69 Co 250/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 111.300 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 25. 6. 2025, č. j. 20 C 50/2023-268, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 11. 8. 2025, č. j. 20 C 50/2023-275,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. mění takto:Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným rovným dílem částku 55.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55.700 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.Žaloba se v části, v níž se žalobci domáhají na žalované zaplacení částky 44.300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44.300 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným rovným dílem na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 89.273 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným rovným dílem na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 12.010 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Přerově na náhradu nákladů řízení státu částku ve výši 30.520,67 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 100.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100.000 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu v části, v níž se žalobci po žalované domáhali zaplacení částky 10.700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně, a z částky 10.700 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.), žalované uložil zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení 152.870 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, (výrok III.). Usnesením ze dne 11. 8. 2025, č. j. 20 C 50/2023-275 poté okresní soud rozhodl o nákladech státu tak, že žalovaná je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu v Přerově náhradu nákladů řízení ve výši 30.520,67 Kč do tří dnů od právní moci.

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná do výroku I. a III. a též do výroku o nákladech řízení státu. Žalovaná považuje rozsudek okresního soudu za nesprávný, nezákonný a neodůvodněný. Rozsudek považuje i za nepřezkoumatelný, když okresní soud nekriticky převzal závěry revizního znaleckého posudku (, právnická osoba, .) a při rozhodování vycházel z tohoto posudku výlučně, aniž by postup odůvodnil či se vypořádal s dalšími provedenými důkazy a námitkami žalované. Žalovaná předně namítá, že okresní soud nevzal vůbec v úvahu vázanosti s žalobním návrhem, že ze strany žalované byla 5. 12. 2022 zaplacena částka 14.700 Kč. Byť úhradu této částky učinili účastníci řízení nespornou, tak soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení tuto nezohlednil. I to nasvědčuje závěru, že soud se věcí skutkově vůbec nezabýval a pouze převzal závěry revizního posudku. Došlo rovněž k nedostatku v hodnocení důkazů. Jak vyplývá z odůvodnění, okresní soud nekriticky převzal závěry revizního posudku. Ostatní důkazy vůbec nehodnotil a zcela je pominul. I samotný revizní znalecký posudek nepodrobil žádnému hodnocení, jeho závěry zcela přejal, aniž by postup jakkoliv odůvodnil. Na rozdíl od odborných otázek, které soud hodnotit nemůže, je soud naopak povinen hodnotit znalecký posudek po stránce jeho obecné logiky, přesvědčivosti, jakož i z hlediska postupu, který ke zpracování vedl. Znalecký posudek je samozřejmě také důkazem, a proto jej soud hodnotit musí (byť s omezením spočívajícím v tom, že nesmí přezkoumávat odborné otázky). K povinnosti soudu hodnotit znalecký posudek se vyjádřil Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 4457/12. Hodnotit lze nejen posudek, ale například i postup znalce vedoucí ke zpracování posudku, informační zdroje nebo spolehlivost metody. K této otázce žalovaná poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 299/06. Není tedy možné, aby soud alibisticky převzal závěry znalce, aniž by posudek hodnotil. Okresní soud se nevypořádal s námitkami žalované ohledně výše bezdůvodného obohacení ani s důkazy, které byly předloženy zejména nájemními smlouvami a potvrzeními třetích subjektů o výší nájemného. Z výslechu znalce, jenž zpracoval revizní posudek vyplynulo, že v případě použitých srovnatelných nemovitostí neměl znalec informaci, zda se jednalo pouze o inzerci či šlo o cenu, za kterou byl nájem skutečně realizován. Dále znalec konstatoval, že nezkoumal, zda v případě srovnatelných nemovitostí se jednalo pouze o pronájem plochy nebo i pronájem staveb, co se na těchto pozemcích nachází. V revizním posudku uvedené srovnatelné pozemky byly vyhodnoceny jako srovnatelné, nicméně na otázku, zda se jednalo o pozemky, které byly zastavěny stavbou jiného vlastníka znalec odpovědět nedokázal. Vzhledem k těmto skutečnostem měla žalovaná pochybnosti o správnosti výše bezdůvodného obohacení. Zásadní námitkou, kterou žalovaná proti závěrům revizního posudku uplatnila, bylo stanovení výše bezdůvodného obohacení za pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Znalec vůbec neprověřoval rozsah užívání pozemku (areálový částečně zpevněný pozemek). Vycházel ze své vlastní úvahy a tuto převzal i soud. Žalovaná se nemůže ztotožnit se závěrem soudu, že za pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , by mělo být hrazeno bezdůvodné obohacení ve stejné výši jako za pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na kterém stojí budova ve vlastnictví žalované. Je pravdou, že žalovaná pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, užívá jako přístupovou cestu, nicméně tento pozemek užívá společně se všemi ostatními vlastníky, respektive uživateli pozemků v areálu, nejedná se o výlučné užívání žalované. Závěr znalce a i soudu, kteří vycházeli z toho, že pozemek je žalovanou užíván v rozsahu 300 m2, je zcela nepodložený. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci své výpovědi u jednání dne 4. 9. 2024 konstatoval, že při stanovení nájemného pracoval s referenčními vzorky z jiných areálů, ve kterých vždy byl hromadný přístup k pronajímanému pozemku přes jiný pozemek. V žádném z referenčních nájmů nebylo nikdy zvlášť ujednáno nájemné pro přístup přes příjezdový pozemek. A dokonce ani v nájemních smlouvách od žalobců nebylo účtováno za pronájem příjezdového pozemku, pokud byla pronajímána nějaká jiná část. Dle názoru žalované nebyl tento postup obvyklý ani v případě referenčních vzorků (srovnatelných pozemků) použitých u revizního znaleckého posudku. V tomto směru byl dán jednoznačný rozpor mezi závěry znalců, současně se jednalo o zásadní námitku žalované, a přesto soud své závěry ve vztahu k tomuto pozemku, konkrétně nerozvedl. Ve vztahu k otázce užívání pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, je žalovaná přesvědčena, že došlo i k porušení základní zásady občanskoprávního řízení, a to vázanosti žalobním návrhem a řízení tak bylo zatíženo vadou. Žalobci v rámci žaloby požadují za užívání pozemků p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 700 m² částku ve výši 60 Kč/m2 s tím, že v této části je již zahrnuta i úplata za užívání pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (toto vyplývá z protokolu o jednání ze dne 11. 9. 2023). Žalobci tedy požadují 42.000 Kč ročně, celkem 126.000 Kč, přičemž žalovaná již uhradila 14.000 Kč, a proto žalobci se domáhají částky 111.300 Kč. Žalobci tedy požadovali bezdůvodné obohacení ve výši 60 Kč/m2/rok za 700 m², což výměrou odpovídá pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Za pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalobci žádné bezdůvodné obohacení nevyčíslili. Pokud soud přiznal za pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bezdůvodné obohacení ve výši 32 Kč/m2/rok 2020, 33 Kč/ m2/rok 2021, 34 Kč/m2/rok 2022 a 39 Kč/m2/rok 2023, byli žalobci ve zbytku požadovaného nároku neúspěšní. Současně nebyl dán žádný důvod pro přiznání bezdůvodného obohacení za pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , když toto žalobci samostatně nežádali ani nevyčíslili. Pokud jde o existenci inženýrských sítí, tak znalec a následně i soud vzali za prokázané, že předmětnou nemovitost je možno napojit na inženýrské sítě, protože v areálu je k dispozici přípojka. V prvé řadě se znalec ani soud nezabývali tím, zda tato přípojka v areálu existovala již v období, ke kterému je výše bezdůvodného obohacení zjišťována, a za které žalobci vydání bezdůvodného obohacení nárokují. Znalec konstatoval, že pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je dle zjištěných informací při prohlídce možné napojit na veškeré inženýrské sítě. Znalec tedy zjistil možnost napojení ke dni prohlídky, tedy 9. 1. 2025. Vůbec však nezkoumal, zda byl napojen už v období od března 2020 do února 2023. I v tomto směru soud nekriticky převzal závěry znalce. V období, za které žalobci bezdůvodné obohacení nárokují, možnost připojení na vodu ani elektřinu nebyla. V neposlední řadě žalovaná poukazuje na to, že znalec, jenž revizní posudek zpracoval, vůbec nebral v úvahu situaci na trhu v oceňovaném období. V průběhu období, tedy od března 2020 do února 2023 probíhala pandemie covid-19. Jednalo se o období, kdy docházelo spíše k ukončování nájemních vztahů a rozhodně nedocházelo k navyšování nájemného o inflaci. Právě naopak v mnoha případech docházelo ke snižování nájemného, aby došlo k udržení nájemního vztahu. V rámci revizního znaleckého posudku není celospolečenská situace nijak zohledněna. Žalovaná tak navrhuje zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

3. Žalobci se k odvolání vyjádřili tak, že považují rozsudek za věcně i právně správný. K otázce částečné úhrady lze uvést, že s touto odvolací námitkou se okresní soud vypořádal již v odůvodnění pod bodem 11 a toto odůvodnění má oporu v provedeném dokazování. Námitka je tak nedůvodná. Není pravdou, že by soud prvního stupně převzal alibisticky závěry revizního znaleckého posudku, neboť soud ke zjištění výše bezdůvodného obohacení provedl nejen revizní posudek, včetně výslechu znalce, ale i znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, i jeho výslech, jakož i další listinné důkazy a odborná vyjádření. Tato námitka není důvodná. Závěrům revizního znalce ohledně zjištění použitých srovnatelných nemovitostí nelze v rámci revizního znaleckého posudku ničeho vytknout, zvláště pokud revizní znalec provedl vlastní místní šetření a navazující vlastní rozsáhlé zjištění ohledně uskutečněných prodejů srovnatelných nemovitostí z databáze , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Lze dále dodat, že pokud mezi účastníky řízení bylo nesporné i užívání přístupového pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a v rámci revizního znaleckého posudku bylo stanoveno nájemné za užívání tohoto pozemku alespoň v minimálním možném rozsahu, nelze v tomto postupu ničeho vytknout. Tato námitka je nedůvodná. Odvolací námitka žalované, že žalobci nežádali bezdůvodného obohacení za užívání pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nemá oporu v provedeném dokazování. Již ze žaloby vyplývá, že žalobci požadují bezdůvodné obohacení za užívání uvedených pozemků, což ostatně i vyplývá z vyjádření právního zástupce žalobců 11. 9. 2023. Zda je výše bezdůvodného obohacení zohledněna ve výši bezdůvodného obohacení za užívání pozemku pod budovou či samostatně, je otázkou právního hodnocení důkazů, a nikoliv nedostatečného tvrzení ze strany žalobců. Žalobci se po celou dobu jednoznačně domáhali bezdůvodného obohacení za užívání přístupové cesty ze strany žalované po pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Co se týče připojení pozemku na inženýrské sítě, tato námitka nemá oporu v provedeném dokazování, neboť znalec konstatoval, že rozhodné pro posouzení výše bezdůvodného obohacení je zjištění, zda pozemek bylo možné či nebylo možné v rozhodném období napojit na inženýrské sítě. Rozhodná tedy byla pouhá možnost napojení. Pokud znalec zjistil, že napojení bylo v rozhodném období možné, je tedy zcela nedůvodná i tato námitka, neboť v řízení nebylo nutné zkoumat, zda pozemek byl nebo nebyl napojen. Co se týče zohlednění situace na trhu, o tom, že obsahem znaleckého posudku je i vyhodnocení srovnatelného nájemného pro jednotlivá období, včetně podložených dat, nemůže být pochyb. Ke spekulativní úvaze žalované ohledně toho, co ovlivnilo míru inflace nájemného v jednotlivých letech bez relevantních podkladů, nelze brát žádný zřetel. Žalobci tak navrhují, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil.

4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v rozsahu podaného odvolání, tj. ve výrocích I., III. a v závislém výroku o nákladech státu, v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o. s. ř.), a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání je důvodné zčásti.

5. Skutková zjištění, která okresní soud přijal na základě provedeného dokazování, považuje za správná a tato zjištění přebírá.

6. Žalobci se domáhají vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku. Okresní soud tak správně posuzoval uplatněný nárok dle § 2991 o. z. s tím, že výši bezdůvodného obohacení je třeba poměřovat výší obvyklého nájemného.

7. Krajský soud především souhlasí s odvolací námitkou žalované, že nelze ze žaloby, případně doplnění vyjádření u jednání dospět k závěru, že by žalobci požadovali bezdůvodné obohacení za užívání pozemku přístupového p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Žalobci sice v žalobě uváděli, že tento pozemek slouží k přístupu, v žádném bodě žaloby však výslovně neuvádějí, že požadují bezdůvodné obohacení i za tento přístupový pozemek. Tato skutečnost nevyplynula ani z vyjádření žalobců k dotazu soudu, při jednání dne 11. 9. 2023 žalobci jasně neuvedli, že by žádali bezdůvodné obohacení též za užívání přístupu, toto má být dle žalobců zohledněno v ceně požadované za užívání pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalobci tedy výslovně nepožadovali bezdůvodné obohacení za užívání pozemku přístupového, rovněž tak ani netvrdili, v jakém rozsahu by žalovaná tento pozemek měla užívat, resp. spíše spoluužívat. Soud je vázán žalobou a nemůže předmět řízení překročit, nelze v rámci tohoto řízení bezdůvodné obohacení za předmětný pozemek nějakým blíže neurčeným způsobem navyšovat s poukazem na to, že se užívá ještě další související pozemek. Je tak třeba dospět k závěru, že předmětem řízení je toliko bezdůvodné obohacení za užívání pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dle žaloby 700 m2 x 60 Kč x 3 roky). K rozsahu užívání přístupového pozemku ostatně nebyla uvedena potřebná tvrzení, nebylo to ani předmětem řádného dokazování a ve vztahu k výši bezdůvodného obohacení je možno souhlasit s žalovanou, pokud vyjadřuje pochybnosti o tom, zda u pozemku užívaného více uživateli může být stanoveno bezdůvodné obohacení tak, jak učinil revizní znalec, tedy bez ohledu na spoluužívání dalšími osobami.

8. Za účelem zjištění výše obvyklého nájemného ustanovil okresní soud dle § 127 o. s. ř. znalce. Okresní soud provedl k důkazu jak posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , tak revizní znalecký posudek , právnická osoba, ., přičemž vyslechl znalce , jméno FO, i znalce revizního. Závěry revizního znaleckého posudku krajský soud považuje za relevantní podklad pro zjištění obvyklého nájemného. Revizní posudek je přezkoumatelný a jeho závěry jsou činěny na základě odpovídajících podkladů. Za správnou je tak třeba považovat výši obvyklého nájemného za pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú., , adresa, , kterou znalecký ústav stanovil za období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2023 částkou 70.400 Kč. Otázka relevantnosti srovnávacích nemovitostí je otázkou, kterou musí vyhodnotit především znalec. Srovnávané nemovitosti jsou uvedeny v posudku na straně 16 a 17, kdy znalecký ústav ustanovil 4 nemovitosti s uskutečněnými nájmy a dvě s nájmy z inzercí, použil přitom metodu porovnávací a metodu odvození z ceny pozemku. Ve srovnávaných nemovitostech dle vyjádření znalce u jednání byly zastoupeny i stavby na pozemku jiného vlastníka (pod č. 3 a 4), jak je tomu v nyní projednávané věci. Srovnávací podklady tedy krajský soud považuje za způsobilé a závěry znaleckého posudku tak lze akceptovat, přičemž za zdůvodněnou lze považovat i odchylku od závěrů , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec detailně zhodnotil danou nemovitost, zabýval se i otázkou přípojek, a i v tomto směru považuje krajský soud posudek za dostatečný. Výši obvyklého nájemného stanoveného znalcem pak nijak nevyvrací ani námitky o pandemii, která sice v té době probíhala, ale došlo v té době i k inflaci, tedy k růstu cen. Stanovení výše obvyklého nájemného je pak především úkolem znalce a zde nemá soud důvod závěry znalce jakkoli zpochybňovat.

9. Za relevantní částku pro toto řízení je tak třeba považovat výši obvyklého nájemného dle revizního posudku za samotný pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, v celkové výši za žalované období 70.400 Kč, neb nelze jakkoli připočítávat bezdůvodné obohacení za související přístupový pozemek za situace, kdy obohacení za tento pozemek se předmětem řízení nestalo.

10. Krajský soud tak shrnuje, že zde nejsou pochybnosti o správnosti revizního znaleckého posudku a nebylo třeba vypracovat další revizní znalecký posudek. Je možno přitom poukázat i na to, že závěry obou ustanovených znalců ve vztahu k obvyklému nájemnému za pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jsou poměrně blízko (za pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, stanovil , tituly před jménem, , jméno FO, částku obvyklého nájemného 63.000 Kč) a i z tohoto důvodu není důvod zpracovat další revizní znalecký posudek.

11. Žalobci žádají bezdůvodné obohacení za užívání pozemku p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , přičemž nebylo sporu, že žalovaná pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, skutečně užívá, a to bez právního důvodu, vzniká jí tak bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. Spor byl mezi účastníky o výši bezdůvodného obohacení. Výše bezdůvodného obohacení za pozemek, který byl předmětem řízení, činí částku 70.400 Kč a v tomto rozsahu tedy žalobcům vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení za žalované období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2023.

12. Žalované je však třeba přisvědčit v odvolací námitce, že v řízení bylo zjištěno, jak vyplynulo z nesporných tvrzení, že na takovéto bezdůvodné obohacení byla žalovanou zaplacena částka 14.700 Kč. V tomto rozsahu pohledávka žalobců nepochybně zanikla a žalobci mají tak právo na bezdůvodné obohacení po odečtení částečné úhrady ve výši 55.700 Kč. Ve zbývající části, v níž žalobci žádají zaplatit 44.900 Kč, tak žaloba není důvodná.

13. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku I. změnil (§ 220 o. s. ř.) a uložil žalované zaplatit žalobcům bezdůvodné obohacení ve výši 55.700 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. od 21. 11. 2023 do zaplacení, a to rovným dílem, když takto žalobci žalobu formulovali (neuvedli jiný vzájemný poměr, proto každý žaluje polovinu) a každému z nich náleží tedy polovina uvedeného plnění. Je přitom nerozhodné, že nemovitost náleží do společného jmění manželů, když žalobci plnění k ruce společné a nerozdílné nežalovali, soud je žalobou vázán. Ve zbývající části, tj. do částky 44.900 Kč není požadavek žalobců důvodný a krajský soud proto žalobu v této části zamítl včetně požadovaného úroku z prodlení.

14. Vzhledem ke změně rozhodnutí okresního soudu bylo třeba nově rozhodnout o nákladech řízení před soudem prvého stupně dle § 224 odst. 2 o. s. ř.

15. O nákladech řízení před soudem prvého stupně bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když výše plnění závisela na znaleckém posudku a žalobci mají tak právo na náhradu nákladů řízení, která sestává z odměny za 9 úkonů právní služby při zastoupení dvou účastníků po 3.552 Kč (u každého tarifní hodnota 27.850 Kč) dle § 7 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024, jak jsou specifikovány v napadeném rozhodnutí, dále 2 úkony učiněné po 1. 1. 2025 při zastoupení dvou účastníků dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 3.996 Kč, k tomu 9x režijní paušál po 300 Kč a 2x režijní paušál po 450 Kč, k tomu DPH 21 %, soudní poplatek 5.565 Kč, záloha na znalečné 31.000 Kč, celkem 89.273 Kč.

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř., Žalobci mají právo na náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní služby dle § 7 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) po 3.996 Kč, 2x režijní paušál po 450 Kč, dále jízdné automobilem značky Toyota s průměrnou spotřebou 7,2 l/100 km při ceně nafty 34,10 Kč a paušální sazba za kilometr 5,90 Kč/km na trase , adresa, a zpět celkem 434 Kč a dále náhrada za ztrátu času 4 půlhodiny po 150 Kč ve výši 600 Kč, k tomu DPH 21 %, celkem 12.010 Kč.

17. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, § 148 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 3 o. s. ř., když státu vznikly náklady za znalecké dokazování, jak jsou specifikovány v napadeném usnesení okresního soudu, které je podle výsledku řízení povinna hradit žalovaná.