57 Co 103/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a soudkyň JUDr. Lenky Severové a Mgr. Michaely Janošcové ve věci žalobce: jméno žalobce , IČO sídlem adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupený Jméno žalovaného B , narozenou dne Datum narození žalovaného B bytem Adresa žalovaného A o vyklizení bytu k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2025, č. j. 17 C 401/2024-62

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt č. , hodnota, nacházející se v 8. nadzemním podlaží domu č. p. , hodnota, , č. or. , hodnota, , na , adresa, , který je součástí pozemku prac. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, (dále též jen „byt“), a to do 15 dnů od právní moci rozhodnutí (výrok I) a nahradit žalobci náklady řízení zaplacením 5 600 Kč (výrok II).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že na základě smlouvy ze dne , datum, uzavřené účastníky vznikl nájemní poměr k bytu, jehož vlastnictví je v katastru nemovitostí zavkladováno pro žalobce, který byl sjednán na dobu určitou do 9. 10. 2020 s prolongací s tím, že dle dodatku ze dne 6. 1. 2023 pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dni skončení nájmu po dobu alespoň jednoho měsíce a pronajímatel písemně nevyzve, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na dobu tří měsíců, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu jednoho roku. Žalovanému byla odeslána výzva k vyklizení bytu ze dne 10. 6. 2024, avšak ten byt užívá i nadále.

3. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod § 1040 o. z. s tím, že aktivně věcně legitimovanému žalobci (vlastníkovi bytu) poskytl ochranu jeho vlastnického práva, do kterého žalovaný zasahuje užíváním bytu, aniž by mu k tomu svědčil právní důvod, neboť nájemní poměr zanikl uplynutím doby 9. 7. 2024.

4. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Rozsudek napadl zcela. Uvedl, že je „vážně nemocný a potřebuj(e) žít v čistém a stabilním prostředí“, nájemné a veškeré další platby spojené s užíváním bytu hradí řádně a včas a „vystěhování by (jej) vystavilo bezdomovectví“. Navrhl – posuzováno z obsahového hlediska –, aby byl napadený rozsudek změněn tak, že žaloba bude zamítnuta.

5. Žalobce se ve vyjádření k odvolání ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně, a nadto dodal, že další prolongaci nepřipustil s ohledem na stížnosti nájemců bytového domu na rušení nočního klidu žalovaným, který byl opakovaně spatřen v silně podnapilém stavu, kopal do dveří, psi jeho přítelkyně znečišťovali výkaly fasádu domu a balkony v nižších nadzemních podlažích. Navrhl, aby byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen a žalobci přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně [§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] zcela a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit jeho byt výše specifikovaný (srov. bod 1 odůvodnění), který žalovaný užívá, aniž by mu k tomu svědčil právní důvod, neboť nájem bytu skončil uplynutím doby 9. 7. 2024.

8. Skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná, vyplývají z provedených důkazů a obstojí i pro odvolací řízení a pro stručnost odůvodnění na ně lze odkázat [k možnosti odkázat na správné skutkové, příp. právní závěry soudu prvního stupně (dokonce i v reakci na námitky odvolatele) srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, uveřejněného pod číslem 53/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011] s doplněním, že výzva k vyklizení bytu byla doručena do dispozice žalovaného 18. 6. 2024.

9. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby jí vydal.

10. Závěr soudu prvního stupně o tom, že v posuzované věci je namístě poskytnout žalobci ochranu vlastnického práva, do nějž žalovaný neprávem zasahuje [nájem skončil uplynutím doby 9. 7. 2024 a nebyl (nemohl být) obnoven], je správný. Ochranu vlastnického práva žalobci je namístě poskytnout prostřednictvím vindikační žaloby (§ 1040 o. z.) [k tomu, že ochrana vlastnického práva formou vindikační a negatorní žaloby je založena na stejných principech, jako tomu bylo v rámci právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 83/2015, ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1483/2015, nebo ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 26 Cdo 5487/2015, a proto lze vycházet z ustálené rozhodovací praxe relevantní předchozí právní úpravu vykládající (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 2602/98); rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz].

11. Požadavek žalobce na vyklizení není uplatněn v rozporu s dobrými mravy, potažmo nepředstavuje zjevné zneužití práva (§ 2 odst. 3 a § 8 o. z.).

12. Zamítnutí žaloby na vyklizení bytu pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatněn v rozporu s dobrými mravy, případně představuje zneužití práva má být až poslední možností (ultima ratio), jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona [srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněné pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, které je (byť přiměřeně) využitelné i v poměrech současné právní úpravy (k tomu, že judikaturu přijatou k výkladu rozporu výkonu práva s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák. lze přiměřeně aplikovat i na výklad podle nynější právní úpravy obsažené v § 2 odst. 3 a § 8 o. z. srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4065/2014, ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 26 Cdo 2539/2017, a ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4106/2017, nebo ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 559/2018)]. O takovou situaci v posuzované věci vskutku nejde. Žalovaným tvrzené okolnosti týkající se jeho nepříznivého zdravotního stavu (i kdyby byly zjištěny jako pravdivé) nenaplňují zcela mimořádný případ. Vyjádřeno jinak, v posuzované věci žalobce nezneužívá svého práva, tedy nechová se pozitivním právem zdánlivě dovoleně, jímž se ovšem snaží dosáhnout výsledku nedovoleného. Materiálně toto jednání (uplatnění reivindikační žaloby) nevede ke zřejmé křivdě [nejde o situaci, která odpovídá z formálního hlediska obsahu zákona či existujícího právního vztahu, ve skutečnosti však jednoznačně slouží účelům nepředpokládaným (a nežádoucím)].

13. Protože soud prvního stupně nepochybil ani ve výroku o náhradě nákladů řízení a lhůtě k plnění, na jehož zdůvodnění lze odkázat, byl odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrzen.

14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný, přičemž za tuto fázi sestávají jeho účelně vynaložené náklady z paušální náhrady účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. za 3 úkony, a to písemné podání ve věci samé (vyjádření k odvolání), přípravě účasti na jednání a účasti na jednání podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v souhrnné výši 900 Kč podle § 2 odst. 3 této vyhlášky.

15. O lhůtě k plnění náhrady nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když nebyly shledány okolnosti, na základě kterých by byla pariční lhůta prodloužena, případně stanoveno, že plnění se bude dít ve splátkách.