13 C 339/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Hozy a přísedících Ing. Dany Bonnové a Bc. Milana Hrušky ve věci Žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 20 542 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, , spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou dne , datum, domáhal původně zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody na zdraví vzniklé ze dvou pracovních úrazů. Před zahájením jednání pak vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně nároku na náhradu škody za pracovní úraz ze dne , datum, . Jako předmět řízení zbyl nárok na náhradu škody za pracovní úraz ze dne , datum, ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, na ranní směně měl za úkol provádět předepsanou kontrolní činnost na svařencích Libherr (o hmotnosti asi 250 kg) a také měření. K tomu pomocí jeřábku o nosnosti 500 kg si svařenec pro kontrolu sváru pomoci řetízku přizvedne a po té zkontrolovaný svařenec vyveze na předávací místo. V případě provádění měření svařenec opět pomocí jeřábku uloží na pracovní stůl a po provedeném měření svařenec pomoci jeřábku položí na podlahu, aby jej mohl otočit. Pro otočení použije místo řetězu zdvihací popruh a ten dle stanovené technologie uváže do určených otvorů. Po zavěšení na hák jeřábku pomocí ovladače drženého v ruce pomalým zvedáním dostal svařenec do horní úvratě. Na to je potřeba na svařenec přiměřené zatlačit, a přitom pomalým uvolňováním háku jeřábku jej spouštět na druhou stranu. Nicméně při pracovním úrazu dne , datum, se svařenec náhle začal překlápět rychleji než obvykle, a proto aby zamezil rázu na zdvihací zařízení, pravou rukou zadržel velkou silou svařenec za jeho část pod okem, čímž zamezil zaškubnutí a eventuálnímu pádu svařence na podlahu. Uvedené mělo za následek vykloubení pravého ramene, které si vyžádalo pracovní neschopnost do , datum, . , právnická osoba, spočívá v náhradě za ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti ve výši , částka, , v bolestném ve výši , částka, a v náhradě za věcnou škodu ve výši , částka, . Celková škoda tak činila , částka, . Žalovaný toto vyčíslení uznal, nicméně rozhodl o odškodnění v rozsahu 40 % s odůvodněním, že se jednalo „o vysokou pracovní neopatrnost a lehkomyslné jednání, kdy si musel být vědom, že si svým zbrklým počínáním při snaze zastavit trhnutí jeřábem a pádu 250 Kg svařence již dříve poraněnou rukou, může způsobit újmu na zdraví.“ Tento důvod pro krácení odškodnění nereflektuje tu skutečnost, že pokud by pád svařence nezastavil, spadnul by svařenec na zem a hrozilo, že by mu spadl na nohy. S ohledem na hmotnost svařence (250 Kg), lze předpokládat, že pád svařence na nohy by zcela zásadním způsobem poškodil jeho zdraví. Nejednal tedy „neopatrně a lehkomyslně“, ale naopak odvracel nebezpečí přímo ohrožující své zdraví velmi závažným způsobem. Příčinou vzniku této extrémně nebezpečné situace je špatný zaužívaný technologický postup, kdy se k ukotvení svařence mají dle manuálu používat dva popruhy (nikoliv jeden). Použití dvou popruhů by nenadálému pádu zabránilo. Použití dvou popruhů však není na pracovišti možné, neboť při použití dvou popruhů není otočení svařence daných rozměrů možné z důvodu nedostatečné výšky jeřábku.

2. Žalovaný namítal, že zcela správně vyhodnotil počínání žalobce, jestliže zkrátil jeho nárok na odškodnění, když se na straně žalobce jednalo o vysokou pracovní neopatrnost a lehkomyslné jednání, neboť si žalobce musel být vědom, že si svým zbrklým počínáním při snaze zastavit trhnutí jeřábem a pádu 250 kg svařence již dříve poraněnou rukou, může způsobit újmu na zdraví. Při vzniku úrazu postupoval sice žalobce dle platné technologie, avšak porušil předpis o hygienickém limitu pro max. hmotnost ručně manipulovaného břemene, když se snažil rukou udržet překlápějící břemeno o hmotnosti asi 250 kg. Dále namítal, žalobce odpracoval po údajném úrazu ještě celou pracovní směnu, následující den pak žalobce čerpal placené volno z důvodu odběru krve, na který se osobně dostavil a v pondělí dne , datum, nastoupil žalobce na ranní směnu v 6:30 a bez zjevných obtíží pracoval do 11:30, kdy poté odešel z práce s odůvodněním, že jde k lékaři a již se nevrátil. Téhož dne v odpoledních hodinách navštívil pohotovost ve Valašském , adresa, a nastoupil do pracovní neschopnosti. Žalobce tak nesplnil povinnosti uložené mu právními předpisy, když bezodkladně neoznámil svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, přesto, že mu to jeho zdravotní stav dovoloval. , právnická osoba, oznámil až po dvou dnech od úrazu. Měl tudíž za to, že žalobce pouze tvrdí, že se stal pracovní úraz, nijak ale toto své tvrzení neprokazuje, a proto neunesl břemeno důkazní ke svým tvrzením. Žalobci rovněž vyčítal, že přestože mu byla pojišťovnou na náhradě škody vyplacena částka , částka, , nadále se domáhá celé náhrady škody. Dospěl proto k závěru, že pokud se pracovní úraz stal tak, jak jej žalobce popisuje, jednal žalobce při plnění pracovních úkolů počínal neopatrně a lehkomyslně, přičemž si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování. Zároveň neoznámil řádně a včas svůj pracovní úraz, přesto, že mu to jeho zdravotní stav dovoloval. Za těchto okolností proto, nelze tedy spravedlivě požadovat, aby nahradil žalobci celou výši požadované škody.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce pracuje u žalovaného ode dne , datum, jako kontrolor, a to původně na dobu určitou do , datum, . Následně byla pracovní smlouva změněna na dobu neurčitou (pracovní smlouva uzavřená dne , datum, a dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, ). Dne , datum, žalobce prováděl kontrolní činnost a měření na svařencích Liebherr o hmotnosti asi 250 kg. Pomocí jeřábku o nosnosti 500 kg si svařenec pro kontrolu svárů pomocí řetízku přizvedne a poté zkontrolovaný svařenec vyveze na předávací místo. V případě provádění měření svařenec opět pomocí jeřábku uloží na pracovní stůl a po provedeném měření svařenec pomocí jeřábku položí na podlahu, aby jej mohl otočit. Pro otočení použije místo řetězů zdvihací popruh. Po zavěšení na hák jeřábku pomocí ovladače drženého v levé ruce pomalým zvedáním dostal svařenec do horní úvratě. Na to je potřeba na svařenec přiměřeně zatlačit, a přitom pomalým uvolňováním háku jeřábku jej spouštět na druhou stranu. Náhle se svařenec začal překlápět rychleji než obvykle, a proto, aby zamezil rázu na zdvihací zařízení, nebo pádu svařence intuitivně se snažil pravou rukou usměrnit svařenec. Chtěl tím zamezit zaškubnutí a eventuálnímu pádu svařence na podlahu, na jeřáb nebo přímo na něj. Přitom došlo k vykloubení pravého ramene. Protože se mu již v minulosti toto rameno vykloubilo a věděl, jak to napravit reponoval si jej sám. Větší bolest nepociťoval a po krátké chvíli dále pokračoval v práci až do konce pracovní doby. Důvodem zrychleného překlápění byly překřížené a skřípnuté zdvihací popruhy, které se uvolnily. Při vzniku úrazu použil předepsané ochranné pomůcky. , adresa, byl nahlášen až v pondělí 16. 5., protože žalobce měl za to, že nebude muset vyhledat lékaře a další den měl v práci volno (záznam o úrazu, záznam o pracovním úrazu, výpověď žalobce a kopie záznamu pracovního úrazu do systému žalovaného, emailová korespondence mezi žalobcem a , jméno FO, ). Odškodňovací komise se domnívala, že žalobce porušil předpis o hygienickém limitu pro maximální hmotnost ručně manipulovaného břemene, když se snažil rukou udržet překlápěcí se břemeno o hmotnosti asi 250 kg (záznam o úrazu). Neschopen práce v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 12. 5 2022 byl žalobce od , datum, do , datum, (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, nemocí z povolání ze dne , datum, ). Bolestné bylo hodnoceno 35 body (lékařský posudek o ohodnocení bolesti). Dle technologického postupu se měl svařenec otáčet na podlaze na podložce nebo paletě s pomocí jeřábu vždy použitím dvou úvazků. Protože tento postup nebyl z důvodu nedostatku prostoru možný používal se úvazek pouze jeden, což bylo odpovědnými pracovníky akceptováno, ale technologický postup byl formálně v tomto smyslu změněn až po úrazu žalobce (technologický postup manipulace při zvedání a otáčení svařenců Liebherr 705, 805, 904, 905, 1005, 1205, výslech svědka , jméno FO, , revizního technika zdvíhacích zařízení u žalovaného a výslech svědka , jméno FO, , zaměstnance žalovaného pracujícího na stejné pozici jako žalobce). Stanoven technologický postup se dvěma úvazky jasně definoval střed uvázání. Protože došlo k tomu, že se začal používat již dříve jeden úvazek, neboť stanovený technologický postup je pro tenhle jeřáb nepoužitelný, nebyl střed úvazku jasně definován a pouze se odhadoval. Dalším problémem bývá to, že úvazek býval zkroucený (výpověď žalobce). Žalobce se zúčastňoval školení bezpečnosti práce i školení určené přímo pro jeho pozici. Jak konkrétně postupovat při otáčení svařence se neškolilo, při nástupu byl předán pouze technologický popis postupu. Školení bezpečnosti práce, je spíše obecné a neřeší se tam konkrétní otázky jako je otáčení svařence (výslech svědka , jméno FO, , zaměstnance žalovaného pracujícího na stejné pozici jako žalobce, prezenční listina školení vazačů břemen a jeřábníků třídy „A“ a výslech žalobce). Protože žalobce pracoval na odloučeném pracovišti revizní technici tam většinou nechodili, a když už přišly většinou se se svařencem neotáčelo (výslech svědka , jméno FO, , revizního technika zdvíhacích zařízení u žalovaného). , právnická osoba, žalobce se bezpečnostní technik , tituly před jménem, , jméno FO, podrobně seznámil s tím, jak pracovníci manipulují se svařencem pomocí jednoho popruhu. Předvedený postup byl jako jediný možný vzhledem k výšce jeřábku poté oficiálně schválen jako správný technologický postup při manipulaci se svařenci. Výslovně pak bylo v tomto postupu uvedeno, že úvazek nesmí být před zvednutím svařence překřížen (výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , bezpečnostního technika žalovaného). Závěsný popruh, který použil žalobce při otáčení svařence Liebherr, byl kontrolován pravidelně jednou ročně a stejně tak byly kontrolovány jeřáby (evidenční karta vázacího prostředku a výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , bezpečnostního technika žalovaného). Dne , datum, provedl oblastní inspektorát práce kontrolu u žalovaného, když zjistil že za rok 2022 se stalo do doby kontroly 13 pracovních úrazů a všechny záznamy o úrazech byly zaslány v termínu na oblastní inspektorát. Byly zjištěny celkem tři drobné nedostatky, které se však netýkaly pracoviště, na kterém pracoval žalobce (protokol o kontrole oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj č.j. 21269/10. 41/22– 2 včetně fotodokumentace).

4. Předmětem sporu nebylo to, zda se stal pracovní úraz, jak se domnívala žalovaná strana, která namítala, že žalobce neunesl o tomto důkazní břemeno, neboť ten byl uznán a částečně odškodněn, ale pouze to, zda krácení nároku o 60% učiněné pojišťovnou je důvodné či nikoliv. Žalovaná strana se také mylně domnívala, že žalobce se domáhá zaplacení celé škody, přestože mu byla částečně hrazena pojišťovnou. Žalobce se však domáhal zaplacení rozdílu mezi celou škodou za pracovní úraz ze dne , datum, , to je , částka, a vyplacenou náhradou ve výši , částka, , to je zaplacení , částka, .

5. Při právním hodnocení výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nelze dovozovat jakékoliv spoluzavinění žalobce na pracovním úraze. Žalovaný především dlouhodobě neřešil situaci, kdy předepsaný technologický postup pro zvedání svařenců nebylo možno od samého počátku použít, neboť jeřáb, který byl k manipulaci se svařenci používán byl na to malý, respektive nízký. Nebyl tam tudíž prostor pro použití dvou úvazků. Z těchto důvodů se zavedl postup jiný, a to použití jen jednoho úvazku, který byl mlčky roky akceptován, aniž by došlo ke změně předepsaného technologického postupu. K té došlu až po úrazu žalobce. Pracovníci nebyli školení, jak konkrétně uvazovat svařenec při jeho kontrole, jak se mylně domníval bezpečnostní technik , tituly před jménem, , jméno FO, . Jak žalobce, tak i svědek , jméno FO, shodně vypověděli že dostávali pouze obecná školení bezpečnosti práce a konkrétní postup byl dán v onom písemném, nepoužitelném technologickém postupu, který obdrželi. Nelze tudíž klást žalobci za vinu, že by snad svařenec nesprávně uchytil k jeřábku, v důsledku čehož se po jeho zvednutí začal nebezpečně naklánět.

6. Zatlačení naklánějícího se břemene žalobcem, pak bylo veskrze instinktivním, pudovým jednáním pramenící z obavy, že svařenec spadne, poškodí se či poškodí jeřáb nebo vážně zraní samotného žalobce. Takovéto jednání pramenící z úleku nad možnými závažnými následky, není možno označit za úmyslnou manipulaci s břemenem, tedy není možno na takovéto jednání aplikovat právní normu omezující manipulaci s těžkými břemeny. Žalobce tudíž neporušil uvedený předpis a nelze tudíž ani z tohoto důvodu dovozovat jeho spoluzavinění. Žalobců intuitivní zákrok pak koneckonců splnil svůj účel, tj. zabránil možnému pádu břemene a vzniku výrazně vyšších škod. Navíc na svařenec se sahá, když se dává nazpět protože se mu musí pomoct, aby se to překlopilo, jak soudu kromě žalobce sdělil i svědek , jméno FO, pracující na stejné pozici. Toto požadované zatlačení svařence také nelze považovat za manipulaci s nadměrně těžkým břemenem.

7. To, že žalobce již měl v mládí onen ramenní kloub vykloubený nelze přičíst žalobci k tíži, ale spíše naopak neboť je všeobecně známou skutečností, obzvláště mezi sportovci, že další vykloubení se rychleji zhojí a mnohdy jsou takto „postižení“ lidé schopni sami vyhozený kloub napravit a pokračovat dále bez objektivních potíží ve své obvyklé činnosti.

8. Skutečnost, kdy byl pracovní úraz nahlášen nemá žádný vliv na otázku, zda se pracovní úraz stal ani na hodnocení případného spoluzavinění zaměstnance. Pokud se úraz stal, má zaměstnanec nárok ona odškodnění bez ohledu na to kdy ho nahlásil. Pozdní ohlášení vzniku úrazu má pouze za následek ztížení možnosti zaměstnance prokázat úrazový děj a vznik samotného pracovního úrazu. Z tohoto důvodu také došlo k částečnému zpětvzetí žaloby, a to v části, kde se žalobce domáhal odškodnění za tvrzený pracovní úraz ze dne , datum, . Soud také považuje za nelogické krátit odškodnění z pracovního úrazu v důsledku domněnky o spoluzavinění zaměstnance o 60 %. To by znamenalo, že zaměstnanec si svým jednáním, či opomenutím způsobil sám, což by mělo vést k závěru o neodškodnění zaměstnance. Z popsaných důvodů soud proto dospěl k závěru, že krácení odškodnění pracovního úrazu žalobce bylo nedůvodné a žalobci proto musí být vyplacena celá náhrada škody, to je včetně žalovaných , částka, , a to spolu s úrokem z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud, tak že žádnému z účastníků náhradu nepřiznal, neboť dospěl k závěru, že každý z účastníků měl úspěch ve zhruba stejné části řízení. Z původně dvou uplatněných nároků na náhradu škody byl žalobce úspěšný jen v jednom, když procesní zavinění na částečném zastavení řízení v části týkající se druhého nároku je na straně žalobce, který až po podání žaloby seznal, že není schopen unést důkazní břemeno v této části a vzal žalobu částečně zpět.