57 Co 138/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Severové a soudců Mgr. Michaely Janošcové a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená obecným zmocněncem jméno FO bytem adresa 2. Jméno zmocněnce A, narozená rodné přijmení Datum narození zmocněnce A bytem Adresa zmocněnce A zastoupená obecným zmocněncem jméno FO bytem adresa 3. Jméno zmocněnce B, narozený rodné přijmení Datum narození zmocněnce B bytem Adresa zmocněnce B o zrušení a vypořádání spoluvlastnického práva k nemovitým věcem o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2026, č. j. 16 C 14/2023-249 I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku IV mění takto: Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení 13 852,05 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně státu na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení 13 852,05 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parc. č. číslo, parc. č. číslo, parc. č. číslo parc. č. číslo, parc. č. číslo, parc. č. číslo, zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro k. ú. adresa (výrok I), nařídil prodej těchto nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že její výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že žalobkyni připadne 1/3 z jejího výtěžku, žalované 1. připadne 1/6 z jejího výtěžku, žalované 2. připadne 1/3 z jejího výtěžku a žalovanému 3. připadne 1/6 z jeho výtěžku (výrok II), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV) a konečně uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na náhradě nákladů řízení 27 704,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V).

2. Jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, o nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20 (kdy rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz), pokud ve vztahu k nákladům řízení státu zavázal soud k plné úhradě těchto nákladů toliko žalobkyni, vybudoval své odůvodnění na tom, že z hlediska původně navrhovaného způsobu vypořádání byla žalobkyně neúspěšná.

3. Proti výroku IV usnesení podala žalobkyně odvolání, domáhala se jeho změny tak, aby k úhradě nákladů byli zavázáni všichni účastníci podle velikosti svých spoluvlastnických podílů na nemovitostech, které jsou předmětem řízení, když závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, se musí promítnout nejen do nákladového výroku mezi účastníky řízení, ale i do nákladového výroku ve vztahu k nákladům státu, jinak by rozhodnutí bylo zcela nelogické a rozporuplné. Pokud chtěl okresní soud postupovat podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.) a státu vůči žalovaným náhradu nákladů nepřiznat, zatížil řízení vadou, když neumožnil žalobkyni se k zamýšlenému rozhodnutí soudu vyjádřit.

4. Žalovaní se k odvolání nevyjádřili.

5. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud rozhodnutí okresního soudu dle § 212a odst. 1 a 6 o. s. ř. v napadeném rozsahu, tj. ve výroku IV rozsudku, přičemž dospěl k závěru, že v tomto směru je odvolání žalobkyně důvodné. O odvolání bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.

6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že předmětem řízení bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnicí účastníků k nemovitostem specifikovaným v bodě 1 odůvodnění tohoto usnesení s podíly, jak jsou v bodě 1 odůvodnění rovněž vyjádřeny. Žalobkyně se domáhala v rámci zrušení spoluvlastnictví přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, žalovaní navrhovali zachování spoluvlastnictví, případně přikázání spoluvlastnického podílu žalobkyně do spoluvlastnictví žalované 2. Žádný z účastníků nebyl v řízení osvobozen od soudních poplatků a předpoklady pro toto osvobození u žádného z nich v průběhu řízení nebyly ani tvrzeny. V řízení vznikly náklady státu v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku za účelem zjištění ceny nemovitostí v celkové výši 27 704,10 Kč, sestávající z 10 605,10 Kč (dle usnesení okresního soudu ze dne 23. 6. 2023, č. j. 16 C 14/2023-75, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 12. 2023, č. j. 57 Co 259/2023-94 v přiznané výši 20 605,10 Kč, z toho 10 000 Kč však bylo uhrazeno ze zálohy zaplacené žalobkyní), z 11 360 Kč (dle usnesení okresního soudu ze dne 27. 11. 2024, č. j. 16 C 14/2023-170), z 3 739 Kč (dle usnesení okresního soudu ze dne 24. 4. 2025, č. j. 16 C 14/2023-214) a z 2 000 Kč (dle usnesení okresního soudu ze dne 24. 4. 2025, č. j. 16 C 14/2023-215).

7. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

8. Ústavní soud opakovaně ve svých rozhodnutích vyslovil, že v řízeních typu tzv. iudicium duplex, mezi něž patří i řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, je základním východiskem při rozhodování o náhradě nákladů řízení pravidlo, že každý účastník nese své vlastní náklady, neboť účastníci nejsou v běžném vztahu „žalobce proti žalovanému“. Každý může řízení vyvolat a soud není vázán jejich návrhy na konečné vypořádání. Proto se náklady řízení zásadně neposuzují mechanicky podle toho, kdo podal návrh, komu soud přisvědčil v konkrétním způsobu vypořádání, kdo měl pravdu v jednotlivé dílčí otázce (srov. např. nálezy ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. I. ÚS 3202/20, ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. IV. ÚS 2081/21 a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23).

9. Stejná úvaha pak nutně musí dopadat i na „výsledky řízení“ ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., tudíž náklady řízení státu se zásadně dělí rovným dílem, ledaže konkrétní okolnosti odůvodňují odchylku. Tento názor byl výslovně přijat Ústavním soudem i v usnesení ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. I. ÚS 2740/21. Navíc, jak vyplývá z obsahu spisu, v řízení nebyly shledány žádné takové okolnosti, které by umožňovaly založit úvahu o výjimečně jiném postupu, když žalobkyně oslovila žalované k řešení situace ještě před podáním žaloby, pro odlišné názory na řešení sporu byla žaloba podána, přitom i v průběhu řízení byla zřejmá odlišná procesní stanoviska účastníků ke způsobu vypořádání, následně soud rozhodl podle vlastní úvahy a nerespektoval původní návrhy žádné z procesních stran.

10. Za této situace okresní soud rozhodl o nákladech řízení státu nesprávně, když zavázal k úhradě těchto nákladů toliko žalobkyni, pročež odvolací soud přistoupil ke změně tohoto rozhodnutí vycházeje z toho, že náhradu nákladů státu je nutno rovnoměrně rozdělit mezi obě procesní strany v poměru 50% ku 50% (jak tento závěr přijal i Ústavní soud v usnesení sp. zn. I. ÚS 2740/21), když ani § 148 odst. 1 o. s. ř. nepředepisuje dělení nákladů podle počtu účastníků, nebo podle velikosti jejich podílů, kterými se podílejí na pohledávce nebo na dluhu, vystupují-li společně na jedné straně sporu. Navíc, vzhledem k tomu, že na straně žalovaných vystupují účastníci jako nerozluční společníci ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř., je spravedlivé rozdělit náklady řízení státu rovným dílem mezi obě procesní strany.

11. Veden těmito důvody proto odvolací soud změnil dle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. výrok IV odvoláním napadeného rozsudku tak, že oběma procesním stranám, tj. na jedné straně žalobkyni, tak na straně druhé žalovaným společně a nerozdílně, uložil povinnost podílet se na vzniklých nákladech státu jednou polovinou, tj. částkou 13 852,05 Kč, kterou jsou povinni zaplatit do tří dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v Ostravě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., když v odvolacím řízení byla žalobkyně se svým odvoláním zčásti úspěšná a zčásti neúspěšná (domáhala se jiného rozdělení nákladů), pročež bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá. Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.