69 Co 92/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudců JUDr. Karly Musilové a Mgr. Michala Chmelaře ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 126.875 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 10. 2. 2026, č. j. 26 C 174/2025-109,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. a III. potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 9.656 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného tituly před jménem jméno FO.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 66.637,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 5. 9. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 60.237,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 5. 9. 2024 do zaplacení zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně do výroků II. a III. s tím, že uplatňuje odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a g) o. s. ř. Žalobkyně svůj nárok doložila objektivními a technicky podloženými listinnými důkazy, zejména záznamem Policie ČR potvrzujícím nehodový děj (náraz do levé zadní části zaparkovaného poškozeného vozidla), fakturami autorizovaného servisu právnická osoba za opravu vozidla a pronájem náhradního vozidla, výstupem z mezinárodně uznávaného kalkulačního systému dat, protokoly o měření geometrie před a po seřízení (ze dne 22. 5. 2024 a 5. 6. 2024) a podrobnou fotodokumentací poškození. Žalovaný naproti tomu ve vyjádření ze dne 15. 10. 2025 nezpochybnil svou odpovědnost, avšak připustil důvodnost pouze některých položek v celkové výši 61.797,35 Kč bez DPH, přičemž toto stanovisko opřel výlučně o své laické domněnky a blíže nespecifikovanou nijak nedoloženou „konzultaci s autorizovaným servisem odlišným od právnická osoba“. Okresní soud bezprecedentně rezignoval na svou povinnost hodnotit důkazy dle § 132 o. s. ř., plně se ztotožnil s ničím nepodloženým tvrzením žalovaného a žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl. Extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními (nepřezkoumatelnost a libovůle). Postup soudu, který upřednostnil prosté a ničím nedoložené tvrzení žalovaného nad komplexní sadou listinných důkazů předložených žalobkyní nese znaky procesní libovůle. Žalobkyně doložila nezbytnost provedení oprav fakturami a kalkulací jméno FO. jméno FO je v oboru pojišťovnictví a autoopravárenství standardizovaným a nezávislým nástrojem pro objektivní stanovení rozsahu a ceny oprav dle standardu výrobce. Zahrnuje přesné normohodiny i ceny náhradních dílů. Dále žalobkyně doložila protokoly o měření geometrie, ze kterých je seznatelné, že hodnoty vykazovaly odchylky od tolerančního rozsahu výrobce a seřízení bylo nezbytné jako přímý následek nárazu tažným zařízením do karosérie a nápravy vozidla. Žalovaný naproti tomu nepředložil jediný listinný důkaz, žádné vyjádření vlastního technika, žádnou konkurenční kalkulaci. Pouze předložil vlastní „nákupní seznam“ položek, které je ochoten uhradit. Skutečnost, že soud takový postup akceptoval a označil zbylé odborným servisem provedené a systémem jméno FO aprobované opravy za „neúčelné“, zakládá extrémní rozpor mezi skutkovým zjištěním a provedeným dokazováním a činí rozsudek nepřezkoumatelným. Okresní soud se s tímto obsahem listinných důkazů fakticky nevypořádal, respektive nevyvodil z nich závěry, které z nich logicky plynout musí. Povinnost tvrzení nemusí být splněna výhradně v textu podání, tvrzení může být obsaženo i v označených důkazech, jsou-li dostatečně určitá. Předložená faktura s položkovým rozpisem oprava kalkulace jméno FO s navazující fotografickou dokumentací v tomto ohledu požadavkům na určitost tvrzení zcela dostačují. Pokud měl soud pochybnosti o příčinné souvislosti mezi nehodovým dějem a rozsahem oprav provedených servisem právnická osoba (například zda náraz mohl způsobit rozhození geometrii, či zda byla nutná výměna dalších prvků), narazil na otázku, k jejímuž posouzení je třeba odborných znalostí. Soud nedisponuje a logicky ani nemůže disponovat erudici v oblasti diagnostiky a technologie oprav. Je paradoxní, že sám žalovaný ve svém odůvodnění odporu výslovně navrhoval, aby soud přibral znalce k posouzení rozsahu škody. Okresní soud však tento důkazní návrh pominul a místo toho si sám atrahoval pravomoc rozhodnout, které technické úkony na vozidle byly nutné a které nikoliv. Okresní soud žalobkyni v zásadě vytknul, že nepodala návrh na ustanovení znalce, přičemž návrh žalovaného pro nadbytečnost zamítl. Tento postup je vnitřně rozporný a odporuje základním zásadám civilního procesu. Kalkulace jméno FO je v praxi pojistných sporů obecně uznávaným odborným nástrojem pro stanovení výše škody na motorovém vozidle. Je to celoevropsky zavedená metodika, jejíž výstupy soud v řízeních o pojistných sporech standardně akceptuje jako odborné podklady srovnatelné s odborným vyjádřením. Pokud měl soud pochybnosti o věrohodnosti nebo úplnosti kalkulace, byl povinen žalobkyni v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučit, tuto povinnost soud odmítl splnit s odkazem na to, že se žalobkyně k jednání nedostavila. Procesní povinnost tvrzení a důkazní nejsou absolutní, jejich rozsah se odvíjí od toho, co je v řízení sporné. Žalovaný uznal poškození levé zadní části vozidla, avšak svou polemiku v rozsahu poškození nepodložil žádným odborným podkladem, pouze neformální konzultací s jiným servisem. Situaci, kde žalovaný unesl nanejvýš laickou polemiku a žalobkyně předložila kalkulaci zpracovanou certifikovaným znaleckým systémem jméno FO a fotografickou dokumentací, bylo dokazování pro účely rozhodnutí dostatečné. Soud dále nesprávně posoudil nárok na náhradu nákladů za pronájem náhradního vozidla (jméno FO). Tyto náklady byly doloženy smlouvou o pronájmu ze dne 6. 5. 2024 a protokolem o převzetí vozu. I zde soud nekriticky převzal obranu žalovaného, že oprava mohla trvat kratší dobu. Poškozený má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na zapůjčení náhradního vozidla po celou dobu, po kterou vozidlo nemohl z důvodu opravy užívat, pokud tuto dobu sám úmyslně nebo z nedbalostí neprodloužil. Poškozený svěřil vozidlo do péče autorizovaného servisu, rychlost a technologické prostoje jdou plně k tíži škůdce. Pokud autorizovaný servis opravoval vozidlo určitý počet dní, nemůže být tato skutečnost přičítána k tíži poškozeného (respektive žalobkyně jako pojistitele), ledaže by žalovaný prokázal zjevné excesy či fiktivní fakturací, což se nestalo. Ponížení nároku nemá oporu v právních předpisech ani v provedeném dokazování. Ze smlouvy o pronájmu a protokolu o převzetí a vrácení vozu je nepochybné, že poškozený vyúčtoval náhradní vozidlo v době od 6. 5. 2024 do 23. 5. 2024, tj. celkem 17 dnů. Autoservis právnická osoba provedl na vozidle náročnou opravu zahrnující mimo výměny dveří a lakýrnických prací i opravu zadní nápravy a nastavení geometrie. Délka oprav je zcela přiměřená rozsahu opravy dokumentované fakturou a kalkulací dat. Žalovaný svou úvahu o pěti pracovních dnech opřel pouze o konzultaci s blíže neidentifikovaným zástupcem jiného autoservisu, nikoliv o odborný posudek, takový podklad nelze považovat za způsobilý protidůkaz. Škůdce zásadně nese náklady na náhradní vozidlo po dobu nutné opravy vozidla, přičemž délka se posuzuje objektivně s ohledem na skutečně prováděné opravy (§ 2951 odst. 1 a § 2969 o. z.). Přímá úměrnost délky pronájmu byla doložena listinnými důkazy, jejichž obsah soud dostatečně nezohlednil. Nesprávný je pak i výrok o nákladech řízení. Žalobkyně tak navrhuje změnu rozsudku ve výrocích II. a III. tak, že žalobě bude v této části vyhověno a bude žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, případně navrhuje zrušení rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení.

3. Žalovaný se k odvolání vyjádřil tak, že toto považuje za nedůvodné, když okresní soud rozhodl zcela správně, když žalobě vyhověl pouze částečně a rozhodnutí z pohledu žalovaného řádně a srozumitelně zdůvodnil. Již předtím, než žalobkyně podala u okresního soudu návrh na zahájení řízení, žalovaný namítal, že v celém rozsahu tato částka nebyla jako pojistné plnění vyplacena důvodně, cítí za ni odpovědnost pouze částečně. Toto zdůvodnil v odporu proti platebnímu rozkazu a následně i v řízení před soudem. Žalovaný nikdy nepopíral příčinnou souvislost mezi svým jednáním a poškozením vozidla jméno FO Anonymizováno dne 20. 4. 2024, nicméně po celou dobu tvrdí, že nárazem jím řízeného vozidla Anonymizováno Anonymizováno (respektive koulí tažného zařízení) při pomalém couváním do levých zadních dveří vozidla jméno FO nemohla vzniknout poškození v takovém rozsahu, jak byla opravována společností právnická osoba a potažmo tedy nebyla ani důvodná doba, po kterou bylo hrazeno zapůjčení náhradního vozidla pro dobu oprav. Nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že nárok precizně doložila objektivními a technicky podloženými listinnými důkazy. Zahrnuje mezi ně mimo jiné faktury společnosti právnická osoba za opravu vozidla a pronájem po dobu oprav, o které opírá svůj nárok. Je však patrné, že žalobkyně tyto faktury bezmyšlenkovitě převzala a bez dalšího byly proplaceny, než by se zamyslela nad tím, zda skutečně veškerý rozsah poškození a fakturovaných oprav a úkonů vznikl následkem nehodového děje 20. 4. 2024. Tedy zda je dána u všech poškození (a tedy servisních úkonů) příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a jejich vznikem. V tomto směru žalovaný poukazuje na pořízenou fotodokumentaci vozidla, z níž je patrné místo kontaktu koule tažného zařízení s levými zadními dveřmi poškozeného vozidla. K jinému kontaktu či nárazu již nedošlo, takže pokud jsou z fotodokumentace patrné i jakési třecí stopy (též na disku levého zadního kola), logicky nárazovému nehodovému mechanismu zjevně neodpovídají. Žalovaný zdůrazňuje, že couval velmi pomalu, nárazová rychlost byla velmi malá, rozhodně nebyla způsobilá vyvolat poškození zadní nápravy vozidla jméno FO, jeho horního a spodního závěsu, tlumiče a podobně, stejně tak jako poškození disku zadního levého kola, který byl servisem měněn za nový. Toto tedy žalobce nezapříčinil a ani další vady či poškození, která byla servisem opravována nad rámec úkonů souvisejících s výměnou poškozených levých zadních dveří. Položky s tímto související žalobce uznal jako oprávněné, a i tomu alikvótní dobu zápůjčky náhradního vozidla. Svou odpovědnost za nutnost provedení dalších, nad rámec uznaných servisních úkonů a s nimi souvisejícího materiálu pak kategoricky popřel a staly se v řízení spornými. Žalovaný souhlasí s názorem nalézacího soudu, že ohledně sporných servisních úkonů, materiálu i doby zápůjčky náhradního vozidla a potažmo částek, které byly v této souvislosti vynaloženy, spočívalo břemeno tvrzení důkazní na žalobkyně, která je neunesla. Nelze přisvědčit argumentaci žalobkyně, která vytýká žalovanému, že nepředložil jediný listinný důkaz, žádné vyjádření vlastního technika, žádnou konkurenční kalkulaci a svou polemiku o rozsahu poškození podvozku nedoložil žádným odborným podkladem, tedy to, že se snaží přenášet důkazní břemeno tvrzení a prokazování na žalovaného. Toto je alibistické, břemeno tvrzení a dokazování leží primárně na žalobkyni, žalovaný v řízení sehrává roli obrannou. V rámci ní mimo jiné žalovaný ve svých podáních zmínil případnou možnost provedení znaleckého posudku zmíněného v napadeném rozsudku, samozřejmě však pro případ, že by žalobkyně tvrdila i poškození předmětného vozidla v rámci položek sporných, za něž žalovaný svou odpovědnost odmítá. Jestliže tedy soud zavázal žalovaného k zaplacení částky, která byla důvodně vynaložena k nápravě poškození, za která žalovaný cítí odpovědnost, tedy servisních položek mezi stranami nesporných, postupoval správně a důvodně, stejně jako v otázce náhrady nákladů řízení. Žalovaný tedy navrhuje potvrzení rozsudku okresního soudu.

4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v rozsahu podaného odvolání, tj. ve výrocích II. a III., jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o. s. ř.), v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání důvodné není.

5. Skutková zjištění, které okresní soud přijal na základě provedeného dokazování, považuje krajský soud za správná a tato zjištění přebírá.

6. Žalobkyně jako pojistitel uplatňuje v řízení regresní nárok dle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 30/2024 Sb. s tím, že žalovaný jako pojištěný způsobil škodu porušením své zákonné povinnosti ve smyslu § 2910 o. z., když způsobil dopravní nehodu, přičemž se odmítl podrobit na výzvu příslušného orgánu zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku. Porušení povinnosti žalovaným ve smyslu § 2910 o. z. bylo nesporné, stejně jako žalovaný nerozporoval základ nároku žalobkyně na regresní plnění ve smyslu § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 30/2024 Sb. Žalovaný však rozporoval výši škody, resp. příčinnou souvislost mezi svým jednáním a (některými) poškozeními vozidla, stejně tak rozporoval dobu trvání oprav vozidla. Žalovaný akceptoval nárok žalobkyně do výše 66.637,35 Kč a v tomto rozsahu soud žalobě ve výroku I. vyhověl.

7. Okresní soud správně konstatuje, že ohledně rozsahu poškození vozidla, příčinné souvislosti a výše škody tíží břemeno tvrzení i břemeno důkazní žalobkyni. Je tak na žalobkyni, aby řádně tvrdila a prokázala jednotlivá poškození, která byla způsobena žalovaným na vozidle, respektive příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a poškozeními vozidla a dále též výši způsobené škody.

8. Žalobkyně dle okresního řádně netvrdila jednotlivá poškození, když odkázala na fakturu, z níž však nevyplývají jednotlivá poškození způsobená žalovaným. K důkazu pak žalobkyně předložila kalkulaci, faktury a fotografie, ze kterých jsou patrná určitá vnější poškození, v žádném případě však z těchto důkazů není možné učinit závěr ohledně příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a opravovanými položkami, ani ohledně výše způsobené škody. Okresní soud tak uzavírá, že žalobkyně řádně netvrdila veškeré skutečnosti ani nenavrhla důkazy k prokázání jejích tvrzení, k jednání se nedostavila, proto jí nemohlo být ani poskytnuto poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., které se poskytuje při jednání. S tímto posouzením věci okresním soudem se krajský soud ztotožňuje. S okresním soudem je možno souhlasit v tom, že žalobkyně řádně netvrdila jednotlivá poškození, která měl žalovaný způsobit na vozidle jméno FO Anonymizováno. Žalobkyně pak ohledně konkrétních tvrzení ani řádně neodkázala na předložené listiny, takže ani prostřednictvím těchto listin svou povinnost tvrzení nesplnila. Již absence těchto tvrzení je důvodem k zamítnutí žaloby. Stejně tak žalobkyně nenavrhla ani dostatečné důkazy, konkrétně k rozsahu poškození způsobeného žalovaným a výši škody, která na vozidle měla vzniknout (pokud soud pomine, že sama tvrzení zůstala nedostatečná). Jestliže se žalobkyně k jednání nedostavila, pak ji poučení nemohlo být poskytnuto, neboť poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se poskytuje při jednání.

9. Jestliže žalobkyně namítá, že předložila dostatečné důkazy (zejména fotografie, fakturu a kalkulaci jméno FO), tak rozsah poškození v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného a výše škody jsou skutečnosti, které zjevně vyžadují odborných znalostí. V takovém případě je třeba dle § 127 odst. 1 o. s. ř. vyžádat vyjádření orgánu veřejné moci nebo osoby, která disponuje potřebnými odbornými znalostmi, a v případě, že takový postup není postačující, respektive jsou-li pochybnosti o správnosti odborného vyjádření, soud ustanoví znalce. Kalkulaci jméno FO nelze považovat za odborné vyjádření ani za stanovisko znalce, respektive znalecký posudek. Jedná se o výstup ze systému, který pracuje se zadaným rozsahem poškození, resp. opravy, nijak nedokládá rozsah poškození způsobený žalovaným na vozidle. Není pravdou, že by kalkulace jméno FO mohla nahradit znalecký posudek ve smyslu § 127 odst. 1 o. s. ř. Jestliže tedy okresní soud nad rámec závěru o nedostatečných tvrzeních uvádí též, že ani předložené důkazy nejsou způsobilé k prokázání rozsahu poškození a výše škody, pak tomu lze přisvědčit.

10. Nebylo pak povinností žalovaného předkládat důkazy k tomu, že poškození nebylo žalovaným způsobeno, respektive že škoda v požadované výši nevznikla, žalovaný může svou obranu omezit fakticky na popírání tvrzení žalobkyně. Žalovaný nemá v řízení břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně existence a výše škody, je to naopak žalobkyně, kterou tíží břemeno v tomto směru. Není tak rozhodné, zda žalovaný svá tvrzení podložil relevantními důkazy, či zda se vyjadřoval laicky či jinak. Není správná námitka žalobkyně, že okresní soud upřednostnil důkazy žalovaného před důkazy žalobkyně, neboť rozhodnutí je založeno na neunesení břemene tvrzení a důkazního. Okresní soud nečiní závěr, že by žalovaný nějakým způsobem vyvrátil předloženými důkazy nárok žalobkyně.

11. Nebylo tak třeba provádět ani žalovaným navržený znalecký posudek či výslech svědka, neboť jestliže absentují dostatečná tvrzení, není důvodu k tomuto dále provádět dokazování. Současně lze uvést, že k důkaznímu návrhu osoby, která nemá k dané skutečnosti důkazní břemeno, se nepřihlíží.

12. Okresní soud tak rozhodl věcně správně, krajský soud proto rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výrocích II. a III., potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

13. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl v odvolacím řízení plný úspěch a má právo na náhradu nákladů řízení, která sestává z odměny za 2 úkony právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 3.540 Kč (vyjádření, účast u jednání), 2x režijní paušál po 450 Kč, k tomu DPH 21 %, celkem 9.656 Kč. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí u Okresního soudu v Olomouci k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o. s. ř.). Proti výrokům o nákladech řízení není dovolání samostatně přípustné.