70 CO 83/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Pečenky a soudců JUDr. Hany Brožové a Mgr. Jana Nováka ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova . sídlem adresa o rozvod manželství, k odvolání manželky proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 26. 1. 2022 č. j. 11 C 304/2019-286,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozvedl manželství účastníků (výrok I.). Podle výroku II. žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Manželka podala včasné odvolání proti meritornímu výroku I. rozsudku okresního soudu. Tvrdila, že manželé se vzájemně se podporují zejména ohledně zdravotního stavu každého z nich, společně se podílejí na úhradě životních nákladů, tráví spolu volný čas, manželka provádí domácí práce apod. Manželka trvá na tom, že manželství není trvale a hluboce rozvráceno. I kdyby však předpoklady pro kvalifikovaný rozvrat manželství splněny byly, rozvodem by manželce byla způsobena zvlášť závažná újma s ohledem na její věk, zdravotní stav (invalidita) a majetkovou situaci. Manželka navrhovala změnu napadeného rozsudku tak, aby návrh manžela na rozvod manželství byl zamítnut. V doplňujícím podání manželka tvrdila, že od vyhlášení napadeného rozsudku účastníci vedou společnou domácnost, manželka je odkázána na pomoc manžela finančně, manžel na ni po zdravotní stránce (manželka je vystudovaná zdravotní sestra a při jeho plicním onemocnění mu dvakrát zachránila život). Při odvolacím jednání manželka na odvolání setrvala v celém rozsahu s tím, že u manželů sice opakovaně zasahovala Policie ČR, pak to nikdy nevedlo k zahájení trestního řízení; manželka má stále má zájem obnovit s manželem soužití, přičemž zdůraznila, že manželství trvá 42 let, ona vychovala dvě děti, má řadu zdravotních problémů a v minulosti prodělala také onkologické onemocnění, oba dva manželé jsou psychiatričtí pacienti a jejich rozvod nic nezmění na tom, že nadále zůstanou bydlet ve stávajícím bytě.

3. Manžel v písemném vyjádření k odvolání manželky uvedl, že s manželkou vůbec netráví volný čas a manželka jej„ podporuje“ tak, že mu soustavně nadává a bije jej, takže u nich již celkem 34x zasahovala Policie ČR. Manželka mu také odcizila jeho věci včetně osobních dokladů, stříká mu sprej do očí i do jídla, předhazuje mu neustále jakési neexistující milenky. Chování manželky k němu vedlo k rozvrácení rodinných vztahů i ke zhoršení jeho zdravotního stavu, protože trpí depresemi a stresy, což se nepříznivě projevuje na jeho somatické plicní chorobě. Po vyhlášení napadeného rozsudku se situace ještě zhoršila, např. když manžel dojížděl sanitou na infuze do nemocnice, tak manželka tvrdila, že uplatil lékaře a jezdil za„ ku…“. Podle manžela je manželka velmi psychicky nemocná a nikdo si nedovede představit, co on dlouhodobě zažívá. Nechce s ní žít a ani nebude.

4. Odvoláním manželky je výslovně napaden výrok I. týkající se rozvodu, a odvolacímu přezkumu je otevřen také související výrok II. o náhradě nákladů účastníků. Krajský soud proto přezkoumal celý rozsudek okresního soudu po stránce meritorní i procesní (§ 206, § 212 občanského soudního řádu, dále o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Krajský soud přejímá správná a vyčerpávající skutková zjištění okresního soudu, podrobně uvedená v odůvodnění napadeného rozsudku, a pro stručnost na ně odkazuje. S ohledem na charakter uplatněné odvolací argumentace manželky a při limitaci dané ustanovením § 397 z. ř. s. nepovažoval krajský soud za potřebné dokazování doplnit. Manželka ani manžel v závěru odvolacího jednání nenavrhovali doplnění dokazování.

6. Podle § 755 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku (dále o. z.), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovení.

7. Krajský soud ve shodě s okresním soudem po vyhodnocení všech realizovaných důkazů shledal za jednoznačně splněnou zákonnou podmínku ustanovení § 755 odst. 1 věta prvá o. z. pro rozvod manželství účastníků, tj. že došlo k trvalému, hlubokému a nenapravitelnému (tedy vážnému) rozvratu mezi manžely. Okresní soud k takovému závěru dospěl na základě zevrubného dokazování, které realizoval více než dva roky (řízení bylo zahájeno dne 30. 10. 2019 a napadený rozsudek byl vyhlášen 26. 1. 2022), během nichž se konalo několik jednání, při kterých byli vyslechnuti také svědci včetně blízkých příbuzných účastníků a byla provedena řada listinných důkazů, zahrnujících zejména lékařské zprávy o obou manželech, zprávy o podaných oznámeních od Policie ČR a Magistrátu města Olomouce oddělení. Zjištěný skutkový stav okresní soud promítl do odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž především v odstavci 31. se zevrubně zabýval příčinami rozvratu mezi manžely, které definoval sice na obou stranách, ale s větším podílem manželky chovající se k manželovi v rozporu s korektivem obsaženým v § 687 odst. 2 o. z., a vypořádal se správně i s námitkou manželky ohledně její možné újmy ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b/ o. z., kterou vyhodnotil jako nedůvodnou (viz odstavce 32. a 33 odůvodnění napadeného rozsudku). Prvostupňové úvahy, jimiž je rozhodnutí o rozvodu manželství účastníků zdůvodněno, jsou komplexní a srozumitelné, krajský soud se s nimi ztotožňuje, proto na ně v celém rozsahu odkazuje.

8. Odvolací argumentaci manželky nelze přisvědčit v žádném aspektu.

9. Z dikce § 755 odst. 1 věta prvá o.z. vyplývá, že základním předpokladem pro rozvod je trvalý, hluboký a nenapravitelný (tedy vážný) rozvrat mezi manžely. Pro vážnost rozvratu manželství není měřítkem jen délka doby, po kterou rozvrat trvá. Podstatné je, zda se jedná o natolik hluboký a trvalý nesoulad, že neodčinitelně brání dalšímu plnění společenského účelu manželství a obnovení manželského soužití. V daném případě je primární především jednoznačný neměnný postoj manžela - navrhovatele, který s ohledem na dlouhodobé (dle něj od jara 2018 trvající) verbální i jinak negativní chování manželky k němu, promítající se již nepříznivě i v jeho zdravotním stavu, striktně vylučuje jakou perspektivu obnovení manželského soužití. To znamená, že neexistuje žádná reálná možnost (např. spolupráce s poradnou pro rodinu apod.), jak manžela přimět, aby v manželství nadále dobrovolně setrval, jestliže je navíc přesvědčen o nemožnosti pozitivní změny (pro něj dlouhodobě neúnosného) chování manželky z důvodu její psychiatrické diagnózy. Za této situace se jakékoliv smírné iniciativy jeví jako zcela neúčelné. Právě tato neodčinitelnost v projednávaném případě podle názoru krajského soudu charakterizuje vážnost manželského rozvratu ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. Navíc manželka sice v soudním řízení i v odvolání slovně proklamuje zájem o záchranu manželství trvajícího 42 let, ale v běžném životě pro to fakticky neučinila nic konkrétního ani od vyhlášení napadeného rozsudku.

10. Manželství je dobrovolným svazkem dvou lidí, proto jednostranný zájem manželky o jeho zachování nestačí. [jméno] skutečnost, že manželka využívá svého procesního práva s rozvodem nesouhlasit, tak nemůže být důvodem pro nevyhovění návrhu na rozvod manželství za situace, kdy spolu manželé několik let nežijí, tj. ve smyslu § 758 o. z. netvoří rodinné společenství, na čemž nemůže nic změnit fakt, že oba nadále bydlí v jednom bytě (nikoliv spolu, ale odděleně) a společně pouze perou prádlo. Krajský soud neuvěřil subjektivnímu tvrzení manželky z jejího odvolání, že od vyhlášení napadeného rozsudku spolu manželé žijí a hospodaří, protože taková diametrální změna je krajně nepravděpodobná v kontextu s opačnou dlouhodobou rodinnou situací, zjištěnou prvostupňovým dokazováním, jemuž naopak zcela koresponduje aktuální tvrzení manžela, že od vyhlášení rozsudku okresního soudu„ je to ještě horší“.

11. Pokud manželka poukazovala na svůj zdravotní stav ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b/ o. z., pak její zdravotní problémy nevznikly v souvislosti s rozvodem manželství, ale několik let předtím, přičemž k ostatním aspektům uplatněným manželkou k citovanému ustanovení krajský soud (opětovně) odkazuje na správné prvostupňové odůvodnění (odstavce 32. a 33.).

12. V odvolacím řízení tak nebylo prezentováno nic, co by mohlo vést k jinému závěru o podmínkách pro rozvod a příčinách rozvratu manželství účastníků, než jak je po pečlivém dokazování zevrubně vyhodnotil okresní soud.

13. Ze všech uvedených důvodů podle názoru krajského soudu není v zájmu společnosti a ani v zájmu žádného z manželů, aby jejich dlouhodobě nefunkční manželský svazek pouze formálně („ papírově“) stále pokračoval, když v běžném životě již fakticky vůbec neexistuje. Krajský soud proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek okresního soudu potvrdil jako věcně správný v meritorním výroku I. i ve správně formulovaném a odůvodněném nákladovém výroku II.

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 23 o. s. ř.) krajský soud rozhodl rovněž negativně, protože oba manželé se náhrady výslovně vzdali v souladu s obecným pravidlem dle § 23 odst. 1 věta prvá z. ř. s., že náklady řízení si hradí každý účastník sám (NS 28 Cdo 1525/2001).