69 Co 187/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 13.986 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 3. 6. 2025, č. j. 17 C 256/2024-81,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v části výroku II., v níž byla žaloba zamítnuta do částky 3.458 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3.458 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení, potvrzuje.

III. V další části výroku II. se rozsudek okresního soudu mění takto:Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8.528 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8.528 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Ve výroku III. se rozsudek okresního soudu mění takto:Žalovaná je povinna písemně se omluvit žalobci za frustrující situace a stres, které musel prožívat v souvislosti s komunikací s úřady, které výkon rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne 3. 11. 2021, č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, přehlížely, nejednaly hospodárně a bez zbytečného prodlení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 2.778 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobce.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1.731 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobce.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o zaplacení částky 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 6. 11. 2024 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 11.986 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 6. 11. 2024 do zaplacení (výrok II.), zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované písemně se omluvit žalobci za frustrující situace a stres, které musel prožívat v souvislosti s komunikací s úřady, které výkon rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odbor stavební, ze dne 3. 11. 2021, č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, přehlížely, nejednaly hospodárně a bez zbytečného prodlení (výrok III.) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce s tím, že rozsudek trpí vadou dle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. a je taktéž nepřezkoumatelný. Věc byla ze strany soudu nesprávně právně posouzena, když jsou splněny předpoklady pro náhradu škody dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Prvně je nutno podotknout, že z provedených důkazů vyplývá, že postup , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, nebyl správný, a to hned v několika rovinách a od počátku, k čemuž fakticky došel i sám okresní soud, když nesprávný úřední postup sám konstatuje, avšak bez jakéhokoliv zhodnocení ve vztahu k uplatňovaným nárokům. Taktéž sám , Anonymizováno, de facto konstatoval, že vydal nezákonné rozhodnutí, neboť jeho rozhodnutí bylo nejasné a neurčité a nemohlo být dle něj řádně plněno, což zapříčinilo celý tento odpor. Dne 3. 11. 2021 bylo vydáno rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , oddělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V samotném rozhodnutí správního úřadu nebyl vymezen rozsah, v jakém měl být rozvod plynoinstalace odstraněn – tedy se buď jedná o nezákonné rozhodnutí dle § 7 zákona č. 82/1998 Sb. ve spojení s § 2 odst. 4 zákona správního řádu a dále ve spojení s § 68 odst. 2 správního řádu, když rozhodnutí úřadu neobsahovalo řešení otázky, které bylo předmětem správního řízení – a tedy, v jakém rozsahu a jakým způsobem má být rozvod plynoinstalace odstraněn, anebo mělo být vymožením povinnosti dle rozhodnutí správního úřadu dosaženo stavu, který byl v dané nemovitosti dán předtím, než došlo k neoprávněné stavbě rozvodu plynoinstalace ze strany , jméno FO, , a to měl zkontrolovat správní orgán na kontrolních prohlídkách dne 10. 3. 2022 a 20. 10. 2022. Skutečnost, že nebyl již v rozhodnutí správního úřadu vymezen rozsah plynoinstalace, který se má odstranit, se promítl do toho, že , Anonymizováno, konstatoval ve svém přípisu „Informace o postupu stavebního úřadu dle opatření proti nečinnosti ze dne 11. 4. 2023“ ze dne 24. 4. 2023, že „Stavební úřad přiznává, že výrok I. předmětného rozhodnutí je formulován poněkud vágně a obecně. Výrok rozhodnutí jednoznačně a jasně nestanoví, které konkrétní části rozvodu plynofikace mají být odstraněny, ve kterém místě má být odstraňovaný rozvod plynoinstalace přesně ukončen, stejně jako nestanoví, jakým způsobem má být rozvod plynoinstalace uzavřen“. Tady sám , Anonymizováno, z přípisu uznal, že nejednal v souladu s § 2 odst. 4 správního řádu, § 68 odst. 2 správního řádu. Této skutečnosti si musel být vědom i okresní soud. Touto skutečností se okresní soud ve vztahu k porušení § 7 a § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. vůbec nezabýval, a to ani v souvislosti s tím, jak tato vada ovlivnila další nesprávný postup , Anonymizováno, . Rozsudek tak trpí vadou nesprávného právního posouzení, respektive nepřezkoumatelností, neboť není zhodnocena otázka, jaký vliv měl nejasný a neurčitý výrok na další postup magistrátu. Je nutno podotknout, že od 1. 7. 2022, již bylo účinné nařízení vlády č. 191/2022 Sb. Dle § 15 odst. 3 písm. m) nařízení č. 191/2002 Sb., platí, že: „Právnická a podnikající fyzická osoba je povinna při montáži a provozování vyhrazeného plynového zařízení zejména zajistit, aby rozvody plynu nebyly vedeny výtahovými šachtami a jako průchozí v zemi pod objekty, jejich uzávěry musí být snadno přístupné a ovladatelné a musí být chráněny proti neoprávněné manipulaci“. Dne 20. 10. 2022 byla ze strany magistrátu provedena kontrolní prohlídka, jejíž výstupem je protokol z kontrolní prohlídky. V protokolu je uvedeno následující: „Na místě bylo zjištěno, že je odstraněn rozvod od odstraněného plynoměru k napojení na hlavní rozvod plynového potrubí. U hlavního rozvodu zůstala část potrubí, kterým byl odstraňovaný rozvod napojen na hlavní rozvod plynu a ten je opatřen zátkou cca 25 cm“. Již na této prohlídce se měl , Anonymizováno, řídit § 15 odst. 3 písm. m) nařízení vlády č. 191/2022 Sb. z něhož plynula povinnost kontrolovat, zda zátka splňuje požadavek ochrany před neoprávněnou manipulací. Toto evidentně zkontrolováno nebylo, když ke dni 20. 10. 2022 nebyly doloženy ani doklady ze strany , jméno FO, či jeho dcery. , Anonymizováno, už jen z toho důvodu nemohl konstatovat, že byla splněna povinnost stanovená ve výroku I. rozhodnutí. Taktéž je nutno poukázat na podmínku stanovenou v bodu 3 rozhodnutí, tedy že provedenou prací by neměla být ohrožena bezpečnost osob. Tedy samotnému správnímu orgánu vyplývala povinnost zkontrolovat, zda odstranění části rozvodu plynoinstalace bylo provedeno bezpečně tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví osob, zvířat či k ohrožení stavby. Vzhledem k tomu, že nedošlo k odstranění části potrubí, toto nebylo zakončeno v souladu s právními předpisy a správní orgán neměl k dispozici doklady dle podmínky 2, tak , Anonymizováno, nemohl dojít k závěru, že je splněna povinnost dle výroku I. rozhodnutí. Na prohlídce tedy , Anonymizováno, nejednal v souladu minimálně s § 15 odst. 3 písm. m) nařízení vlády č. 191/2022 Sb., § 2 odst. 1 správního řádu a 3 správního řádu, což se následně odrazilo v nesprávném úředním postupu při výkonu exekučního řízení. Již na prohlídce 20. 10. 2022 žalobce uvedl do protokolu, že odstranění rozvodu neodpovídá původnímu stavu, magistrát si tedy měl zjistit řádně skutkový stav věci a za tímto účelem si případně vyžádat odborné vyjádření, stanovisko nebo jinou formu spolupráce od příslušných odborných státních či jiných orgánů a podobně, pokud si úsudek nemohl učinit sám. Touto skutečností se soud nezabýval a rozhodnutí trpí vadou nesprávného právního posouzení dle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., respektive nepřezkoumatelností. , Anonymizováno, ke dni 20. 10. 2022 dospěl k nesprávnému závěru, že jsou splněny podmínky dle výroku I. rozhodnutí správního úřadu, a i přesto následně inicioval zastavení exekučního řízení ke splnění povinnosti. V tomto ohledu je dán nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. , Anonymizováno, tedy neměl k dispozici podklady a postaveno najisto, zda došlo k řádnému odstranění rozvodů plynoinstalace, i přes tuto skutečnost učinil dne 24. 10. 2022 a 4. 11. 2022 úkony, aby došlo k zastavení exekučního řízení. Tento postup byl nesprávný a byl v rozporu s § 103 a následujícího správního řádu § 2 odst. 1, 3 a 4 správního řádu, § 3 správního řádu a zapříčinil zbytečné průtahy. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, má a měl povinnost zjistit, zda došlo k úplnému splnění vymáhané povinnosti předtím, než učiní úkony pro zastavení exekučního řízení. Tato povinnost nemůže být přenášena na soukromoprávní subjekty, tedy konkrétně na žalobce. Touto skutečností se soud ve vztahu k porušení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. vůbec nezabýval. , Anonymizováno, nebral dostatečně v potaz dopis , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 11. 4. 2023, z toho je právně zcela jasné, že měl stavební úřad jednat a neignorovat celou věc. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , konkrétně říká, že „z rozhodnutí žádným způsobem nevyplývá, že by jakákoliv část nepovolené plynoinstalace mohla zůstat zachována.“ Nemohla tedy zůstat zachována ani odbočka z původního vnitřního vedení plynu, jako je tomu v posuzovaném případě v rozsahu zřejmého z fotografií uložených ve spise“. Toto jasně konstatuje krajský úřad, který k daným okolnostem nepotřeboval odborné stanovisko , Anonymizováno, a ani nemusel hodnotit revizní zprávu. Z dané situace tedy vyplývá, že , Anonymizováno, mohl provést tuto nikoliv rozsáhlou úvahu a dospět k tomu, že nebyly naplněny předpoklady rozhodnutí správního úřadu. Namísto toho , Anonymizováno, zpochybnil sám své rozhodnutí tím, že konstatoval, že výrok I. rozhodnutí je vágní, nejasný a nesrozumitelný (tedy zjevně by nyní okresní soud měl dojít k závěru, že je dáno nezákonné rozhodnutí dle § 7 zákona č. 82/1998 Sb.). Okresní soud měl zhodnotit, zda bylo možné povinnost dle vydaného rozhodnutí vůbec plnit a pakliže dojde k závěru, že ano, tak by měl zhodnotit, proč povinnost nebyla splněna v momentě, kdy běželo exekuční řízení nebo v momentě, kdy byl dán pokyn ze strany krajského úřadu. Nebo ne, pak nutně nastupuje skutečnost, že již na počátku bylo dáno nezákonné rozhodnutí správního úřadu v § 7 zákona č. 82/1998 Sb., které se promítlo do nesprávného úředního postupu dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. , Anonymizováno, i soud v rozsudku uvádějí, že se , Anonymizováno, nemohl odchýlit od revizní zprávy a nemohl si sám zajistit odborné stanovisko – ke dni 20. 10. 2022 však , Anonymizováno, žádné odborné stanovisko neměl a neměl ani revizní zprávu, a i přesto dne 20. 10. 2022 dospěl k závěru, že povinnost byla splněna a následně jednal tak, aby zastavil exekuční řízení. Tento argument je tedy zcela lichý. Navíc revizní zpráva by ani nemusela být hodnocena nějak odborně, když z této bylo zjevné, že nesplňuje zákonné náležitosti, k čemuž by musel dospět i , Anonymizováno, , kdyby aplikoval § 15 odst. 3 písm. m) nařízení vlády č. 191/2022 Sb. Nešlo, tedy o žádný odborný výklad, ale o aplikaci právního předpisu. Nad rámec výše uvedeného je nutno poukázat i na průtahy v celém správním řízení o splnění povinnosti, které taktéž nebyly způsobeny vinou žalobce, ale toliko nesprávným nekoordinovaným a nedbalým postupem magistrátu. V dopise ze dne 11. 4. 2023 krajský úřad označil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, za nečinný (po více než rok). Jsou tedy splněny podmínky § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. věta třetí, dle nějž nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Povinnost dle výroku I. rozhodnutí byla splněna až v březnu 2024, a to navíc až na základě toho, že žalobce vynaložil finanční prostředky na zjednání nápravy, tedy cca po dvou a půl letech od vydání rozhodnutí. Je tedy dán nesprávný úřední postup v souvislosti s průtahy v řízení. Škoda žalobci prokazatelně vznikla, když musel zaplatit náhradu za odborné stanovisko , Anonymizováno, ve výši 8.250 Kč a na cestovné 3.736 Kč. Nemajetkovou újmu ve výši 2.000 Kč považuje žalobce také za vzniklou, neboť celý proces byl časově náročný a psychicky zatěžující. Současně také případ měl neblahé důsledky na vztah s partnerkou, neboť s touto se dostával do opakovaných hádek, kdy ona si již nepřála, aby se dále celým případem zatěžoval a jednoduše dál již věc neřešil. Je dána rovněž příčinná souvislost mezi vznikem škody a nesprávným úředním postupem. Došlo též k přenesení vymožení povinnosti , Anonymizováno, na subjekt soukromého práva – překročení pravomocí úřadu. V rámci rozsudku je zmíněno, že vlastník stavby jako podílový spoluvlastník byl povinen udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence dle § 154 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. Ze strany okresního soudu i ze strany správního orgánu byl opomenut důvod, proč bylo vydáno rozhodnutí správního úřadu, když tento je poměrně podstatný. Toto bylo vydáno, neboť , jméno FO, provedl stavební úpravy v prvním podzemním podlaží, včetně vybudování rozvodu plynoinstalace, a to bez souhlasu a bez příslušných povolení. Výsledkem bylo rozhodnutí správního úřadu, dle něhož již měl ale plnit subjekt státní správy, který vydal rozhodnutí odstranit rozvody plynoinstalace, nikoliv žalobce, tento nebyl povinným. Naopak to byl magistrát, který měl dle § 103 a následující správního řádu vymoci splnění povinnosti. Rozsudek je z převážné části nepřezkoumatelný, když soud provádí právní hodnocení až na straně 12, a to pouze ve vztahu k postupu správního orgánu v dubnu 2023, když nesprávný postup před dubnem 2023 ignoruje a nijak se k tomu nevyjadřuje. Žalobce tak navrhuje změnu rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno.

3. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že se ztotožňuje s napadeným rozsudkem a navrhuje potvrzení rozsudku okresního soudu.

4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 206 a § 212a o. s. ř.), a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

5. Skutková zjištění, která učinil okresní soud na základě provedeného dokazování, považuje krajský soud za správná a tato zjištění přebírá.

6. Okresní soud se zabýval především tím, zda na straně stavebního úřadu došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., když konstatuje, že nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle okresního soudu v postupu stavebního úřadu nelze shledat nesprávný úřední postup, neboť skutečnost, že neučinil úkon mu uložený ve stanovené lhůtě neplynula z jeho nečinnosti či ignorace pokynů, ale z nesouhlasu s postupem uloženým , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v přípise ze dne 11. 4. 2023. Okresní soud dále konstatuje, že stavební úřad neměl důvod zpochybňovat revizní zprávu autorizovaného technika s tím, že pokud žalobce měl k revizní zprávě výhrady, bylo jeho právem jako spoluvlastníka nechat si vypracovat jiné posouzení. Odlišné stanovisko , Anonymizováno, nelze dle okresního soudu přičítat k tíži stavebního úřadu, který vycházel právě z revizní zprávy.

7. S těmito závěry okresního soudu se krajský soud neztotožňuje. Krajský soud má za to, že na straně stavebního úřadu došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., když nezajistil výkon rozhodnutí dle § 103 správního řádu v přiměřené lhůtě. Stavební úřad považoval povinnost za splněnou již v roce 2022 a nekonal v tomto směru ani poté, co obdržel pokyn k výkonu rozhodnutí z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 11. 4. 2023. Povinnost stanovená rozhodnutím měla být splněna do 60 dnů od právní moci rozhodnutí stavebního úřadu (od 1. 12. 2021), k vymožení splnění došlo však až na počátku roku 2024. Stavební úřad nekonal mimo jiné s poukazem na revizní zprávu, která se však ukázala jako nesprávná a z hlediska posouzení splnění povinnosti k odstranění celé nepovolené stavby plynoinstalace dle rozhodnutí stavebního úřadu současně jako nikoli rozhodující (jak vyplývá i z přípisu , Anonymizováno, ze dne 9. 1. 2024). Postup stavebního úřadu, který nekonal a nezajistil výkon rozhodnutí v přiměřené lhůtě, je tedy nesprávný, přičemž odpovědnost státu je odpovědností objektivní bez možnosti se této zprostit dle § 2 zákona č. 82/1998 Sb. Nelze se tedy z odpovědnosti vyvinit či se této zprostit ani s poukazem na revizní zprávu.

8. Žalobci je též možno přisvědčit v jeho odvolací argumentaci, že především stavebnímu úřadu musí být zřejmé, zda jsou splněny povinnosti uložené jeho rozhodnutím, a že nesprávný postup stavebního úřadu se opíral o nesprávné závěry o rozsahu odstraňovaného rozvodu a jeho závěry byly též v rozporu s § 15 odst. 3 písm. m) nařízení vlády č. 191/2022 Sb. Stavební úřad za dané situace měl mít pochybnosti o relevanci i správnosti revizní zprávy ve vztahu k prokázání splnění vymáhané povinnosti. Nelze pak přisvědčit okresnímu soudu ani v tom, že žalobce jako spoluvlastník měl sám povinnost zajišťovat splnění povinnosti stanovené rozhodnutím správního orgánu.

9. Žalobce se nesprávný úřední postup nepochybně dotýkal jako spoluvlastníka nemovitosti a rozvodu, na kterém byla provedena nepovolená úprava, nesprávný postup tak zasáhl do jeho práv. V důsledku nečinnosti stavebního úřadu žalobce vynaložil náklady na vyhotovení stanoviska , Anonymizováno, a tyto náklady je třeba považovat za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. Žalobci tak vznikla škoda spočívající v nákladech na vyhotovení stanoviska ve výši 8.250 Kč. Pokud se týče jízdného, tak se hradí toliko nutné a účelné výdaje, za což je třeba v této věci považovat jízdné hromadným dopravním prostředkem. Žalobci tak náleží jako náhrada škody za jízdné vlakem na cestě , adresa, a zpět ve výši 2 x 139 Kč.

10. Pokud se jedná o požadovanou náhradu za nemajetkovou újmu, tak má krajský soud za to, že nemajetková újma nebyla natolik závažná, aby bylo třeba poskytnout peněžité zadostiučinění. Nesprávný postup nezasáhl závažným způsobem do života žalobce, ať už soukromého či profesního. Krajský soud tak dospívá k závěru, že zde postačuje omluva dle § 31a odst. 2 z. č. 82/1998 Sb.

11. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu potvrdil ve výroku I. a v části výroku II., pokud byla zamítnuta žaloba do částky 3.458 Kč s úrokem z prodlení (§ 219 o. s. ř.). Odvolací soud naopak změnil rozsudek okresního soudu ve zbývající části výroku II. tak, že žalované uložil zaplatit částku 8.528 Kč spolu s úrokem z prodlení. Ve výroku III. byl rozsudek okresního soudu změněn a žalované byla uložena povinnost omluvy (§ 220 o. s. ř.).

12. Vzhledem ke změně rozhodnutí okresního soudu bylo třeba nově rozhodnout o nákladech řízení před soudem prvého stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

13. O nákladech řízení před soudem prvého stupně bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl úspěch částečný v rozsahu 61 %, neúspěch 39 % a má právo po odečtení úspěchu a neúspěchu na náhradu 22 % nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z odměny za právní zastoupení za 4 úkony právní služby po 1.660 Kč (příprava a převzetí, žaloba, účast u jednání, závěrečný návrh, za předžalobní uplatnění nároku u úřadu náhrada nepřísluší dle § 31 odst. 4 z. č. 82/1998 Sb.) dle § 7 a § 9a odst. 2 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., 4x režijní paušál (2 x 300 Kč, 2 x 450 Kč), cestovné , adresa, a zpět, 2 x 20 km, vozidlem při průměrné spotřebě nafty 8,1 l/100 km a sazbě základní náhrady 5,80 Kč/km ve výši 344 Kč, náhrada za ztrátu času 2 x 150 Kč, k tomu DPH 21 %, soudní poplatek 2.000 Kč, celkem 12.629 Kč, z toho 22 % činí 2.778 Kč.

14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl v odvolacím řízení úspěch částečný (61 % ku 39 %) a má právo na částečnou náhradu nákladů v rozsahu 22 %. Náklady sestávají z odměny za 2 úkony právní služby po 1.660 Kč (odvolání včetně doplnění, účast u jednání) dle § 7 a § 9a odst. 2 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., 2x režijní paušál po 450 Kč, cestovné na cestě , adresa, a zpět 2 x 20 km vozidlem s průměrnou spotřebou 5,8 l nafty/100 km a sazbě základní náhrady 5,80 Kč/km ve výši 331 Kč, náhrada za ztrátu času 2 půlhodiny po 150 Kč, DPH 21 %, soudní poplatek 2.000 Kč, celkem 7.870 Kč, z toho 22 % činí 1.731 Kč.