69 Co 147/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň Mgr. Martiny Telcové a JUDr. Karly Musilové ve věci žalobkyně: innogy Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 143.180,05 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 3. 2024, č. j. 8 C 11/2024-31,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění takto:„Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17.600 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 42.437 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8.688 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 125.508,05 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení ve lhůtě tří dnů (výrok I.). Žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17.600 Kč (výrok II.). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 31.997,10 Kč ve lhůtě třídenní (výrok III.).

2. Včas podaným odvoláním rozhodnutí okresního soudu napadla žalobkyně, a to v rozsahu výroků II. a III. Výrok II. považuje žalobkyně za nesprávný, když má za to, že soud prvého stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Mezi žalobcem a žalovaným byla 14. 3. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese , adresa, , která byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od účinnosti smlouvy, od data 12. 5. 2022. Smluvní strany si ve smlouvě v části „smluvní sankce“ ujednaly pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo dodávky od obchodníka probíhající na základě takové smlouvy a/nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 800,00 Kč pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy. Současně bylo ujednáno, že pokuty zahrnují náhradu škody způsobené porušením smluvních povinností. Bezprostředně za částí obsahující smluvní sankce následuje část „prohlášení zákazníka“, v níž zákazník výslovně prohlašuje, že uzavřením smlouvy na dobu určitou získává výhodu v podobě jistoty nezvýšení ceny elektřiny po sjednanou dobu, oproti které však stojí povinnost zákazníka uhradit žalobci smluvní pokutu s náhradoškodovou funkcí v případě zapříčinění předčasného ukončení smlouvy. Současně je zákazník poučen, jaké činnosti je žalobce nucen konat v souvislosti se smlouvou uzavíranou na dobu určitou, oproti smluvním vztahům uzavíraným na dobu neurčitou, je poučen, jaké škody žalobci vznikají v důsledku ukončení smlouvy před sjednaným datem ukončení smlouvy. Žalovaný nedostál svému závazku a ukončil smlouvu s žalobcem předčasně, když , právnická osoba, . , Anonymizováno, došlo k ukončení dodávky elektřiny žalobce v důsledku dokončené změny dodavatele elektřiny. Žalovaný tedy učinil právně relevantní projev vůle směřující k ukončení smlouvy a současně způsobil nemožnost dodávky. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši určené sjednaným vzorcem 800 Kč x 22. Soud prvního stupně zamítl nárok žalobce s odůvodněním, že ze strany žalobkyně došlo ke zvýšení zálohové platby, zjevně proto nesplnila slíbenou neměnnou cenu elektřiny a nelze proto postihnout žalovaného sankcí, pokud si u jiného obchodníka sjednal výhodnější cenu. Soud prvního stupně opakovaně klade žalobci k tíži navýšení zálohové platby a dovozuje z toho, že mělo dojít ke zvýšení ceny elektřiny. Ke zvýšení zálohových plateb však došlo v návaznosti na zjištění skutečné spotřeby žalovaného při vyúčtování faktury variabilní symbol , var. symbol, , podle které byla odhadnuta spotřeba odpovídající fakturačnímu období jednoho roku. Soud prvního stupně pomíjí, že počáteční výše záloh 1.000 Kč/měsíčně byla nastavena na základě jednání s žalovaným a žalovaným uváděnou plánovanou spotřebou 2,2 MWh/rok. Taková spotřeba odpovídá základnímu využívání elektřiny pro běžné spotřebiče a svícení. Skutečná spotřeba žalovaného však činila za 8 měsíců, jež zahrnovaly převážně letní období téměř 13 MWh, což odpovídá spotřebě elektřiny nejen pro běžné spotřebiče, ale i vaření, ohřevu vody a vytápění velkých nebo tepelně ztrátových prostor. Žalovaný zjevně při jednání s žalobcem neuvedl pravdivé informace o tom, jak bude elektřina využívána a v jakém množství, díky čemuž dosáhl nízkých záloh a dodávky elektřiny, za kterou uhradil jen zlomek ceny. Vysoký nedoplatek faktury variabilní symbol , var. symbol, dokládá, že žalovaným sdělená předpokládaná spotřeba byla výrazně podhodnocena. Navýšené zálohy naopak odpovídaly skutečné spotřebě. Žalovaný od počátku nejednal vůči žalobci poctivě, neměl by proto těžit ze svého nepoctivého jednání. Žalobce byl dle smluvního ujednání, čl. 5., právnická osoba, podmínek, oprávněn písemným oznámením výši záloh kdykoliv závazně změnit, případně stanovit, nebyly-li dříve sjednány, pokud má za to, že stávající zálohy již nejsou přiměřené spotřebě nebo ceně nebo když to dosahovaná spotřeba stanovení záloh dle zavedené praxe innogy a oborových zvyklostí v energetice vyžaduje. V projednávané věci žalobce přistoupil k přepočtu zálohových plateb u zákazníků, jichž se týkal cenový strop dle vládního nařízení č. 298/2022 Sb., o zastropování cen. Pro přepočet zálohových plateb byla použita plánovaná roční spotřeba žalovaného v hodnotě 22.660 kWh, která je žalobci poskytována operátorem trhu pro tyto účely. Jak dokládá faktura variabilní symbol , var. symbol, , plánovaná roční spotřeba sdělená žalobci operátorem trhu odpovídala skutečné spotřebě žalovaného. Žalobce podotýká, že žalovaný zůstal po celou dobu řízení pasivní, úvaha soudu prvního stupně o tom, že žalovaný si u jiného obchodníka sjednal výhodnější cenu není podložena žádným tvrzením stran ani provedenými důkazy. Soud prvního stupně vychází z domněnky, že žalovaný nebyl schopen platit zvýšené zálohové platby, a proto si našel jiného dodavatele. Taková domněnka se však nezakládá na tvrzeních stran ani na provedených důkazech. Rovněž je nepodložený závěr soudu prvního stupně o zvýšení ceny elektřiny, když takový závěr neplyne z žádného předloženého důkazu.

3. Pro zhodnocení, které ujednání je zakázané, je třeba posoudit nejen, jestli smluvní ujednání zakládá nerovnováhu, jak učinil soud prvního stupně, byť dle názoru žalobce nesprávně, ale také, zda je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti (a tedy nutně, proč byla založena) a také, zda je nerovnováha významná. Tyto kroky soud prvního stupně neučinil, nevážil vzájemná práva, povinnosti stran a sjednané sankce, nezabýval se přiměřeností takových ujednání ani otázkou, jaký je jejich účel, a neřešil ani otázku, zda případná nerovnováha práv je významná. Vážíme-li vzájemná práva a povinnosti, nelze nepochybně pominout také výši smluvní pokuty (800,- Kč/měsíc) a výši utvrzované povinnosti (hodnotu plnění). Pokud by žalovaný po sjednanou dobu setrval ve smlouvě, zaplatil by za dodávku elektřiny násobně více, jak je zřejmé z předložených vyúčtování spotřeby. I při tomto porovnání vzájemných závazků stran je zjevné, že smluvní pokuta nemůže zdaleka naplňovat kritérium nepřiměřenosti a významné nerovnováhy práv nebo povinností stran ke škodě spotřebitele. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud vyhověl žalobě v plném rozsahu, popř. odvoláním napadený výrok zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

4. Žalovaný se k odvolání písemně nevyjádřil, k jednáním před okresním soudem a soudem odvolacím se nedostavil.

5. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, přezkoumal i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, §212a o. s. ř.) a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

6. Krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a jeho závěr o skutkovém stavu věci. Uvedená zjištění a závěr o skutkovém stavu krajský soud přejímá a pro stručnost na tato odkazuje.

7. Soud prvního stupně vyšel ze závěru o skutkovém stavu věci, v rozsahu nezbytném pro přezkum odvolacího soudu, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dne 14. 3. 2022, na základě které žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa sjednaného ve smlouvě elektřinu (, adresa, ) a žalovanému vznikla povinnost zaplatit za to sjednanou cenu. Smlouva byl uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 12. 5. 2022 s možností automatické prolongace smlouvy. Uzavřená smlouva mezi účastníky je svou povahou smlouvou spotřebitelskou dle ust. § 1810 a násl. o. z.

8. Ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny bylo v části „Smluvní sankce“ mj. sjednáno pro případ, kdy zákazník opakovaně, tzn. dva a vícekrát poruší kteroukoliv platební povinnost dle smlouvy nebo způsobí-li nemožnost dodávky ze strany innogy, tedy učiní-li bez souhlasu innogy či bez důvodu na její straně jakýkoliv projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 800 Kč pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy. Dále uvedená rubrika zakotvuje smluvní pokutu následujícího znění: „innogy je povinna uhradit zákazníkovi se splatností 30 dnů od doručení výzvy pokutu 3.000 Kč, pokud z důvodu výhradně na její straně: (i) neprovede změnu dodavatele/nezahájí dodávku dle smlouvy, (ii) dojde k přerušení dodávky do OM zákazníka na základě její neoprávněné žádosti, a dále pokutu 100 Kč v případě prodlení více než 10 dní s vrácením přeplatku nad 500 Kč. Tím není dotčeno právo zákazníka na náhradu škody převyšující uhrazenou pokutu.“ Bezprostředně za částí obsahující smluvní sankce následuje část „Prohlášení zákazníka“, v níž zákazník výslovně prohlašuje, že uzavřením smlouvy na dobu určitou získává výhodu v podobě jistoty nezvýšení ceny elektřiny pro sjednanou dobu, oproti které však stojí povinnost zákazníka uhradit žalobci smluvní pokutu s náhradoškodovou funkcí v případě zapříčinění předčasného ukončení smlouvy. Současně je zákazník poučen o tom, jaké činnosti je žalobkyně nucena konat v souvislosti se smlouvou uzavíranou na dobu určitou, oproti smluvním vztahům uzavíraným na dobu neurčitou.

9. Okresní soud nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 17.900 Kč (22 x 800) za porušení povinnosti odebírat elektřinu od žalobkyně po dobu sjednanou ve smlouvě neshledal jako důvodný. Přestože žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu na dobu určitou 30 měsíců z důvodu, že mu bude garantována nejnižší jednotková cena elektřiny a zákazník tím získá jistotu neměnné ceny po celou dobu trvání smlouvy, čímž je chráněn proti růstu cen elektřiny, žalobkyně přesto s účinností od 15. 12. 2022 zvýšila žalovanému zálohu na částku 36.950 Kč měsíčně, oproti záloze sjednané ve smlouvě ve výši 1.000 Kč. Takovýmto zvýšením měsíční zálohy žalobkyně dle názoru okresního soudu zcela jistě svůj závazek garance nižší elektřiny a jistotu sjednané neměnné ceny po celou dobu trvání smlouvy nesplnila a zákazníka nikterak neochránila proti růstu cen. Pokud si za této situace žalovaný sjednal s jiným obchodníkem lepší cenu a přiměřenou výši záloh, nelze takové jednání postihnout sankcí. Za situace, kdy v tomto případě sjednaná smluvní pokuta není vyvážena garancí zvýhodněné ceny po určitou dobu, ani přiměřenou výší záloh, pak smluvní pokuta dle závěru okresního soudu tvoří významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného coby spotřebitele (§ 1813 o. z.) a jde o zakázané ujednání, k němuž nelze přihlížet (§ 1815 o. z.).

10. Ujednání o smluvní pokutě je ujednáním, které je součástí smlouvy, netýká se předmětu plnění nebo jeho ceny, nejde o ujednání, které je bez dalšího zakázané (§ 1814 o. z.), a proto soud prvního stupně správně přistoupil k přezkumu tohoto ujednání podle § 1813 o. z.

11. Při posuzovaní smluvního ujednání dle § 1813 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění před novelou provedenou zákonem č. 374/2022 Sb. účinnou od 6. 1. 2023, (dále jen „o. z.“), je vždy nutno postupně zjistit, zda a) jde o smluvní ujednání, b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti (viz HULMÁK, M. Kontrola cenových ujednání ve spotřebitelských smlouvách. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 12–38). Smyslem tohoto ustanovení je ochrana spotřebitelů před zneužíváním moci podnikateli, před nepoctivým jednáním podnikatelů, především v případě typových smluv. Důraz je kladen na transparentnost jednání podnikatele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele.

12. Odvolací soud posuzoval, zda je dán rozdíl v právech v případě posuzovaného ujednání ve vztahu nejen ke smluvní pokutě ve výši 3.000 Kč za nezahájení (přerušení) dodávek elektřiny žalobkyní, nýbrž i ve vztahu k riziku spojenému s porušením této povinnosti žalobkyní. V souvislostech srovnání postavení spotřebitele podle posuzovaného ujednání o smluvní pokutě lze dospět k závěru, že intenzita nerovnováhy, tj. tak podstatný rozdíl v právech a povinnostech smluvních stran dán není. Obdobné právo na smluvní pokutu mají obě strany, navíc riziko porušení povinností žalobkyní je i s ohledem na další sankce (vyplývající z veřejnoprávních předpisů) nižší a odchýlení se od zákonného rozsahu práv a povinností v neprospěch žalované je dále omezen tím, že smluvní pokuta zahrnuje též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním nasmlouvané elektřiny.

13. Pokud okresní soud významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného přičetl k tomu, že sjednaná smluvní pokuta ve skutečnosti není vyvážena garancí zvýhodněné ceny po dobu trvání smlouvy ani přiměřenou výší záloh, tak jak bylo ujednáno, je třeba tyto závěry korigovat.

14. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou mezi sebou účastníci uzavřeli 14. 3. 2022, je zřejmé, že počáteční výše záloh 1.000 Kč/měsíčně byla nastavena na základě jednání s žalovaným a žalovaným uváděnou plánovanou spotřebou vysokého a nízkého tarifu 2,2 MWh/rok. Z vyúčtování dodávky elektřiny za období od 12. 5. 2022 do 23. 1. 2023 je zřejmé, že skutečná spotřeba žalovaného však činila za 8 měsíců, jež zahrnovaly převážně letní období téměř 13 MWh. Žalovaný zřejmě při jednání s žalobkyní neuvedl pravdivé informace o tom, jak bude elektřina využívána a v jakém množství, díky čemuž dosáhl nízkých záloh a dodávky elektřiny, za kterou uhradil jen zlomek ceny. Vysoký nedoplatek faktury variabilní symbol , var. symbol, dokládá, že žalovaným sdělená předpokládaná spotřeba byla výrazně podhodnocena. Ke zvýšení zálohových plateb tak došlo v návaznosti na zjištění skutečné spotřeby žalovaného při vyúčtování faktury variabilní symbol , var. symbol, , podle které byla odhadnuta spotřeba odpovídající fakturačnímu období jednoho roku.

15. Za situace, kdy žalovaný učinil právně relevantní projev vůle směřující k ukončení smlouvy tím, že ke dni , právnická osoba, . 2023 došlo ke změně dodavatele elektřiny, čímž způsobil nemožnost dodávky, porušil smluvní ujednání a nárok žalobkyně na smluvní pokutu je tak dán.

16. Krajský soud tak má za to, že u smlouvy, která je předmětem tohoto řízení, se nejedná o významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele, když žalovaný si zvolil právě smlouvu na dobu určitou se sjednanou smluvní pokutou, čemuž ovšem také odpovídá jiný (výhodnější) tarif, což vyplývá z obsahu smlouvy. Smluvní pokuta za nedodržení doby trvání smlouvy není současně nijak nevyváženým ujednáním, ale naopak logickým a očekávaným ujednáním. Ujednaná výše smluvní pokuty 800 Kč za měsíc o nepřiměřenosti také nesvědčí, nelze ji posuzovat izolovaně a je nezbytné ji poměřovat v kontextu celého závazku, v poměrech posuzované věci pak zejména ve vztahu k vyloučení navýšení ceny, která je z povahy dodávaného produktu volatilní; navíc je nezanedbatelně nižší než předpokládané zálohy.

17. Z těchto důvodů odvolací soud závěr soudu prvého stupně, že ujednání o smluvní pokutě je nepřiměřené, a proto podle § 1815 o. z. zdánlivé, pročež se k němu nepřihlíží, revidoval. Krajský soud uzavírá, že ujednání o smluvní pokutě je platné, žalovaný svým jednáním naplnil podmínky ujednání o smluvní pokutě a žalobkyně tak má právo na smluvní pokutu dle § 2048 o. z. v požadované výši.

18. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu v napadené části výroku II. změnil a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni požadovanou smluvní pokutu ve výši 17.600 Kč.

19. Vzhledem ke změně rozhodnutí bylo třeba nově též rozhodnout o nákladech řízení mezi účastníky před soudem prvého stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Výrok o nákladech řízení před soudem prvého stupně je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla v řízení úspěch a má právo na plnou náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.728 Kč a dále z nákladů na zastoupení advokátem. Odměna advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby a účast na jednání před soudem prvého stupně) představuje částku 4x 6.860 Kč, celkem 27.440 Kč, náhrada hotových výdajů 1.200 Kč za 4 úkony po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč, celkem 400 Kč. Náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., celkem 1.297,62 Kč, po navýšení o 21 % DPH, tj. částky 6.370,90 Kč, celkem 42.436,50 Kč.

20. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla v odvolacím řízení plný úspěch a má právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají z odměny za 2 úkony právní služby po 1.820 Kč z předmětu řízení 17.600 Kč (odvolání a účast u jednání před odvolacím soudem), 2x režijní paušál po 300 Kč a dále náhrada cestovného 1.514 Kč a ztráty času 600 Kč, celkem po navýšení o DPH ve výši 1.334 Kč a soudního poplatku ve výši 1.000 Kč se jedná o částku 8.688 Kč.