16 CO 82/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců JUDr. Ivy Hrdinové a JUDr. Martina Láníčka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1) jméno příjmení , datum narození bytem adresa 2) jméno příjmení , datum narození bytem adresa o zaplacení 89.946 Kč s příslušenstvím a 69.685 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 20. 10. 2021, č. j. 8 C 194/2019-118

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované 1) zaplacení částky 89 946 Kč s příslušenstvím a po žalované 2) zaplacení částky 69 685 Kč s příslušenstvím s tím, že jde o schodky na svěřených hodnotách, které byly zjištěny v prodejně žalobce [číslo] v [obec], kde žalovaná 1) pracovala jako vedoucí prodejny a žalovaná 2) jako zástupkyně vedoucí.

2. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud dospěl k závěru, že obě žalované pracovaly v době od [datum] do [datum] v prodejně žalobce v [obec], v průběhu této doby byly provedeny tři inventury. Za inventární období od [datum] do [datum] bylo zjištěno manko ve výši 29 216 Kč, inventurou za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno manko ve výši 62 252 Kč a inventurou za dobu od [datum] do [datum] byl zjištěn schodek ve výši 68 163 Kč. Žalované měly uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti, žalovaná 1) byla v pozici vedoucí prodejny, žalovaná 2) byla její zástupkyní. V průběhu všech inventurních období prováděli pracovníci žalobce v prodejně rekonstrukční, stavební a jiné práce, přičemž nikdy nedošlo k uzavření prodejny, žalované musely mít prodejnu otevřenou a obsluhovat zákazníky i v průběhu prací. Tím došlo ze strany žalobce k zanedbání jeho povinnosti umožnit žalovaným nakládání se svěřenými hodnotami a žalované se zprostily povinnosti nahradit zjištěný schodek.

3. Proti rozsudku okresního soudu podal žalobce v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) odvolání. Žalobce nezpochybnil skutková zjištění prvostupňového soudu, nesouhlasil však se závěrem, že provádění opravných prací za provozu prodejny je natolik závažným zanedbáním povinnosti žalobce a že žalovaným bylo znemožněno řádně dohlížet na svěřené zboží v takovém rozsahu, že by se zcela zprostily povinnosti nahradit všechny zjištěné schodky. Žalobce podrobně rozebral, ve kterých dnech se prováděly opravy v prodejně a kolik zaměstnanců se na nich podílelo a uzavřel, že žalované netvrdí, že by po přítomnosti zaměstnanců údržby v prodejně zjistily úbytek zboží, nebo že by před nadřízenou vyslovily podezření na krádeže zboží ze strany zaměstnanců údržby. Jelikož žalované neprokázaly příčinnou souvislost mezi přítomností pracovníků údržby v prodejně a vznikem schodku, žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl.

4. Žalovaná 1) se k odvolání nevyjádřila.

5. Žalovaná 2) navrhovala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného.

6. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení jemu předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.

7. Podle ust. § 252 odst. 1 zák. práce byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.

8. Podle ust. § 252 odst. 5 zák. práce zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

9. Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat podle ustanovení § 252 zák. práce, je zvláštní pracovněprávní odpovědností, která se vyznačuje zpřísněnými podmínkami ve vztahu k odpovídajícímu subjektu, tj. zaměstnanci. U tohoto druhu odpovědnosti se předpokládá zaviněné způsobení schodku zaměstnancem, takže se zaměstnanec odpovědnosti za škodu zprostí úplně nebo částečně jen tehdy, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Zproštění odpovědnosti zaměstnancem je důsledkem neplnění povinnosti zaměstnavatele k vytváření příznivých pracovních podmínek umožňujících zaměstnanci plnit jeho pracovní úkoly bez ohrožení majetku ve smyslu ustanovení § 248 odst. 1 zák. práce. Jestliže zaměstnavatel neplní tuto povinnost a její neplnění je v příčinné souvislosti se vznikem schodku, je zásadně namístě učinit závěr, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez zavinění hmotně odpovědného zaměstnance.

10. Okolnost, že se v prodejně prováděly opravné a stavební práce, aniž byla prodejna uzavřena, může být důvodem zproštění odpovědnosti zaměstnanců za schodek. Hmotně odpovědní zaměstnanci však musí prokázat nejen existenci skutečností nasvědčujících tomu, že schodek mohl vzniknout zcela nebo zčásti bez jejich zavinění, ale i příčinnou souvislost mezi těmito skutečnostmi a vznikem schodku; musí tedy prokázat, že bez těchto skutečností by schodek nevznikl tak, jak vznikl. Za důvod ke zproštění odpovědnosti za škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách tak nelze považovat pouze to, že zmíněné okolnosti mohly mít vliv na vznik schodku, pokud není současně prokázáno, že příčinou schodku či jeho části skutečně byly. K nedostatkům v pracovních podmínkách na pracovišti, o kterých nebylo prokázáno, že byly příčinou schodku nebo jeho části, lze přihlédnout jako k okolnostem, za nichž došlo ke vzniku škody, pouze při úvahách o snížení výše náhrady škody podle § 264 zák. práce (srov. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 6. 1998, sp. zn. 16 Co 131/98, publikované v časopise Soudní rozhledy č. 10/98, s. 262)

11. V posuzovaném případě okresní soud dospěl k závěru, že žalované se zprostily odpovědnosti za schodky zjištěné ve třech inventárních obdobích v rozsahu 100 % podle ust. § 252 odst. 4 zákoníku práce, protože žalobce zanedbal svou povinnost umožnit žalovaným nakládat se svěřenými hodnotami. V průběhu roku [rok] prováděl žalobce v prodejně větší množství rekonstrukčních prací, aniž by prodejna po dobu těchto prací byla uzavřena. Soud prvého stupně se ovšem nezabýval tím, jaký vliv měly opravy prováděné v prodejně na vznik jednotlivých schodků, tj. zkoumáním příčinné souvislosti mezi vzniklými schodky a prováděnými opravami. Závěr o zproštění žalovaných v rozsahu 100 % všech schodků by mohl být správný pouze tehdy, pokud by bylo prokázáno, že provádění rekonstrukcí a oprav bylo příčinou vzniku všech schodků, tj. že bez něho by schodky nevznikly tak, jak vznikly. Odvolací soud proto poučil žalovanou 2) přítomnou u jednání odvolacího soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., nechť doplní vylíčení rozhodných skutečností o tom, že je dána příčinná souvislost mezi vznikem schodku a prováděním oprav a dalších rekonstrukčních prací na prodejně v jednotlivých inventurních obdobích a současně k doplněným tvrzením označí důkazy potřebné k jejich prokázání; v opačném případě nebude mít ve sporu úspěch.

12. Žalovaná 2) v reakci na dané poučení uvedla, že prodejna byla obsazena pouze žalovanými, žádný jiný personál v inventárních obdobích v prodejně nebyl. V době provádění oprav a rekonstrukcí žalované nemohly dohlížet nad svěřenými hodnotami, protože opravy se prováděly v době, kdy prodejna byla normálně otevřena. Část oprav se prováděla ve skladu, který byl umístěn za prodejním pultem a byl přístupný ze zadní rampy. Žalované na příkaz žalobce zadní vchod do skladu pro účely oprav musely otevřít a takto zůstal otevřen po celou dobu opravy. Ve skladě bylo uloženo zboží, které se průběžně dodávalo do prodejny. Prodejna samotná byla částečně samoobslužná, dále se tam nacházel pult pro obsluhu (masné výrobky, uzeniny apod.), vedle pultu byla pokladna. Žalovaná 2) pracovala u pultu, žalovaná 1) byla v pokladně. Pokladna byla naproti vchodu, vedle byl obslužný pult a vzadu sklad. Ve skladě se opravovala podlaha, vyměňovaly se odpady, některé opravy se prováděly i v prodejně, např. opravy chladící vitríny, mrazících pultů, závad elektřiny a další. Sklad byl v době oprav otevřen vždy, řemeslníci tam svačili, dveře do skladu vedly z prodejny i z rampy. V červenci 2018 byla žalovaná 2) na dovolené, první žalovaná zůstala v prodejně sama, v té době se zrovna měnil chladicí box. Ve skladě byla kromě jiného krabice, v níž byly celé kartony cigaret. V průběhu oprav žalované upozorňovaly inspektorku [příjmení], že se cigarety ztrácejí a domáhaly se uzavření prodejny. Nebylo jim vyhověno, inspektorka [příjmení] toliko doporučila, aby žalované krabici s cigaretami přelepily lepicí páskou, což žalované udělaly.

13. Žalobce učinil nesporným tvrzení žalované 2) ohledně personálního zabezpečení prodejny a jejího dispozičního uspořádání během žalovaných inventárních období.

14. Po doplnění těchto nesporných skutkových zjištění lze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že mezi schodky a prováděnými rekonstrukcemi existuje příčinná souvislost. Okresní soud zjistil, v jakých období se prováděly konkrétní opravy v prodejně (v tomto rozsahu odvolací soud odkazuje na zjištění soudu I. stupně podrobně popsaná v bodě [číslo] odůvodnění napadeného rozhodnutí). Z těchto údajů vyplývá, že opravy se prováděly velmi často, v téměř každém kalendářním měsíci žalovaných inventárních období (s výjimkou srpna [rok]) byla provedena přinejmenším jedna oprava, v některých případech šlo o opravy rozsáhlé, např. v červenci [rok] probíhaly práce od [datum] do [datum]. Žalobce neumožnil uzavření prodejny v době provádění oprav, přičemž vzhledem k dispozičnímu uspořádání prodejny zůstal pro účely oprav a zaměstnanců je provádějících otevřený sklad, který byl přístupný z rampy prodejny, což samozřejmě umožňovalo (případné) vynášení zboží zadními dveřmi mimo prodejnu. Pokud žalované pracovaly v prodejně pouze ve dvou, nebylo možné, aby zároveň vykonávaly dozor nad svěřeným skladem, kromě toho v měsíci červenci [rok] po dobu dovolené žalované 2) zůstala žalovaná 1) v prodejně zcela sama. Za výše uvedených okolností žalované neměly možnost vykonávat kontrolu nad zbožím uloženým ve skladě, které jim bylo svěřeno k vyúčtování na základě dohod o hmotné odpovědnosti, a to v důsledku zanedbání povinností žalobce, který neumožnil uzavření prodejny v době oprav ani personálně prodejnu neposílil tak, aby přinejmenším jedna osoba mohla provádět dozor nad svěřenými hodnotami v prostoru (skladu), který nemohl být zajištěn žalovanými, jež vykonávaly práci v prodejně; příčinná souvislost mezi prováděnými opravami a vzniklými schodky je tedy dána.

15. Z výše uvedeného vyplývá, že žalované se zprostily odpovědnosti za vzniklé schodky ve smyslu § 252 odst. 5 zákoníku práce, proto je rozsudek soudu prvního stupně, který žalobu zamítl, věcně správný, a jako takový byl odvolacím soudem podle ust. § 219 o. s. ř. potvrzen.

16. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobce v odvolacím řízení neměl úspěch a žalovaným náklady odvolacího řízení nevznikly, případně je nepožadovaly.