22 A 27/2024

Rubrum

č. j. 22 A 27/2024 - 30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci žalobce: P.P. zastoupený advokátem JUDr. Emilem Flegelem sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2024, č. j. MSK 42640/2024, ve věci záznamu bodů v registru řidičů takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Včas doručenou žalobou se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Karviné ze dne 8. 2. 2024 č. j. SMK/011853/2024/SSČ/04, jímž byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedení záznamu v registru řidičů. Shodu s prvopisem potvrzuje P.S. 2 22 A 27/2024 2. Žalobce v žalobě namítl, že podal proti prvoinstančnímu rozhodnutí blanketní odvolání, které na výzvu doplnil a doplnění doručil 27. 3. 2024. Žalovaný však v napadeném rozhodnutí, doručeném žalobci 28. 3. 2024, uvedl, že odvolací důvody nebyly doplněny. I kdyby se obě písemnosti minuly, v řízení o přestupku se uplatňuje plný revizní princip v souladu s § 98 odst. 1 zákona o přestupcích, takže žalovaný měl zkoumat odvoláním napadené rozhodnutí bez ohledu na rozsah odvolacích námitek. Dále žalobce namítl, že námitky proti záznamům bodů doručil prvoinstančnímu správnímu orgánu 7. 2. 2024 a zamítavé rozhodnutí o nich bylo vydáno hned 8. 2. 2024. Takový postup je podle žalobce čistě účelový, nezákonný, v rozporu se zásadami správního řízení a s judikaturou. Žalobci nebyla před vydáním rozhodnutí dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (§ 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen „správní řád“) a nebylo mu oznámeno zahájení řízení (§ 46 odst. 1 správního řádu).

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě především poukázal na znění § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. (dále jen „z. č. 361/2000 Sb.“), podle něhož s účinností od 1. 1. 2024 může být vydání rozhodnutí prvním úkonem správního orgánu v řízení. K odvolacímu řízení uvedl, že žalobci marně uplynula lhůta k doplnění odvolacích důvodů, doplnil je až po vydání odvolacího rozhodnutí. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

4. Žalobce v replice uvedl, že § 123f odst. 3 z. č. 361/2000 Sb., ve znění od 1. 1. 2024 je třeba vykládat ústavně konformním způsobem, tedy je nutno umožnit účastníkovi řízení seznámit se s podklady rozhodnutí před jeho vydáním, neboť v daném případě se nejedná o žádnou z možností podle § 36 odst. 3 správního řádu, kdy by bylo „stanoveno zákonem jinak“. Žalobce citoval z komentářové literatury a judikatury k § 36 odst. 3 správního řádu a navrhl, aby soud předložil Ústavnímu soudu návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Žalobce namítl, že neznal obsah podkladů, takže je nemohl zpochybňovat. Bylo mu doručeno jen oznámení o dosažení 12 bodů, nebyl mu doručen ani výpis bodového hodnocení řidiče ani výpis z evidenční karty řidiče.

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání.

6. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobce doručil 7. 2. 2024 námitky proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče tohoto znění: „Podávám podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu námitky proti všem jednotlivým záznamům bodů v registru řidičů. Navrhuji opatření podkladů pro záznam bodů v registru řidičů, především kopie příkazových bloků a další podklady. Záznam 12 bodů byl proveden neoprávněně.“ Správní orgán 1. stupně zamítl žalobcovy námitky rozhodnutím z 8. 2. 2024 s odůvodněním, že žalobce neuvedl žádnou konkrétní či specifickou námitku, takže ji správní orgán ani nemůže odůvodnit. V takovém případě není správní orgán povinen shromažďovat jednotlivá podkladová rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 174/2019-44). Správní orgán zhodnotil jednotlivá oznámení o přestupcích a dospěl k závěru, že jsou způsobilými podklady pro záznam bodů. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce blanketní odvolání, lhůta k doplnění na základě výzvy uplynula marně 19. 3. 2024. Žalovaný rozhodl o odvolání 27. 3. 2024, rozhodnutí bylo vypraveno téhož dne v 15.08 hodin. Dne 27. 3. 2024 v 16.29 hodin bylo doručeno doplnění odvolání, a to správnímu orgánu 1. stupně. Shodu s prvopisem potvrzuje P.S. 3 22 A 27/2024 7. Pokud jde o průběh odvolacího řízení, soud především zdůrazňuje, že přezkoumávání záznamu bodů v registru řidičů není rozhodováním o přestupku ve smyslu zákona č. 250/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, proto se na postup odvolacího orgánu nepoužije § 98 odst. 1 citovaného zákona, nýbrž § 89 odst. 2 správního řádu, podle něhož také žalovaný postupoval. V dané věci je nesporné, že lhůta k doplnění odvolacích důvodů uplynula marně a žalovaný rozhodoval až 8. den po jejím uplynutí. Ze správního spisu je zřejmé, že v době rozhodování nemohl žalovaný vědět o opožděném doplnění odvolání (srov. časové údaje výše v odst. 6. tohoto rozsudku). Soud v postupu žalovaného neshledal žádnou vadu a první žalobní námitku nepovažuje za důvodnou.

8. Podle § 123f odst. 3 z. č. 361/2000 Sb., ve znění od 1. 1. 2024, shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení. Důvodová zpráva k příslušné novele (zákonu č. 271/2023 Sb.) k tomu uvádí: „Navrhuje se stanovit, že vydání rozhodnutí o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů může být prvním úkonem správního orgánu v řízení. Záznam bodů v registru řidičů je evidenčním úkonem a řízení o námitkách proti záznamu bodů nemá charakter řízení o přestupku. Pokud řidič podávající námitky disponuje skutečnými argumenty proti správnosti záznamu bodů, uvede je zpravidla již v samotných námitkách. V praxi tak vedení řízení o námitkách slouží toliko k oddálení okamžiku pozbytí řidičského oprávnění nebo k využití nejrůznějších procesních obstrukcí ze strany účastníků řízení. Stanovením tohoto pravidla nebudou účastníci řízení fakticky zkráceni na svých právech, ale sníží se tím administrativní zatížení správních orgánů i obstrukční potenciál institutu námitek proti záznamu bodů v registru řidičů.“ 9. Krajský soud má za to, že právě poslední větou § 123f odst.3 z. č. 361/2000 Sb. v nynějším znění je „stanoveno jinak“ ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Pokud je vydání rozhodnutí prvním úkonem správního orgánu v řízení o námitkách řidiče, pak mu zcela logicky nepředchází žádný jiný úkon správního orgánu, tedy ani výzva k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Veškerá literatura a judikatura citovaná žalobcem se týká situací, které nejsou výjimkou z § 36 odst. 3 správního řádu, a tudíž ji není možno vztahovat k nyní přezkoumávané věci.

10. Novelizované ustanovení § 123f odst. 3 z. č. 361/2000 Sb. stanovuje možnost, nikoli nutnost rozhodnutí jako prvního úkonu správního orgánu v řízení. Je tedy na úvaze správního orgánu, zda k této možnosti přistoupí, a je nutno, aby úvaha byla přezkoumatelně odůvodněna. V daném případě je podle názoru soudu úvaha správního orgánu dostatečně vyjádřena a soud s ní souhlasí. Body se do registru zaznamenávají na základě oznámení příslušného orgánu (typicky policie) a vycházejí z konkrétního příkazu na místě či z rozhodnutí o uložení správního trestu nebo trestu za trestný čin (viz § 123b odst. 2 z. č. 361/2000 Sb.). Tyto příkazy a rozhodnutí se osobně týkají daného řidiče, který má navíc možnost (a v duchu klasického pravidla, že právo přeje bdělým, je to i nanejvýš vhodné), aby se průběžně sám informoval o stavu svých bodů (viz § 123b odst. 5, 6 a 7 z. č. 361/2000 Sb.). Proto by řidič měl a mohl být schopen reagovat konkrétními námitkami již v okamžiku, kdy je mu doručeno oznámení o dosažení 12 bodů. V daném případě soud souhlasí se správním orgánem, že žalobcovy námitky nezavdaly žádný důvod k opatřování podkladových rozhodnutí a samotná oznámení nevzbuzovala pochybnosti, mohla tedy sloužit jako podklad pro záznam bodů. To je ostatně jádrem i dosavadní judikatury – kromě rozsudku NSS sp. zn. 1 As 1/2015 zmiňovaného žalovaným v napadeném rozhodnutí lze Shodu s prvopisem potvrzuje P.S. 4 22 A 27/2024 poukázat např. i na rozsudky NSS sp. zn. 3 As 298/2017 nebo sp. zn. 5 As 39/2010. Soud má za to, že § 123f odst. 3 z. č. 361/2000 Sb. v nynějším znění lze vyložit ústavně konformním způsobem, a nevidí proto důvod předkládat věc Ústavnímu soudu. Žalobcovo tvrzení, že nemohl zpochybňovat podklady, je zavádějící, neboť podstatné je, že znal či mohl znát svou faktickou situaci – své chování řidiče a jeho bodové následky. Ani druhá žalobní námitka tak není důvodná. K tomu je třeba poznamenat, že částí této námitky ohledně porušení § 46 odst. 1 správního řádu, se soud nezabýval pro její naprostou obecnost, kdy žalobcem nebyly tvrzeny ani žádné dopady do sféry jeho veřejných subjektivních práv.

11. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 19. září 2024 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje P.S.