69 Co 170/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 20.752,08 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 2. 4. 2025, č. j. 16 C 38/2025-21,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění takto:Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19.200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 2.283 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 9.492 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 1.452,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.452,08 Kč od 13. 12. 2023 do zaplacení a částku 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 19.200 Kč zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku do výroků II. a III. podala odvolání žalobkyně s tím, že soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Mezi účastníky byla dne 1. 6. 2023 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese , adresa, , smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců ode dne účinnosti smlouvy, tj. od 1. 10. 2023. Dne 9. 11. 2023 došlo k nemožnosti další dodávky elektřiny v důsledku účinnosti změny dodavatele elektřiny a k zániku uzavřené smlouvy, žalobce proto v souladu s uzavřenou smlouvou požaduje uhrazení smluvní pokuty ve výši určené sjednaným vzorcem 24x 800 Kč. Zamítnutí nároku žalobkyně okresní soud odůvodnil odkazem na ustanovení § 1813 a § 1815 o. z., když uzavřel, že ujednání o smluvní pokutě v rozporu s požadavkem přiměřenosti představuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Zamítnutí nároků soud dále odůvodňuje nesrozumitelností ujednání pro spotřebitele a nepřiměřenou výší smluvní pokuty. V rozporu s provedeným dokazováním soud uzavírá, že povinnost žalobkyně nemá utvrzovat žádná smluvní pokuta. Žalobkyně nesouhlasí se závěrem soudu, když z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zjevné, že je postaveno na nesprávných skutkových zjištění, jako je konstatování, že ujednání o smluvní pokutě má být umístěno v části smlouvy označené jako „ostatní ujednání“ kdežto ve skutečnosti se jedná o část „smluvní sankce“, či že žalobkyni nemá v uzavřené smlouvě stíhat žádná smluvní pokuta, ve skutečnosti však smlouva obsahuje několik druhů recipročních smluvních pokut utvrzujících povinnosti žalobkyně. Pro zhodnocení, které ujednání je zakázané je třeba posoudit nejen, jestli smluvní ujednání zakládalo nerovnováhu, jak učinil okresní soud, byť nesprávně, ale také zda je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem poctivosti a také zda je nerovnováha významná. Tyto kroky okresní soud neučinil, když toliko vybral všechna potenciální použitelná smluvní ustanovení, která považoval za zatěžující pro žalovaného, pominul však ujednání ve prospěch žalovaného i ujednání zatěžující žalobkyni, nezabýval se poctivostí takových ujednání a otázkou, jaký je jejich účel, a neřešil otázku, zda případná nerovnováha je právně významná. Nelze pominout také výši smluvní pokuty 800 Kč/měsíc a výši utvrzované povinnosti tohoto plnění. Ze smlouvy plyne, že byla sjednána měsíční úhrada 4.600 Kč, smluvní pokutou se tak utvrzuje platební povinnost zákazníka přesahující její pětinásobnou výši, je tak zjevné, že smluvní pokuta nemůže zdaleka naplňovat kritérium nepřiměřenosti a významné nerovnováhy práv nebo povinnosti ke škodě spotřebitele. Pokud okresní soud vytýká, že ujednání o smluvní pokutě je skryté a nesrozumitelné pro osobu, která má rozum průměrného člověka, nemůže s tímto žalobce souhlasit. Smlouva je v podstatě krátká, přehledná a zahrnuje pouhé dvě strany textu, tj. jediný list. Smluvní pokuta není skryta mezi jiná ujednání, je umístěna v úvodu vlastního oddílu nazvaného „smluvní sankce“ a v textu smlouvy je zmiňovaná opakovaně též v části „Prohlášení zákazníka“. Formulace předpokladů vzniku smluvní pokuty může vyžadovat soustředěnější čtení, avšak je pochopitelná, respektive osobě průměrného rozumu srozumitelná. Lze legitimně očekávat, že spotřebitelé v České republice umí číst a jsou ochotni a schopni porozumět textu v úředním českém jazyce. Ujednání o smluvní pokutě je srozumitelné v tom smyslu, že v případě nedodržení doby trvání smlouvy z důvodu na straně zákazníka bude žalobce požadovat uhrazení smluvní pokuty. Ujednání o smluvní pokutě je obecně používané a pro zákazníky očekávatelné. Proti případné povinnosti zaplatit smluvní pokutu při porušení závazku stojí na straně spotřebitele jako benefit jednak pojetí smluvní pokuty jako paušalizované náhrady škody a dále výhoda pro zákazníka v podobě sjednané nižší ceny za dodávku energie na základě smlouvy na dobu určitou oproti základní ceně, za kterou je energie dodávaná u smluv na dobu neurčitou. Zákazník má navíc jistotu v tom, že ví, jaká bude cena energie po celou dobu trvání smlouvy. Okresní soud aplikoval ustanovení § 1813 o. z. v nesprávném znění, když podle odůvodnění aplikoval § 1813 ve znění, které v době uzavření smlouvy již nebylo účinné. Soud tak nemohl ujednání posoudit správně, když neposuzoval poctivost takového ujednání. Při posuzování nerovnováhy práv a povinností soud pomíjí, že jednání žalobce je silně regulováno a porušení smluvních povinností znamená správní sankce násobně převyšující smluvní pokuty a také povinnost zachovávat standardy dodávky, při jejichž porušení stanoví obecně závazné právní předpisy povinnost obchodníka uhradit zákazníkovi náhrady za nedodržení standardů v řádech jednotek tisíc za každý den trvání pochybení obchodníka. Soud tak byl povinen při posuzování okolností vzít v úvahu další práva a povinnosti stran plynoucí z veřejnoprávních předpisů. Aby mohl žalobce poskytnout zákazníkovi neměnnou cenu dodávky plynu nebo elektřiny na celé smluvní období, musí se zajistit proti pohybu cen energií a směnnému kurzu nákupem množství energie odpovídající tzv. důvodně očekávané spotřebě zákazníka předem na celé období trvání smlouvy dvou nebo tří let na velkoobchodním trhu na základě těchto forwardových nákupů. Vzhledem k tomu, že nákupy probíhají v eurech a zákazníkům je energie dodávaná v CZK, musí zároveň žalobce uzavřít na derivátovém finančním trhu měnový swap k zajištění měnového rizika. Pokud zákazník nedodrží sjednanou dobu trvání smlouvy na dobu určitou a předčasně ji ukončí, zůstává na straně žalobce forwardově nakoupený přebytečný plyn nebo elektřina pro zbývající smluvní období takového zákazníka. Tuto energii je nutno zpětně prodat na velkoobchodním trhu za aktuální tržní ceny, tedy v době ukončení smluvního vztahu. Analogicky je nutné naložit s původní transakcí na zajištění měnového rizika, která je rovněž obchodována za směnný kurz platný v době předčasného ukončení smluvního vztahu. Pokud jsou tržní ceny komodity nižší v okamžiku předčasného ukončení smluvního vztahu, vznikne žalobci škoda, protože nakoupený objem energie bude prodán na trhu se ztrátou, a to bez ohledu na to, zda bude skutečně prodán nebo bude v nákupním modelu realokován na jiné nové zákazníky. Vzhledem k tomu, že budoucí vývoj cen není předem znám, proto je toto riziko smluvně ošetřeno smluvní pokutou jako paušalizovanou náhradou potenciální škody. Mezi další škody je třeba zařadit zcela či zčásti marně vynaložené zprostředkovatelské náklady na obstarání zákazníka a uzavření smlouvy. Žalobkyně tak navrhuje zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvého stupně k dalšímu řízení, případně změnu tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno.

3. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud rozsudek okresního soudu v napadených výrocích II. a III. v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206 a § 212a o. s. ř.), a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Žalovaný se k odvolacímu jednání nedostavil, ačkoliv byl včas a řádně předvolán, když předvolání mu bylo doručeno postupem dle § 50m o. s. ř., soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného.

5. Skutková zjištění, která okresní soud přijal na základě provedeného dokazování, považuje krajský soud za správná a tato zjištění přebírá.

6. Okresní soud žalobě ve výroku I. vyhověl ohledně požadavku na zaplacení nedoplatku ceny za dodanou elektřinu, když dospěl k závěru, že žalobkyně dodala sjednané plnění, žalovaný však cenu neuhradil, a dále přiznal smluvní pokutu za nezaplacení faktury. Okresní soud naopak dospěl k závěru, že požadavek na smluvní pokutu dle výroku II. napadeného rozsudku není důvodný a žalobu v této části zamítl.

7. Okresní soud správně zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 1. 6. 2023 dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., na základě které žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa sjednaného ve smlouvě elektřinu a žalovanému vznikla povinnost zaplatit sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, jedná se o smlouvu svou povahou spotřebitelskou podle § 1810 a následujících o. z.

8. Okresní soud se zabýval ujednáním o smluvní pokutě a dospěl k závěru, že ujednání je nepřiměřené dle § 1813 o. z. S tímto závěrem okresního soudu se odvolací soud neztotožňuje. Především je třeba přisvědčit žalobkyni, že okresní soud aplikoval ustanovení § 1813 o. z. v nesprávném znění, když s ohledem na datum uzavření smlouvy dne 1. 6. 2023 je nutno aplikovat ustanovení § 1813 ve znění po novele provedené zákonem č. 374/2022 Sb. s účinností od 6. 1. 2023, dle nějž zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se zneužívající povaha ujednání posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí. Úvahy okresního soudu se tak opírají o nesprávné znění uvedeného ustanovení.

9. Ve smlouvě je obsaženo ujednání o smluvní pokutě v oddíle smluvní sankce, a to mimo jiné pro případ, že zákazník způsobí nemožnost dodávky ze strany innogy. V předmětné věci došlo k ukončení dodávky elektřiny změnou dodavatele elektřiny, z čehož vyplývá, že žalovaný způsobil nemožnost dodávky a zánik smlouvy změnou dodavatele. Žalobkyni tak vzniklo podle smluvních ujednání právo na smluvní pokutu dle § 2048 o. z. za každý měsíc následující po ukončení smlouvy až do konce doby sjednané ve smlouvě. Výše smluvní pokuty odpovídá počtu měsíců od ukončení dodávky do doby sjednaného trvání smlouvy, v daném případě se tak jedná o 24 měsíců po 800 Kč v období od měsíce 11/2023 do 10/2025.

10. Krajský soud nesouhlasí se závěry okresního soudu o nepřiměřenosti, resp. zneužívající povaze ujednání o smluvní pokutě dle § 1813 o. z., a to nejen proto, že okresní soud postupoval podle nyní již neúčinného znění uvedeného ustanovení. Ujednání o smluvní pokutě jsou platně sjednána a nejsou nepřiměřená. Smluvní pokuta není nepřiměřeně vysoká, tato není ve zjevném nepoměru k ceně sjednané služby, činí necelých 18 % sjednané měsíční zálohy. Její absolutní výše za jeden měsíc rovněž není nijak vysoká. Vzhledem k nízké výši a její jednorázovosti (jen jednou za každý měsíc) nehrozí ani riziko dalšího nárůstu v případě dlouhodobějšího neplnění, neboť po ukončení smlouvy se v čase dále nenavyšuje. Smluvní pokuta je pak ve smlouvě na dobu určitou sjednána právě proto, že jsou sjednány jiné cenové podmínky pro poskytování služby, kvůli nimž se především zákazník zavazuje k určité stabilitě smluvního vztahu. Nelze pak považovat za překvapivé, že smlouva obsahuje i sankci, pokud zákazník nedodrží sjednanou dobu trvání smlouvy.

11. Stejně tak ani formulace smlouvy nevede k závěru o nepřiměřenosti ujednání, smlouva je čitelná, je v podstatě velmi krátká a není ani nepřehledná. Smluvní pokuta není skryta v textu smlouvy, je uvedena v oddíle smluvní sankce. Formulace předpokladů vzniku smluvní pokuty sice není úplně jednoduchá, přesto však je pochopitelná, respektive osobě průměrného rozumu srozumitelná v tom smyslu, že se sjednává smluvní pokuta, pokud zákazník způsobí nemožnost dodávky a nedodrží tak sjednanou dobu trvání smlouvy. Za těchto okolností nelze uvažovat o nečitelnosti či nesrozumitelnosti ujednání. Je současně třeba konstatovat, že ustanovení § 1800 o. z. nelze v poměrech dané věci aplikovat, neboť úprava adhezních smluv nijak nezvyšuje standard ochrany spotřebitele vyplývající již z § 1811 a následující o. z.

12. Krajský soud má tak za to, že se zde nejedná o významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele, když žalovaný si zvolil smlouvu na dobu určitou se sjednanou smluvní pokutou, čemuž odpovídá jiný tarif, což vyplývá z obsahu smlouvy. Smluvní pokuta není nijak nevyváženým ujednáním, ale je naopak logickým a očekávatelným ujednáním. Zneužívající povahu nelze dovodit ani s ohledem na ostatní smluvní ujednání a na okolnosti při uzavření smlouvy (§ 1812 odst. 2 o. z.). Je třeba vzít v úvahu i to, že žalobkyni hrozí v souvislosti s prováděním dodávek mnohé veřejnoprávní sankce, je nucena nakupovat energii na dobu trvání závazku předem, musí se zajišťovat proti kurzovým rizikům a je tedy zcela legitimní, že se před rizikem ukončení smlouvy ze strany zákazníka zajistí přiměřenou smluvní pokutou. S odvolatelem lze souhlasit též v tom, že paušalizovaná náhrada škody je lépe předvídatelná pro smluvní stranu a jestliže byla tato sjednána, tak ve smyslu § 2050 o. z. věřitel nemá právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

13. Závěry okresního soudu, které učinil, nelze považovat za správné ani s odkazem na směrnici rady 93/EHS/13, která má význam především interpretační (srov. stanovisko NS ČR Cpjn 200/2011). Nejedná se zde o významnou nerovnováhu v rozporu s požadavkem poctivosti a ani s odkazem na uvedenou směrnici nelze dovozovat, že by ujednání o smluvní pokutě bylo zneužívající dle § 1813 o. z., případně neplatné.

14. Jestliže okresní soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř., nemůže rozhodnutí založit na neunesení důkazního břemene. Krajský soud však se závěry okresního soudu v tomto směru nesouhlasí, na neunesení důkazního břemene rozhodnutí nezaložil, proto tento nedostatek není ve věci relevantní.

15. Krajský soud tak uzavírá, že ujednání o smluvní pokutě je platné, žalovaný svým jednáním naplnil předpoklady ujednání o smluvní pokutě a žalobkyně má právo na smluvní pokutu v požadované výši dle § 2048 o. z.

16. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku II. změnil a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni požadovanou smluvní pokutu (§ 220 o. s. ř.).

17. Vzhledem ke změně rozhodnutí okresního soudu bylo třeba nově rozhodnout též o nákladech řízení mezi účastníky před soudem prvého stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

18. Výrok o nákladech řízení před soudem prvého stupně je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně měla v řízení plný úspěch a má právo na náhradu nákladů řízení, která sestává z odměny za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 po 300 Kč (jedná se o formulářovou žalobu), 3x režijní paušál po 100 Kč, k tomu DPH 21 % a soudní poplatek ve výši 831 Kč, celkem 2.283 Kč.

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla v odvolacím řízení plný úspěch a má právo na náhradu nákladů řízení, která sestává z odměny za 2 úkony právní služby (odvolání, účast u jednání) po 1.900 Kč, 2x režijní paušál po 450 Kč, dále cestovné na cestě , adresa, a zpět osobním automobilem ve výši 1.418,46 Kč, náhrada za ztrátu času na cestě 6 půlhodin po 150 Kč, DPH 21 % a soudní poplatek 1.000 Kč, celkem 9.492 Kč.