16 Co 40/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci žalobce: titul Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 20 542 Kč s přísl. o odvolání žalobce i žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23. listopadu 2023, č. j. 13 C 339/2022-137,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 8 559 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 7. 10. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 983 Kč od 7. 10. 2022 do 26. 10. 2022, mění takto:Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 8 559 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 7. 10. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 983 Kč od 7. 10. 2022 do 26. 10. 2022, se zamítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci částku 11 983 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 27. 10. 2022 do zaplacení, potvrzuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 17 669,98 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta, se sídlem , adresa, , , adresa, .

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 578,47 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta se sídlem , adresa, .

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 4 206,59 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5 888,41 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Novém Jičíně dne 6. 10. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky 54 542 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody na zdraví vzniklé ze dvou pracovních úrazů. Před zahájením jednání pak vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně nároku na náhradu škody za pracovní úraz ze dne 18. 4. 2019. Jako předmět řízení zbyl nárok na náhradu škody za pracovní úraz ze dne 12. 5. 2022 ve výši 20 542 Kč s příslušenstvím, kterou odůvodnil tím, že dne 12. 5. 2022 na ranní směně měl za úkol provádět předepsanou kontrolní činnost na svařencích , Anonymizováno, (o hmotnosti asi 250 kg) a také měření. K tomu pomocí jeřábku o nosnosti 500 kg si svařenec pro kontrolu sváru pomoci řetízku přizvedne a poté zkontrolovaný svařenec vyveze na předávací místo. V případě provádění měření svařenec opět pomocí jeřábku uloží na pracovní stůl a po provedeném měření svařenec pomocí jeřábku položí na podlahu, aby jej mohl otočit. Pro otočení použije místo řetězu zdvihací popruh a ten dle stanovené technologie uváže do určených otvorů. Po zavěšení na hák jeřábku pomocí ovladače drženého v ruce pomalým zvedáním dostal svařenec do horní úvratě. Na to je potřeba na svařenec přiměřené zatlačit a přitom pomalým uvolňováním háku jeřábku jej spouštět na druhou stranu. Nicméně při pracovním úrazu dne 12. 5. 2022 se svařenec náhle začal překlápět rychleji než obvykle a proto, aby zamezil rázu na zdvihací zařízení, pravou rukou zadržel velkou silou svařenec za jeho část pod okem, čímž zamezil zaškubnutí a eventuálnímu pádu svařence na podlahu. Uvedené mělo za následek vykloubení pravého ramene, které si vyžádalo pracovní neschopnost do 31. 7. 2022. Náhrada škody spočívá v náhradě za ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti ve výši 25 186 Kč, v bolestném ve výši 8 750 Kč a v náhradě za věcnou škodu ve výši 300 Kč. Celková škoda tak činila 34 236 Kč. Žalovaný toto vyčíslení uznal, nicméně rozhodl o odškodnění v rozsahu 40 % s odůvodněním, že se jednalo „o vysokou pracovní neopatrnost a lehkomyslné jednání, kdy si musel být vědom, že si svým zbrklým počínáním při snaze zastavit trhnutí jeřábem a pádu 250 kg svařence již dříve poraněnou rukou může způsobit újmu na zdraví.“ Tento důvod pro krácení odškodnění nereflektuje tu skutečnost, že pokud by pád svařence nezastavil, spadnul by svařenec na zem a hrozilo, že by mu spadl na nohy. S ohledem na hmotnost svařence (250 kg) lze předpokládat, že pád svařence na nohy by zcela zásadním způsobem poškodil jeho zdraví. Nejednal tedy „neopatrně a lehkomyslně“, ale naopak odvracel nebezpečí přímo ohrožující své zdraví velmi závažným způsobem. Příčinou vzniku této extrémně nebezpečné situace je špatný zaužívaný technologický postup, kdy se k ukotvení svařence mají dle manuálu používat dva popruhy (nikoliv jeden). Použití dvou popruhů však není na pracovišti možné, neboť při použití dvou popruhů není otočení svařence daných rozměrů možné z důvodu nedostatečné výšky jeřábku.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout, kdy namítal, že zcela správně vyhodnotil počínání žalobce, jestliže zkrátil jeho nárok na odškodnění, když se na straně žalobce jednalo o vysokou pracovní neopatrnost a lehkomyslné jednání, neboť si žalobce musel být vědom, že si svým zbrklým počínáním při snaze zastavit trhnutí jeřábem a pádu 250 kg svařence již dříve poraněnou rukou může způsobit újmu na zdraví. Při vzniku úrazu postupoval sice žalobce dle platné technologie, avšak porušil předpis o hygienickém limitu pro max. hmotnost ručně manipulovaného břemene, když se snažil rukou udržet překlápějící břemeno o hmotnosti asi 250 kg. Dále namítal, žalobce odpracoval po údajném úrazu ještě celou pracovní směnu, následující den pak žalobce čerpal placené volno z důvodu odběru krve, na který se osobně dostavil a v pondělí dne 16. 5. 2022 nastoupil žalobce na ranní směnu v 6:30 a bez zjevných obtíží pracoval do 11:30, kdy poté odešel z práce s odůvodněním, že jde k lékaři a již se nevrátil. Téhož dne v odpoledních hodinách navštívil pohotovost ve , Anonymizováno, , adresa, a nastoupil do pracovní neschopnosti. Žalobce tak nesplnil povinnosti uložené mu právními předpisy, když bezodkladně neoznámil svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, přesto, že mu to jeho zdravotní stav dovoloval. Pracovní úraz oznámil až po dvou dnech od úrazu. Měl tudíž za to, že žalobce pouze tvrdí, že se stal pracovní úraz, nijak ale toto své tvrzení neprokazuje, a proto neunesl břemeno důkazní ke svým tvrzením. Dospěl proto k závěru, že pokud se pracovní úraz stal tak, jak jej žalobce popisuje, jednal žalobce při plnění pracovních úkolů neopatrně a lehkomyslně, přičemž si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování. Zároveň neoznámil řádně a včas svůj pracovní úraz, přesto, že mu to jeho zdravotní stav dovoloval. Za těchto okolností proto nelze tedy spravedlivě požadovat, aby nahradil žalobci celou výši požadované škody.

3. Okresní soud v Novém Jičíně jako soud prvního stupně rozsudkem identifikovaným v záhlaví zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 20 542 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 7. 10. 2022 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok II.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že nelze dovozovat jakékoliv spoluzavinění žalobce na pracovním úraze. Žalovaný především dlouhodobě neřešil situaci, kdy předepsaný technologický postup pro zvedání svařenců nebylo možno od samého počátku použít, neboť jeřáb, který byl k manipulaci se svařenci používán, byl na to malý, respektive nízký. Nebyl tam tudíž prostor pro použití dvou úvazků. Z těchto důvodů se zavedl postup jiný, a to použití jen jednoho úvazku, který byl mlčky roky akceptován, aniž by došlo ke změně předepsaného technologického postupu. Pracovníci nebyli školeni, jak konkrétně uvazovat svařenec při jeho kontrole, jak se mylně domníval bezpečnostní technik , tituly před jménem, , jméno FO, . Jak žalobce, tak i svědek , jméno FO, shodně vypověděli, že dostávali pouze obecná školení bezpečnosti práce a konkrétní postup byl dán v onom písemném, nepoužitelném technologickém postupu, který obdrželi. Nelze tudíž klást žalobci za vinu, že by snad svařenec nesprávně uchytil k jeřábku, v důsledku čehož se po jeho zvednutí začal nebezpečně naklánět. Zatlačení naklánějícího se břemene žalobcem pak bylo veskrze instinktivním, pudovým jednáním pramenící z obavy, že svařenec spadne, poškodí se či poškodí jeřáb nebo vážně zraní samotného žalobce. Takovéto jednání pramenící z úleku nad možnými závažnými následky není možno označit za úmyslnou manipulaci s břemenem, tedy není možno na takovéto jednání aplikovat právní normu omezující manipulaci s těžkými břemeny. Žalobce tudíž neporušil uvedený předpis a nelze tudíž ani z tohoto důvodu dovozovat jeho spoluzavinění. Navíc na svařenec se sahá, když se dává nazpět, protože se mu musí pomoct, aby se to překlopilo, jak soudu kromě žalobce sdělil i svědek , jméno FO, pracující na stejné pozici. Toto požadované zatlačení svařence také nelze považovat za manipulaci s nadměrně těžkým břemenem. To, že žalobce již měl v mládí onen ramenní kloub vykloubený, nelze přičíst žalobci k tíži. Skutečnost, kdy byl pracovní úraz nahlášen, nemá žádný vliv na otázku, zda se pracovní úraz stal, ani na hodnocení případného spoluzavinění zaměstnance. Pokud se úraz stal, má zaměstnanec nárok na odškodnění, bez ohledu na to, kdy ho nahlásil. Pozdní ohlášení vzniku úrazu má pouze za následek ztížení možnosti zaměstnance prokázat úrazový děj a vznik samotného pracovního úrazu. Okresní soud považuje za nelogické krátit odškodnění z pracovního úrazu v důsledku domněnky o spoluzavinění zaměstnance o 60 %. To by znamenalo, že zaměstnanec si svým jednáním, či opomenutím způsobil sám, což by mělo vést k závěru o neodškodnění zaměstnance. Z popsaných důvodů okresní soud proto dospěl k závěru, že krácení odškodnění pracovního úrazu žalobce bylo nedůvodné a žalobci proto musí být vyplacena celá náhrada škody.

4. Proti výroku II. rozsudku okresního soudu podal žalobce odvolání. V odvolání uvedl, že nesouhlasí s nepřiznáním náhrady nákladů řízení, když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo na počátku řízení a žalobce pak již byl zcela prosně úspěšný. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek okresního soudu tak, že přizná žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

5. Proti všem výrokům rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání. V odvolání uvedl, že má za prokázané, že žalobce byl poučen, že před zdvižením svařence je třeba zkontrolovat, zda je popruh napnutý a není překřížený, přičemž dodržování tohoto (technologicky správného) postupu bylo ze strany žalovaného soustavně kontrolováno. Okresní soud však dospěl k jiným skutkovým zjištěním, v důsledku čehož zatížil napadený rozsudek vadou dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu. Napadený rozsudek je dále zatížen vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, tedy tzv. jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci dle § 205 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu, když se nevypořádal s důkazy prokazujícími, že žalobce byl seznámen s postupem uvazování svařence, zejména s tím, že je třeba vždy zkontrolovat, aby byl popruh před zdvižením svařence napnutý a bez překřížení a s důkazy prokazujícími, že zaměstnavatel prováděl kontrolu manipulace se svařencem, jejímž předmětem bylo mj. otáčení svařence. Žalovaný má za to, že jelikož okresní soud nesprávně zjistil skutkový stav, zatížil následně věc nesprávným právním hodnocením. Dle názoru žalovaného totiž bylo namístě uzavřít, že pro zaviněné jednání žalobce, kterým porušil pokyn k zajištění bezpečnosti práce (tj. ke správné práci s jedním popruhem a kontrole, aby úvazy byly provedeny správným způsobem a nebyly překřížené), bylo plnění žalobce z titulu pracovního úrazu poníženo o 60 % a žaloba proto měla být zamítnuta. Pro následek úrazového děje se přitom jednalo o pochybení zásadní, neboť pokud by žalobce dodržel stanovený technologický postup a zkontroloval by, zda nedošlo k překřížení úvazu, k úrazu by nedošlo. S odvoláním žalobce pak nesouhlasil. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek okresního soudu tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a přizná žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, příp. rozsudek okresního soudu zruší a věc vrátí okresnímu soudu k dalšímu řízení.

6. Žalobce navrhl potvrzení výroku I. napadeného rozsudku jako věcně správného. Zdůraznil, že nikdy nebyl ústně ani písemně seznámen s odlišným technologickým postupem uvazování svařence s důrazem na to, že měl vždy zkontrolovat, aby byl popruh před zdvižením napnutý a bez překřížení. Tato informace se k žalobci dostala teprve v rámci legalizace zaužívaného používání pouze jednoho úvazku v červnu 2022, tedy až po pracovním úrazu. Je tedy zřejmé, že žalovaný jako zaměstnavatel nedostál své povinnosti správně a bezpečně nastavit proces kontroly svařence , Anonymizováno, , nedostál své povinnosti tento postup žalobce řádně proškolit a nedostál ani své povinnosti dodržování nastaveného postupu řádně kontrolovat, a nelze tedy dovodit, že by žalobce jakožto zaměstnanec při pracovní činnosti postupoval nesprávně nebo v rozporu se zaměstnavatelem nastaveným a proškoleným postupem.

7. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalobce i žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) byla podána ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 odst. 2 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není a žalovaného je částečně důvodné.

8. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutková zjištění okresního soudu, popsaná v bodu 3. odůvodnění napadeného rozsudku, jako správná přejímá. Odvolací soud pro účely přezkumu závěrů okresního soudu v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval část dokazování provedené okresním soudem a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:- z podnikové normy , Anonymizováno, .vydání , adresa, zdvihacích zařízení dle ČSN , Anonymizováno, , zejména články 5.5.1.3, 5.5.1.4, 5.5.2.1 a 5.6.3.2, že vazač odhadne těžiště břemene a uváže jej tak, aby bylo po nadzvednutí ve vodorovné poloze, a až poté jej jeřábník zvedne (přemístí);- z Prezenční listiny školení vazačů břemen a jeřábníků třídy „A“, že žalobce se zúčastnil školení ohledně způsobů vázání břemen, kontroly vázacích prostředků a obsluhy zdvihacích zařízení.

9. Svědek , jméno FO, ve své svědecké výpovědi před odvolacím soudem uvedl mj., že v technologickém postupu je použití dvou úvazků, avšak on vždy používal jenom jeden. Z technologického postupu pochopil, že má být používán jeden popruh, avšak upevněný na dvou místech. V praxi to probíhalo tak, že svařenec, který ležel na zemi, upevnil otočná oka a přes ty protáhl popruh, který však byl tak dlouhý, že jej musel několikrát zatočit a na hák jeřábu byl fakticky připevněn 3x. Ten střed na popruhu nebyl nijak vyznačen, vždycky ho odhadl. Žádnou pomůcku na popruhu neměli. Nikdy se mu nestalo, že by ten střed neodhadl a svařenec se mu začal točit. Na kontroly pravidelně chodí bezpečnostní technik , tituly před jménem, , jméno FO, , neví, jestli někdy viděl, jak pracuje s tím svařencem, ale nikdo mu nikdy nevytkl jeho postup. Nikdo mu nikdy neříkal, že má pracovat jinak, než pracoval. Snaží se, aby byly úvazky napnuté, aby nebyly nějak zauzlované, aby nějak najednou nepovolily. Samozřejmě, že jsou přes sebe a dotýkají se.

10. Svědek , jméno FO, ve své svědecké výpovědi před odvolacím soudem uvedl mj., že původní technologický postup pro zvedání svařence schválil po panu technologovi a následně se podílel na změně technologického postupu po úraze žalobce. Původní postup byl takový, že svařenec měl být uchycen přes dvě otočná oka dvěma popruhy háku jeřábu. Pokud ví, původně se používaly dva popruhy, avšak došlo ke změně a začal se používat jenom jeden. Kdy se tak stalo, tak to neví. To, že se používá jenom 1 popruh, se dozvěděl až po úrazu žalobce. Na kontroly jeřábů jezdí pravidelně, avšak opravdu neviděl, že by byl používán jenom jeden popruh.

11. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, ve své svědecké výpovědi před odvolacím soudem uvedl mj., že technologický postup byl zpracován, jak se začalo se svařencem manipulovat, byl zpracován na pracoviště, kde byl vyšší jeřáb, proto byly dva popruhy. Avšak pracoviště bylo přemístěno, už neví, kdy to tak bylo, tam je nižší jeřábek, a proto začal být používán jenom jeden popruh. Zaměstnanci, když se začal používat jeden popruh, s tím byli seznámeni, resp. měli být seznámeni, u žádného školení nebyl, ale správně to má být tak, že revizní technik zdvihacích zařízení společně s mistrem zaměstnancům ukáží, jaký má být správný technologický postup. Kontrola na používání jednoho úvazku vysloveně nebyla, ale viděl, že to tak zaměstnanci dělají a podle něj to dělali správně. Osobně však školí pouze obecně, konkrétní školení má u zaměstnance provést mistr. Za příčinu úrazu žalobce považuje tu skutečnost, že při manipulaci se svařencem došlo k překřížení a skřípnutí úvazku, kdy jeho povinností dle vnitropodnikové směrnice bylo zkontrolovat tyto úvazky tak, aby k překřížení a skřípnutí nedošlo. Toto žalobce porušil, a to je příčinou úrazu.

12. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, ve své svědecké výpovědi před odvolacím soudem uvedl mj., že mu není známo, že by žalobce u žalovaného utrpěl pracovní úraz, v r. 2022 již u žalovaného nepracoval. Pokud je mu předestřeno, že žalobce měl pracovat se svařencem zn. , Anonymizováno, , tak o tom mu není nic známo, resp. si na nic takového nevzpomíná.

13. Svědek , jméno FO, ve své svědecké výpovědi před odvolacím soudem uvedl mj., že pokud ví, každý zaměstnanec, kdo provádí manipulaci s břemenem, musí být proškolen a musí dodržovat podnikovou normu podle ČSN. Je samozřejmě na zaměstnanci, aby vyhodnotil konkrétní situaci, neboť na každý výrobek, každý svařenec nemůže být samostatný technologický postup. Nikdy neviděl, že by někdo se svařencem manipuloval tak, že by měl vázací popruhy omotané 2x. Nikdy to nikomu nevytýkal. Pokud je mu předestřeno, že v případě svařence , Anonymizováno, byl od počátku úvazek dlouhý, jak tvrdí žalobce, tak v takovém případě dle výše uvedené vnitropodnikové normy měl být zjištěn střed úvazku a břemeno mělo být vyvážené, než s ním bylo manipulováno dále. Toto zřejmě žalobce porušil. Vychází z vnitropodnikové normy , Anonymizováno, , 2. vydání z roku 2014. Každý vazač a jeřábník se s touto normou musí seznámit.

14. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že žalobci se pracovní úraz stal dne 12. 5. 2022 – podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 30. 9. 2023 (dále jen zákoník práce).

15. Podle § 270 odst. 1 zákoníku práce – zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vzniklaa) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebob) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

16. Podle § 270 odst. 2 zákoníku práce – zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vzniklaa) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebob) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

17. Podle § 271k odst. 1 zákoníku práce – pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

18. Okresní soud správně uzavřel, že úraz žalobce dne 12. 5. 2022 je úrazem pracovním, neboť splňuje všechny podmínky ve smyslu § 271k odst. 1 zákoníku práce, tedy místní, časovou i věcnou souvislost. Odvolací soud však po zopakování dokazování, jak bylo výše uvedeno, dospěl k závěru, že okresní soud dostatečně nevyhodnotil, zda v důsledku jednání žalobce nedošlo k částečnému zproštění povinnosti žalovaného nahradit škodu žalobci ve smyslu § 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce. Na pracovišti žalobce bylo sice žalovaným dlouhodobě tolerováno, že zaměstnanci nepostupují podle technologického postupu pro práci se svařencem , Anonymizováno, , tedy, že místo použití dvou úvazků se používal jenom jeden úvazek (viz svědecké výpovědi svědků , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, ). Avšak žalobce při použití pouze jednoho úvazku nepostupoval v souladu s podnikovou normou , Anonymizováno, 2.vydání Provoz zdvihacích zařízení dle ČSN , Anonymizováno, , zejména články 5.5.1.3, 5.5.1.4, 5.5.2.1 a 5.6.3.2 (vazač odhadne těžiště břemene a uváže jej tak, aby bylo po nadzvednutí ve vodorovné poloze a až poté jej jeřábník zvedne (přemístí)). Kolega žalobce, svědek , jméno FO, , v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že tak běžně postupuje (Ten střed na popruhu nebyl nijak vyznačen, vždycky jsem ho odhadl. Žádnou pomůcku jsme na popruhu neměli. Mi se nikdy nestalo, že bych ten střed neodhadl a svařenec se mi začal točit. Já se snažím, aby byly úvazky napnuté, aby nebyly nějak zauzlované, aby nějak najednou nepovolily.). V řízení bylo prokázáno Prezenční listinou školení vazačů břemen a jeřábníků třídy „A“, že žalobce se zúčastnil školení ohledně způsobů vázání břemen, kontroly vázacích prostředků a obsluhy zdvihacích zařízení, tedy byl proškolen ohledně podnikové normy , Anonymizováno, 2.vydání Provoz zdvihacích zařízení dle ČSN , Anonymizováno, a na kontroly pravidelně chodil bezpečnostní technik , tituly před jménem, , jméno FO, . Je tedy zřejmé, že porušení této podnikové normy (kontrola vodorovné polohy nadzvednutím svařence , Anonymizováno, ) bylo jednou z příčin vzniku pracovního úrazu žalobce a žalovaný se tak částečně zprostil ve smyslu § 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce povinnosti nahradit škodu žalobci.

19. Při stanovení výše zproštění povinnosti žalovaného nahradit škodu žalobci vzal odvolací soud v úvahu všechny okolnosti případu, zejména skutečnost, že na pracovišti žalobce bylo žalovaným dlouhodobě tolerováno, že zaměstnanci nepostupují podle technologického postupu pro práci se svařencem , Anonymizováno, , tedy že místo použití dvou úvazků se používal jenom jeden úvazek, avšak i skutečnost, že neprovedení kontroly vodorovné polohy nadzvednutím svařence , Anonymizováno, ze strany žalobce je porušením výše uvedené podnikové normy, a také skutečnost, že žalobce byl zkušeným zaměstnancem žalovaného (takřka 7 let). Za primární příčinu pracovního úrazu žalobce považuje odvolací soud skutečnost, že na pracovišti žalobce bylo žalovaným dlouhodobě tolerováno, že zaměstnanci nepostupují podle technologického postupu pro práci se svařencem , Anonymizováno, , tedy že místo použití dvou úvazků se používal jenom jeden úvazek, protože žalovaný jako zaměstnavatel je povinen podle § 102 zákoníku práce předcházet ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci. Jinak řečeno, bylo povinností žalovaného poté, co bylo pracoviště pro práci se svařencem , Anonymizováno, přemístěno tam, kde je nižší jeřábek, zajistit kratší popruhy, aby i nadále bylo možno používat dva popruhy, protože právě použití dvou popruhů předchází možnosti nerovnováhy svařence , Anonymizováno, po nadzvednutí a následného nekontrolovaného překlopení. Za sekundární příčinu pracovního úrazu žalobce považuje odvolací soud skutečnost, že neprovedení kontroly vodorovné polohy nadzvednutím svařence , Anonymizováno, ze strany žalobce je porušením výše uvedené podnikové normy, protože i když žalovaný nesplnil své zákonné povinnosti podle § 102 zákoníku práce, jak je výše uvedeno, bylo možné pracovnímu úrazu žalobce předejít, pokud by žalobce provedl kontrolu vodorovné polohy nadzvednutím svařence , Anonymizováno, (neporušil výše uvedenou podnikovou normu). Po zvážení všech shora uvedených okolností výši zproštění povinnosti žalovaného nahradit škodu žalobci odvolací soud stanovil v rozsahu 25 %.

20. Žalobce uplatnil náhradu škody za pracovní úraz ze dne 12. 5. 2022 (náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, bolestné a věcnou škodu) v celkové výši 34 236 Kč. Žalovaný dosud žalobci uhradil 13 694 Kč (40 %). Žalobci dle názoru odvolacího soudu náleží 25 677 Kč (75 %), proto zavázal žalovaného zaplatit žalobci 11 983 Kč (35 %). Žalobce se dále domáhal úroků z prodlení od 7. 10. 2022, avšak žaloba byla žalovanému doručena až dne 25. 10. 2022, proto v souladu s § 4 zákoníku práce ve spojení s § 1958 odst. 2 občanského zákoníku se stala pohledávka splatnou dne 26. 10. 2022 a žalovaný je tak v prodlení ve smyslu § 4 zákoníku práce ve spojení s § 1968 občanského zákoníku od 27. 10. 2022, když nebyla doložena (ani tvrzena) jiná výzva žalobce žalovanému k náhradě škody. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

21. Vzhledem ke všemu výše uvedenému odvolací soud výrok I. rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 8 559 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 7. 10. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 983 Kč od 7. 10. 2022 do 26. 10. 2022, zamítl. Ve zbývající části byl výrok I. rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) ve věci samé shledán jako věcně správný a jako takový byl v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrzen.

22. O náhradě nákladů řízení účastníků bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1, odst. 2 o. s. ř., a to samostatně před okresním soudem a odvolacím soudem s ohledem na dále uvedené.

23. O náhradě nákladů řízení účastníků před okresním soudem bylo rozhodnuto výrokem III. tohoto rozsudku jednak v souladu s § 146 odst. 1 věta prvá o. s. ř., co do zaplacení částky 34 000 Kč s příslušenstvím, a jednak v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl (měl být) úspěšný co do zaplacení částky 11 983 Kč s příslušenstvím a neúspěšný co do zaplacení částky 8 559 Kč s příslušenstvím. Žalobce byl celkově úspěšný ve výši 21,97 % (11 983 Kč z 54 542 Kč) a žalovaný tak byl celkově úspěšný ve výši 78,03 % (42 559 Kč z 54 542 Kč), procesní úspěch/neúspěch vychází z celého řízení, proto částečné zpětvzetí žaloby na počátku řízení je irrelevantní, projeví se toliko ve výši tzv. punkta. Žalovanému byly proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení ve výši 56,06 % celkových nákladů (úspěch 78,03 % – neúspěch 21,97 %). Tyto náklady spočívají v úkonech právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a 2x účast u jednání (17. 1. 2023 a 14. 3. 2023) ā 3 300 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (z punkta 54 542 Kč), – 2x účast u jednání (10. 10. 2023 a 23. 11. 2023) ā 1 940 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky (z punkta 20 542 Kč), příslušného počtu režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, náhrady za promeškaný čas ve výši 3 200 Kč podle § 14 odst. 1 a odst. 3 téže vyhlášky za třicet dva půlhodin po 100 Kč v souvislosti s ústními jednáními, cestovného ve výši 2 062,88 Kč podle § 157 odst. 4 písm. a) ZP ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb. (2x cesta z , Anonymizováno, do , anonymizováno, a zpět v délce 130 km tam i zpět osobním motorovým vozidlem při průměrné spotřebě PHM 6,2 l/100 km nafty NM ve dnech 17. 1. 2023 a 14. 3. 2023), cestovného ve výši 1 906,52 Kč podle § 157 odst. 4 písm. a) ZP ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění vyhlášky č. 191/2023 Sb. (2x cesta z , Anonymizováno, do , anonymizováno, a zpět v délce 130 km tam i zpět osobním motorovým vozidlem při průměrné spotřebě PHM 6,2 l/100 km nafty NM ve dnech 10. 10. 2023 a 23. 11. 2023) a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení žalovaného tak činí 31 519,77 Kč, z toho 56,06 % pak je 17 669,98 Kč, proto v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalobce zavázán zaplatit takto stanované náklady řízení k rukám zástupce žalovaného, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

24. Odvolací soud nepřiznal žalovanému náhradu nákladů spojených s dalším písemným podáním – sepis vyjádření (návrh na doplnění dokazování) ze dne 7. 3. 2023. Odvolací soud předesílá, že ve své rozhodovací praxi nepřiznává účastníkům náhradu nákladů spojených s vyjádřeními jejich zástupců, která korespondují s již sdělenými stanovisky a ve kterých advokát pouze opakuje nebo rozvíjí svou argumentaci, kterou uvedl či mohl uvést dříve, ani za vyjádření týkající se toliko dokazování, včetně návrhů na doplnění dokazování, které mohly být učiněny v průběhu ústního jednání, což je právě případ vyjádření žalovaného ze dne 7. 3. 2023.

25. O náhradě nákladů řízení účastníků před odvolacím soudem bylo rozhodnuto výrokem IV. tohoto rozsudku v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný co do zaplacení částky 11 983 Kč s příslušenstvím a neúspěšný co do zaplacení částky 8 559 Kč s příslušenstvím, neboť předmětem odvolacího řízení byla již jen částka 20 542 Kč s příslušenstvím. Žalobce byl celkově úspěšný ve výši 58,33 % (11 983 Kč z 20 542 Kč) a žalovaný tak byl úspěšný ve výši 41,67 % (8 559 Kč z 20 542 Kč). Žalobci byly proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení ve výši 16,66 % celkových nákladů (úspěch 58,33 % – neúspěch 41,67 %). Tyto náklady spočívají v úkonech právní služby – sepis odvolání, sepis vyjádření k odvolání a 3x účast u jednání (17. 4. 2023, 19. 6. 2024 a 27. 8. 2024) ā 1 940 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (z punkta 20 542 Kč), příslušného počtu režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, náhrady za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč podle § 14 odst. 1 a odst. 3 téže vyhlášky za dvanáct půlhodin po 100 Kč v souvislosti s ústními jednáními a cestovného ve výši 3 077 Kč podle § 157 odst. 4 písm. a) ZP ve spojení s § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb. (3x cesta z , adresa, a zpět v délce 118 km tam i zpět osobním motorovým vozidlem při průměrné spotřebě PHM 8,1 l/100 km benzínu BA 95). Celkové náklady řízení žalobce tak činí 15 477 Kč, z toho 16,66 % pak je 2 578,47 Kč, proto v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit takto stanované náklady řízení k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

26. O náhradě nákladů řízení, které vznikly státu v průběhu odvolacího řízení za tzv. svědečné, bylo rozhodnuto ve vztahu k žalobci výrokem V. tohoto rozsudku v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř., když vůči žalobci, jako procesně neúspěšnému z 41,67 % (jak je rozvedeno výše), má stát právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4 206,59 Kč, které již vyplatil (tzv. svědečné svědku , jméno FO, ve výši 1 534 Kč, svědku , jméno FO, ve výši 1 767 Kč, svědku , jméno FO, ve výši 3 747 Kč, svědku , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 3 047 Kč, celkem 10 095 Kč, z toho 41,67 % pak je 4 206,59 Kč).

27. O náhradě nákladů řízení, které vznikly státu v průběhu odvolacího řízení za tzv. svědečné, bylo rozhodnuto ve vztahu k žalovanému výrokem VI. tohoto rozsudku v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř., když vůči žalovanému, jako procesně neúspěšnému z 58,33 % (jak je rozvedeno výše), má stát právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5 888,41 Kč, které již vyplatil (tzv. svědečné svědku , jméno FO, ve výši 1 534 Kč, svědku , jméno FO, ve výši 1 767 Kč, svědku , jméno FO, ve výši 3 747 Kč, svědku , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 3 047 Kč, celkem 10 095 Kč, z toho 58,33 % pak je 5 888,41 Kč).

28. Žalobce i žalovaný byli zavázáni zaplatit náhradu nákladů řízení státu (Okresnímu soudu v Novém Jičíně) do tří dnů od právní moci rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.