22 Ad 17/2015

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců Mgr. Jarmily Úředníčkové a JUDr. Moniky Javorové, v právní věci žalobce V. Š., s místem podnikání S. V. n. O., N. S. 697, IČ X, zastoupeného JUDr. Richardem Mencnerem, advokátem se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Milíčova 12, proti žalované České obchodní inspekci, se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13.3.2015 č. j. ČOI 31327/15/O100/14/15/Ad/Št, ve věci správního deliktu, takto:

Výrok

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž rozhodla o odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele České obchodní inspekce, inspektorátu Moravskoslezského a Olomouckého ze dne 10.12.2014, kterým mu byla uložena pokuta ve výši 3.000,- Kč pro porušení ust. § 12 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v rozhodném znění a tím naplnění skutkové podstaty § 24 odst. 7 písm. j) téhož zákona. Žalovaná rozhodnutí správního orgánu I. stupně změnila ve výroku I. tak, že nově zní: „neinformoval v souladu s cenovými předpisy spotřebitele o ceně 1 druhu výrobku v prodejní nabídce (mobilní klimatizace model APD-12CR (DAITSU) zakoupena v kontrolním nákupu) zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobku jinak vhodně nezpřístupnil“. Žalovaná ve výroku II. nově rozhodla o uložení pokuty, a to částkou 1.500,- Kč. Ve zbytku napadené rozhodnutí potvrdila. Dále rozhodla, že lhůta k zaplacení uložené pokuty a lhůta k zaplacení paušální částky nákladů řízení je 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Žalobce poukazoval na nesprávnost a neúplnost skutkových zjištění, když správní orgán nepřihlédl k tvrzením žalobce, nevyhodnotil je v souvislostech se skutkovým dějem a označil je za nepravdivá, aniž by tento závěr odůvodnil. Opakovaně namítal, že výrobek (mobilní klimatizace), který byl předmětem kontrolního nákupu, nebyl v době kontroly na prodejně vystaven ani nabízen k prodeji. Výrobek byl v době kontroly zabalen v originální krabici, stál na chodbě a byl připraven k expedici. Dle žalobce nedal kontrolující inspektor prodávajícímu šanci celý prodej výrobku řádně dokončit. Žalobce také namítal, že správní orgán nevyslechl samotného žalobce ani svědky T.Š. a D. P., ačkoliv jejich přítomnost u celého incidentu plyne z protokolu a z úředního záznamu ve věci trestního oznámení podaného inspektorem ČOI. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že ve spisovém materiálu je objektivně zachycen skutkový stav projednávané věci a tvrzeními žalobce se po celou dobu řízení správní orgány zabývaly a vypořádaly je. Co se týče námitek žalobce k procesu prodeje výrobku, odkázala žalovaná na napadené rozhodnutí a spisový materiál. Žalovaná má za to, že skutkový stav byl v řízení dostatečně objasněn a na jeho základě bylo vydáno objektivní a nestranné rozhodnutí. U jednání soudu dne 30.11.2016 účastníci setrvali na svých stanoviscích k věci. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ze správního spisu krajský soud zjistil následující skutečnosti. Rozhodnutím ředitele České obchodní inspekce, inspektorátu Moravskoslezského a Olomouckého se sídlem v Ostravě ze dne 10.12.2014 č. j. ČOI 134894/14/4000 byla žalobci podle ust. § 24 odst. 12 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v rozhodném znění, uložena pokuta ve výši 3.000,- Kč za správní delikt, kterého se v postavení prodávajícího dopustil ve smyslu ust. § 24 odst. 7 písm. j) téhož zákona dne 20.6.2014 ve své provozovně Artis servis na adrese U Haldy 86/26, Ostrava - Hrabůvka tím, že neinformoval v souladu s cenovými předpisy spotřebitele o ceně 2 druhů výrobků v prodejní nabídce (tepelného čerpadla a mobilní klimatizace, ta byla zakoupena v kontrolním nákupu) zřetelným označením výrobků cenou nebo informaci o ceně výrobků jinak vhodně nezpřístupnil, čímž porušil ust. § 12 odst. 1 téhož zákona. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž žalovaná rozhodla dne 13.3.2015 rozhodnutím č. j. ČOI 31327/15/O100/14/15/Ad/Št, že rozhodnutí orgánu prvního stupně upravuje ve výroku I. tak, že zní: „neinformoval v souladu s cenovými předpisy spotřebitele o ceně 1 druhu výrobku v prodejní nabídce (mobilní klimatizace model APD-12CR (DAITSU) zakoupena v kontrolním nákupu) zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobku jinak vhodně nezpřístupnil“. Ve výroku II. byla slova „pokutu ve výši 3.000,- Kč, slovy: tři tisíce korun českých“ nahrazena slovy „pokutu ve výši 1.500,- Kč, slovy jeden tisíc pět set korun českých“. Ve zbytku rozhodnutí potvrdila a dále rozhodla o splatnosti pokuty a paušální částky nákladů řízení. Žalovaná v odůvodnění rozhodnutí dospěla k závěru, že správní orgán prvního stupně učinil ve věci potřebná skutková zjištění, nepochybil při právním posouzení předmětné věci a tento delikt žalobci bezpečně prokázal. Žalovaná ovšem shledala důvod pro změnu výroku rozhodnutí orgánu prvního stupně, neboť ze spisového materiálu, konkrétně z kontrolního protokolu ze dne 20.6.2014 vyplývá, že byla provedena kontrola informací o cenách u 2 druhů výrobků (tepelné čerpadlo a mobilní klimatizace), při které bylo zjištěno, že spotřebitel nebyl u jednoho druhu výrobku, mobilní klimatizace, informován o ceně, nikoliv však u tepelného čerpadla. K odvolacím námitkám žalobce týkajících se prodeje předmětného výrobku (které se shodují s námitkami žalobními), žalovaná odkázala na sdělení k námitkám ze dne 30.7.2014, v němž se již s touto otázkou dostatečně vypořádala. Předně se neztotožnila s názorem žalobce, že výrobek nebyl určen k prodeji, ale k expedici zákazníkovi, neboť v takovém případě by jej prodávající inspektorům ČOI neprodala. Uvedla, že výrobek byl řádně zakoupen, jelikož byl vystaven doklad o zakoupení a záruční list. K odvolací námitce žalobce, že nebyl vyslechnut žalobce ani svědci, kteří byli útoku přítomni, žalovaná konstatovala, že daná námitka se vztahuje k incidentu v průběhu kontroly a ten je předmětem odvolacího řízení ve věci uložení pořádkové pokuty za neposkytnutí součinnosti k výkonu kontroly. Z protokolu o kontrole ze dne 20.6.2014 soud zjistil, že pověření inspektoři ČOI provedli uvedeného dne kontrolu informací o cenách vystavených a nabízených výrobků v provozovně žalobce, Artis servis – V. Š., U Haldy 26, Ostrava. Jednalo se o 2 druhy výrobků (tepelné čerpadlo a mobilní klimatizace APD-12CR), které byly v době kontroly vystaveny a nabízeny k prodeji. Ostatní výrobky byly označeny cedulkou NEPRODEJNÉ. V době kontroly nebyl spotřebitel (kontrolující inspektoři ČOI) u 1 druhu výrobku (mobilní klimatizace APD-12CR) informován o ceně prodávaného výrobku zřetelným označením výrobku cenou na zboží (pomocí samolepek na zboží) nebo pomocí cenovky umístněné přímo u výrobku s cenou platnou pro spotřebitele. Spis obsahuje rovněž úřední záznam ze dne 8.7.2014 o podaném vysvětlení žalobcem podle § 158 odst. 6 trestního řádu. Žalobce kromě jiného uvedl, že dne 20.6.2014 ve firmě pracovala jeho zaměstnankyně dcera T. Š. Ta mu telefonicky oznámila, že se do firmy dostavili pracovníci České obchodní inspekce a provádějí kontrolu. Po příchodu žalobce na místo samé se mu oba inspektoři představili a ukázali mu průkazy České obchodní inspekce a sdělili mu, že provedli kontrolní nákup mobilní klimatizace. Žalobce se jich dotázal, jak kontrola probíhala a oni jej seznámili s údajným pochybením, které spočívalo v tom, že mobilní klimatizace nemá výrobní štítek v českém jazyce a nebyli seznámeni s cenou. Na doplňující dotaz mu inspektoři sdělili, že s cenou sice byli seznámeni, ale pouze ústně, což nestačí. Proti tomu se žalobce ohrazoval a uvedl, že inspektoři dostali veškerou informaci o ceně. Mobilní klimatizace nebyla označena cenou z toho důvodu, že byla u dveří připravena na expedici v originálním obale. Žalobce dále vypověděl, že poté přistoupil ke stolu, za nímž seděl pracovník České obchodní inspekce, naprosto klidným způsobem vzal se stolu vystavený doklad o koupi, aby se seznámil s jeho obsahem. V námitkách proti kontrolnímu zjištění žalobce dne 14.7.2014 kromě jiného uvedl, že „doklad o zakoupení výrobku a záruční list byl zničen v okamžiku, kdy jsem byl napaden kontrolujícím inspektorem“. Podle ust. § 12 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v rozhodném znění, je prodávající povinen informovat v souladu s cenovými předpisy a přímo použitelným předpisem Evropských společenství spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, je prodávající povinen při nabídce a prodeji zboží poskytnout informaci spotřebiteli tak, aby měl možnost seznámit se s cenou před jednáním o koupi zboží, pokud tento zákon nestanoví jinak, a to a) označit zboží cenou, kterou uplatňuje v okamžiku nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství zboží a určeným podmínkám, b) zpřístupnit na viditelném místě informaci o této ceně formou ceníků, c) zpřístupnit tuto cenu jiným přiměřeným způsobem, nelze-li označit zboží cenou způsoby uvedenými v písmenu a) nebo b), d) předložit nabídkový ceník dílů a činností, pokud se zboží sestavuje z běžných dílů nebo činností na základě zvláštních požadavků kupujícího, nebo e) oznámit kupujícímu odhad ceny, nelze-li podat informaci o ceně způsoby uvedenými v písmenech a) až d); cenou podle tohoto odstavce se u výrobků rozumí konečná nabídková cena, která zahrnuje všechny daně, cla a poplatky. Podle ust. § 24 odst. 7 písm. j) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v rozhodném znění, se prodávající dopustí správního deliktu tím, že poskytuje informaci o ceně v rozporu s § 12 téhož zákona. Krajský soud předně konstatuje, že v odůvodnění rozhodnutí správní orgány uvedly, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byly vedeny při hodnocení důkazů, jak se vypořádaly s námitkami žalobce, a podle které právní normy bylo rozhodnuto. Námitce žalobce, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, přisvědčit nelze. Krajský soud neshledal, že by řízení před správním orgánem bylo zatíženo vadou mající vliv na zákonnost vydaného správního rozhodnutí. K tvrzení žalobce, že výrobek, který byl předmětem kontrolního nákupu (mobilní klimatizace) nebyl určen k prodeji, ale k expedici zákazníkovi, soud uvádí, že z listin založených ve správním spise (zejména z výše citovaného obsahu protokolu o kontrole a rovněž i z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobcem na Policii ČR a z námitek proti kontrolnímu zjištění, v nichž žalobce uvedl, že vystavený doklad o koupi vzal do rukou, aby se seznámil s jeho obsahem a že doklad o zakoupení výrobku a záruční list byl zničen v okamžiku, kdy byl napaden inspektorem) vyplynulo, že výrobek byl kontrolorovi ČOI nabídnut a následně řádně prodán. Je proto bezpředmětné, zda byl výrobek původně určen k prodeji či nikoli. Podstatné je, že následně prodán byl. Krajský soud dále dospěl k závěru, že přisvědčit nelze ani žalobní námitce, že prodávající osoba neměla možnost dokončit prodej, tj. výrobek rozbalit, předvést, polepit štítkem a opět zabalit. Dle názoru soudu za situace, kdy kontrolní nákup inspektorů ČOI došel až do stádia zaplacení kupní ceny, poté co byl vystaven doklad o zakoupení, bylo by již nadbytečné a také v rozporu se smyslem a účelem výše citovaných ustanovení, aby prodejce dodatečně polepil výrobek cenou, když má mít spotřebitel možnost seznámit se s cenou před jednáním o koupi zboží. Dle § 13 odst. 2 z. č. 526/1990 Sb., o cenách v rozhodném znění, poskytnutím informace o ceně výrobku při nabídce a prodeji zboží spotřebiteli se rozumí označení zboží údajem o ceně nebo zpřístupnění na viditelném místě informace o této ceně formou ceníků nebo zpřístupnění informace o ceně jiným přiměřeným způsobem tak, aby měl kupující možnost seznámit se s cenou před jednáním o koupi zboží. V daných souvislostech soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 898/2006 Sb. NSS (dostupné na webových stránkách www.nssoud.cz), v němž je uvedeno, že povinnost prodávajícího informovat spotřebitele o ceně výrobků podle § 12 zákona o ochraně spotřebitele je splněna jen tehdy, pokud jsou poskytované informace spotřebiteli přístupné okamžitě bez toho, že by byl nucen činit jakýkoliv úkon směřující ke zjištění ceny konkrétního výrobku. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalobce, že správní orgán měl provést jeho výslech a svědků T. Š. a D. P., kteří byli v provozovně přítomni. Žalobce v průběhu správního řízení nenavrhoval výslech svůj ani uvedených svědků k objasnění skutkového stavu v soudem přezkoumávané věci, nýbrž v souvislosti s řízením o správním deliktu podle ust. § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, kterého se měl žalobce v postavení kontrolované osoby dopustit tím, že neposkytl kontrolujícím osobám potřebnou součinnost. V projednávané věci se jednalo o důkazy nadbytečné, neboť skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Soud nezjistil žádné skutkové okolnosti, které by mohly zpochybnit závěr správního orgánu o naplnění skutkové podstaty předmětného správního deliktu. Krajský soud uzavírá, že se zcela ztotožnil s hodnocením věci správními orgány. Na základě výše uvedeného neshledal soud žalobní námitky důvodnými a žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. O nákladech řízení rozhodl krajský soud dle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu náklad řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně žádné náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č.

6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 30.11.2016 Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu