69 Co 144/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň Mgr. Martiny Telcové a JUDr. Karly Musilové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A trvale bytem Adresa žalobce A doručovací adresa: Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B trvale bytem Adresa žalobce B zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované doručovací adresa: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o vyklizení bytu, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 4. 2025, č. j. 11 C 18/2025-21,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 9.852 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalované uložil povinnost vyklidit bytovou jednotku číslo Anonymizováno/Anonymizováno ve třetím nadzemním podlaží bytového domu č. p. Anonymizováno na pozemku p. č. adresa, na adrese adresa, a vyklizenou ji předat žalobcům a) a b) do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení v částce 16.700 Kč ve lhůtě tří dnů (výrok II.).

2. Včas podaným odvoláním rozhodnutí okresního soudu napadla žalovaná, která se bránila tím, že než dojde k soudnímu vystěhování by jako nájemník měla mít právo na nápravu. K té měla být vyzvána pronajímatelem a upozorněna na závadný stav nebo chování a měla by jí být poskytnuta přiměřená lhůta, což se v tomhle případu nestalo. Ba naopak při posledním setkání byla ujištěna v tom, že pokud uhradí měsíční jednu splátku, tak jí bude smlouva prodloužena. Několikrát se snažila nastalou situaci řešit, ale bez výsledku. V bytě bydlí několik let a vždy se na všem domluvili. Snažila se majitelům bytu vyjít vstříc a hledat si jiné bydlení, ale zatím si jí to nepodařilo, snaží se najít ubytování v rámci adresa a okolí kvůli dětem, které zde mají školu a mateřskou školu. Tímto vlastně ani nemůže souhlasit se lhůtou k vystěhování a stále doufá ve smírné řešení situace a dodatečné lhůty k případnému vystěhování. Zdůraznila, že je ochotna celou situaci řešit. Z obsahu podaného odvolání je zřejmé, že se žalovaná domáhala změny rozhodnutí okresního soudu tak, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Žalobci v písemném vyjádření uvedli, že odvolání žalované považují za zcela nedůvodné. Nájemní právo žalované k jejich bytu zaniklo uplynutím sjednané doby dnem 30. 9. 2024 a nikoliv na základě výpovědi z důvodu hrubého porušování povinností plynoucích z nájemní smlouvy. Tedy argumentace žalované ve smyslu nutnosti předchozího vytčení porušení povinností a poskytnutí dodatečné lhůty k nápravě je nepřiléhavá na posuzovanou situaci. Odvolatelé připomněli zásadní skutečnosti, a to, že v okamžiku uzavření nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2024, jím žalovaná za užívání bytu v předchozím období dlužila 49.353 Kč, na tuto částku neuhradila ničeho, v průběhu trvání nájemního vztahu dle nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2024 a ani potom nehradila nájemné ani zálohy na cenu za služby spojené s užíváním bytu a za období od 1. 10. 2024 do dnešního dne, tj. období trvající déle jak 9 měsíců žalovaná ve smyslu ustanovení § 2295 o. z. nezaplatila žalobcům rovněž vůbec ničeho a neuhradila ani nic na zálohy na cenu za služby spojené s užíváním bytu. Proklamace žalované o tom, že se snažila a snaží situaci řešit a vyjít žalobcům vstříc jsou jen prázdná slova bez odrazu v realitě, celé odvolání lze vnímat jen jako účelovou snahu o další oddálení povinnosti byt vyklidit a prodloužit období, kdy si žalovaná bydlí fakticky na účet v jejich bytě. Výsledkem jejího chování, je že „zadarmo“ již více jak rok bydlí v bytě žalobců a dluží již přes 200.000 Kč, navrhovali proto, aby rozhodnutí okresního soudu bylo jako věcně správné potvrzeno.

4. Odvolání žalované je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, obsahuje způsobilý odvolací důvod, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu, a to v celém jeho rozsahu, přezkoumal i řízení, které jeho vydání předcházelo podle ustanovení § 206 a § 212a o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení s důrazem na uplatněný odvolací důvod tak, jak byl obsahově vylíčen v režimu neúplné apelace dospěl k závěru, že odvolání žalované důvodné není.

5. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů, a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje.

6. Pokud okresní soud dospěl k závěru, že žalobci se nároků z titulu svého vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 1040 o. z. domáhají oprávněně a žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost vyklidit předmětný byt, který užívá bez právního důvodu, pak tento závěr shledal odvolací soud za zcela věcně správný a v podrobnostech na něj odkazuje. Žalovaná nemá žádný titul, na základě kterého by mohla byt užívat.

7. Jestliže se žalovaná s ohledem na obsah podaného odvolání dožaduje nějaké předchozí výzvy k nápravě před výpovědí z nájmu bytu, pak takováto povinnost pronajímatele se vztahuje na jiné případy. Výzvy, kdy pronajímatel musí nájemce písemně upozornit na zvlášť závažné porušení povinností, popsat nedostatky a stanovit přiměřenou lhůtu k nápravě se vztahuje k situaci, kdy nájem bytu je vypovídán (§ 2291 o. z.), což v konkrétní projednávané věci nepřipadá v úvahu. V projednávané věci žalovaná užívá byt bez jakéhokoliv právního důvodu poté co jí doba, na kterou byl nájem sjednán, a to na dobu určitou do 30. 9. 2024, uplynula.

8. Krajský soud posuzoval danou věc i z pohledu aspektů dobrých mravů a dospěl k závěru, že výkon práva žalobců v rozporu s dobrými mravy ve věci shledat nelze za situace, kdy žalovaná porušovala a doposud porušuje povinnosti, které z nájmu vyplývají, spočívající zejména v dluhu na nájemném. Nikterak nelze dospět k závěru, že by nemělo být spravedlivým nařízením vyklizení a že by žalovaná měla byt nadále užívat bez právního důvodu, lhůta k vyklizení bytu byla stanovena v souladu se zákonem (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Konečně v posuzované věci si byla žalovaná vědoma toho, že užívá nemovitost neoprávněně, k vyklizení bytu opakovaně vyzývána, skutečnost, že údajně nemá kam jít, nelze klást k tíži žalobců.

9. Okresní soud tak na danou věc aplikoval zákonná ustanovení, která v odůvodnění napadeného rozsudku též citoval, přičemž v této části rovněž platí, že není žádného podkladu pro úsudek, že by okresní soud při posuzování otázky o vyklizení uplatil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozhodnutí okresního soudu ve výroku I. a II. potvrdil, když výši nákladů řízení nikdo v průběhu odvolacího řízení nezpochybnil.

10. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná nebyla s odvoláním úspěšná a žalobcům tak náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů svého zástupce dle vyhlášky č. 258/2024, účinné od 1. 1. 2025. Odměna za zastupování advokátem sestává dle § 9 odst. 1 AT ve spojení s § 12 odst. 4 AT, jde-li o společné úkony při zastupování dvou osob z částky 2.300 Kč a částky 1.840 Kč, celkem 4.140 Kč za jeden úkon, advokát učinil 2 úkony (vyjádření k odvolání a účast u jednání), odměna celkem 8.280 Kč, a dále paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2x 450 Kč, celkem 900 Kč. Dále k odměně náleží jízdné na trase adresa a zpět ve výši 372 Kč a náhrada za promeškaný čas (2x 150 Kč), celkem 300 Kč, odměna celkem činí 9.852 Kč. Místo plnění náhrady nákladů řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně z řad advokátů ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Přerově k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o. s. ř.). Proti výroku o nákladech řízení není dovolání samostatně přípustné. Neplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého práva exekucí, popřípadě výkonem rozhodnutí.