69 Co 58/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudců JUDr. Karly Musilové a Mgr. Michala Chmelaře ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 32.400 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 7. 11. 2025, č. j. 8 C 143/2025-17,

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I., v níž byla zamítnuta žaloba do částky 16.112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 13. 2. 2025 do zaplacení, mění takto:Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16.112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16.112 Kč od 13. 2. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ve zbývající části výroku I., tj. v rozsahu zamítnutí žaloby do částky 16.288 Kč, úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 16.288 Kč od 13. 2. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 16.112 Kč od 13. 2. 2025 do zaplacení v rozsahu nad přiznaný úrok z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně a do úroku ve výši 30 % ročně z částky 32.400 Kč od 13. 2. 2025 do zaplacení, se rozsudek okresního soudu potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 32.400 Kč, smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 32.400 Kč od 13. 2. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 30 % ročně z pohledávky 32.400 Kč od 13. 2. 2025 do zaplacení zamítl (výrok I.), rozhodl, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II.) a uložil žalobci zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku doplatek ve výši 324 Kč ze soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce do výroku I. a II. s tím, že uplatňuje odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. Dle soudu nebylo prokázáno, že žalobce uzavřel smlouvu o spolupráci, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce a že žalobce předal žalovanému zápůjčku. Jak vyplývá z předložených důkazů, písemná smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným prostřednictvím webové , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , kterou spravuje a provozuje společnost , Anonymizováno, , kdy žalovanému byla na jeho elektronickou adresu, kterou sám uvedl do systému při své registraci na webu , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, (k tomu žalobce doložil výpis z karty žalovaného s registračními údaji), zaslán unikátní kód pro podpis smlouvy o půjčce (k tomu žalobce doložil jako důkaz e-mail s akceptačním kódem pro žalovaného). Obdobně postupoval žalobce, kterému byl vygenerován unikátní kód pro podpis smlouvy o půjčce, kterým žalobce podepsal smlouvu. K uzavření smlouvy o zápůjčce došlo v elektronické podobě, kdy tento způsob uzavření smlouvy zákon nevylučuje, naopak jej umožňuje. K uzavírání smlouvy za pomocí kódu viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. , incidenční spisová značka, či rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. , incidenční spisová značka, . Žalobce dále uvádí, že pro řádnou identifikaci jednající osoby zcela v souladu se zákonem i praxí jednoznačně postačuje uvedení jména, příjmení, data narození a údaj o trvalém bydlišti, kdy se má za to, že osoba, která se takto identifikuje, je také osobou jednající. V tomto směru žalobce připomíná § 6, 7 a 8 o. z. Pokud požadavek na dosažení písemné formy není, může být právní jednání učiněné prostřednictvím elektronických prostředků prakticky jakkoliv za využití jakéhokoliv typu elektronického podpisu, případně elektronický podpis u takového jednání nemusí být vůbec přítomen. Je tedy zřejmé, že se soud dopustil hrubě nesprávné aplikace norem civilního práva, zasáhl nad rámec své pravomoci do vůle jednajících stran tím, že dotvořil vlastní domněnku o tom, že procesy, které smluvní strany použily k uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce, s jejímž textem vyslovili souhlas zadáním unikátního klíče, nejsou dostatečné k uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce. Jestliže tedy na základě toho okresní soud uzavřel, že uzavření smlouvy nebylo prokázáno, dopustil se nesprávného právního posouzení věci a dochází k nesprávným skutkovým závěrům. Současně je názor v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, například usnesením NS ČR ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 33 Cdo 1349/2021. Pokud jde o nutnost jednoznačně ověřit totožnost jednající osoby, je v civilním právu u smluv, které nemají povinně předepsanou písemnou formu, takový požadavek neudržitelný. V takových případech, a to konkrétně v tomto je třeba jednající osobu toliko určit, což bylo splněno několika na sobě nezávislými způsoby ověření. K tomu srov. např. Melzer, F., Tégl P. a kol. Občanský zákoník, Velký komentář, svazek III § 419-654 Praha, Leges 2014, komentář k § 561 odst. 1). Žalobce k tomu dále uvádí, že se soud nijak nevypořádal s důkazy předloženými žalobcem a současně nereflektoval obchodní realitu a obvyklé postupy ověřování při poskytování služeb a zboží online, tedy při uzavírání smluv elektronicky. Ad absurdum vycházeno ze závěru nadepsaného soudu by tak byly za neuzavřené považovány jakékoliv smlouvy kupní v obchodě, kdy jméno kupujícího zpravidla uváděno není, nebo kupní smlouvy na zboží z e-shopu, kdy k platnému uzavření smlouvy postačuje častokrát jméno, příjmení, e-mail a telefon. Oproti tomu v tomto případě byla totožnost žalovaného ověřena dále kopií občanského průkazu, potvrzením o vedení účtu, telefonickým hovorem a unikátním SMS kódem. Na základě smlouvy o zápůjčce se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20.000 Kč, k předání částky došlo 13. 9. 2024 bezhotovostním převodem (v souladu s čl. 2.1 smlouvy o zápůjčce), a to prostřednictvím , Anonymizováno, . Jak dlouhodobě a opakovaně dovozuje i ustálená judikatura soudů, způsobů pro předání zápůjčky zapůjčitelem vydlužiteli je mnoho. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání peněz v hotovosti i bezhotovostním převodem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2008, sp. zn. 33 Odo 454/2006). Za situace, kdy samotná judikatura je velmi otevřená různým způsobům předání zápůjčky dlužníkovi, by tak bylo zbytečným a neodůvodněným omezením autonomie vůle smluvních stran nepřipustit, aby k předání zapůjčené finanční částky došlo prostřednictvím třetí osoby, v tomto případě , Anonymizováno, . Žalobce ani , Anonymizováno, nikdy nerozporovali uzavření smlouvy o spolupráci mezi , Anonymizováno, a žalobcem, tuto skutečnost nepovažuje za spornou ani sám žalovaný. Žalobce zdůrazňuje, že k uzavření smlouvy došlo v elektronické podobě, kdy tento způsob uzavření je právním řádem dovolován. Žalobce k tomu dokládá souhlasné prohlášení žalobce a společnosti , Anonymizováno, o tom, že mezi nimi byla dne 11. 5. 2023 uzavřena smlouva o spolupráci. V návaznosti na uzavření smlouvy postupovaly v souladu s touto smlouvou. Skutečnost, že byla smlouva uzavřená, pak dokládá také fakt, že žalobce i , Anonymizováno, opět postupovali v souladu s textem této smlouvy. Žalobce tak navrhuje, aby rozsudek byl ve výroku I. a II. změněn tak, že žalobě bude vyhověno.

3. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v rozsahu podaného odvolání, tj. ve výrocích I. a II., v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206 a § 212a o. s. ř.), a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání je důvodné zčásti.

4. Krajský soud zopakoval dokazování listinnými důkazy, a to smlouvou o spolupráci, splátkovým kalendářem, kopií občanského průkazu, předžalobní výzvou, výpisem z účtu žalovaného, detailem uživatele, e-mailem potvrzením o platbě, smlouvou o zápůjčce a dospěl k závěru, že z důkazů je třeba oproti okresnímu soudu učinit odlišná skutková zjištění.

5. Krajský soud především nesdílí názor okresního soudu, že žalobce neprokázal uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce, smlouvy o spolupráci o poskytnutí finančních prostředků žalovanému. Krajský soud má za to, že z předložených důkazů je třeba dospět k závěru, že žalobce se zaregistroval jako investor na webových stránkách provozovaných společností , Anonymizováno, , provozující portál , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , přičemž zaškrtnul pole souhlasím se smlouvou o spolupráci, čímž tuto smlouvu se společností , Anonymizováno, uzavřel. Žalobce byl registrován jako investor na , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, provozovaném společností , Anonymizováno, , což dokládá i to, že poskytl na účet společnosti částku 20.000 Kč (prokázáno potvrzením o platbě , právnická osoba, . datovaným 14. 4. 2025). Krajský soud nemá pochybnosti, že byla uzavřena mezi účastníky smlouva o spolupráci ve znění, které bylo okresnímu soudu předloženo, a to bez ohledu na to, že na vyhotovení smlouvy nejsou uvedeny smluvní strany, neboť tato byla uzavírána kliknutím na důkaz se zněním této smlouvy.

6. Krajský soud pak má rovněž za prokázáno, že žalovaný byl registrován na webu , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , což vyplývá z důkazů e-mailem, detailem uživatele a kopií občanského průkazu. Žalovaný byl registrován na tomto webu pod identifikačním číslem , hodnota, , doložil při registraci kopii občanského průkazu. Žalovaný se registroval jako žadatel o poskytnutí prostředků, při registraci uvedl svůj e-mail , e-mail, , číslo mobilního telefonu a adresu bydliště spolu s bankovním účtem. Že se jedná o účet žalovaného číslo , č. účtu, plyne z výpisu z účtu žalovaného u , právnická osoba, ., který byl proveden k důkazu. Že byl žalovaný na webu registrován nepřímo potvrzuje i e-mail ze dne 10. 8. 2024, neboť prostřednictvím tohoto webu žalovanému společnost , Anonymizováno, sděluje na jeho e-mail (který odpovídá e-mailu uvedenému při registraci), že investor poptávku žalovaného ohledně půjčení peněz přijal a žalovanému je zaslán unikátní kód pro akceptaci zápůjčky, a to , Anonymizováno, .

7. Krajský soud po zopakování dokazování má rovněž za prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla elektronicky na dálku prostřednictvím webu , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, uzavřena smlouva o zápůjčce, jak byla v písemné podobě okresnímu soudu předložena. Na této smlouvě se nachází podpisový kód žalovaného, který by jemu byl zaslán e-mailem ze dne 10. 8. 2024, smlouvu rovněž podepsal unikátním kódem i žalobce. Žalobce potvrdil, že smlouvu uzavřel, žalovaný tuto skutečnost nijak nerozporoval. Že došlo k uzavření smlouvy dokládá i skutečnost, že žalobce následně zaslal částku zápůjčky, která koresponduje s částkou uvedenou ve smlouvě o zápůjčce. Uzavření smlouvy je podporováno i tím, že žalovaný na předmětnou zápůjčku částečně plnil, což vyplývá ze splátkového kalendáře (částku 3x 720 Kč).

8. Potvrzeními o platbě , právnická osoba, . má soud za prokázáno, že dne 13. 9. 2024 byla na účtu vedeném na majitele , právnická osoba, zúčtována platba 20.000 Kč, která byla poukázána z účtu , č. účtu, majitele účtu , Jméno žalobce, . Částka 18.272 Kč byla poukázána z účtu , Anonymizováno, , právnická osoba, . dne 13. 9. 2024 na účet číslo , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .

9. Další navržené dokazování v odvolacím řízení souhlasným prohlášením soud jako z hlediska neúplné apelace nepřípustné a nadbytečné neprováděl.

10. V řízení bylo tedy prokázáno, že mezi žalobcem a společností , právnická osoba, provozující portál , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, byla uzavřena dne 11. 5. 2023 smlouva o spolupráci a dne 12. 9. 2024 byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným smlouva o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi účastníky elektronicky v písemné formě (§ 562 odst. 1 o. z.). Stejně tak bylo prokázáno, že žalobce podle smlouvy o zápůjčce poskytl prostředky ve výši 20.000 Kč, tato částka byla poukázána žalovanému prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, po odečtení odměny poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, tedy částka 18.272 Kč, která byla žalovanému zaslána dne 13. 9. 2024.

11. Smlouvu o zápůjčce ze dne 12. 9. 2024 je tak třeba kvalifikovat jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a následující o. z., dle níž zapůjčitel přenechává vydlužiteli peníze a vydlužitel se je zavazuje vrátit ve sjednané době spolu se sjednaným úrokem.

12. Současně je však třeba se zabývat tím, zda na tuto smlouvu dopadá ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZoSÚ). Spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Spotřebitelem je dle § 419 o. z. každý člověk, který jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti a uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Z toho plyne, že pokud je úvěr zprostředkován podnikatelem spotřebiteli, dopadá právní úprava ZoSÚ na takovou smlouvu, i když na obou stranách spotřebitelského úvěru stojí fyzické osoby nepodnikající. Poté hovoříme o tzv. spotřebitelskému úvěru dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru s tím, že na takovou smlouvu plně dopadá režim uvedeného zákona, a tedy povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy prověřit s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele o úvěr.

13. S ohledem na provedené důkazy dospívá krajský soud k závěru, že společnost , právnická osoba, naplňuje znaky zprostředkovatele spotřebitelského úvěru, jak je definuje § 3 odst. 1 písm. b) a e) ZoSÚ. Společnost , právnická osoba, je podnikatel dle § 421 odst. 1 o. z. a jako podnikatel za účelem zisku provozuje webovou , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, na tomto webu se registrují ti, kteří hodlají poskytnout prostředky formou zápůjčky, a ti, kteří poptávají poskytnutí zápůjčky. Společnost neposkytuje toliko prostor pro zveřejnění nabídky či poptávky, jak je předestřeno žalobcem v žalobě, ale činí široké spektrum dalších činností, které ve svém souhrnu naplňuje znaky zprostředkování spotřebitelského úvěru. Konkrétně nabízí možnost sjednat úvěr (zápůjčku), předkládá návrhy na sjednání úvěru stranám, provádí veškeré přípravné práce směřující ke sjednání úvěru, administruje platební toky, z nichž pobírá odměnu, to vše jménem a na účet poskytovatele úvěru, veškeré finanční toky mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem probíhají přes účet společnosti. Konkrétně společnost provede registraci jak spotřebitele, který hodlá spotřebitelský úvěr poskytnout, tak i toho, kdo hodlá úvěr čerpat. S potenciálním poskytovatelem uzavře smlouvu o spolupráci. Ve smlouvě se zaváže pro poskytovatele (investora) vykonávat činnosti, a to prověření zájemce, vyhotovit smluvní dokumentaci a zajistit jejich uzavření, v případě uzavření smlouvy o zápůjčce se zavazuje částku poukázanou investorem na její účet poukázat na účet žadatele sraženou o odměnu za tyto činnosti, zavazuje se zajistit správu zápůjčky, přijímat splátky a tyto následně poukazovat spotřebiteli, zasílat upomínky a v případě udělení plné moci i zaslat předžalobní výzvu a vymáhat dlužnou zápůjčku i soudní cestou. Naproti tomu poskytovatel zápůjčky se dle čl. 3 smlouvy zavazuje za sjednané činnosti přenechat společnosti P2P odměnu, dále poukázat jakékoliv plnění dlužníka na účet společnosti , Anonymizováno, . Výše odměny je ujednána v čl. 4 smlouvy o spolupráci.

14. Krajský soud nemá pochyb o tom, že platforma , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, je peer to peer platformou, která zprostředkovává zápůjčky mezi jednotlivými fyzickými osobami, a to za provizi, vše v rámci internetového rozhraní, a to jako profesionální zprostředkování, přičemž konkrétní jednání společnosti tak naplňuje znaky zprostředkování úvěru definované v § 3 odst. 1 písm. b) ZoSÚ. Zde je možno odkázat na závěry Ústavního soudu v usnesení ze dne 16. 5. 2023, sp. zn. III. ÚS 1422/22, v němž Ústavní soud dovodil, že na úvěry sjednané prostřednictvím peer to peer platformy v rámci internetového rozhraní vytvořeného profesionálem (zprostředkovatelem) dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Rovněž i odborná literatura Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník P., Vachtlová L., Flídr, J., Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, Praha, C.H.Beck 2017, 900 s. považuje působení platforem peer to peer za naplnění znaku zprostředkování ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) ZoSÚ.

15. Vzhledem k tomu, že je naplněna definice zprostředkování úvěru, pak na smlouvu o zápůjčce dopadá právní úprava ZoSÚ, tedy i povinnost poskytovatele posoudit úvěruschopnost stanovená v § 86 ZoSÚ.

16. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Z judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu plyne, že poskytovatel úvěru nemůže spoléhat jen na tvrzení spotřebitele a tato tvrzení o příjmech výdajích (zejména náklady živobytí, náklady na bydlení a služby s bydlením spojené, náklady na splátky jiných úvěrů a dluhů, vyživovací povinnosti) je povinen si od spotřebitele vyžádat a následně jeho tvrzení s odbornou péčí ověřit, za tím účelem je oprávněn vyžadovat od spotřebitele i doložení, přičemž veškeré doklady je povinen rovněž dle § 78 ZoSÚ uchovávat k hodnověrnému osvědčení řádného plnění svých povinností stanovených mu ZoSÚ, ale zejména ve vlastním zájmu k prokázání svých tvrzení před soudem. Posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z posouzení konkrétních, individuálních majetkových poměrů, kdy je nezbytné nejprve jejich náležité tvrzení, a poté i jejich ověření, což je výrazem odborné péče, s níž je poskytovatel úvěru povinen postupovat.

18. Žalobce v řízení před okresním soudem do koncentrace řízení, respektive neúplné apelace netvrdil a ani neprokázal, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Žalobce se k jednání nedostavil, tedy nemohla být mu poskytnuta ani výzva dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů. Žalobce tedy neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že by zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Je tak nutno uzavřít, že nebyla splněna povinnost stanovená v § 86 ZoSÚ, pro porušení takové povinnosti je smlouva absolutně neplatná dle § 86 odst. 1 věta druhá ZoSÚ. Žalobci tak nemůže náležet sjednané plnění ve smlouvě o zápůjčce, tj. úroky smluvní, úroky z prodlení ve sjednané výši a poplatek za poskytnutí zápůjčky.

19. Uplatněný nárok je tak možno posoudit toliko jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, žalovaný je dle § 87 odst. 1 ZoSÚ povinen vrátit z titulu bezdůvodného obohacení toliko nesplacenou jistinu úvěru. Žalobce prostřednictvím společnosti , právnická osoba, poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 18.272 Kč, žalovaný částečně plnil částku 2.160 Kč (3 x 720 Kč), je tak povinen zaplatit žalobci nesplacenou jistinu ve výši 16.112 Kč.

20. Splatnost nároku věřitele na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny se odvíjí od § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ do doby přiměřené možnostem spotřebitele dluh z bezdůvodného obohacení vrátit, tedy nikoliv od výzvy věřitele k zaplacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalovaný měl jistinu na svém účtu po poskytnutí zápůjčky a byl tak schopen z těchto prostředků jistinu vrátit. Žalovaný netvrdil žádné konkrétní okolnosti, z nichž by vyplývalo, že jeho schopnosti mu neumožňovaly jistinu v této době jednorázově vrátit. Žalobce požadoval úrok z prodlení od 13. 2. 2025 do zaplacení, v této době byl již žalovaný s ohledem na jeho možnosti v prodlení. Výše úroku z prodlení činí 12 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu v části výroku I. změnil a uložil žalovanému zaplatit nesplacenou ve výši jistinu 16.112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 13. 2. 2025 do zaplacení (§ 220 o. s. ř.).

22. Ve zbývajícím rozsahu zamítavý rozsudek okresního soudu krajský soud potvrdil, neboť v tomto rozsahu požadavky žalobce důvodné nejsou, když z neplatné smlouvy nemůže žalobce požadovat předmětné smluvní plnění (§ 219 o. s. ř.).

23. Vzhledem ke změně rozhodnutí rozsudku okresního soudu bylo třeba nově rozhodnout o nákladech řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

24. O nákladech řízení před soudem prvého stupně bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když oba účastníci měli úspěch částečný a nemá žádný z nich nárok na náhradu nákladů řízení.

25. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto negativně, když oba účastníci měli úspěch toliko částečný (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).