16 Co 60/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 11 352,19 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 1. 2026, č. j. 59 C 221/2025-24

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 726 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, .

1. Okresní soud napadeným rozsudkem žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 11 352,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 907,30 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení a z částky 8 444,98 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení a žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

2. Proti výroku II rozsudku okresního soudu podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že okresní soud vycházel z toho, že náklady řízení jsou tvořeny mj. zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, ovšem žalobkyně ve skutečnosti uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Žalobkyně proto navrhovala, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části změnil a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.

3. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání žalobkyně proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, jakož i řízení jemu předcházející, bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.], a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že žalobkyně vskutku uhradila soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč, nikoli toliko ve výši 400 Kč, jak uvedl nesprávně soud prvního stupně. Náklady právního zastoupení prvostupňový soud vypočetl v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. a náležitě přihlédl k tomu, že šlo o bagatelní spor a že řízení bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou (viz bod 5 odůvodnění rozsudku). Ostatně žalobkyně v odvolání výši náhrady nákladů řízení za právní zastoupení nikterak nezpochybnila.

6. S ohledem na výše uvedené odvolací soud per analogiam podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadené části změnil výše uvedeným způsobem, tj. navýšil náhradu nákladů řízení o 400 Kč.

7. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla v odvolacím řízení plný úspěch, proto má právo i na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odvolacím řízení jí vznikly náklady ve výši 726 Kč, které spočívají v odměně za 1 úkon právní služby (sepis odvolání) ve výši 150 Kč z tarifní hodnoty 400 Kč podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (k otázce tarifní hodnoty srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 1992, sp. zn. 1 Cdo 47/93, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 2/1996), a režijním paušálu ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, tj. celkem 600 Kč. Tuto částku je třeba podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. zvýšit o náhradu za 21 % DPH ve výši 126 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty.