20 C 50/2023

Plný text

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 111 300 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobci po žalované domáhali zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobou doručenou soudu , datum, se žalobci po žalované domáhali zaplacení částky celkem , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaná užívá pozemek žalobců bez právního důvodu a bezdůvodně se tak obohacuje na úkor žalobců. Pozemek parc. č. St. 447/2 v katastrálním území , adresa, o rozloze 700 m2 je ve vlastnictví žalobců, ale je celý zastavěný budovou bez č. p./č. e. jako samostatnou věcí ve vlastnictví žalované, a žalovaná za užívání pozemku žalovaných nehradí řádné nájemné. Žalobci požadovali částku , částka, za m2 ročně (, částka, ročně), a to za tři roky zpětně od března 2020 do února 2023, celkem tedy , částka, , přičemž žalovaná již uhradila částku , částka, . Proto se žalobci domáhali částky , částka, s úrokem z prodlení. Žalobci dále uvedli, že žalovaná k chůzi a jízdě ke své budově používá ještě pozemek žalobců parc. č. 398/9 v katastrálním území , adresa, , nicméně jeho užívání je už zohledněno v ceně požadovaného nájmu za užívání pozemku parc. č. St. 447/2. Žalobci předložili znalecký posudek, ve kterém je uvedena cena , částka, za m2 ročně, po zaokrouhlení ve výši , částka, za rok, avšak žalobou se domáhali pouze částky , částka, ročně.

2. Žalovaná nerozporovala, že by pozemky žalobců užívala bez právního důvodu, ale nesouhlasila s požadovanou výší nájemného. Žalovaná uvedla, že nájemné má činit , částka, za m2 ročně, tedy celková výše bezdůvodného obohacení za tři roky činí , částka, , což je částka, která již byla žalobcům uhrazena. V průběhu jednání pak žalovaná navrhovala cenu , částka, za m2 ročně podle jí pořízeného ocenění.

3. Soud věc projednal na jednáních , datum, a , datum, a rozhodl u jednání , datum, , vždy za přítomnosti obou účastníků. Během jednání strany setrvaly na svých stanoviscích a učinily následující shodná tvrzení o skutkových okolnostech, která soud ve smyslu § 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vzal za svá skutková zjištění a dále k nim neprováděl dokazování. Mezi stranami je nesporné, že:a) Žalobci a) a b) jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky nemovité věci v katastrálním území , adresa, , a to pozemku parc. č. St. 447/2 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 700 m2, na kterém stojí zemědělská stavba bez č. p./č. e.b) Žalovaná je vlastníkem nemovité věci v katastrálním území , adresa, , a to stavby bez č. p./č. e. postavené na pozemku parc. č. St. 447/2 – zastavěná plocha a nádvoří.c) Žalovaná užívá pozemek parc. č. St. 447/2 ve vlastnictví žalobců a) a b) bez právního titulu k jeho užívání.d) Žalovaná užívá část pozemku žalobců a) a b) parc. č. 398/9 – ostatní plocha, a to za účelem přístupu do budovy žalované postavené na pozemku žalobců parc. č. St. 447/2, přičemž přístup je realizován chůzí i vjezdem traktorů s vlečkou; pozemek parc. č. 398/9 tvoří zemědělský areál a užívají ho také další subjekty.e) Žalovaná žalobcům a) a b) uhradila , datum, za užívání jejich pozemku částku , částka, .f) Žalobci a) a b) vyzvali žalovanou k úhradě částky , částka, do , datum, a výzva byla žalované doručena.Tyto nesporné skutkové okolnosti soud považuje za závěr o skutkovém stavu.

4. Mezi stranami po vyjasnění nesporných skutečností zůstala sporná skutková otázka, jaká je cena obvyklá za užívání předmětného pozemku parc. č. St. 447/2 v katastrálním území , adresa, . Věc mezi stranami nebyla právně sporná, neboť obě strany se shodovaly na tom, že žalobcům náleží za užívání pozemku žalovanou nějaké platby (bezdůvodné obohacení ve výši nájmu) a jedinou spornou otázkou zůstala výše těchto plateb.

5. Soud k důkazu provedl znalecké posudky, odborná vyjádření a účastníky předložené nájemní a pachtovní smlouvy týkající se výše nájmu za předmětný pozemek. Takto byl výslechem znalce , tituly před jménem, Arch , jméno FO, (, právnická osoba, ) proveden žalobci předložený znalecký posudek č. , č. účtu, z , datum, , podle kterého bylo obvyklé nájemné předmětného pozemku za rozhodnou dobu od března 2020 do února 2023 stanoveno ve výši , částka, za rok (, částka, za m2 a rok). Následně byly provedeny listinné důkazy, a to vyjádření k výši pachtovného od , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a , právnická osoba, . Jako listinný důkaz bylo provedeno také odborné vyjádření , jméno FO, ze , datum, , podle kterého bylo obvyklé nájemné předmětného pozemku stanoveno ve výši , částka, za rok (, částka, za m2 a rok). Následně byl k návrhu žalované výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, proveden znalecký posudek č. , č. účtu, (, číslo, ) z , datum, , podle kterého bylo obvyklé nájemné předmětného pozemku za rozhodnou dobu od března 2020 do února 2023 stanoveno ve výši celkem , částka, (, částka, za rok; , částka, za m2 a rok). Jako listinný důkaz pak byla provedena nájemní smlouva , právnická osoba, . K námitkám žalobců proti postupu při vypracování posudku , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zadáno vypracování revizního znaleckého posudku a výslechem znalce , tituly před jménem, , adresa, (, právnická osoba, .) byl proveden revizní znalecký posudek č. , RČ, (, číslo, ) ze , datum, , podle kterého bylo obvyklé nájemné předmětného pozemku za rozhodnou dobu od března 2020 do února 2023 stanoveno ve výši celkem , částka, .

6. S ohledem na to, že pro stanovení výše obvyklého nájemného, a tím i výše bezdůvodného obohacení, je potřeba odborných znalostí, vycházel soud při svém rozhodování výlučně z posledního pořízeného znaleckého posudku (revizní znalecký posudek), který shrnoval všechna relevantní zjištění včetně srovnatelných nájmů jiných nemovitých věcí. Na podkladě tohoto znaleckého posudku soud dospěl k závěru, že výše bezdůvodného obohacení (tj. obvyklé nájemné) za užívání předmětného pozemku za rozhodnou dobu od března 2020 do února 2023 činí , částka, . Znalec u jednání zrekapituloval, že závěry předchozího posudku , tituly před jménem, , jméno FO, zhodnotil jako nesprávné. Proto se podle zadání znaleckého úkolu sám zabýval obvyklou výší nájemného za rozhodnou dobu. Metodou porovnávací a metodou odvození z ceny pozemku dospěl k výchozímu nájemnému pro rok 2020 ve výši , částka, za m2 a rok a od toho se odvíjela výše nájmu pro další roky, které byly upraveny o inflaci. Za rok 2021 proto činí nájemné , částka, za m2 a rok, za rok 2022 činí nájemné , částka, za m2 a rok a za rok 2023 činí nájemné , částka, za m2 a rok, celkem výše nájemného za užívání pozemku parc. č. St. , číslo, činí , částka, . Znalec nakonec byl schopen zajistit dostatek srovnávaných pozemků a k dotazu žalovaných vysvětlil, jakým způsobem při srovnávání postupoval, a proč jsou pozemky srovnatelné a jaké okolnosti zohlednil. Uvedl dále, že podle zadání znaleckého úkolu měl při určení nájemného za pozemek pod halou zohlednit také to, že se k pozemku jezdí přes jiný pozemek žalované, což učinil tak, že v písemném vyhotovení posudku ocenil oba pozemky zvlášť a u pozemku příjezdového (parc. č. 398/9) dospěl k celkové výši nájemného , částka, . Zohlednění užívání příjezdového pozemku v nájmu za pozemek pod halou pak lze provést tak, že se obě částky sečtou, celková výše nájmu za užívání pozemku parc. č. St. , číslo, při zohlednění příjezdu přes pozemek parc. č. , číslo, proto činí , částka, za celé rozhodné období. Znalec vysvětlil, že při určení nájmu za příjezdový pozemek si určil výměru 300 m2 nezbytnou pro příjezd podle aktuálního vjezdu do areálu a vjezdu do haly. Výměra je určena tak, že dva vjezdy spojil nejkratší cestou na zpevněné ploše sloužící jako komunikace v daném areálu v minimální šíři tří metrů. Znalec pak k námitkám žalované vysvětlil, že na výši nájemného má vliv samotná možnost připojení pozemku k inženýrským sítím, která je v řešeném případě dána, a není rozhodné, zda je hala skutečně připojena. To znalec zohlednil při výběru srovnatelných vzorků nemovitých věcí.

7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že uplatněný nárok žalobců je oprávněným nárokem z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalovaná bez právního důvodu užívala pozemek žalobců. Žalobci tedy mají za rozhodnou dobu od března 2020 do února 2023 právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného za užívání pozemku. Obvyklé nájemné za uvedenou dobu zjištěné znaleckým posudkem činí celkem , částka, a je v něm zohledněno nejen užívání pozemku parc. č. St. 447/2, ale také přístup přes pozemek parc. č. 398/9. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku podané žalobě vyhověl v rozsahu , částka, a zavázal žalovanou k úhradě této částky oběma společně a nerozdílně oprávněným žalobcům, a to společně s úrokem z prodlení v zákonné výši od , datum, , jak požadovali žalobci. K tomu lze uvést, že sice bylo mezi účastníky nesporné, že žalobci zaslali žalované výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení se lhůtou do , datum, (tedy prodlení nastalo od , datum, ), avšak v podané žalobě navrhovali žalobci vydání rozsudku, ve kterém by byla žalovaná zavázána k úhradě úroku z prodlení až od , datum, (přestože na jiném místě žaloby je navrhováno vydání platebního rozkazu s úrokem od , datum, ; platební rozkaz nebyl vydán). U jednání pak žalobci opakovaně odkázali na podanou žalobu, proto je podle jejich žalobního žádání úrok přiznán až od , datum, . Lhůtu k plnění soud stanovil v běžné délce tří dnů podle § 160 o. s. ř.

8. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu zamítl v rozsahu požadované částky přesahující výši bezdůvodného obohacení zjištěnou znaleckým posudkem včetně úroku z prodlení.

9. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a převážně úspěšným žalobcům přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši , částka, , které tvoří uhrazený soudní poplatek , částka, , záloha na náklady důkazů , částka, (záloha na znalecký posudek , částka, a záloha na výslech znalce , částka, ), odměna advokáta s náhradou hotových výdajů a náhrada za DPH. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a vycházel z tarifní hodnoty , částka, , neboť v případě aplikace § 142 odst. 3 o. s. ř. je s ohledem na to, že žalobci neměli ve věci plný úspěch, nutno vycházet z hodnoty, která byla žalobcům skutečně přiznána (viz usnesení Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dále soud musel rozlišit úkony učiněné podle advokátního tarifu ve znění do , datum, a od , datum, .Pokud jde o úkony advokáta učiněné do , datum, , tak sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu činí v daném případě , částka, , avšak advokát zastupoval dva účastníky, proto odměna za jeden úkon činí , částka, podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu v rozhodném znění (2 x , částka, – 20 % = , částka, ). Advokát učinil těchto devět úkonů:a) převzetí a příprava zastoupení (, částka, ),b) předžalobní výzva (, částka, ),c) podání žaloby z , datum, (, částka, ),d) účast u jednání , datum, v rozsahu nad dvě hodiny do čtyř hodin (2 x , částka, ),e) porada s klienty , datum, (, částka, ),f) účast u jednání , datum, v rozsahu nad dvě hodiny do čtyř hodin (2 x , částka, ),g) vyjádření z , datum, (, částka, ),za které mu náleží odměna 9 x , částka, = , částka, . K tomu advokátovi náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v rozhodném znění po , částka, k devíti úkonům právní služby, tedy celkem , částka, .Pokud jde o úkony advokáta učiněné po , datum, , tak sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu činí v daném případě , částka, , avšak advokát zastupoval dva účastníky, proto odměna za jeden úkon činí , částka, podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu v rozhodném znění (za prvního zastoupeného plná výše , částka, a za druhého zastoupeného snížená výše , částka, – 20 % = , částka, ). Advokát učinil tyto dva úkony:a) účast u jednání , datum, v rozsahu nad dvě hodiny do čtyř hodin (2 x , částka, ),za které náleží odměna 2 x , částka, = , částka, . K tomu advokátovi náleží paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v rozhodném znění po , částka, ke dvěma úkonům právní služby, tedy celkem , částka, .Dále má advokát žalobců nárok na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad, tj. ve výši celkem , částka, po zaokrouhlení. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám advokáta žalobců podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. K délce řízení lze stručně uvést, že řízení bylo zahájeno , datum, a po vyjádření žalované k žalobě se soud pokusil o smírné vyřešení věci, avšak neúspěšně. Na výzvu z , datum, k doložení tvrzení a důkazů před nařízením jednání ve věci žalobci reagovali dvojí žádostí o prodloužení lhůty a potřebné důkazy dodali až , datum, . Po prostudování doložených důkazů soud , datum, nařídil jednání na , datum, . U jednání byl vyslechnut znalec a s ohledem na důkazní návrhy bylo jednání odročeno na neurčito. Až , datum, žalovaná doložila navrhované důkazy, poté se soud znovu pokusil o smírné vyřešení věci a po sdělení žalované z , datum, , že trvá na pořízení znaleckého posudku, byl usnesením z , datum, ustanoven znalec. Znalec soudu předložil vyhotovený posudek , datum, a následně byl spis předložen odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání žalobců proti usnesení o odměně znalce. Odvolací soud usnesení o odměně znalce potvrdil a spis byl vrácen , datum, a po rozeslání rozhodnutí odvolacího soudu bylo , datum, nařízeno další jednání na , datum, . U jednání byl znalec vyslechnut a po posouzení věci byl k návrhu žalobců usnesením z , datum, ustanoven další znalec k podání revizního znaleckého posudku. Znalec pak měl posudek dodat do , datum, , ale odůvodněně dvakrát požádal o prodloužení lhůty a posudek byl soudu doručen , datum, . Po vyjádřeních stran ke znaleckému posudku bylo , datum, nařízeno jednání na , datum, . U jednání byl znalec vyslechnut a věc byla rozhodnuta. Pokud tedy řízení trvalo déle, než je obvyklé, bylo to způsobeno potřebou pořízení několika znaleckých posudků a souvisejícími úkony.

11. Nad rámec tohoto odůvodnění je nutno konstatovat, že soud na podkladě znaleckého posudku stanovil výši bezdůvodného obohacení žalované za rozhodnou dobu ve výši , částka, , avšak nedopatřením opomněl od této částky odečíst žalovanou již uhrazenou částku , částka, . Tohoto nedopatření se nevšimly ani strany, neboť i přes sdělení předběžného právního názoru před vyhlášením rozsudku, že soud za bezdůvodné obohacení považuje právě , částka, , žádná ze stran v závěrečném návrhu neuvedla, že by od této částky měla být odečtena žalovanou již učiněná platba, která je mezi stranami nesporná. Nejedná se přitom o chybu, kterou by bylo možno napravit vydáním opravného usnesení.