2 As 141/2022

Rubrum

2 As 141/2022 - 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudkyň Mgr. Sylvy Šiškeové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobců: a) C. Š., zastoupeného Mgr. Tomášem Martiníkem, advokátem se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, b) P. Š., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: OMAP BUSINESS CENTER s. r. o., se sídlem Dolní náměstí 304/22, Opava, zastoupené Mgr. Ing. Ondřejem Dlouhým, advokátem se sídlem Bašty 413/2, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2021, č. j. MSK 52095/2021, o kasační stížnosti žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2022, č. j. 22 A 85/2021-30, takto:

Výrok

I. Řízení o kasační stížnosti žalobkyně b) s e z a s t a v u j e .

II. Kasační stížnost žalobce a) s e z a m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti žalobkyně b).

IV. Žalobce a) n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o své kasační stížnosti.

V. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti žalobce a).

VI. Osoba zúčastněná na řízení n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti žalobce a) ani o kasační stížnosti žalobkyně b).

Odůvodnění

I. Vymezení věci 2 As 141/2022

1. Magistrát města Opavy (dále jen „stavební úřad“) zahájil řízení o odstranění stavby (okna), neboť tento otvor ve štítové zdi zásadně změnil poměry v území a významně ovlivnil využití sousedního pozemku, který byl donedávna zastavěn. Stavební úřad dospěl k závěru, že stavební úprava spočívající ve zřízení okenního otvoru vyžaduje stavební povolení.

2. Žalobce a) poté požádal o dodatečné povolení stavby nazvané jako „stavební úpravy bytového domu – zřízení okenního otvoru v jeho jižním průčelí O., P. č. p. X, P. X“. Stavební úřad obdržel k žádosti zamítavé stanovisko orgánu územního plánování. Podle něj není záměr v souladu s územním plánem, omezuje využití donedávna zastavěného sousedního pozemku a neumožňuje obnovit původní historickou urbanistickou strukturu zástavby. Stavební úřad proto žádost o dodatečné povolení stavby podle § 149 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítl. Žalobce a) neuspěl ani s odvoláním proti tomuto rozhodnutí.

3. Proti rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a) a potvrdil napadené rozhodnutí, se žalobci a) a b) bránili u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), který jejich žalobu zamítl.

II. Kasační stížnost

4. Žalobci a) a b) [dále jako „stěžovatel a)“ a „stěžovatelka b)“] podali proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Stěžovatelka b) následně nesplnila podmínky řízení o kasační stížnosti (srov. bod 9 tohoto rozsudku).

5. Stěžovatel a) v kasační stížnosti uplatnil důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Namítá nedostatky skutkových zjištění stavebního úřadu, které žalovaný i krajský soud pouze převzali. Stavební úřad opomněl, že okenní otvor byl vybudován historicky v období, kdy taková úprava nevyžadovala souhlas stavebního úřadu. Sousední dům navíc v minulosti vlastnila stejná osoba, a proto s vybudováním okna nebyl v minulosti problém ani ze sousedského hlediska.

6. Stavební úřad pochybil, neboť neprovedl kontrolní prohlídku stavby a přesto dovodil, že stěžovatelé instalovali okenní překlad. Stavební úřad se ani nevypořádal s tvrzením uvedeným v záznamu, který je součástí přestupkového spisu, že „okno bylo patrné také na fotografiích z roku 2016, kdy ještě bylo přizděno“. Naopak stavební úřad závěry dokládá důkazy z období první republiky a následně až důkazy z roku 2016 a 2017. Dříve vybudované okno podle stěžovatelů nebylo vidět ani z jedné ulice, pouze z vnitrobloku, jelikož tomu bránila sousední budova, která byla odstraněna. V přestupkovém řízení vypovídali rovněž dva svědci, kteří byli přítomni odhalení původního okna z vnitřní strany budovy. Tyto výpovědi však stavební úřad nezohlednil.

7. Podle stěžovatele a) je výklad pojmu „stavba“ ve smyslu stavebního zákona, který zaujaly správní orgány a krajský soud, příliš extenzivní. Pokud by změna výplně existujícího okenního otvoru spadala pod tento pojem, pak takto provedená úprava představuje výjimku podle § 103 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podle stěžovatelů byl okenní otvor patrný po 2 As 141/2022 - 25 pokračování celou dobu vlastnictví budovy i dříve; okno je na fotografiích z roku 2016 zřetelné díky tenké přizdívce. Stavební úřad ani nevysvětlil, v čem spatřuje požární nebezpečnost, kterou by způsobovala změna výplně stávajícího okenního otvoru. Žádný ze závěrů stavebního úřadu není dostatečně odůvodněn.

8. Žalovaný ani osoba zúčastněná na řízení se ke kasační stížnosti nevyjádřili.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

9. Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatelku b), aby zaplatila soudní poplatek a předložila plnou moc udělenou advokátovi pro řízení o kasační stížnosti, případně aby doložila, že má vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované k výkonu advokacie (srov. § 105 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatelka b) však ve stanovené lhůtě žádnou z těchto povinností nesplnila. Jelikož zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku předchází odmítnutí kasační stížnosti pro nedostatek zastoupení (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016-70, či ze dne 22. 3. 2018, č. j. 8 As 227/2017-35), Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti stěžovatelky b) zastavil.

10. Oproti tomu stěžovatel a) splnil všechny podmínky řízení a jeho kasační stížnost je projednatelná.

11. Kasační stížnost stěžovatele a) však není důvodná.

12. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval přípustností kasačních námitek. Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. jsou nepřípustné také takové kasační námitky, které stěžovatel neuplatnil v řízení před krajským soudem, ač tak mohl učinit. V tomto ohledu jsou zcela nové kasační námitky týkající se neprovedení kontrolní prohlídky stavebním úřadem a nesouhlasu se závěrem stavebního úřadu o vybudování překladu. Stejně tak se žádná žalobní námitka netýkala výkladu pojmu „stavba“ podle stavebního zákona. Tyto kasační námitky jsou tedy podle § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustné.

13. Přípustná je tedy pouze kasační námitka, že okno bylo jen obnoveno a nikoli nově vybudováno, a že v tomto ohledu správní orgány neprovedly dostatečné dokazování.

14. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona (…) „pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení“.

15. Podle § 129 odst. 3 stavebního zákona „stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že 2 As 141/2022 a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území, b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení. Bude-li předmětem dodatečného povolení dokončená stavba uvedená v § 119 odst. 1, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle § 122 odst. 3 na žádost stavebníka současně samostatným výrokem rozhodnout o povolení užívání stavby a případně stanovit podmínky pro její užívání“.

16. Podle § 149 odst. 6 správního řádu „jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti vydáno závazné stanovisko, které znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán další dokazování a žádost zamítne.“

17. Nejvyšší správní soud považuje za podstatné zdůraznit, že stavba okenního otvoru nebyla dodatečně povolena proto, že podle závazného stanoviska odboru územního plánování nebyla v souladu s územním plánem. Nesouhlasné závazné stanovisko má na výsledek řízení o žádosti rozhodující vliv. Stavební úřad mohl žádost o dodatečné povolení stavby zamítnout, aniž by prováděl další dokazování. Ačkoli tedy mělo stanovisko odboru územního plánování na výsledek řízení zásadní vliv, stěžovatel vůči němu neuplatnil kasační námitku. Rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud vázán (až na výjimky podle § 109 odst. 4 s. ř. s. – což však není tento případ), a proto se ani on závazným stanoviskem nezabýval.

18. Pokud jde o kasační námitku, podle níž byl okenní otvor obnoven a nikoli znovu vytvořen, zjistil kasační soud, že žalovaný vycházel z kopie výkresu z původní dokumentace domu založené ve spisu. Žalovaný uvedl, že okenní otvor je v dokumentaci zakreslen podle způsobu grafického vyjádření zřejmě dodatečně. Podle způsobu zakreslení i dalších změn v tomto výkresu se jedná o dodatečné úpravy. Před vydáním stavebního povolení, a tudíž před samotnou výstavbou, byl tento otvor dodatečně zaslepen a nebyl nikdy realizován. Tento následně zaslepený otvor je blíže uliční fasádě domu, zatímco nyní posuzovaný nový okenní otvor byl zřízen blíže ke dvorní fasádě domu a nachází se navíc v jiném nadzemním podlaží. Jeho umístění je odlišné, a nejde tedy o obnovení údajně původního okenního otvoru. Nejvyšší správní soud uvádí, že ani kasační stížnost nezpochybňuje závěr žalovaného, že okenní otvor byl v dokumentaci umístěn v jiné části domu.

19. Podle krajského soudu stěžovatel a) takové hodnocení dokumentace nijak nezpochybnil ani v žalobě. Krajský soud se ztotožnil s tím, jak tuto odvolací námitku vypořádal žalovaný. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že je-li správní rozhodnutí řádně 2 As 141/2022 - 26 pokračování odůvodněno, je přípustné, aby si krajský soud, nedochází-li k jiným závěrům, správné závěry žalovaného se souhlasnou poznámkou osvojil. V souladu se zásadami hospodárnosti a ekonomie řízení totiž není smyslem soudního přezkumu stále dokola podrobně opakovat již jednou správně vyřčené (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2007, č. j. 4 As 11/2006-86, ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005-130, č. 1350/2007 Sb. NSS, nebo ze dne 29. 5. 2013, č. j. 2 Afs 37/2012-47). Napadený rozsudek krajského soudu, byť je poměrně stručný, proto při kasačním přezkumu obstojí.

IV. Závěr a náklady řízení

20. Kasační stížnost stěžovatele a) není důvodná, a proto ji Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovatele a) rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatel a) nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému nevznikly náklady řízení o kasační stížnosti stěžovatele a) nad rámec běžné úřední činnosti.

22. Řízení o kasační stížnosti stěžovatelky b) soud zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. V takovém případě nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.).

23. Osobě zúčastněné na řízení soud žádnou povinnost neuložil, proto v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovatele a) ani o kasační stížnosti stěžovatelky b). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. listopadu 2022 JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu