16 Co 82/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka ve věci manželky: Jméno manželky , rozená rodné přijmení , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A a manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o rozvod manželství o odvolání manželky proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 26. února 2025, č. j. 9 C 190/2024-35

I. Výrok II. rozsudku soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Opavě dne 2. 9. 2024 se manželka domáhala rozvodu manželství, které s manželem uzavřeli dne 18. 9. 2004 v , Anonymizováno, v , adresa, .

2. Okresní soud v Opavě jako soud prvního stupně rozsudkem identifikovaným v záhlaví manželství , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, , a , Jméno manžela, uzavřené dne 18. 9. 2004 v , Anonymizováno, v , adresa, , zapsané v knize manželství , právnická osoba, v , adresa, ve svazku , Anonymizováno, , ročník , Anonymizováno, na str. , Anonymizováno, pod č. řad. , Anonymizováno, , rozvedl (výrok I.) a zavázal manželku uhradit manželovi na nákladech řízení částku 7 950 Kč (výrok II.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno, dlouhodobě neplní své funkce a vzhledem k prokázaným skutečnostem nelze ani do budoucna očekávat obnovu manželského soužití. Příčiny rozvratu manželství byly shledány na straně manželky, která v průběhu manželství byla manželovi opakovaně nevěrná, inklinovala k alkoholu, ambulantní léčbu mařila, zanedbávala péči o domácnost a rozvrat završila navázáním další známosti s jiným mužem, kdy tento vztah považuje za perspektivní a míní v něm pokračovat. O nákladech řízení rozhodl okresní soud dle § 23 věta druhá zákona o zvláštních řízeních soudních a s přihlédnutím ke zjištěným příčinám rozvratu manželství, na čemž se manžel nepodílel, jak i manželka potvrdila. Manžel požadoval náhradu nákladů řízení za tři úkony právní služby (převzetí věci, vyjádření k návrhu, účast při jednání) dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 30 000 Kč, tj. za jeden úkon 2 300 Kč, tři režijní paušály - 2 x po 300 Kč a 1 x ve výši 450 Kč, dohromady 7 950 Kč. Okresní soud nepřiznal právnímu zástupci manžela 21 % DPH z vyčíslených nákladů řízení, když tento neosvědčil, že je plátcem této daně.

3. Proti výroku II. rozsudku okresního soudu podala manželka odvolání. V odvolání uvedla, že okresní soud své rozhodnutí opřel o ustanovení § 23 věty druhé zákona o zvláštních řízeních soudních, přičemž jen několika slovy konstatoval, že manžel se na rozvodu manželství nepodílel, což potvrdila. I když pomine naprosto kusé a nedostatečné odůvodnění nákladového výroku, jde o rozhodnutí dle jejího přesvědčení chybné. Netvrdí, že neměla podíl na narušení našich vztahů, avšak rozhodně není vina pouze na její straně. Na rozdíl od manžela, u jednání neměla potřebu ventilovat skutečnosti, které vše stavějí do poněkud jiného světla a neslouží manželovi ke cti. A za to byla soudem „potrestána“ právě povinností k náhradě nákladů řízení. Ani v odvolacím řízení nechce manžela nějak špinit. Prostě jen požaduje, aby rozhodnutí o nákladech řízení bylo vydáno správně podle § 23 věty první zákona o zvláštních řízeních soudních, tedy aby odvolací soud změnil napadený (a naprosto nedostatečně zdůvodněný) nákladový výrok tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Náhrady nákladů odvolacího řízení se současně vzdala.

4. Manžel se k odvolání manželky, ač vyzván, nevyjádřil.

5. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání manželky proti výroku II. rozsudku okresního soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) – bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.

7. Okolnostem případu, které odůvodňují postup podle § 23 věta druhá z. ř. s., se zabýval Krajský soud v Ostravě v usnesení ze dne 30. 8. 2024 sp. zn. 57 Co 195/2024 (Náhrada nákladů řízení ve statusových věcech manželských není ovládána zásadou úspěchu ve věci (odpovědností za výsledek). Náhradu nákladů řízení je dle výše citovaného ustanovení možné přiznat, jen pokud to odůvodňují okolnosti případu. Ústavní soud ve své judikatuře (vykládal-li § 144 věta druhá o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013) dovodil, že těmito okolnostmi případu (od poměrů účastníků úprava účinná od 1. 1. 2014 abstrahovala) jsou zejména příčiny rozvratu manželství. Vzhledem k tomu, že § 23 z. ř. s., jde-li o statusové věci manželské, svou podstatou navazuje na § 144 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013, nemá odvolací soud důvod, aby se odchýlil od dosavadní rozhodovací praxe (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. III. ÚS 3660/10). Proto pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení za zásadní považuje – šlo-li v poměrech posuzované věci o rozvod se zjišťováním příčin rozvratu, tj. podle § 755 a 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a nikoliv o tzv. smluvený rozvod (§ 757 o. z.) – objektivní závěr soudu jak o příčině rozvratu manželství účastníků, tak i o postojích a chování účastníků v průběhu nastalého rozkolu manželství. Skutečnost, že se manžel k návrhu připojil nemůže být bez dalšího významná. K smluvenému rozvodu v této věci nedošlo a přisvědčit nelze ani závěru o „úspěchu“ manžela. Již výše bylo uvedeno, že v tomto typu sporů není náhrada nákladů řízen ovládána zásadou úspěchu ve věci. Zjišťoval-li soud prvního stupně příčinu rozvratu manželství a shledal ji výlučně na straně manžela, který svým jednáním, a sice nadměrným požíváním alkoholu, zapříčinil rozpad manželství a ztrátu citových vazeb, pak lze souhlasit s argumentací manželky, že jsou v posuzované věci dány okolnosti případu, které odůvodňují postup podle § 23 věta druhá z. ř. s.), kdy s těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje. Okresní soud shledal příčiny rozvratu manželství na straně manželky, která v průběhu manželství byla manželovi opakovaně nevěrná, inklinovala k alkoholu, ambulantní léčbu mařila, zanedbávala péči o domácnost a rozvrat završila navázáním další známosti s jiným mužem, kdy tento vztah považuje za perspektivní a míní v něm pokračovat, kdy ani v odvolání toto blíže (podrobněji) nezpochybňuje, když toliko uvádí, že na rozdíl od manžela, u jednání neměla potřebu ventilovat skutečnosti, které vše stavějí do poněkud jiného světla a neslouží manželovi ke cti, a ani v odvolacím řízení nechce manžela nějak špinit. Okolnosti případu, které odůvodňují postup podle § 23 věta druhá z. ř. s., jsou tak ve smyslu citovaného rozhodnutí naplněny.

8. S ohledem na vše výše uvedené odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. výrok II. rozsudku okresního soudu (soudu prvního stupně) jako věcně správný potvrdil.

9. O náhradě nákladů odvolacího řízení účastníků bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť manželka byla v odvolacím řízení zcela procesně neúspěšná, jelikož však manželovi žádné odůvodněné a prokazatelné náklady odvolacího řízení, dle obsahu spisu, nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.