Krajský soud v Ostravě · Rozsudek

69 Co 39/2025

č. j. 69 Co 39/2025-330

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-13 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSOS:2025:69.Co.39.2025.1

  1. OS Přerov 20 C 195/2022-288
  2. KS Ostrava 69 Co 39/2025-330

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva k nemovitostem, k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 18. 12. 2024, č. j. 20 C 195/2022-288, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 14. 1. 2025, č. j. 20 C 195/2022-293, I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje. II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům a), b) k jejich ruce společné a nerozdílné na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 25.570 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokáta A, advokáta.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem určil, že jméno FO, narozená 1. 4. 1934, zemřelá 18. 6. 2021, naposledy bytem adresa, byla ke dni své smrti vlastnicí bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno (LV Anonymizováno) v budově adresa, č. p. Anonymizováno, Anonymizováno (bytový dům, LV Anonymizováno), postavené na pozemku parc. č. St Anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří, LV Anonymizováno) a spoluvlastnického podílu o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno na společných částech budovy adresa, č. p. Anonymizováno, Anonymizováno (bytový dům, LV Anonymizováno) a na pozemku parc č. St. Anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří LV Anonymizováno), vše v katastrálním území adresa (výrok I.). Žalovaným 1. a 2. byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobcům a) a b) k jejich ruce společné a nerozdílné náhradu nákladů řízení ve výši 73.450 Kč k rukám advokáta Jméno advokáta A do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Doplňujícím usnesením pak okresní soud rozhodl, že žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Přerově náhradu nákladů řízení ve výši 18.800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že náklady je třeba zaplatit na označený účet soudu pod určeným variabilním symbolem Anonymizováno 2. Proti tomuto rozsudku a jeho doplňujícímu usnesení podali odvolání oba žalovaní. Uvedli, že z výslechu znalce tituly před jménem jméno FO a z jeho znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne 28. 4. 2024 soud zjistil, že jméno FO byla polymorbidní, tedy trpěla více závažnými chorobami. Z psychiatrického hlediska dle závěrů znalce šlo především o duševní poruchu – vaskulární demenci a na tu nasedají deliria. Soud prvního stupně přisvědčil závěrům znalce, že znalec posudek přesvědčivě obhájil také v kontextu dotazů kladených mu žalovanými, které směřovaly zejména k tomu, zda nemohl být delirantní stav, vyplývající z lékařských zpráv, které jsou podkladem pro znalecký posudek, způsoben urologickou infekcí, která se pouze maskovala jako demence. Oproti soudu prvního stupně mají žalovaní za to, že k jejich dotazům znalec přesvědčivě své závěry neobhájil a žalovaní se domnívají, že zjištěná močová infekce mohla vést ke stavům hyperaktivního deliria, působit zmatenost a malátnost a případně vést až k halucinacím, což by vysvětlovalo dřívější nález v lékařské zprávě (a že se tak jednalo pouze o přechodný, nikoliv trvalý stav posuzované). Proto navrhovali pořízení revizního znaleckého posudku. Soud však návrh na pořízení revizního znaleckého posudku zamítl, neboť výhrady žalovaných byly dle názoru soudu prvého stupně jen obecné a soud neměl pochybnost o správnosti posudku. Soud neměl pochybnosti o odbornosti znalce, odmítl námitky žalovaných, že měl být přizván ještě odborník z oboru urologie, když znalec uvedl, že jen psychiatr může posoudit schopnost jednat. Závěry znalce tituly před jménem jméno FO jsou v souladu se závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne 15. 5. 2023, který vypracoval znalec tituly před jménem jméno FO a posudek byl k důkazu proveden jako listinný důkaz. Námitku žalovaných, že posudek znalce tituly před jménem jméno FO je vadný z důvodů, že obsáhle cituje dřívější posudek tituly před jménem jméno FO, znalce, který byl odsouzen a nemůže vykonávat znaleckou činnost, soud odmítl. Soud prvního stupně pochybil, pokud vycházel ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který byl stižen popsanými procesními vadami. Posudek tituly před jménem jméno FO neměl být vůbec prováděn jako důkaz, a to ani listinné podobě. Žalovaní po celou dobu konzistentně tvrdili, že jméno FO duševní poruchou v době uzavření smlouvy netrpěla a pakliže by v dřívější lékařské zprávě měla být nějaká zmínka o zmatenosti, pak tato vyplývala pouze z důvodů toho času močové infekce a doprovodných projevů, které byly pouze dočasného rázu a nebyly přítomny při uzavírání předmětné smlouvy. To ostatně vyplývá i z výpovědí žalované, která uvedla, že „tu demenci jí vyrobili v Anonymizováno, podle toho, že byla při hospitalizaci oslabena a zmatená. Jinak ale byla v pořádku, trpěla jen na močové cesty. Věděla, kde je a s kým, dělala pohovory se sociálními pracovníky“. Okresní soud odmítl návrh žalovaných na výslech svědkyně adresa, když otázku zdravotního stavu jméno FO považoval za dostatečně prokázanou, ačkoliv svědkyni dvakrát k jednání předvolal, následně po provedení všech ostatních důkazů dospěl k názoru, že výslech svědkyně je nadbytečný, neboť skutkový stav byl zjištěn dostatečně ze závěrů znalce. Navrhovaná svědkyně adresa byla sociální pracovnice a pravidelně navštěvovala domácnost, kde jméno FO žila a mohla tak se relevantně vyjádřit k otázce jejich duševních a fyzických schopností. Soud prvého stupně procesně pochybil, když zamítl návrh na výslech svědkyně jméno FO, přestože předtím žalovaný písemně avizoval, že výslech bude proveden. Svědkyně se nemohla k jednání dostavit ze zdravotních důvodů a její neschopnost dostavit se, potvrdil i lékař. Není zřejmé, z jakého důvodu soud nečekaně změnil svůj procesní názor s ohledem na zásadu předvídatelnosti. Soud v rámci svého rozhodování měl vycházet z příloh sdělení Úřadu práce ze dne 2. 2. 2023, přestože tyto přílohy nebyly provedeny a žádné přílohy prokazující zdravotní stav nebyly obsaženy a nejsou ve spise. Žalovaní žádali, aby krajský soud změnil napadený rozsudek, žalobu v plném rozsahu zamítl, eventuálně rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Žalovaní se výslovně odvolali i proti doplňujícímu usnesení o náhradě nákladů řízení státu s ohledem na to, že usnesení je fakticky vázáno na rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 18. 12. 2024, č. j. 10 195/2022-288, vůči kterému je podáno odvolání. Výsledek řízení vztahující se k meritu věci může mít faktický vliv na výrok doplňujícího usnesení.

3. K odvolání žalovaných se písemně vyjádřili žalobci. Navrhli, aby věcně správný rozsudek okresního soudu byl potvrzen. Odvolání žalovaných označili za nedůvodné. Pokud žalovaní zpochybňují závěry znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, pak je jejich argumentace nedůvodná. Je zřejmé, že okresní soud se náležitě vypořádal s tím, že znalecký posudek byl vypracován znalcem k tomu oprávněným, závěry jeho posudku jsou a byly přesvědčivé a znalec si rovněž tyto své závěry náležitě obhájil v rámci svého výslechu. Závěry znalce tituly před jménem jméno FO jsou v základu souladné se závěry posudku tituly před jménem jméno FO, který byl v řízení proveden jako důkaz listinou. Ke správnosti posudku nevznikly žádné pochybnosti. Znalec tituly před jménem jméno FO se vyjádřil i k další námitce žalovaných, že hyperaktivní delirium, zmatenost, malátnost, případně halucinace mohla u jméno FO způsobovat infekce močových cest. Znalec uvedl, že primárním onemocněním jméno FO byla těžká demence, kdy k této těžké demenci, která se projevovala deliriem, zmateností atd. se přidala urologická infekce, která mohla potíže vaskulární demence zhoršit, ale zmatenost a další projevy demence vyplývající právě z demence byly vždy i před urologickým onemocněním i po něm bez ohledu na urologické potíže. Znalec tituly před jménem jméno FO se rovněž vyjádřil k odvolací námitce žalovaných, že posudek je stižen vadou, jestliže obsáhle cituje posudek tituly před jménem jméno FO, což znalec odmítl jako manipulaci zavádějící a znevažující jeho znaleckou činnost. Znalec uvedl, že jeho posudek není v koncepci, ani v přesných závěrech zcela totožný s posudkem tituly před jménem jméno FO a že z tohoto posudku pouze citoval. Výslech žalované, na jehož obsah se žalovaní odvolávají, nemůže překonat závěry znaleckého posudku, které vycházely důsledně ze zdravotnické dokumentace jméno FO, jejíž pravost a důvěryhodnost nelze nijak zpochybnit. Žalovaná je pro svůj vztah k věci na výsledku sporu zainteresována a v pozici účastníka řízení na straně žalované je její výpověď více než nedůvěryhodná a nelze k ní přihlížet, jestliže všechny ostatní důkazy v řízení provedené svědčí o tom, že jméno FO nebyla ke dni uzavření darovací smlouvy schopna posoudit následky vlastního jednání. Tvrzení žalované 2. zcela odporují ostatním provedeným důkazům. Soud prvního stupně správně zamítl provedení důkazu svědkyní adresa. Její případné vyjádření by nemohlo zcela zřejmě překonat závěry znaleckého dokazování. Svědkyně měla jméno FO navštěvovat v domácnosti žalovaných, se opakovaně k jednání soudu nedostavila. Při stavu dokazování v době rozhodování soudu, pak soud správně s ohledem na efektivnost a hospodárnost řízení další dokazování zamítl. Okresní soud provedl důkazy, včetně sdělení úřadu práce a příloh, přičemž z těchto listin nepochybně základ požadavku žalovaných o vyplacení příspěvku na péči pro jméno FO, o kterou se v té době starali žalovaní vyplývá, že jméno FO nebyla schopna se o sebe v žádném směru postarat a vyžadovala pomoc při všech činnostech. Žádost o příspěvek podal žalovaný 1. dne 9. 10. 2020 a všechny tyto skutečnosti uvedl. Posuzovaná darovací smlouva byla uzavřena 2. 11. 2020, tedy ještě měsíc poté, co sám žalovaný 1. v žádosti popsal a prokázal neschopnost jméno FO se o sebe v jakémkoliv směru postarat, kdy se dá předpokládat, že její zdravotní stav se stále zhoršoval.

4. Odvolání žalovaných je přípustné, bylo podáno osobami k tomuto úkonu oprávněnými a včas, obsahuje i způsobilé odvolací důvody, proto krajský soud podle ustanovení § 206 a § 212 o. s. ř. přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, včetně jeho doplňujícího usnesení a po provedení odvolacího řízení v režimu neúplné apelace s přihlédnutím ke koncentraci řízení a neúplné apelaci dospěl k závěru, že odvolání žalovaných důvodné není.

5. Žalobci se podanou žalobou domáhají určení vlastnického práva zůstavitelky jméno FO k nemovité věci k okamžiku její smrti dne 18. 6. 2021. Řízení o pozůstalosti vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 22 D 1068/2021 bylo usnesením ze dne 6. 9. 2021, č. j. 22 D 1068/2021-17 zastaveno pro majetek nepatrné hodnoty (ust. § 154 z. ř. s.). Následně bylo zahájeno řízení o dodatečném projednání pozůstalosti, v jehož průběhu žalobci společně s žalovaným 1., kteří jsou zákonnými dědici zůstavitelky, dědictví výslovně neodmítli. Dodatečné řízení o pozůstalosti bylo znovu zastaveno z důvodu, že zůstavitel nezanechal žádný nově najevo vyšlý majetek patřící do pozůstalosti. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že žalobci ve lhůtě stanovené notářem nedoložili potvrzení o podání žaloby o určení vlastnického práva jméno FO k předmětným nemovitostem, o jehož určení vlastnického práva zůstavitelky k datu její smrti v řízení jde (usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 5. 9. 2022, č. j. 22 D 1068/2021-88).

6. Okresní soud se prvořadě a správně zabýval otázkou, zda žalobci jsou k podání určovací žaloby, zda zůstavitelka byla v době smrti vlastníkem předmětných nemovitých věcí, aktivně legitimováni a zda mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Okresní soud v této souvislosti odkázal na rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2299/2022 – II., z jehož odůvodnění citoval (bod 11 rozsudku okresního soudu). S ohledem na závěry v tomto rozsudku dovolacího soudu vyslovené, považoval soud prvního stupně v řešené věci za podstatné, že účastníci řízení (žalobci a žalovaný 1., tj. děti zůstavitelky jméno FO) jsou osobami legitimovanými, neboť byli vyrozuměni o svém dědickém právu a dědictví ve stanovené lhůtě neodmítli. Rovněž za splněnou považoval soud podmínku naléhavého právního zájmu žalobců (dětí zůstavitelky) na žádaném určení, které se týká majetku, o němž spor o dědické právo nenastal a je zde sporný majetek zůstavitelky, o kterém nemůže rozhodovat soud v řízení o pozůstalosti.

7. Nejvyšší soud v rozsudku NS ČR ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2680/2022 uvedl, že dědic se může podle § 189 odst. 1 z. ř. s. domáhat vůči jinému dědici při splnění podmínky naléhavého právního zájmu (§ 80 o. s. ř.) určení, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstaviteli, jen do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o dědictví podle § 185 z. ř. s, a to za současného předpokladu, že jde o právo k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti v důsledku neshody dědiců o rozhodných skutečnostech nepřihlížel (§ 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé z. ř. s.). V období po právní moci rozhodnutí o dědickém právu (§ 185 z. ř. s.) se může dědic podáním žaloby ve sporném řízení domáhat vůči ostatním dědicům ohledně sporných aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti ve svůj prospěch zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva nebo právního vztahu.

8. Naléhavý právní zájem na žádaném určení, jehož se žalobci v řízení domáhají, je za daného stavu k výsledku dědického řízení dán. Rozhodnutí o dědictví podle ust. § 185 z. ř. s., jímž by bylo závazně určeno, kdo je zůstavitelovým dědicem, nebylo vydáno. Pozůstalostní řízení bylo zastaveno podle § 154 odst. 1 z. ř. s. a dodatečně zahájené pozůstalostní řízení bylo též zastaveno podle ust. § 153 o. s. ř., že zůstavitelka nezanechala žádný majetek patřící do pozůstalosti. Nejedná se tak o majetek, který by byl předmětem řízení o pozůstalosti po zůstavitelce a v rámci projednání dědictví, které skončilo rozhodnutím o dědictví podle ust. § 185 z. ř. s., byl z projednání dědictví pro svou spornost vyřazen. Procesní předpoklady podané žaloby na žádané určení jsou splněny (§ 80 o. s. ř.).

9. Po skutkové stránce je mezi účastníky nesporné, že jméno FO, která zemřela 18. 6. 2021 (dále jen zůstavitelka), byla matkou žalobců a), b) a žalovaného 1. Dne 2. 11. 2020 zůstavitelka uzavřela s žalovanými (žalovaná 2. je manželkou žalovaného 1. a byla snachou zůstavitelky) darovací smlouvu, kterou převedla žalovaným, každému spoluvlastnický podíl o velkosti ½ předmětných nemovitých věcí s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí 3. 11. 2020. Sporné nemovité věci nebyly zahrnuty do aktiv pozůstalosti.

10. Závěr soudu prvého stupně, že zůstavitelka v době uzavření darovací smlouvy trpěla duševní poruchou, která ji činila neschopnou posoudit následky svého jednání, neboť byla takového charakteru, že jí znemožňovala projevit řádně svou vůli a posoudit následky svého jednání (ust. § 581 věta druhá o. z.) je bezpečně prokázán. Okresní soud provedl důkaz znaleckým posudkem znalce z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie tituly před jménem jméno FO, který závěry uvedené v písemné verzi posudku stvrdil v rámci soudem nařízeného jednání. Důkaz znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie je pro rozhodnutí soudu vztahující se k otázce, zda zůstavitelka v okamžiku uzavření darovací smlouvy (2. 11. 2020) trpěla duševní poruchou, která ji činila neschopnou právně jednat, stěžejní. Znalec tituly před jménem jméno FO pro svůj závěr daný oborem jeho specializace měl relevantní podklady, zejména výpisy ze zdravotnické dokumentace zůstavitelky, v nichž těžká kognitivní porucha zůstavitelky je konstatována na základě MMSE testu již v propouštěcí zprávě z právnická osoba, interní oddělení, kdy hospitalizace proběhla od 27. 9. 2020 do 5. 10. 2020, tj. před uzavřením darovací smlouvy. Znalec tituly před jménem jméno FO v rámci závěru posudku uvedl, že jméno FO byla polymorbidní, tedy trpěla více závažnými chorobami. Z psychiatrického hlediska šlo především o duševní poruchu – vaskulární demenci a na tu nasedající deliria. Schopnosti jméno FO projevit svou vůli a posoudit následky jednání byly zcela vymizelé, to platí dle závěru znalce určitě ke dni 2. 11. 2020. Z vyšetření CT v únoru 2021 vyplývá, že tento stav nepochybně trval několik let, alespoň pět; těžká demence se nerozvine náhle, je to stav, který se rozvíjí mnoho let. Stav demence nevylučuje, aby nemocná něco podepsala, v tom stavu byla schopna mechanické činnosti a mohla být schopna i odpovědět na otázku, ale zcela jí chyběla rozvaha, nebyla schopna posoudit kontext a nevěděla, co podepisovala. Znalec tituly před jménem jméno FO stvrdil závěry posudku v rámci svého výslechu. Vyloučil, že delirantní stav žalované vyplývající, z lékařských zpráv mohl být způsoben urologickou infekcí, která se pouze maskovala jako demence. Tuto hypotézu žalovaných znalec jednoznačně odmítl a zopakoval, že z dostupných podkladů vyplývá, že jméno FO nebyla zdravá osoba, která by dostala urologickou infekci, ale trpěla polymorbiditou (více chorobami), které se přidávaly k těžké demenci. Ostatní choroby mohly demenci jen zhoršit, ale demence při urologických potížích nikam nezmizela, a právě demence způsobuje delirium. Demence byla u jméno FO patrná ze všech lékařských zpráv. Znalec rovněž odmítl, že by k posouzení stavu jméno FO bylo nutno přizvat lékaře z jiného oboru, neboť schopnost jednat může posoudit jen psychiatr.

11. Jednoznačně lze odmítnout námitky žalovaných, že znalec tituly před jménem jméno FO své závěry k jejich dotazům neobhájil. Znalec se zcela konkrétně k dotazům žalovaných vyjádřil, o čemž svědčí obsah protokolu o jednání ze dne 29. 11. 2024. Odpověděl na dotaz, zda močová infekce jméno FO mohla ovlivnit chování a způsobit hyperaktivní delirium. K tomu znalec uvedl, že jde o konstrukci naprosto chybnou a rozvedl důvody pro svůj odborný závěr s opětovným zdůrazněním faktu, že jméno FO trpěla v rozhodné době polymorbiditou, více chorobami, které se k těžké vaskulární demenci přidávaly. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO a jeho výslechu lze jednoznačně vyloučit, že močová infekce, kterou žalovaná trpěla, mohla být primární příčinou stavu hyperaktivního deliria a že se tak jednalo o stav pouze přechodný.

12. Odmítnout je třeba i další námitku žalovaných, že posudek tituly před jménem jméno FO je vadný, protože „obsáhle cituje dřívější posudek tituly před jménem jméno FO“. Posudek tituly před jménem jméno FO, který soud k důkazu provedl jako listinný důkaz, je pouze jeden z výčtu podkladů, které znalec tituly před jménem jméno FO v rámci svého posudku analyzoval, což potvrdil i znalec v rámci svého písemného vyjádření ze dne 24. 6. 2024.

13. Okresní soud tak neměl důvod, aby posudek tituly před jménem jméno FO revidoval dle návrhu žalovaných, neboť posudek znalce je co do svých závěrů logicky odůvodněný, podložený obsahem nálezu a bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat. Závěry znalce tituly před jménem jméno FO jsou v souladu s ostatními v řízení provedenými důkazy, například zprávou úřadu práce (čl. 54). V této zprávě je s odkazem na sdělení ošetřující lékařky ze dne 8. 10. 2020 konstatováno, že oprávněná osoba (zůstavitelka) není schopna samostatně jednat a na základě této skutečnosti byl jí pro správní řízení ustanoven opatrovník v osobě jméno FO. Pak ve zřejmém rozporu je odvolací námitka žalovaných, že zůstavitelka duševní poruchou v době uzavření smlouvy netrpěla a je pouze v úrovni tvrzení žalovaných.

14. Okresní soud správně neprovedl výslech svědkyně adresa, která se v důsledku svého zdravotního stavu opakovaně k soudu nedostavila a omluvila se. Výslech této svědkyně, sociální pracovnice, která domácnost zůstavitelky pravidelně navštěvovala, nemohl cokoliv změnit na skutkovém stavu, který byl do té doby náležitě objasněn provedenými důkazy, o jejichž relevanci nelze pochybovat. Přílohy ke sdělení Úřadu práce ze dne 2. 2. 2023 jsou součástí analýzy dat znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který okresní soud k důkazu provedl.

15. Odvolací soud zamítl provedení důkazů, které žalovaní navrhli v tomto stadiu řízení lékařskými zprávami o zdravotním stavu zůstavitelky (č. l. 312-313), neboť jednak jde o důkazy, které nepředstavují výjimku ze zákazu novot v odvolacím řízení v jejich výčtu uvedeném v ust. § 205a o. s. ř. vzhledem k tomu, že jde o lékařské zprávy z 2. 11. 2017 a 2. 11. 2018 a též z toho důvodu, že jsou z hlediska skutečností v řízení prokázaných znaleckým posudkem bezvýznamné.

16. Podle ust. § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

17. Jednání osoby v duševní poruše, která ji činí neschopnou jednat (§ 581 věta druhá o. z), je absolutně neplatné (§ 588) pro rozpor s veřejným pořádkem. Darovací smlouva, kterou zůstavitelka v postavení dárce, jednající v duševní poruše, která jí činila neschopnou nemovitosti na žalované darem převést, je absolutně, a tedy od počátku (s účinky ex tunc) neplatná. Zůstavitelka tak k datu své smrti byla vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku určovací žaloby a tyto nemovitosti je třeba v pozůstalostním řízení jako aktivum náležející do dědictví projednat.

18. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně správného výroku o nákladech řízení účastníků a státu.

19. Žalovaní v odvolacím řízení neuspěli, jsou proto povinni zaplatit žalobcům náklady, které v této fázi soudního řízení za své právní zastoupení účelně vynaložili (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.). Odměna za úkon právní služby při zastoupení dvou osob z punkta 113.000 Kč (ust. § 9 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném od 1. 1. 2025) činí 5.620 Kč. Při zastupování dvou osob náleží částka 5.620 Kč jako mimosmluvní odměna za úkony právní služby žalobce a) a za úkony právní služby žalobkyně b) snížená o 20 % na částku 4.496 Kč (ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupce žalobců uskutečnil za každého z žalobců 2 úkony právní služby – vyjádření a účast u odvolacího jednání a odměna tak náleží v součtu částky 20.232 Kč (11.240 Kč + 8.992 Kč). K tomu náleží režijní paušál 2 x 450 Kč = 900 Kč. Celkem 21.132 Kč, to vše zvýšeno o 21 % DPH na částku 25.570 Kč. Tuto částku jsou povinni žalovaní zaplatit společně a nerozdílně žalobcům k jejich ruce společné a nerozdílné ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právního zástupce (ust. § 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Přerově k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o. s. ř.). Proti výroku o náhradě nákladů řízení dovolání samostatně přípustné není. V případě nezaplacení pohledávky k náhradě nákladů řízení státu ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti, bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.