22 A 88/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce N. B., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému Městskému úřadu Krnov, se sídlem Hlavní nám. 96/1, Krnov, zastoupeného Mgr. Josefem Tobiáškem, advokátem se sídlem v Krnově, Hlavní nám.1a, o ochraně proti nečinnosti, ve věci správního deliktu, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Podanou žalobou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp.zn. Mukr2015/DO/PR/Be/21507. Jednalo se o řízení o správním deliktu proti žalobci jako provozovateli vozidla, ve věci byl žalovaným vydán dne 21.7.2015 příkaz, žalobce proti němu podal prostřednictvím zástupce odpor. Žalobci bylo později sděleno, že příkaz nabyl právní moci, neboť podání odporu podle žalovaného trpělo vadou – chyběl žalobcův podpis na plné moci. Podle žalobce 1) měla být výzva k odstranění vady podání doručována žalobci, nikoli jeho zástupci, když podpis plné moci je podle žalobce osobním úkonem účastníka ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Případně 2) měla být výzva doručována oběma, zástupci i účastníkovi. K tomu žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 29.9.2011 č.j. 4 As 27/2011-37, ze dne 19.11.2015 č.j. 1 As 100/2015-59 a na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6.8.2015 sp.zn.30 A 41/2015. Dále žalobce namítl, že 3) i kdyby žalovaný postavil najisto, že zástupce neměl právo jednat žalobcovým jménem, pak měl vyzvat žalobce k doplnění náležitosti odporu – vlastnoručního žalobcova podpisu na odporu. Žalovaný nemohl ignorovat podání odporu. Žalobce odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.12.2015 č.j. 10 A 208/2015-21. Podle žalobce byl tedy v řízení podán odpor, příkaz nemohl nabýt právní moci, a v řízení mělo být pokračováno a vydáno rozhodnutí. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že se při posuzování zmocnění zástupce řídil závěrem uvedeným v rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č.j. 20 A 25/2014-20, tj. vyzýval k předložení plné moci pouze označeného zástupce. Krajský soud rozhodoval na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst.1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že příkaz ze dne 21.7.2015 ve věci správního deliktu byl osobně žalobci doručen dne 24.7.2015. Poté dne 29.7.2015 došlo žalovanému elektronické podání bez elektronického podpisu a dne 3.8.2015 totéž podání již s elektronickým podpisem. Podání je označeno jako odpor, obsahuje příslušnou spisovou značku, identifikaci žalobce, s tím, že je zastoupen společností FLEET Control, s.r.o., podatelem odporu je FLEET Control, s.r.o. - Bc. J. K., jednatel této společnosti. Přílohou byla plná moc pro zastupování žalobce touto společností, datovaná 5.6.2015, bez podpisu. Žalovaný vyzval FLEET Control, s.r.o. usnesením ze dne 4.8.2015 k odstranění vady podání, spočívající v prokázání zastoupení, a stanovil k tomu lhůtu 5 dnů od doručení výzvy. Výzva byla společnosti doručena téhož dne do datové schránky. Společnost nijak nereagovala, proto žalovaný k odporu nepřihlížel a příkaz zpravomocnil dnem 4.8.2015. Podle § 34 odst.2 věty prvé správního řádu, s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Jak již uvedl NSS v rozsudku ze dne 22.6.2016 č.j. 1 As 34/2016-35, odstranění vady plné moci spočívající v absenci podpisu zmocnitele není úkonem, který má zastoupený vykonat osobně ve smyslu § 34 odst. 2 správního řádu. Krajský soud neshledal důvod, proč by se měl od tohoto názoru odchýlit, pro stručnost odkazuje na argumentaci uvedenou v citovaném judikátu, a žalobní námitku 1) nepovažuje za důvodnou. Pokud jde o žalobní námitku 2), soud na rozdíl od žalobce poukazuje na množství rozhodnutí NSS, v nichž jednoznačně dospěl k závěru, že při nečinnosti zmocněnce není třeba vyzývat ještě zmocnitele a je na místě (např.) zamítnout odvolání jako nepřípustné. Jedná se mj. o judikáty NSS ze dne 29.1.2015 č.j. 10 As 266/2014-32, ze dne 27.10.2015 č.j. 6 As 117/2015-29 či ze dne 17.9.2015 č.j. 10 As 101/2015-45. Krajský soud v Ostravě tedy setrvává na svém názoru (vyjádřeném např. ve věci zmiňované žalovaným, tj. ve věci sp.zn. 20 A 25/2014, kde byl závěr krajského soudu potvrzen NSS), a uzavírá, že výzva k odstranění vady podání byla v nyní projednávané věci doručována řádně jen žalobcově zástupci. Žalobní námitka 2) je nedůvodná. Krajský soud si je vědom i judikatury uvedené žalobcem a poukazuje k tomu na sjednocující úlohu NSS, jak je vyjádřena v §§ 12, 17 a 18 s.ř.s. K žalobní námitce 3) je nutno uvést, že podatelem ve smyslu § 37 odst.2, 3 správního řádu je ten, kdo činí podání, v tomto případě jím byla jednoznačně společnost FLEET Control, s.r.o., která také podání elektronicky podepsala. Žalovaný neměl důvod vyzývat k podpisu tohoto podání žalobce, který nebyl podatelem ve smyslu správního řádu. Žalobní námitka 3) je nedůvodná. Soud dává za pravdu žalovanému, který nepřihlížel k odporu, podanému osobou, jež přes výzvu neprokázala zmocnění k zastupování žalobce, a proto zamítl žalobu na ochranu proti nečinnosti jako nedůvodnou v souladu s § 81 odst. 3 s.ř.s. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšný žalovaný byl sice zastoupen advokátem, avšak až ve fázi řízení po vyjádření, které vyhotovil sám žalovaný, a z účasti u jednání se zástupce omluvil s tím, že souhlasí, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Navíc soud vyhodnotil, že v daném řízení nešlo o tak skutkově či právně složitou věc, u níž by žalovaný jako správní orgán musel využít služeb právního profesionála. Soud dále považuje za nutné zmínit, že v průběhu soudního řízení se o tuto věc zajímala telefonicky osoba, která tvrdila, že je N. B., a že však žádnou žalobu nepodávala. Po poučení ze strany pracovnice soudu, že je nutno sdělit tak závažné skutečnosti soudu písemně, již tato osoba žádným způsobem nereagovala, soud proto k jejímu ničím nepodloženému tvrzení nepřihlížel. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. V Ostravě dne 9. listopadu 2016 JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu