55 C 423/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena obecnou zmocněnkyní jméno příjmení , bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o vyloučení movité věci z exekuce

I. Žaloba, aby byla z exekuce prodejem movitých věcí ve věci oprávněného [anonymizováno] - [anonymizováno], proti [jméno] [příjmení], [datum narození], jako povinnému, vedené u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], vyloučena věc sepsaná v soupisu movitých věcí ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka] pod položkou [číslo] – vozidlo [značka vozidla] [anonymizována tři slova]; [registrační značka], [VIN kód], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby byla z exekuce prodejem movitých věcí ve věci oprávněného [anonymizována dvě slova], proti [jméno] [příjmení], [datum narození], jako povinnému, vedené u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], vyloučena věc sepsaná v soupisu movitých věcí ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka] pod položkou [číslo] – vozidlo [značka vozidla] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“). K věci uvedla, že poté, co se dozvěděla o exekuci na vozidlo, podala návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, neboť vozidlo není ve vlastnictví povinného ale žalobkyně. Návrh žalobkyně byl ovšem usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 11. 2020, č. j. [číslo jednací] odmítnut pro opožděnost, přestože protokol o soupisu movitých věcí č. j. [číslo jednací] byl doručován na adresu, kde žalobkyně neměla nikdy trvalé bydliště, a lhůta k podání návrhu na vyškrtnutí ze soupisu neuplynula. Pojistníkovi vozidla [jméno] [příjmení] byla doručena žádost o poskytnutí součinnosti č. j. [číslo jednací], po které pojistník kontaktoval soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a sdělil mu, že protokol o soupisu vozidla byl doručován na špatnou adresu, že žalobkyně není dlužníkem, že automobil potřebuje ke svému běžnému životu a že na automobil byl poskytnutý příspěvek na zvláštní pomůcku od Úřadu práce ČR. Žalobkyně je ve III. stupni invalidity, jedná se o osobu závislou na péči jiné osoby, je držitelem průkazu ZTP/P a vozidlo potřebuje na denní bázi ze zdravotních důvodů především k návštěvám lékařů. Předmětná exekuce vozidla byla odložena usnesením [název soudu] ze dne 8. 3. 2021, č. j. [spisová značka] a vymáhaná pohledávka ve výši 13 000 Kč je v hrubém nepoměru k hodnotě vozidla (200 000 Kč).

2. Žalovaná s návrhem žalobkyně nesouhlasila. K věci uvedla, že návrh žalobkyně na vyškrtnutí vozidla ze soupisu byl odmítnut pro opožděnost a prodej vozidla je neplatným právním jednáním, jelikož proběhl v době tzv. speciálního inhibitoria, kdy povinný [jméno] [příjmení] nesměl po doručení vyrozumění o zahájení exekuce č. j. [číslo jednací] nakládat se svým majetkem a tudíž nemohl vozidlo komukoliv prodat. Jakýkoliv navazující prodej vozidla [právnická osoba] [anonymizováno] na základě kupní smlouvy ze dne 26. 2. 2019 byl proveden protiprávně. Na kupní smlouvu je proto nutno hledět jako na jednání, ke kterému nikdy nedošlo a jedná se o absolutně neplatnou kupní smlouvu a žalobkyně není vlastníkem vozidla. Podáním ze dne 22. 12. 2021 žalobkyně uvedla, že došlo k zaplacení dluhu, jenž byl vymáhán v exekuci vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a proto měla žalobkyně za to, že dluh je vypořádán a tudíž auto nebude pojato do soupisu movitých věcí.

3. Při jednání dne 23. 2. 2022 žalobkyně v rámci svého výslechu uvedla, že u koupě vozidla nebyla, kupní smlouvu nepodepisovala a své právní zástupkyni (dceři žalobkyně) dala 200 000 Kč. Žalobkyně měla při výslechu problémy s vyjadřováním. Právní zástupkyně žalobkyně na to reagovala tak, že žalobkyně má s ohledem na svou diagnózu špatnou paměť a smlouvu žalobkyně podepisovala přímo z jiného vozidla před autobazarem. K dotazu soudu právní zástupkyně žalobkyně dále uvedla, že neověřovali například kontrolou technického průkazu, kdo byl původní vlastník vozidla, od kterého vozidlo kupují. Vzhledem k tomu, že vozidlo bylo na registru vozidel převedeno na žalobkyni, domnívali se, že se ho žádná exekuce netýká. Kupní cena byla uhrazena v hotovosti.

4. Z ústřižku pro příjemce ze dne 9. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně pobírá důchod ve výši 7 291 Kč měsíčně.

5. Z ústřižku složenky ze dne 29. 1. 2019 soud zjistil, že žalobkyně obdržela od Úřadu práce ČR částku ve výši 200 000 Kč.

6. Z karty předmětného vozidla, technických průkazů č. [anonymizováno] [číslo] a č. [anonymizováno] [číslo] a doručenky k exekučnímu příkazu, protokolu o soupisu vozidla a výzvě k vydání vozidla soud zjistil, že povinný [jméno] [příjmení] byl vlastníkem vozidla od 12. 2. 2019 do 25. 2. 2019, následně, den poté, co si povinný [jméno] [příjmení] vyzvednul exekuční příkaz, protokol o soupisu vozidla a výzvu k vydání vozidla, bylo vozidlo převedeno na [jméno] [příjmení], [datum narození], který vozidlo provozoval dle technického průkazu pouze 1 den od 26. 2. 2019 do 27. 2. 2019, kdy bylo vozidlo dle technického průkazu převedeno na žalobkyni na základě kupní smlouvy.

7. Z kupní smlouvy ze dne 26. 2. 2019 a prodejky č. [anonymizováno] ze dne 26. 2. 2019 soud zjistil, že vozidlo bylo prodáno přes zprostředkovatele - [právnická osoba] [anonymizováno] – [jméno] [příjmení], na ulici [ulice] v [obec], [IČO], prodávající měl být [jméno] [příjmení], a vozidlo mělo být prodáno za 200 000 Kč.

8. Z exekučního spisu vedeného u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 4. 3. 2014, č. j. [číslo jednací] a z doručenky soud zjistil, že byla zahájena exekuce na majetek povinného [jméno] [příjmení], [datum narození] ve prospěch oprávněné [anonymizováno] – [anonymizováno]. Vyrozumění bylo doručeno povinnému fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 17. 3. 2014. Z exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí ze dne 13. 2. 2019, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného. Z protokolu o soupisu movitých věcí povinného ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že bylo do soupisu pod položkou [číslo] pojato vozidlo [značka vozidla] [anonymizována tři slova]; [registrační značka], [VIN kód]. Z výzvy k vydání vozidla ze dne 13. 2. 2019, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že byl povinný vyzván k vydání tohoto vozidla s tím, že vymáhaná pohledávka činí 14 639 Kč. Všechny tyto tři posledně citované dokumenty byly dle doručenky doručeny povinnému osobně dne 25. 2. 2019. Z návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu ze dne 26. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně podala návrh na vyškrtnutí vozidla ze soupisu. Z žádosti o poskytnutí součinnosti ze dne 23. 10. 2020, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že pojistník vozidla [jméno] [příjmení] byl vyzván ke sdělení, zda vůči vozidlu uplatňuje vlastnické právo a kde se vozidlo nachází. Z usnesení ze dne 10. 11. 2020, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že návrh žalobkyně na vyškrtnutí vozidla ze soupisu, byl odmítnut pro opožděnost.

9. Z usnesení [název soudu] ze dne 8. 3. 2021, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že exekuce byla částečně odložena ohledně prodeje předmětného vozidla a pohledávka oprávněného měla činit 13 000 Kč.

10. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 26. 2. 2019 soud zjistil, že od [jméno] [příjmení] mělo být dne 26. 2. 2019 přijato 14 650 Kč ke sp. zn. [spisová značka] soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení]. V poznámce textu je připsáno, že exekuci uhradil p. [příjmení], [rodné číslo]. K tomuto důkazu právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že tuto částku uhradil [jméno] [příjmení], kterého kontaktovali poté, co jeho adresu vyhledal jejich bezplatný právník.

11. Soud po provedení dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 17. 3. 2014 bylo doručeno fikcí povinnému ve věci vedené u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] ve prospěch oprávněného [anonymizováno] – [anonymizováno] vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 4. 3. 2014, č. j. [číslo jednací].

12. Dne 25. 2. 2019 byl povinnému do vlastních rukou doručen exekuční příkaz o prodeji movitých věcí povinného ze dne 13. 2. 2019, č. j. [číslo jednací], protokol o soupisu movitých věcí povinného ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka], v rámci něhož bylo pojato do soupisu předmětné vozidlo a výzva k vydání vozidle a ze dne 13. 2. 2019, č. j. [číslo jednací].

13. Povinný poté, co se fakticky dozvěděl o tom, že vozidlo bylo sepsáno v rámci exekuce, následující den, tj. 26. 2. 2019 převedl vozidlo v registru vozidel na [jméno] [příjmení], který ho ještě ten stejný den prodal kupní smlouvou ze dne 26. 2. 2019 žalobkyni za cenu 200 000 Kč prostřednictvím zprostředkovatele [právnická osoba] [anonymizováno] – [jméno] [příjmení], na ulici [ulice] v [obec], [IČO], a dne 27. 2. 2019 byla v technickém průkazu jako majitelka vozu vyznačena žalobkyně. Žalobkyně smlouvu podepsala z jiného vozidla před autobazarem a nekontrolovala při koupi technický průkaz. Za vozidlo žalobkyně uhradila 200 000 Kč v hotovosti, které jakožto invalidní osoba obdržela od Úřadu práce ČR dne 29. 1. 2019.

14. Následně dne 26. 10. 2020 podala žalobkyně návrh na vyškrtnutí vozidla ze soupisu, který byl jako opožděný odmítnut usnesením soudního exekutora ze dne 10. 11. 2020, č. j. [číslo jednací].

15. Ve věci vedené u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] byla uhrazena dne 26. 2. 2019 soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] částka 14 650 Kč.

16. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

17. Podle § 44a odst. 1 e. ř. nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

18. Podle § 47 odst. 6 e. ř. majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

19. Podle § 1110 obč. zák. získal-li někdo v dobré víře za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje takovými věcmi, vydá ji vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýše tři roky.

20. Co se právního posouzení věci týče, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nároku žalobkyně nelze vyhovět.

21. Soud nejprve podotýká, že úspěch žaloby na vyloučení věci z exekuce podle § 267 o. s. ř. není podmíněn přechozím včasným návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 e. ř. (srov. KASÍKOVÁ, Martina, ŠIMKA, Karel. § 68 (Vyškrtnutí věci ze soupisu). In: KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, HUBÁČEK, Jaroslav, PLÁŠIL, Vladimír, ŠIMKA, Karel, KUČERA, Zdeněk, NEKOLA, Václav. Exekuční řád. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, marg. č. 14), proto se soud dále zabýval otázkou, zda byl v rámci předběžné exekuce postižen majetek, který nepřipouští výkon rozhodnutí ve smyslu § 267 o. s. ř., resp. zda vlastníkem vozidla je žalobkyně a nikoli povinný v exekuci.

22. Z dokazování vyplynulo, že povinný převedl vozidlo na [jméno] [příjmení] po doručení vyrozumění o zahájení exekuce a den poté, co se fakticky dozvěděl, že vozidlo bylo pojato do soupisu v rámci exekuce a že byl vydán exekuční příkaz na prodej vozidla. Porušil tak generální i speciální inhibitorium a převod vlastnického práva k vozidlu na [jméno] [příjmení] byl neplatný podle § 44a odst. 1 a § 47 odst. 6 e. ř. [jméno] [příjmení] při prodeji vozidla žalobkyni tedy nebyl vlastníkem předmětného vozidla a žalobkyně nabyla vozidlo od neoprávněného. Proto při úvaze, zda vlastnické právo přešlo na žalobkyni, aplikoval soud ustanovení občanského zákoníku vztahující se k nabytí od neoprávněného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. 22 Cdo 240/2019, rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 31. 10. 2018).

23. Soud se tudíž nejprve zabýval dobrou vírou žalobkyně při koupi vozidla a dospěl k závěru, že tato byla sice v řízení zpochybněna, nikoli však vyvrácena. Je pravdou, že žalobkyně si nepočínala zcela opatrně, když při koupi vozidla neověřovala obsah technického průkazu prodávaného vozidla. Pokud by tak učinila, zjistila by, že [jméno] [příjmení] se stal vlastníkem vozidla v den, kdy žalobkyně vozidlo kupovala, což by u ní s ohledem na povahu prodávané věci (ojeté vozidlo) a místo prodeje (autobazar), mělo vyvolat důvodné podezření, že [jméno] [příjmení] není skutečným vlastníkem vozidla. Žalobkyně nicméně uvedla, že technický průkaz nekontrolovala a tudíž u ní takové důvodné podezření nemohlo vzniknout. Samotné nenahlédnutí do technického průkazu, by pravděpodobně mělo za následek absenci dobré víry žalobkyně, pokud by [jméno] [příjmení] nebyl zapsaný v technickém průkazu vozidla jako vlastník (srov. DOBROVOLNÁ, Eva. § 1110 (Nabytí od neoprávněného u použitých movitých věcí nabytých od podnikatele). In: SPÁČIL Jiří, KRÁLÍK Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 420, marg. [číslo]). Toto ovšem prokázáno nebylo, a soud má proto dobrou víru žalobkyně za prokázanou.

24. Na daný případ je ovšem dle názoru soudu nutné aplikovat § 1110 obč. zák., neboť žalobkyně vozidlo (použitou movitou věc) získala za úplatu od autobazaru (zprostředkovatele), tj. podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje s takovými věcmi. Je sice pravdou, že žalovaná není skutečným vlastníkem věci, nelze ale odhlédnout od skutečnosti, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný svémocně, protiprávně a neplatně převedl vlastnické právo k vozidlu na jinou osobu, přestože vozidlo již bylo sepsáno v rámci exekuce prodejem movitých věcí vedeným ve prospěch žalované jako oprávněné. Žalovaná neplatnost převodu vlastnického práva namítla ve lhůtě 3 let od protiprávního převodu vlastnického práva, a proto je dle názoru soudu nutné postupovat analogicky podle § 1110 obč. zák. a vozidlo vydat k exekuci prodejem movité věci. Soud proto návrh žalobkyně na vyloučení vozidla z exekuce ve výroku I. tohoto rozsudku zamítnul.

25. Konečně námitka žalobkyně ze dne 22. 12. 2021, že došlo k uhrazení pohledávky vymáhané v exekuci, není důvodná, neboť z dokazování vyplynulo, že byla uhrazena částka ve výši 14 650 Kč soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] ke sp. zn. [spisová značka] a nikoli, že došlo k vymožení pohledávky v exekuci, z níž žalobkyně požadovala vozidlo vyloučit.

26. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 a §§ 1 a 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal náklady řízení, které představují paušální náhradu nákladů řízení za jeden úkon – podání ve věci samé ve výši 300 Kč.