71 CO 150/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení nemovitosti k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 9. 2. 2022, č. j. 18 C 199/2021-71,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 2.178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost vyklidit pozemek parc. č. st. [číslo ] v [katastrální uzemí], jehož součástí je stavba budovy [adresa], rodinný dům, v části [územní celek], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I.) a uložil mu povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 24.892,40 Kč (výrok II.). Rozsudek odůvodnil okresní soud tím, že žalobkyně nabyla výš uvedené nemovitosti v dražbě a následně na základě nájemní smlouvy z 6. 5. 2020 pronajala žalovanému předmětné nemovitosti za částku 10.000 Kč měsíčně na tři měsíce. Žalovaný s manželkou měli zájem nemovitosti odkoupit, avšak na základě kupní smlouvy z 30. 7. 2020 žalovaný nesložil ve sjednaném termínu 30 dnů kupní cenu 1.850.000 Kč, proto žalobkyně odstoupila dne 14. 6. 2021 od kupní smlouvy a vyzvala žalovaného k vyklizení nemovitosti. Dopisy byly žalovanému zaslány dne 15. 6. 2021 žalovaný však nemovitost nevyklidil. Okresní soud dospěl k závěru, že je namístě žalovaného vyklidit dle § 1040 o. z., kdy neshledal, že by žalobkyně jednala v rozporu s dobrými mravy, když žalovanému nesvědčí k užívání nemovitosti žádný titul a sám způsobil, že kupní smlouva nebyla realizována. Nyní je žalovaný s manželkou v úpadku. Ani skutečnost, že nemovitost dříve vlastnili a užívali 20 let, nezakládá důvod pro zamítnutí žaloby, když žalovaný sám zavinil prodej nemovitosti snahou optimalizovat svoje výdaje tím, že nemovitost dříve převedl na neteř. Pro dluhy neteře byla nemovitost prodána v dražbě žalobkyni. Ani případná ústní dohoda o tom, že nemusí hradit nájemné, nemá vliv na zánik nájmu uplynutím sjednané doby. Naopak plánovaný prodej nemovitosti žalovanému svědčí ve prospěch časově omezeného nájemního vztahu. Žalobkyně je podnikatelkou v oboru realit a žalované by nenechala bezplatně užívat nemovitosti, zejména poté, co plánovaný prodej z důvodů na straně žalovaného neproběhl.

2. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání, které odůvodnil tím, že okresní soud nevyslechl svědkyni [jméno] [příjmení], která nemovitost vlastnila před žalobkyní a která by potvrdila, že žalovaný s manželkou a matkou užívali předmětné nemovitosti. Dále poukázal na skutečnost, že žalobkyně si nepřihlásila tvrzené dlužné nájemné do insolvence, což prokazuje skutečnost, že nájemní smlouva byla fiktivní a žalovanému svědčí na základě ústní dohody právo užívání nemovitosti. Dále poukázal na skutečnost, že jeho matka je ve špatném zdravotním stavu a nelze jednoduše najít stavebně odpovídají náhradní bydlení. Navrhuje proto zrušení napadeného rozsudku a rád by nemovitosti odkoupil a žalobkyni uhradil i další pokuty a náklady, které po něm případně požaduje.

3. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného, kdy žalovaný pouze účelově rozmělňuje podstatu věci a prodlužuje řízení. Po skončení nájemního vztahu žalovaný zasahuje do práv žalobkyně. Navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného.

4. Z podnětu včasného odvolání žalovaného přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

6. Okresní soud řádně a dostatečně zjistil skutkový stav a v podrobnostech na něj odvolací soud odkazuje.

7. Je prokázáno, že žalovaný poté, co byla nemovitost vydražena žalobkyní, se ji za účelem dalšího užívání snažil nabýt. Zjevně za tímto účelem byla nejprve uzavřena nájemní smlouva na tři měsíce a poté kupní smlouva na koupi nemovitosti. Z důvodu neuhrazení kupní ceny pak z prodeje sešlo. Je tedy zcela zřejmé, že žalobkyně, jak správně poukazuje okresní soud, podnikající v oboru realit, by nenechala bezplatně žalovaného nemovitost užívat, pokud by neočekávala zisk z prodeje domu. Jestliže z prodeje domu sešlo, je zřejmé, že žalobkyně nemá zájem nemovitost žalovanému dále pronajímat nebo přenechat do bezplatného užívání, o čemž svědčí dvě výzvy k vyklizení nemovitosti, kdy u druhé žalobkyně prokázala její odeslání dne 15. 6. 2021. To, že žalovaný nepřebírá poštu, nelze klást žalobkyni k tíži a do dispozice žalovaného se výzva k vyklizení z 14. 6. 2021 dostala, jak správně uzavřel okresní soud. Žalovanému tedy nesvědčí žádný právní titul k užívání nemovitosti, neboť nájemní vztah zanikl uplynutím sjednané doby. I pokud by mělo dojít k opakovanému prodloužení nájmu dle § 2285 o. z. (užíváním nájemcem po skončení nájmu déle než tři měsíce), pak by prodloužený nájem vždy o další tři měsíce zanikl zasláním výzvy k vyklizení nemovitosti ve smyslu § 2285 o. z. ze dne 14. 6. 2021 a zanikl by ke dni 6. 8. 2021.

8. Ani pokud jde o námitku tvrzené nemravnosti postupu žalobkyně, není odvolání žalovaného důvodné. Žalobkyně řádně nabyla nemovitosti v dražbě za účelem zisku. Ponechala je v užívání za úplatu žalovanému na dobu tří měsíců a z plánovaného prodeje sešlo z viny žalovaného. Žalovaný tedy měl buď ihned vyhledat jiné bydlení, nebo si zajistit řádný titul k užívání předmětných nemovitostí. Žalovaný nebyl schopen nemovitost odkoupit ani po dobu 10 měsíců od uzavření kupní smlouvy, měl tedy nadstandardně dlouho dobu k vyřešení svého bydlení. Ani poukaz na špatný zdravotní stav matky žalovaného a dlouhodobé užívání nemovitosti žalovaným nemůže vést k zamítnutí žaloby a odepření ochrany vlastnického práva žalobkyně.

9. Odvolací soud tedy potvrdil rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení za vyjádření k odvolání dle § 9 odst. 1 a § 7 bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále náhradu hotových výdajů 300 Kč dle § 14 advokátního tarifu, dále náhrada za DPH 378 Kč (21 % z 1.800). Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 2.178 Kč.