22 A 85/2021

Rubrum

č. j. 22A 85/2021 - 30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci žalobců: a) C. Š. b) P. Š. oba zastoupeni advokátem Mgr. Kamilem Tvarůžkou sídlem Hlavní 83/115, 746 06 Opava proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava za účasti: OMAP BUSINESS CENTER s.r.o. sídlem Dolní náměstí 304/22, 746 01 Opava zastoupen advokátem Mgr. Ing. Ondřejem Dlouhým sídlem Bašty 413/2, 602 00 Brno o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2021 č. j. MSK 52095/2021, ve věci dodatečného povolení stavby takto:

Výrok

Shodu s prvopisem potvrzuje [Zadejte text.]

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobci domáhali přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a) a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Opavy (dále jen „stavební úřad“) ze dne 11. 3. 2021 č. j. MMOP 29313/2021, kterým byla zamítnuta žádost o dodatečné povolení stavby, nazvané „stavební úpravy bytového domu – zřízení okenního otvoru v jeho jižním průčelí O., P. č. p. X, P. X“.

2. Žalobci (vlastníci domu) uvedli v žalobě, že závazné stanovisko, na jehož základě byla žádost zamítnuta, je chybné, okno není v rozporu s územním plánem. Na sousedním pozemku byla historicky jen přízemní budova, novému majiteli nic nebrání v tom, aby vystavěl opět přízemní budovu. Územní plán povoluje jen 70% zastavitelnost pozemku při stavbě nových budov. Hledisko udržitelnosti rozvoje platí pro celé území Opavy, nikde není řečeno, že se musí stavět v historickém centru či konkrétně v této části města. Žalobci dále namítli, že se správní orgámy nezabývaly jejich argumentací, že okno na domě již dříve bylo, později však bylo zvenku zazděno. Žalobci odkazovali na výpovědi svědků v přestupkovém spise, správní orgány v tomto řízení mohly tyto svědky znovu vyslechnout, pokud měly pochybnosti.

3. Žalovaný ve vyjádření zopakoval argumentaci z napadeného rozhodnutí, s tím, že závazné stanovisko bylo v odvolacím řízení potvrzeno nadřízeným orgánem. Navrhl zamítnutí žaloby.

4. Osoba zúčastněná na řízení (vlastník vedlejší nemovitosti) se k věci nevyjádřila.

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání.

6. Z obsahu správních spisů vyplývá, že stavební úřad při šetření dne 28. 3. 2019 zjistil, že v jižním průčelí bytového domu na P. X v O. byl proveden okenní otvor ve 3. nadzemním podlaží, přičemž žalobci – vlastníci stavby nemají žádný doklad opravňující je ke zřízení okna. Stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby okna, neboť tento otvor ve štítové zdi mění zásadním způsobem poměry v území a významně ovlivňuje využití sousedního pozemku, který byl donedávna zastavěn, a budova v nevyhovujícím technickém stavu z něj byla odstraněna. Stavební úřad tedy dospěl k závěru, že stavební úprava – zřízení okenního otvoru - vyžaduje stavební povolení. Žalobce a) požádal o dodatečné povolení stavby, stavební úřad si vyžádal závazné stanovisko orgánu územního plánování, ten vydal dne 26. 1. 2021 zamítavé stanovisko. V něm uvedl, že záměr není v souladu s územním plánem, Shodu s prvopisem potvrzuje [Zadejte text.] omezuje využití donedávna zastavěného sousedního pozemku, neumožňuje obnovení původní historické urbanistické struktury zástavby v pohledově exponovaném nároží ulic Pivovarská a Kasárenská. Oba pozemky se nacházejí v ploše smíšené obytné městské. Tyto plochy, které obklopují historické centrum Opavy, podporují rozvoj obytné funkce území, převažuje v nich zástavba bytovými domy, případně s vestavěnou občanskou vybaveností. Zástavba tvoří uliční či blokový typ s vnitřními dvory a vnitroblokovou zelení. Základní urbanistická koncepce stanovená v územním plánu vychází z historického vývoje zástavby, respektuje kompaktní způsob zástavby a umožňuje dostavbu vhodných proluk. Záměr však zástavbu dříve zastavěného sousedního pozemku, která by doplnila kompaktní zástavbu nároží ulic Kasárenská a Pivovarská do původního bloku, znemožňuje. Stavební úřad dne 11. 3. 2021 zamítl žádost o dodatečné povolení stavby podle § 149 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb. (dále jen „správní řád“). V odvolacím řízení bylo závazné stanovisko potvrzeno nadřízeným orgánem územního plánování. Ten uvedl v závazném stanovisku ze dne 10. 6. 2021, že předmětná lokalita – nároží ulic Pivovarská a Kasárenská – sice není součástí městské památkové zóny, ale bezprostředně sousedí s historickým jádrem města. Zopakoval stanovené využití v ploše smíšené obytné městské, s tím, že ze závazných podmínek pro prostorové uspořádání v těchto plochách je pro daný případ relevantní podmínka, aby výška staveb byla navrhována s ohledem na výškovou hladinu okolní zástavby (a vyjmenoval objekty okolní zástavby s tím, že tvoří téměř jednotnou výškovou hladinu). Předmětný okenní otvor ve štítové zdi je v rozporu s požadavky územního plánu, zabraňuje opětovnému zastavění sousedního pozemku při splnění podmínek definovaných v územním plánu. Žalovaný poté zamítl odvolání napadeným rozhodnutím ze dne 2. 8. 2021.

7. Krajský soud má za to, že výše citovaná závazná stanoviska se zabývala situací pečlivě, s logickou argumentací a s důrazem na priority územního plánu v daném místě. Pro posouzení této věci soudem je nerozhodné, zda a jaká konkrétní stavba vznikne na sousedním, nyní prázdném pozemku – územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území (srov. § 43 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen „stavební zákon“) a z tohoto hlediska je sousední pozemek určen a zamýšlen k zastavění obdobným typem budovy jako je nemovitost žalobců. Okno ve štítové (tedy boční) zdi by takovému využití sousedního pozemku nepochybně bránilo.

8. Pokud jde o intenzitu využití pozemků (procento zastavitelnosti), územní plán Opavy ji definuje jako poměr zastavěných a zpevněných ploch vůči plochám nezastavěným a nezpevněným (viz str. 246 odůvodnění územního plánu, dostupného na internetu). Je tedy zjevné, že se jedná o záležitost plošného uspořádání, nikoli výškového, kam zřejmě směřovala námitka žalobců. Jak vyplývá ze závazných stanovisek, charakter zástavby v daném místě zohledňuje hledisko zastavitelnosti 70%, když hovoří o vnitřních dvorech a vnitroblokové zeleni. Soud souhlasí s žalobci v názoru, že udržitelnost rozvoje platí pro celé území Opavy, vyvozuje z něj však opačné závěry než žalobci – toto hledisko platí tedy i pro dané místo, k němuž se vyjadřovaly orgány územního plánování. Žalobní námitka, týkající se závazných stanovisek, není důvodná.

9. Tvrzením, že okno na domě již dříve bylo, později však bylo zvenku zazděno, se žalovaný k odvolací námitce zabýval na str. 7 napadeného rozhodnutí, kde zcela konkrétně argumentoval na základě výkresu z původní dokumentace domu (který byl předložen spolu s odvoláním). Na tyto závěry žalovaného žalobci nijak nereagovali. Soud jednak souhlasí s tím, jak žalovaný tuto odvolací námitku vypořádal, a dále poukazuje na procesní Shodu s prvopisem potvrzuje [Zadejte text.] stránku věci, kdy stavební úřad postupoval v souladu s § 149 odst. 6 správního řádu – za situace, kdy bylo v průběhu řízení vydáno závazné stanovisko, znemožňující vyhovět žádosti, stavební úřad neprováděl další dokazování a žádost zamítl. Sluší se připomenout, že přezkoumávaným řízením bylo řízení o dodatečném povolení stavby, nikoli řízení o odstranění stavby. Ani druhá žalobní námitka není důvodná.

10. Krajský soud tedy žalobu zamítl v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.

11. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, podle obsahu spisu mu však nevznikly žádné náklady řízení nad běžnou úřední činnost, soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky tak, že žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.

12. Výrok o náhradě nákladů osoby zúčastněné je odůvodněn § 60 odst. 5 s. ř. s., když soud jí neuložil žádné povinnosti v řízení a neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné pro přiznání náhrady nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Ostrava 28. dubna 2022 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje