej neviděla. Pokud se týká zdravotního stavu zůstavitele v roce 2017, tak to už si nevzpomíná. Vzhledem k tomu, že ze strany soudu bylo avizováno, že se její výpověď bude týkat roku 2018, tak to nahledala příslušnou dokumentaci, avšak na rok 2017 se nedívala, takže není schopna se vyjádřit, v jakém zdravotním stavu byl, tím myslí, zda k ní do ordinace přišel sám, příp. byl přiveden, zda na její otázky odpovídal přiléhavě či nikoliv. Není schopna se v tomto smyslu k němu vůbec vyjádřit. Už si není ani schopna vybavit, zda se zůstavitelem v roce 2017 mluvila, resp. zda ho vůbec viděla. Zůstavitele, pokud si dobře vzpomíná, naposledy viděla v roce 2019 u něj doma, kdy se jednalo o pacienta plně závislého na okolí, ležícího, který s ní nekomunikoval. Kdy předtím jej viděla, tak to si není schopna vybavit, musela by se podívat do zdravotní dokumentace, tuto však nyní u sebe nemá.

11. Obecně je třeba uvést, že skutková zjištění a závěry jsou v první řadě věcí okresního soudu, před kterým byly důkazy provedeny. To odpovídá zásadám ústnosti, přímosti a bezprostřednosti. Povinností okresního soudu je provedené důkazy hodnotit podle § 132 o. s. ř. na základě své úvahy. Odvolací soud pak v rámci přezkumné činnosti může zasáhnout do výsledku činnosti okresního soudu při hodnocení důkazů pouze tehdy, jestliže způsob, jak k němu okresní soud dospěl, neodpovídá postupu vyplývajícímu z § 132 o. s. ř. Za chybu při vytváření skutkových závěrů okresním soudem může být proto považováno, pokud okresní soud vezme v úvahu skutečnosti, které z dokazování ani z přednesů účastníků nevyplývají ani nevyšly při řízení jinak najevo, dále pokud opomene hodnotit skutečnosti, které vyplynuly z dokazování nebo které vyšly za řízení najevo jinak, a pokud neprovede navrhované důkazy, přestože byly navrženy důvodně. Chybou rovněž je, jestliže v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti, je logický rozpor, nebo jestliže hodnocení důkazů odporuje § 133 až § 135 o. s. ř. Nelze-li okresnímu soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry. Jinak řečeno, hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, nesmí odvolací soud napravovat z jiných, než výše uvedených důvodů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1472/2017).

12. Je třeba zdůraznit, že rozhodnutí v této věci zejména závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, jak má na mysli § 127 odst. 1 o. s. ř., a, že hodnocení soudu (ani odvolacímu) nepodléhají odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, neboť k tomu nemají soudci odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. Soud (i odvolací) hodnotí pouze přesvědčivost znaleckého posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002 sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Je pravdou, že znalecký posudek není jediným důkazem, ale jedním z důkazů, avšak v případě zjišťování, zda účastník (zde zůstavitel) trpěl duševní poruchou (nemocí) či nikoliv, je důkazem podstatným (zásadním). Zjednodušeně řečeno, zda někdo je nemocný tak, že má rýmu nebo zlomenou nohu, pozná na první pohled i laik, avšak zda někdo trpí cukrovkou nebo demencí, nemusí být na první pohled patrné, a lze to zjistit až pomocí laboratorních testů nebo pohovoru s příslušným odborníkem.

13. Znalecký posudek jméno FO včetně výslechu, ve věci vypracovaný, byl zpracován renomovaným znalcem, o jehož odbornosti nemá odvolací soud důvod pochybovat, tento se vypořádal se všemi námitkami, ve svém znaleckém posudku včetně výslechu se vyjádřil k omezením zůstavitele, podrobně zdůvodnil své závěry, které byly již uvedeny shora.

14. Žalované se závěry znaleckého posudku jméno FO nesouhlasily, avšak nepředložily nic, čím by jej zpochybnily. Obecně je třeba uvést, že odborné závěry znaleckého posudku lze zpochybnit toliko oponentním znaleckým posudkem nebo oponentním znaleckým vyjádřením (situace, kdy oponentní znalec má k dispozici toliko znalecký posudek, avšak nemá k dispozici potřebnou (např. zdravotnickou) dokumentaci, přesto v rozvaze – závěrech znaleckého posudku shledá (odůvodní) takové nedostatky, že z odborného hlediska nemůže znalecký posudek obstát) anebo nesoulad s ostatními důkazy (listinami či svědky). Oponentní znalecký posudek nebo oponentní znalecké vyjádření předloženo žalovanými nebylo.

15. Odvolací soud pak nezjistil nesoulad s ostatními důkazy (listinami či svědky), protože listinné důkazy – zejména zdravotní záznamy neurologické ambulance tituly před jménem jméno FO ze dne 24. 7. 2018 a 14. 8. 2018 se znaleckým posudkem jméno FO korespondují, ostatně znalecký posudek z nich vychází. Je třeba zdůraznit, že zdravotní záznamy neurologické ambulance tituly před jménem jméno FO ze dne 24. 7. 2018 a 14. 8. 2018 jsou z rozhodného období, když zůstavitel podepsal (měl podepsat) předmětnou darovací smlouvu dne 2. 8. 2018. Ve zdravotním záznamu neurologické ambulance tituly před jménem jméno FO ze dne 24. 7. 2018 je jednoznačně uvedeno Obj.: slovní kontakt nelze navázat, ale očima sleduje, těžká dyzartrie až anartrie, Dg: adresa demence smíšeného typu; ze dne 14. 8. 2018 je pak jednoznačně uvedeno Dle manželky další zhoršení stavu, Obj.: nekomunikuje, kvadruparéza, neposadí se, nechodí, Dg: adresa demence smíšeného typu. Pokud se týká svědků, tak svědkyně tituly před jménem jméno FO, praktická lékařka zůstavitele, uvedla, že se zůstavitelem v průběhu roku 2018 nemluvila a ani jej neviděla. Tedy ani tato svědkyně nezpochybnila znalecký posudek jméno FO, resp. zdravotní záznamy neurologické ambulance tituly před jménem jméno FO ze dne 24. 7. 2018 a 14. 8. 2018, ze kterých znalecký posudek jméno FO vychází. V případě ostatních navržených svědků (tituly před jménem jméno FO, jméno FO, jméno FO) souhlasí odvolací soud se závěrem okresního soudu, že jejich výslech je nadbytečný. Jedná se o laiky (nelékaře), tedy jejich svědecké výpovědi by nemohly zvrátit dlouhodobé zdravotní záznamy neurologické ambulance tituly před jménem jméno FO z let 2016 až 2019, zejména ze dne 24. 7. 2018 a 14. 8. 2018.

16. Jak již odvolací soud uvedl, posouzení, zda zůstavitel v létě roku 2018 trpěl demencí v rozsahu, že již nebyl schopen chápat dopad a význam právního jednání jako je darovací smlouva na převod nemovitostí, je otázkou ryze odbornou, vyhrazenou znalcům z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie jako je jméno FO a nelze jej nahradit svědky (laiky). Nic na tom nemění, že otázka č. 13 nebyla znalci jméno FO položena zcela správně, neboť se již jedná o právní hodnocení, avšak v rozboru znaleckého posudku se podrobně vyjádřil k zdravotním omezením zůstavitele, což uvedl v odpovědích na předcházející otázky, a lze tak učinit skutkový závěr. Odvolací soud proto uzavírá, že žalobce v době podpisu darovací smlouvy (2. 8. 2018) trpěl demencí v rozsahu, že již nebyl schopen chápat dopad a význam právního jednání, jako je darovací smlouva na převod nemovitostí.

17. Po právní stránce je projednávanou věc třeba posuzovat v souladu s ustanovením § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).

18. Předně je třeba uvést, že byť to okresní soud výslovně neuvedl, tak správně dovodil, že podle ustanovení § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na určení, že do společného jmění manželů žalované 1. a zůstavitele náleží bytová jednotka č. 2881/12, je dán potřebou uvést právní stav (zápis v katastru nemovitostí) do souladu s faktickým stavem, aby bylo možno bytovou jednotku č. 2881/12 zařadit do aktiv pozůstalosti v dědickém řízení po zůstaviteli.

19. Jelikož bylo v řízení prokázáno, jak je shora rozvedeno, že v době podpisu darovací smlouvy (2. 8. 2018) byla u žalobce zjištěna duševní porucha (hluboká demence smíšeného typu) vylučující platné právní jednání ve smyslu § 581 věta druhá o. z., a proto je darovací smlouva uzavřena mezi zůstavitelem, žalovanou 1 a žalovanou 2 dne 2. 8. 2018 neplatná. V návaznosti na to, se odvolací soud již nezabýval tím, zda podpis zůstavitele na darovací smlouvě ze dne 2. 8. 2018 je či není vlastnoručním podpisem zůstavitele, včetně návrhu žalovaných na doplnění dokazování záznamem z podpisové knihy advokátky tituly před jménem jméno FO.

20. Vzhledem ke všemu výše uvedenému byl výrok I rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) shledán ve výroku ve věci samé jako věcně správný a jako takový byl v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrzen, včetně jeho nákladové části ohledně náhrady nákladů řízení státu (výrok III rozsudku okresního soudu), která odpovídá výsledku sporu, kdy v podrobnostech odvolací soud odkazuje na bod 21. odůvodnění rozsudku okresního soudu.

21. K částečné změně přistoupil odvolací soud u výroku II rozsudku okresního soudu o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Odvolací soud sdílí závěr okresního soudu o plném procesním úspěchu žalobců, ale nesouhlasí s jejich výpočtem, jak je učinil okresní soud.

22. Z nákladů žalobců na právní zastoupení považuje odvolací soud za účelně vynaložené toliko náklady ve výši 38 243,26 Kč spojené s jednak s 4 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření (17. 1. 2023) a účast u jednání (27. 3. 2023) ā 4 960 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024 (3 100 Kč – 20 % * 2), příslušného počtu režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.; a jednak s 1 úkonem právní služby – účast u jednání (25. 9. 2025) ā 10 116 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1. 1. 2025 (5 620 Kč + 5 620 – 20 %), režijního paušálu po 450 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Dále žalobcům náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Po přepočtu tak odvolací soud určil výši účelně vynaložených nákladů žalobců za řízení před okresním soudem na 43 243,26 Kč a v tomto směru druhý výrok napadeného rozsudku okresního soudu změnil.

23. Na rozdíl od okresního soudu nepřiznal odvolací soud žalobcům náhradu nákladů spojených s dalšími písemnými podáními – sepis sdělení (31. 3. 2023), sepis vyjádření (14. 6. 2023). Odvolací soud předesílá, že ve své rozhodovací praxi nepřiznává účastníkům náhradu nákladů spojených s vyjádřeními jejich zástupců, která korespondují s již sdělenými stanovisky a ve kterých advokát pouze opakuje nebo rozvíjí svou argumentaci, kterou uvedl či mohl uvést dříve, ani za vyjádření týkající se toliko dokazování, včetně návrhů na doplnění dokazování, které mohly být učiněny v průběhu ústního jednání, což se týká výše uvedených podání.

24. O náhradě nákladů účastníků za odvolací řízení bylo rozhodnuto výrokem III tohoto rozsudku v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci byli v odvolacím řízení zcela procesně úspěšní. Proto jim byly přiznány náklady odvolacího řízení ve výši 27 824 Kč představující 2 úkony právní služby – sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání á 10 116 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od 1. 1. 2025 (5 620 Kč + 5 620 – 20 %), příslušného počtu režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud tak určil výši účelně vynaložených nákladů žalobců za odvolací řízení na 25 569,72 Kč.

25. Odvolací soud nepřiznal žalobcům náhradu nákladů spojených s dalšími písemným podáním –sepis vyjádření k odvolání ze dne 20. 1. 2026, neboť se jedná o vyjádření k tzv. blanketnímu odvolání, které nebylo odůvodněno, tedy žalobci se neměli k čemu vyjádřit.

26. V souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 149 odst. 1 o. s. ř. byly žalované zavázány zaplatit náklady řízení před soudy obou stupňů k rukám zástupce žalobců, a to ve lhůtě dle § 211 ve spojení s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Nesplní-li povinné dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, můžou se oprávnění domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.