69 CO 276/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. jméno příjmení, datum narození bytem adresa 2. jméno příjmení, datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 354.779,69 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 13. 5. 2021, č. j. 10 C 262/2020-56,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. potvrzuje.

II. Ve výroku II. se rozsudek okresního soudu mění takto: „ Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1. a 2. na náhradu nákladů řízení k ruce společné a nerozdílné částku 117.036 Kč ve lhůtě tří od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta.“

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1. a 2. na náhradu nákladů odvolacího řízení k ruce společné a nerozdílné částku 19.220 Kč ve lhůtě tří od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu, aby žalovaní 1. a 2. byli povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 354.779,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení zamítl (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalovaným 1. a 2. náhradu nákladů řízení ve výši 117.036 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku, do všech výroků, podala odvolání žalobkyně s tím, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Relevantní závěry okresního soudu pro napadené rozhodnutí byly následující: - okresní soud z výpovědi anonymizováno jméno příjmení dovodil, že předmětem smlouvy o dílo byly i stropní konstrukce, - okresní soud z vymezení předmětu díla ve smlouvě o dílo ze dne datum dovodil, že stropní konstrukce byly předmětem díla, a byť nebyly v článku II. smlouvy, který dílo vymezoval pozitivně, tak nebyly ani v článku IV. smlouvy, který dílo vymezoval negativně. Žalobkyně je přesvědčena, že svědecká výpověď anonymizováno příjmení je vnitřně rozporná a že z ní nelze dovodit, že by předmětem díla byly i stropní konstrukce. anonymizováno příjmení vypověděl, že písemnou smlouvu o dílo poprvé viděl až v okamžiku, kdy nastaly problémy. Ze svědecké výpovědi anonymizováno příjmení nelze žádným způsobem dovodit, odkud by měl znalosti o obsahu smlouvy o dílo, neboť nevypověděl, že by jejímu sjednání byl přítomen, pouze vypověděl, že vypracoval rozpočet. Přitom právě žalovaná částka je (s malými odchylkami vzniklými v průběhu stavby) rozdílem mezi cenou ve smlouvě o dílo (písemné – tedy bez stropních konstrukcí) a cenou v nabídce (respektive rozpočtu – tedy cenou včetně stropu). Svědecká výpověď anonymizováno příjmení tak nedává odpověď na otázku, jakým způsobem se dozvěděl o obsahu písemné smlouvy o dílo, když ji v průběhu uzavírání neviděl. Z tohoto důvodu je žalobkyně přesvědčena, že na této výpovědi nelze postavit závěr, že stropní konstrukce byly předmětem díla dle písemné smlouvy ze dne datum. Žalobkyně je přesvědčena, že okresní soud při hodnocení smlouvy o dílo ze dne datum tento důkaz deformoval, neboť z něj není možné dovodit, že stropní konstrukce byly předmětem díla. Pozitivní vymezení díla v čl. II. obsahuje zjednodušeně řečeno stavbu jen od základní desky po kompletní konstrukci obvodových zdí. Část článku IV. smlouvy, která obsahuje negativní vymezení, se vymezuje pouze vůči v článku II. uvedenému rozsahu díla. Jinými slovy všechny tyto body, které nejsou součástí předmětu díla, se týkají rozsahu díla od základní desky do konstrukce obvodových zdí. Tyto negativně vymezené body jsou zároveň pracemi drobnými, a to na rozdíl od stropů, které by tvořily přibližně jednu třetinu celkové ceny díla. Pokud okresní soud dovodil, že jsou předmětem díla i stropní konstrukce, tak je jeho závěr nesprávný. Se stejnou logikou by okresní soud mohl dovodit, že předmětem díla byla i střecha a střešní konstrukce, neboť ani střecha nebyla v negativním vymezení dle článku IV. smlouvy o dílo. V bodu 30. rozsudku pak soud uvádí:„ Soud nesouhlasí s argumentací žalobkyně, že důkazní břemeno ohledně toho, co není předmětem písemné smlouvy o dílo, leží na žalovaných. Soud je toho názoru, že důkazní břemeno ohledně tvrzení o uzavření ústní smlouvy o dílo a tedy i tvrzení, že výstavba stropu nebyla předmětem písemné smlouvy o dílo, leží pouze na žalobkyni.“ Soud pak dle názoru žalobkyně provádí po právní i skutkové stránce nesprávnou úvahu v tom smyslu, že má za to, že pokud se neprokáže uzavření ústní smlouvy o dílo, jsou stropy součástí smlouvy písemné, a dále ve zbývající části tohoto bodu odůvodnění vypočítává způsoby, kterými dle něj žalobkyně neprokázala uzavření ústní smlouvy. Dle názoru žalobkyně však ze skutečnosti, že dle soudu nebylo prokázáno uzavření ústní smlouvy, mohl soud vyvodit pouze to, že tato nebyla uzavřena. Soud však již nemohl dovodit, co bylo předmětem dříve uzavřené písemné smlouvy o dílo. K tomu žalobkyně odkazuje na podání ze dne datum (bod III.), kde podrobně popisuje a tvrdí, že stropy nebyly součástí písemné smlouvy a k tomu nabízí řadu důkazů (tedy nikoli k tomu, že byla uzavřena ústní smlouva, ale k tomu, že stropy nejsou součástí smlouvy písemné). V tomto shodném podání žalobkyně uvedla, že dle ní musí žalovaní prokázat, že stropy byly předmětem této smlouvy (tedy něco jiného, než soud uvedl v citaci výše), když žalobkyně tvrdí a prokazuje opak. Pokud je mezi stranami nesporné, že žalobkyně stropy vyhotovila (a dle názoru žalobkyně pak také měl soud z důkazu dovodit, že tyto nebyly součástí písemné smlouvy, ve které skutečně nejsou jako předmět díla uvedeny), měl soud dojít k závěru, že nárok žalobkyně na úhradu ceny za jejich výstavbu existuje. Teprve následně se soud měl zabývat tím, zda existuje ústní smlouva (a je tedy možné vycházet z ceny dohodnuté) či existence není prokázána a jde o bezdůvodné obohacení (je tak nutné stropy ocenit znaleckým posudkem). Žalobkyně tak uzavírá, že z provedených důkazů nelze prokázat, že by obsahem písemné smlouvy ze dne datum byly také stropy, neboť anonymizováno příjmení neměl o obsahu smlouvy o dílo povědomost, a ze smlouvy o dílo nelze dovodit, že by stropní konstrukce byly předmětem díla dle písemné smlouvy. Nárok na úhradu ceny tak existuje a žaloba je oprávněná. Žalobkyně poukazuje na emaily z anonymizováno a anonymizováno, z nichž lze také prokázat minimálně nepřímo, že stropní konstrukce nebyly součástí původní písemné smlouvy. Poukazuje zejména na email z 20. 8., kde anonymizováno příjmení píše p. příjmení„ ahoj, nachystali jsme stropní trámky …“ a ze znění toho emailu lze tedy dovodit, že nebyla uzavřena v tu dobu smlouva stran stropních konstrukcí. Mělo dojít pouze k provizornímu zakrytí stropu, aby mohly být dále prováděny stavební práce. Rovněž poukazuje na to, že se dílo dalo provést a odkazuje na nález Ústavního soudu I. ÚS 1283/16, které se sice týkalo víceprací, ale Ústavní soud uvedl, že i za předpokladu, že by stavební práce byly sjednány nelogicky, nelze dovozovat ze smlouvy, že bylo sjednáno i něco jiného.

3. Žalovaní se k odvolání vyjádřili tak, že různé varianty skutkových tvrzení, tak jak byly žalobkyní před soudem prvého stupně předkládány, byly spolehlivě vyvráceny. Nemůže být pochyb o tom, že žalobkyně neprokázala uzavření ústní smlouvy o dílo, jejímž předmětem by bylo zhotovení stropních konstrukcí. Pokud jde o jednotlivé odvolací argumenty, poukazují primárně na to, že z výpovědí svědka příjmení, v základních bodech potvrzované i výpovědí jednatele žalobkyně, plyne, že tento zpracoval položkový rozpočet a tento předložil žalobkyni za účelem stanovení nabídkové ceny, za kterou by žalobkyně byla ochotna zhotovit dílo. Součástí rozpočtu jsou pak v oddíle 4. uvedeny vodorovné konstrukce, které jsou popsány slovy strop porfix, nosník, vložky, tloušťky 25, nosník 5,2 až 6 m. Svědek příjmení potvrdil, že takto vymezený rozsah díla byl naceněn žalobkyní 1.100.000 Kč bez DPH, přičemž s jednatelem žalobkyně nikdy nejednal o případném omezení věcného rozsahu díla. Jednatel žalobkyně v účastnické výpovědi potvrdil, že návrh ceny byl součástí písemné smlouvy, řešil to s p. příjmení ústně, co bude smlouva o dílo obsahovat. Je tedy evidentní, že bez ohledu na to, v který okamžik svědek příjmení viděl uzavřenou písemnou smlouvu o dílo, potvrzuje, že věcně zůstal rozsah díla totožný s položkovým rozpočtem a na jednotlivé položky byla žalobkyní předložena smlouva o dílo s navrhovanou cenou. Pokud odvolací argumentace spočívá v tvrzení, že nelze ze samotné smlouvy o dílo vyčíst, co bylo jejím předmětem, když se kombinuje slovně pozitivní i slovně negativní vymezení rozsahu díla, pak mají za to, že je třeba vycházet z dalšího logického a prokázaného průběhu realizace díla. Svědek příjmení sice připustil, že je technicky proveditelné zbudovat dílo v tom rozsahu, jak tvrdí žalobkyně, tedy bez stropních konstrukcí, ale bylo by to zcela nelogické a zjevně i neekonomické. Tvrzený poukaz na emailové zprávy z anonymizováno a datum je důvodný jen zčásti, když email ze dne datum nebyl označen k důkazu a je tedy nepřípustnou novotou, a email z datum v žádném případě nesvědčí o vedení debaty mezi jednatelem žalobkyně a panem příjmení na téma budoucího uzavření smlouvy o zhotovení stropních konstrukcí. Email z datum nemá nic společného s obytnou částí, to bylo nad skladem.

4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 206 a 212a o. s. ř.) a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání důvodné není.

5. Skutková zjištění, která okresní soud učinil na základě provedených důkazů, považuje krajský soud za správná a tato zjištění přebírá.

6. Žalobkyně se domáhala zaplacení ceny díla spočívajícího ve zhotovení vodorovných konstrukcí (stropů) dle tvrzené ústní smlouvy o dílo. S okresním soudem se lze ztotožnit v jeho závěru, že nebylo prokázáno uzavření ústní smlouvy, jejímž předmětem měla být výstavba vodorovných konstrukcí (stropů). Zde okresní soud správně vyhodnotil provedené dokazování, kdy též řádně poskytl výzvu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazů k tomuto tvrzení.

7. Okresní soud se dále zabýval otázkou, zda přichází v úvahu uplatněný nárok posoudit jako bezdůvodné obohacení, jak se domáhá žalobkyně, když provedení stropů žalobkyní bylo mezi účastníky nesporné. V této souvislosti soud zvažoval, zda zhotovení stropů bylo předmětem písemné smlouvy o dílo ze dne datum a zda cena za jejich zhotovení je zahrnuta ve smluvené ceně dle písemné smlouvy, a dospěl k závěru, že výstavba vodorovných konstrukcí byla předmětem písemné smlouvy o dílo. Tento závěr okresní soud opírá především o výpověď svědka příjmení jméno příjmení a znění smlouvy o dílo ze dne datum, konkrétně vymezení předmětu díla v článku II. a článku IV., v němž se vymezují práce, které nejsou předmětem díla. Soud se zabýval i otázkou, zda lze z ceny za dílo dovodit, zda vodorovné konstrukce byly či nebyly předmětem díla a dospívá k závěru, že třebaže sjednaná cena je nižší než dle rozpočtu z datum, pak platí smluvní volnost s tím, že záleží na zhotoviteli, jakou nabídkovou cenu druhé straně učiní. Vychází z výpovědi svědka příjmení, který vypověděl, že cenu díla navrhla žalobkyně, aniž by si vymínila zúžení rozsahu díla.

8. S těmito závěry okresního soudu lze souhlasit. Znění písemné smlouvy o dílo ze dne datum, kterou je nutno kvalifikovat jako smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. o. z., není v otázce rozsahu díla úplně jednoznačné. Smlouva v článku II. obsahuje vymezení předmětu díla, zde nejsou výslovně uvedeny vodorovné konstrukce. Vymezení předmětu díla začíná slovy„ Výstavba příjmení příjmení 34“, dále za čárkou pokračuje výčtem betonování pásů, příprava podkladu, základová armovaná deska, ZB, zdění obvodového zdiva a příček PORFIX. Současně je však dílo negativně vymezeno v článku IV., dle nějž stavba neobsahuje práce - dočištění základů, komín, bednění (šalovaní), hydroizolace, nopová fólie + lišt, tepelná izolace kolem ZD a základů, odpady a dešťová voda, prostupy,„ zemění“, revize atd. Z tohoto pozitivního a současně negativního vymezení nelze zcela bez pochyb dovodit předmět díla, resp. co je účelem negativního vymezení, zda se negativní vymezení vztahuje k souhrnu položek vymezených v článku II., či zda se vztahuje obecně k pojmu„ výstavba příjmení příjmení 34“, zejména pokud by se tím myslela hrubá stavba domu (jak vypověděl i svědek příjmení). I pokud by se vztahovalo negativní vymezení v čl. IV. k jednotlivým položkám v čl. II., jak uváděla žalobkyně (nikoli k RD jako hrubé stavbě), pak není zřejmé, zda se toto míní jako práce zužující rozsah vymezený v čl. II., či zda jsou zde vymezeny další (veškeré či jen některé) práce, které navazují a jsou nezbytné pro pokračování prácí vymezených v čl. II. smlouvy. Přílohou smlouvy přitom není položkový rozpočet. Jestliže by byly míněny v čl. IV. jiné práce (než v čl. II.), které při výstavbě hrubé stavby RD navazují a jsou nezbytné pro provedení prací v čl. II., pak je otázkou, proč smlouva mlčí o vodorovných konstrukcích, které jsou běžnou součástí hrubé stavby. Okresní soud za této situace nepochybil, pokud přistoupil k výkladu právního jednání dle § 556 o. z. v souvislosti s dalšími provedenými důkazy, a to zejména výpovědí anonymizováno příjmení. Třebaže anonymizováno příjmení nebyl účasten přímo uzavírání smlouvy, účastnil se přípravy smlouvy minimálně vypracováním rozpočtu a účastnil se i v průběhu stavby. Z jeho výpovědi a dalších důkazů tak je možno učinit relevantní zjištění o úmyslu všech účastníků písemné smlouvy o dílo ve vztahu k předmětu díla, tedy že vodorovné konstrukce byly součástí sjednaného díla. Předchozí i následné jednání je významné z hlediska výkladu projevu vůle, jak výslovně stanoví § 556 odst. 2 o. z. a tomu byl anonymizováno příjmení nepochybně přítomen.

9. Otázka ústní smlouvy je významná minimálně z hlediska závěru o vymezení předmětu díla. Jestliže nebyla mezi účastníky ústní dohoda, pak se jistě nejeví jako racionální, aby zhotovitel přistoupil ke zhotovování vodorovných konstrukcí, na něž by neměl uzavřenu žádnou dohodu. Lze tak i z jednání zhotovitele spíše usuzovat na to, že postupoval dle vůle účastníků zachycené ve formě písemné. Zde je nutno též poukázat na to, že smlouva o dílo ze dne datum vyžadovala písemnou formu pro její změny, k čemuž zjevně nedošlo.

10. Pokud odvolatel poukazuje na emaily z anonymizováno a datum, pak email z datum nedokládá, že stropy nebyly předmětem smlouvy o dílo, když v domě byl též trámový strop nad jednou z místností, kterého se toto (provizorní zakrytí části stropu) mohlo týkat, jak uvádí žalovaní. Z druhého emailu z anonymizováno se žádné relevantní zjištění ve vztahu k této otázce nenaznačuje, řeší se technická stránka stropu, aniž by bylo zjevné, kdo jej má či měl zhotovit.

11. Okresní soud rovněž postupoval správně, když s ohledem na uvedené závěry neprováděl další dokazování znaleckým posudkem.

12. Okresní soud tak rozhodl věcně správně, pokud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

13. O nákladech řízení před soudem prvého stupně okresní soud rozhodl správně dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když určil též správně výši nákladů řízení. Krajský soud výrok II. změnil toliko z důvodu stanovení vzájemného poměru mezi žalovanými.

14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaní měli v této fázi plný úspěch a mají právo na náhradu nákladů řízení, která sestává z odměny za 1 úkon právní služby po 15.584 Kč, 1 x RP po 300 Kč a DPH 21 %, celkem 19.220 Kč. Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Přerově k Nejvyššímu soudu ČR v obec. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o. s. ř.). Proti výrokům o nákladech řízení není dovolání samostatně přípustné.