71 CO 107/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena obecnou zmocněnkyní jméno příjmení bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o vyloučení věci z exekuce k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2022, č. j. 55 C 423/2020-54,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem zamítl žalobu žalobkyně, aby z exekuce prodejem movitých věcí ve věci oprávněného [žalovaná] [anonymizováno] [název soudu], proti [jméno] [příjmení], [datum narození], jako povinnému, vedené u soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 030 EX 53447/13, byla vyloučena věc sepsaná v soupisu movitých věcí ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 030 EX 53447/13 pod položkou [číslo] vozidlo [značka] [příjmení] [jméno] [příjmení]; [registrační značka], [VIN kód] (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 300 Kč (výrok II.). Rozsudek odůvodnil tím, že dne 25. 2. 2019 byl povinnému [jméno] [příjmení] do vlastních rukou doručen exekuční příkaz o prodeji movitých věcí povinného ze dne 13. 2. 2019, č. j. [číslo jednací], protokol o soupisu movitých věcí povinného ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 030 EX 53447/13, v rámci něhož bylo pojato do soupisu předmětné vozidlo a výzva k vydání vozidla a ze dne 13. 2. 2019, č. j. 030 EX 53447/13-147. Povinný poté, co se fakticky dozvěděl o tom, že vozidlo bylo sepsáno v rámci exekuce, následující den, tj. 26. 2. 2019, převedl vozidlo v registru vozidel na [jméno] [příjmení], který ho ještě ten stejný den prodal kupní smlouvou ze dne [datum] žalobkyni za cenu 200 000 Kč prostřednictvím zprostředkovatele [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], na ulici [ulice] v [obec], [IČO]. Dne 27. 2. 2019 byla v technickém průkazu jako majitelka vozu vyznačena žalobkyně. Žalobkyně smlouvu podepsala z jiného vozidla před autobazarem a nekontrolovala při koupi technický průkaz. Za vozidlo žalobkyně uhradila 200 000 Kč v hotovosti, které jakožto invalidní osoba obdržela od Úřadu práce ČR dne 29. 1. 2019. Ve věci vedené u soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení], [titul] pod sp. zn. 181 EX 4402/17 byla uhrazena dne 26. 2. 2019 soudnímu exekutorovi [titul] [jméno] [příjmení], [titul] částka 14 650 Kč. Následně dne 26. 10. 2020 podala žalobkyně návrh na vyškrtnutí vozidla ze soupisu, který byl jako opožděný odmítnut usnesením soudního exekutora ze dne 10. 11. 2020, č. j. 030 EX 53447/13-172. Po právní stránce dospěl okresní soud k závěru, že žalobkyně byla v dobré víře, protože nenahlédla do technického průkazu a nezjistila, že prodávající je tam zapsán pouze jeden den. Jelikož však žalovaná namítla neplatnost převodu ve lhůtě tří let, je nutno analogicky dle § 1110 o. z. mít za to, že může požadovat, aby vozidlo bylo ponecháno v exekuci.

2. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že vozidlo kupovala v dobré víře, protože v den prodeje tam byl přítomen i exekutor [titul] [jméno] [příjmení] [titul], který chtěl motorové vozidlo zabavit. Vymáhaná částka však byla povinným uhrazena, proto žalobkyně měla za to, že věc již nemůže být předmětem žádného exekučního řízení a nepodléhá generálnímu ani speciálnímu inhibitoriu povinného [jméno] [příjmení]. Navrhla změnu rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno, případně aby byl rozsudek zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

3. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného, neboť k převodu došlo na základě neplatné kupní smlouvy a ani tvrzená dobrá víra žalobkyně nemůže založit nabývací titul k vozidlu. Vlastníkem vozidla je tedy stále povinný, nikoli žalobkyně.

4. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a její zástupkyně [jméno] [příjmení], když předvolání k jednání bylo zástupkyni žalobkyně řádně doručeno dne 11. 5. 2022. K odvolacímu jednání se bez omluvy neodstavily. Plná moc dalšího tvrzeného zmocněnce předložená u odvolacího jednání dne 23. 6. 2022 nebyla žalobkyní vůbec podepsána a dle § 28 odst. 3 o. s. ř. tedy nezaniklo zastoupení předchozí zástupkyně [jméno] [příjmení].

6. Okresní soud řádně a dostatečně zjistil skutkový stav v odstavcích 4. až 15. a v podrobnostech na něj odvolací soud odkazuje. <i>7. Podle § 1110 o. z. získal-li někdo v dobré víře za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje takovými věcmi, vydá ji vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýše tři roky.</i> 8. Pokud jde o právní posouzení, jak správně uzavřel okresní soud dle § 47 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Jestliže tedy povinný a současně vlastník předmětného vozidla [jméno] [příjmení] dne 25. 2. 2019 obdržel exekuční příkaz [titul] [jméno] [příjmení] k prodeji vozidla, pak převod vozidla dne 26. 2. 2019 z povinného na [jméno] [příjmení] je ze zákona dle § 47 odst. 6 exekučního řádu a § 580 o. z. neplatný. [jméno] [příjmení] se nikdy nestal vlastníkem věci. Odvolací soud pak nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že by oprávněný měl analogicky namítat neplatnost smlouvy ve lhůtě tří let. Žalovaná nemusí neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum] vůbec namítat, natož analogicky v jakékoli tříleté lhůtě, neboť k neplatnosti právního jednání ze zákona soud přihlíží sám kdykoli, a to i bez námitky dle § 588 o. z.

9. Aby mohla být žalobkyně s žalobou na vyloučení vozidla z exekuce dle § 267 o. s. ř. úspěšná, musí tvrdit a prokázat, že disponuje právem, které nepřipouští výkon exekuce k předmětnému vozidlu. Žalobkyně tvrdí, že je vlastníkem vozidla. V odvolání namítá, že vozidlo koupila v dobré víře, že vozidlo již není postiženo exekucí, protože v den koupě 26. 2. 2019 byla vymáhaná částka uhrazena soudnímu exekutorovi [titul] [jméno] [příjmení] a že tedy vozidlo již nebylo zatíženo generálním a speciálním inhibitoriem.

10. K tomu je nutno uvést, že podle odstavce 10. rozsudku okresního soudu, bylo z příjmového pokladního dokladu ze dne 26. 2. 2019 zjištěno, že pan [příjmení] uhradil 14 650 Kč [titul] [jméno] [příjmení] ke sp. zn. 181 EX 4402/17. Je tedy zcela jasné, že pan [příjmení] (zeť žalobkyně) uhradil za [jméno] [příjmení] zcela jinou exekuci, u jiného exekutora a k jiné spisové značce. Jak generální, tak speciální inhibitoritum exekučního příkazu dne 13. 2. 2019, č. j. 030 EX 53447/13-145 dle § 47 odst. 6 exekučního řádu tedy ke dni 25. a 26. 2. 2019 stále trvalo a kupní smlouva mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] je tedy ze zákona neplatná. [jméno] [příjmení] tedy nemohl převést na žalobkyni vlastnické právo k vozidlu, které sám neměl. Výjimkou je nabytí od neoprávněného dle § 1109 až § 1113 o. z., kdy dobrá víra může založit vznik vlastnického práva nabyvatele.

11. Okresní soud se dále zabýval okolností nabytí od neoprávněného a okolností dobré víry žalobkyně. Ustanovení § 1110 o. z. řeší střet ochrany vlastnického práva a dobré víry nabyvatele. I podle komentářové literatury (Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 - 1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 360 - 378, na straně 378 k § 1110 o. z.) je uvedené ustanovení reakcí na častý prodej kradených věcí v bazarech, autobazarech, zastavárnách apod. Střet nepromlčitelného vlastnického práva a dobré víry nabyvatele dle odvolacího soudu vyústilo v zákonné omezení v neprospěch vlastníka movitých věcí lhůtou tří let, po kterou je oprávněn věc vindikovat od dobrověrného nabyvatele zpět v případě, že mu věc byla odcizena či svémocně odňata. V projednávané věci se však vlastník nedomáhá vydání věci pozbyté ztrátou či odňatou svémocně v posledních 3 letech. Naopak vlastník se pokusil věci úplatně zbavit a nebyla mu tedy věc odňata svémocně, ale zcela dle vůle vlastníka. Jde tedy spíše o snahu oprávněného udržet postižitelný majetek v exekuci pro účely svého uspokojení. Nelze tedy analogicky uplatňovat tříletou lhůtu danou vlastníkovi k ochraně jeho práva.

12. Odvolací soud má za to, že pokud byla použitá věc prodávána v autobazaru (byť autobazar vystupoval pouze jako zprostředkovatel a zástupce prodejce - fyzické osoby, nepodnikatele), pokud kupní cena byla hrazena prostřednictvím autobazaru a autobazar je podnikatelem, pak byl naplněn smysl zákona dle § 1110 o. z. a jde o tento zvláštní způsob nabytí od neoprávněného. Nicméně oproti závěru okresního soudu má za to, že žalobkyně v dobré víře vzhledem k okolnostem případu nebyla. <i>13. Podle § 4 o. z. (1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. (2) Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.</i> 14. Okresní soud poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. 22 Cdo 240/2019, které řešilo otázku téměř totožnou, kdy povinný v rozporu s generálním i speciálním inhibitoriem vozidlo prodal osobě B, která vozidlo po 20 dnech prodala osobě C, akorát prodej nebyl učiněn přes autobazar. Toto usnesení vychází ze skutečnosti, že sice registr vozidel není veřejně přístupný seznam, neeviduje povinně údaje o exekucích a ani nezakládá domněnku vlastnického práva zapsaného vlastníka, ale nabyvatel si ověřil v technickém průkazu, kdo je jako vlastník evidován. Dále vychází ze skutečnosti, že ani Centrální evidence exekucí není veřejně přístupná, neboť je zpoplatněna, a po kupujících ojetého vozidla nelze požadovat, aby zkoumali, zda není vedena exekuce i na všechny předchozí vlastníky vozidla. Dále vychází usnesení ze závěru, že ani poměrně krátká doba 20 dnů, po kterou převádějící B byl evidován jako vlastník a zapsán v technickém průkazu, nevyvolává objektivní pochybnost a nevylučuje dobrou víru nabyvatele C. Proto závěr odvolacího soudu o dobré víře nabyvatele byl přiměřený okolnostem případu a řádně odůvodněný.

15. Při výkladu ustanovení § 1110 o. z. je tedy nutno dle odvolacího soudu posoudit jakou míru opatrnosti a investigativní činnosti je nabyvatel povinen (i dle § 4 o. z.) vynaložit, aby mu svědčila tvrzená dobrá víra. Tím není vyloučeno právo vlastníka či jiné osoby tvrdit a prokazovat absenci dobré víry nabyvatele. Rezignace na jakýkoli požadavek na nabyvatele k objektivnímu zkoumání oprávnění převodce k prodeji by vedl ke zneužívání tvrzené dobré víry a negativním jevům legalizace kradených věcí, krácení věřitelů apod. Tam, kde subjektivně tvrzená dobrá víra, postrádá podklad v objektivních okolnostech, a kde má dobrá víra vést k odnětí vlastnického práva, by měla být zkoumána dobrá víra přísněji a požadavky na běžnou opatrnost by měly být vyšší.

16. Odvolací soud tedy dle § 1110 o. z. posoudil okolnosti nabytí předmětného vozidla žalobkyní a zohlednil následující skutečnosti: A) kupováno bylo vozidlo staré 4 roky a sedm měsíců (prvá evidence 27. květen 2014, prodej únor 2019) za poměrně atraktivní cenu 200 000 Kč. Sám o sobě tento údaj nemusí ještě vyvolat otázky o důvodech takto stanovené ceny poměrně nového auta (které mohou být oprávněné – např. prodej dříve leasingově pronajímaného auta; koupě nového auta prodávajícím a spěch na prodej; vysoký nájezd; až po různě problematické - horší technický stav, finanční tíseň, krádež apod.). Jde však o částku poměrně vysokou, která není běžně občanem vynakládána a vždy musí vést nabyvatele k větší pečlivosti při samotné koupi, než když jde o věc v řádu stokorun nebo nižších tisíců. B) žalobkyně obdržela na koupi vozidla příspěvek ve výši 200 000 Kč. Kupní cena vozidla je rovněž přesně 200 000 Kč. Rovněž může ještě jít o běžnou shodu, výsledek jednání smluvních stran kupní smlouvy apod. C) žalobkyně příspěvek obdržela 29. ledna 2019 a vozidlo kupuje až 26. 2. 2019, což samo sobě o ničem nevypovídá. Avšak je zarážející, že vozidlo, které [jméno] [příjmení] nabídne 26. 2. 2019 v bazaru je téhož dne v řádu hodin kupován žalobkyní, aniž by bylo zřejmé, zda autobazar stihl vůbec vůz nabídnout v inzerci na internetu, či jak se žalobkyně vůbec mohla o tomto vozidle v průběhu několika málo hodin dozvědět tak, aby jej obratem koupila. D) Žalobkyně se vůbec nezajímala o to, kdo je zapsán jako vlastník v technickém průkazu. Nezajímala se, zda má autobazar řádnou plnou moc k prodeji vozu. Běžná osoba nekupuje vozidlo na ulici, aniž si ověří od koho a jestli i doklady evidující vlastníka odpovídají prodávajícímu. Byť by ve velkém technickém průkazu byl [jméno] [příjmení] již zapsán, nelze lehkomyslnost žalobkyně přecházet. Právě nahlédnutím do technického průkazu by žalobkyně zjistila, že deklarovaný prodávající je evidován jako vlastník pouze necelý 1 den, což zcela objektivně vyvolává pochybnosti o důvodu a rychlosti celého prodeje. Běžná osoba, která nepodniká v prodeji vozidel, totiž nekupuje vozidlo, aby jej v řádu hodin dále prodala. Zde již nejde dle odvolacího soudu o lehkou nedbalost žalobkyně. Navíc by žalobkyně zjistila i totožnost předchozích vlastníků včetně [jméno] [příjmení]. E) Žalobkyně před koupí navíc zjišťuje, že přítomný soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení] hodlá vozidlo sepsat a„ zabavit“, a to pro dluhy zcela jiné osoby, než je uvedena v kupní smlouvě. Už skutečnost, že vozidlo hodlá zabavit exekutor a navíc pro dluhy zcela jiné osoby, běžnou osobu musí vést k velice přepečlivému zkoumání důvodu postupu exekutora a vyvolává zcela zásadní pochybnost o oprávněnosti prodávajícího vozidlo převést. Dalo by se říci, že osoba jednající s běžnou péčí a opatrností by takovéto vozidlo snad ani nekoupila. Ani poukaz žalobkyně na skutečnost, že exekuce byla namístě uhrazena, neobstojí. Jednak nutno poukázat na skutečnost, že exekuce je vedena proti [jméno] [příjmení], prodávajícím je [jméno] [příjmení]. Žalobkyně nahlédnutím do technického průkazu mohla zjistit, že jde o exekuce předchozího evidovaného vlastníka vozidla. Žalobkyně ani nemohla mít objektivně dobrou víru v to, že žádnou další exekuci předchozí vlastník nemá, když právě pro exekuce předchozího vlastníka soudní exekutoři o vozidlo usilují. Pokud už je objektivně nabyvateli známo, že předchozí vlastník exekuce měl, zamlčel je, lze po kupujícím požadovat, aby si v centrální evidenci exekucí, byť zpoplatněné, ověřil, že další exekuce předchozích vlastníků neexistují, popř. aby tyto skutečnosti doložil sám na své náklady prodávající. F) Dluh vymáhaný [titul] [jméno] [příjmení] uhradil dne 26. 2. 2019 dle pokladního příjmového dokladu zeť žalobkyně pan [příjmení]. Je zarážející, že by kupující vozu, aniž by znal původního vlastníka, bez dalšího namístě uhradil 14 650 Kč za exekuci za tuto jemu neznámou osobu. Byť lze připustit i argument, že chtěli mít tuto exekuci vyřízenou, aby si vozidlo mohli odvézt.

17. Pokud tedy odvolací soud shrne výše uvedené skutečnosti - je prodáváno poměrně nové auto, za zajímavou cenu, které zcela nepravděpodobně během řádu hodin žalobkyně objeví v bazaru a jehož cena zcela náhodou odpovídá výši příspěvku, který má doma připraven v hotovosti na koupi auta. Koupě vozidla za statisíce zcela určitě není běžnou každodenní transakcí. Dále žalobkyně nezkoumá oprávnění bazaru věc prodat a zejména nezkoumá, zda osoba uvedená ve smlouvě je i evidovaný vlastník, nechce vidět žádné doklady od vozidla. Pokud by tak učinila, zjistila by objektivní skutečnost, že deklarovaný prodávající je vlastníkem vozidla v řádu hodin, maximálně jednoho dne, aniž by se dále zajímala o důvod takového kvapného prodeje [jméno] [příjmení]. Dále žalobkyně před koupí zjistí, že vozidlo hodlá sepsat a zajistit exekutor pro dluhy zcela jiné osoby, než je uvedena v kupní smlouvě, a za tuto jí neznámou osobou dluh exekutorovi ihned bez dalšího uhradí, aniž by se prodávajícího [jméno] [příjmení] zeptala, proč je„ jeho“ vozidlo sepisováno do exekuce cizí osoby. A přesto žalobkyně tvrdí, že byla v dobré víře, že jde o zcela běžný, bezproblémový převod vozidla a že měla za to, že prodávající je oprávněný bez dalšího vozidlo prodat, žádné další problémy s exekucí už nečekala. Jistě, že je žalobkyně nečekala, protože si ani neověřila, že žádné další problémy jak u [jméno] [příjmení], tak u [jméno] [příjmení] (kterého neznala, nebyla s ním v kontaktu a o jehož exekucích nemohla od něj absolutně nic vědět) vyvstat nemohou. Dle odvolacího soudu jde tedy o zcela hrubou nedbalost žalobkyně, jež zcela vylučuje jakoukoli dobrou víru žalobkyně ve smyslu § 1110 o. z., že [jméno] [příjmení] byl oprávněn převést jí předmětné vozidlo a že vozidlo bylo bez právních závad. Žalobkyně tedy nenabylo vozidlo ani od neoprávněného dle § 1110 o. z.

18. Žalobkyni tedy nesvědčí žádné právo k majetku, jež by dle § 267 o. s. ř. nepřipouštělo výkon rozhodnutí a nařízenou exekuci. Proto odvolací soud potvrdil podle § 219 o. s. ř. rozsudek okresního soudu jako věcně správný, byť z jiného právního důvodu.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření k odvolání v částce 300 Kč.