18 C 199/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o: vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jehož součástí je stavba budovy [adresa], rodinný dům, v části [územní celek], [územní celek], zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], vedeném u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Bruntál, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 24.892,40 Kč, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 29. 7. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, na základě kterého by byl žalovaný povinen vyklidit pozemek p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jehož součástí je stavba budovy [adresa] v části [územní celek], v obci [obec], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce], s tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a tuto nemovitost dala žalobkyně na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] do nájmu žalovanému za nájemné ve výši 10.000 Kč měsíčně a toto nájemné se žalovaný zavázal hradit vždy do 15. dne příslušného měsíce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 6. 5. 2020 na tři měsíce. Žalovaný nikdy nezaplatil na nájemném ničeho. Dopisem ze dne 7. 8. 2020 proto žalobkyně vyzvala žalovaného, aby dům vyklidil s ohledem na skončení nájmu. Ani této výzvy žalovaný neuposlechl. Žalobkyně proto znovu prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného výzvou ze dne 14. 6. 2021 k vyklizení, avšak žalovaný až do dnešního dne užívá dům bez právního důvodu.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že s ní nesouhlasí, neboť současně s nájemní smlouvou byla uzavřena ústní dohoda, na základě které žalovaný nebyl povinen platit nájemné v ujednané výši, a to za podmínky, že místo toho je zavázán vedle obvyklých měsíčních záloh zároveň platit i veškeré náklady za případné budoucí opravy, úpravy a přestavby nemovitosti. Žalovaný tak za dobu nájemního vztahu se žalobkyní učinil několik úprav, např. zajistil nový regulátor tlaku na zásobníku, nechal opravit kotel apod. Nájemní smlouva byla uzavřena pouze na dobu 3 měsíců a nikoli delší, neboť v budoucnu se počítalo s úpravou právních vztahů mezi žalobkyní a žalovaným v souvislosti s předmětnou nemovitostí. Žalovaný popřel a odmítl, že by mu byla doručena jakákoliv písemná výzva k opuštění nájmu či vyklizení nemovitosti. Žádné takové výzvy si není vědom a má trvale za to, že nájemní vztah pokračoval. Žalovaný totiž v předmětné nemovitosti bydlel již dlouho předtím, než k ní žalobkyně nabyla vlastnického práva, když do 21. 5. 2015 byl s manželkou vlastníkem nemovitosti a následně toto vlastnické právo přešlo na [jméno] [příjmení]. Vzhledem k exekučním řízením vedeným proti [jméno] [příjmení] došlo k veřejné dražbě této nemovitosti, a takto získala nemovitost žalobkyně. Nemovitost předával žalobkyni sám žalovaný. Proto téhož dne došlo také k uzavření nájemní smlouvy. Žalovaný považuje žalobu za šikanózní jednání vůči své osobě a zároveň za porušení ústní dohody mezi nimi.

3. Soud nařídil ve věci 2 jednání, jíž se účastnil právní zástupce žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně uvedla, že i z vyjádření samotného žalovaného vyplývá, že nedisponuje jakýmkoliv užívacím titulem. Současně skutečnosti uváděné žalovaným nejsou právně relevantní ve vztahu k žalobě na vyklizení. Veškeré písemnosti zaslané žalovanému a jeho manželce se vrátily odesílateli zpět. Žalobkyně doložila kupní smlouvu a odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum], adresované manželům [příjmení]. Nepřebíráním pošty žalovaný dle žalobkyně prezentoval svůj přístup k věci a celou věc prodlužoval. Za více jak rok žalovaný neuhradil kupní cenu a nebylo možné předpokládat, že by tak učinil, a to s ohledem na probíhající insolvenční řízení. Dle žalobkyně tak bylo prokázáno, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, doba určitá skončila, a přesto žalovaný nemovitost nevyklidil. Žalobkyně nepovažovala své jednání za rozporné s dobrými mravy, neboť žalobkyně předmětné nemovitosti řádně zakoupila ve veřejné dražbě, řádně uhradila kupní cenu s tím, že kupní cena byla uhrazena a použita na úhradu dluhů původní majitelky. V projednávaném případě se žalobkyně nemohla dopustit žádného jednání v rozporu s dobrými mravy.

4. Žalovaný u jednání vysvětlil, že v předmětné nemovitosti s manželkou bydleli od roku 2004, kdy dům koupili na hypotéku. Protože měli vysoké splátky, které nebyli schopni splácet, dohodli se s neteří, že ji dům odprodají a zůstanou v něm i nadále bydlet a budou splácet její splátky, které však byly nižší. Nepředpokládali však, že jejich neteř doženou tzv. hříchy z mládí a dluhy za komunální odpad a zdravotní pojištění, kvůli kterým vůči ní byly nařízeny exekuce. Některé její dluhy žalovaný s manželkou uhradili, na všechny dluhy to však nepostačilo a proto nemovitost byla prodána v dražbě v roce 2020. Žalovaný dále upozornil, že žaloba by měla být zamítnuta i z důvodu, že nájemní smlouva byla sjednána tzv. na oko, což lze dovodit i ze skutečnosti, že žalobkyně nepřihlásila svou pohledávku z dlužného nájemného do insolvenčního řízení vedeného vůči žalovanému a jeho manželce. Žalovaný ke kupní smlouvě uvedl, že původně měla kupní cena činit 1.350.000 Kč a tuto částku byl připraven zaplatit okamžitě, neboť ji měl zajištěnou s jinou osobou. Žalobkyně však jeho kupní cenu neakceptovala a žádala zaplacení částky 1.850.000 Kč.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], ze smlouvy o nájmu bytových prostor ze dne [datum] včetně seznamu vybavení domu/bytu, z výzvy k opuštění bytu dle § 2285 občanského zákoníku ze dne 7. 8. 2020, z výzvy k vyklizení nemovitosti ze dne 14. 6. 2021, z podacího lístku, z protokolu o předání předmětu veřejné dražby ze dne [datum], z kupní smlouvy ze dne [datum], z odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum] včetně podacích lístků, z výpisů z insolvenčního rejstříku žalovaného, jeho manželky a jejich neteře [jméno] [příjmení] soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], dále pozemku [parcelní číslo], pozemků p. [číslo] [číslo] to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Bruntál, pro [katastrální uzemí] a [územní celek], a to na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby [číslo] ze dne [datum], kdy dražba se konala dne [datum] a právní účinky zápisu nastaly dne [datum]. Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytových prostor, jejímž předmětem byl rodinný dům v [obec a číslo]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 10.000 Kč měsíčně. Služby si byl nájemce povinen hradit sám. Nájemné bylo splatné vždy do 15. dne příslušného měsíce na účet žalobkyně. Smlouva byla uzavřena ode dne [datum] na dobu tří měsíců. Bylo dohodnuto, že smlouva může být ukončena dohodou stran nebo písemnou výpovědí. V případě prodlení nájemce s placením nájemného delším než jeden měsíc po lhůtě splatnosti měl pronajímatel právo dále smlouvu neprodloužit a tím by došlo automaticky k ukončení smlouvy. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem podpisu smluvních stran. Veškeré změny a doplňky bylo možné provádět pouze písemnou formou po dohodě stran. Součástí nájemní smlouvy byl i seznam vybavení domu. Výzvu ze dne 7. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k opuštění bytu ve smyslu § 2285 občanského zákoníku, kdy žalobkyně sdělovala žalovanému, že smlouva zanikla dne 6. 8. 2020, když nájemce porušil smlouvu, v níž se zavázal hradit nájemné, ač do dnešního dne žádné neuhradil. Proto byl žalovaný vyzván k opuštění bytu a k jeho předání. Žalovaný byl upozorněn, že se nemůže dovolávat ustanovení § 2285 občanského zákoníku. Výzvou ze dne 4. 6. 2021, odeslanou dne 15. 6. 2021 ze strany právního zástupce žalobkyně, byl žalovaný znovu vyzván k vyklizení nemovitosti a k úhradě dlužného nájemného a náhrady ve výši ujednaného nájemného, když nájemní vztah končil ke dni [datum]. Dlužné nájemné ve výši 130.000 Kč měl žalovaný uhradit do deseti dnů od odeslání výzvy. Tato výzva byla současně předžalobní upomínkou. Dle protokolu o předání předmětu veřejné dražby ze dne [datum] předával žalovaný jako bývalý vlastník tuto nemovitost vydražiteli. Žalobkyně jako prodávající a žalovaný jako kupující spolu se svou manželkou uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jímž předmětem byly nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí]. Za tyto nemovitosti se kupující zavázali zaplatit 1.850.000 Kč a to do 30 dnů od uzavření smlouvy na bankovní účet uvedený ve smlouvě o úschově u [anonymizováno] [jméno] [jméno]. Pro případ porušení povinnosti uhradit kupní cenu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále bylo ujednáno, že nebude-li kupní cena do úschovy složena ani do 30 dnů ode dne splatnosti, má strana prodávající právo od této smlouvy písemně odstoupit. Dopisy ze dne 14. 6. 2021, adresovanými jak žalovanému, tak jeho manželce, a odeslanými dne 15. 6. 2021, bylo manželům [příjmení] sděleno, že s ohledem na skutečnost, že kupní cena nebyla do advokátní úschovy složena ani ve lhůtě 30 dnů od její splatnosti, žalobkyně od kupní smlouvy ze dne 30. 7. 2020 odstoupila. Vzhledem k porušení povinnosti zaplatit kupní cenu byli manželé [celé jméno žalovaného] vyzváni k zaplacení smluvní pokuty ve výši 90.650 Kč Tyto dopisy si žalovaný, ani jeho manželka, v úložní lhůtě nevyzvedli a tak vrátily se odesílateli zpět. Usnesením [název soudu], [pobočka] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice [jméno] [příjmení] k jejímu insolvenčnímu návrhu a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Do insolvenčního řízení dlužnice se přihlásil soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se dvěma pohledávkami, dále [obec] [anonymizována dvě slova] a dále [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jako zajištěný věřitel se svou pohledávkou ve výši [částka]. Tento zajištěný věřitel byl uspokojen z kupní ceny v částce [částka]. Insolvenční řízení [jméno] [příjmení] skončilo rozhodnutím ze dne [datum], kdy soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnicí, zprostil funkce insolvenčních správkyní, schválil její odměnu a osvobodil dlužnici od zbytku pohledávek. Dlužnice zaplatila věřitelům 100 % přihlášených a uznaných pohledávek. Pohledávka zajištěného věřitele vznikla ze smlouvy o stavebním spoření a navazující smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum]. Pohledávka byla věřiteli přiznána rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Protože pohledávka nebyla uhrazena, probíhala ve vztahu k ní exekuce vedená soudním exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. K pohledávce existovala smlouva o zřízení zástavních práv k nemovitým věcem taktéž ze dne [datum]. Insolvenční řízení proti žalovanému a jeho manželce je vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], přičemž z přehledu přihlášených věřitelů vyplývá, že mezi [anonymizováno] přihlášenými věřiteli není žalobkyně.

6. Manželka žalovaného [jméno] [příjmení] u jednání v procesním postavení svědkyně uvedla, že dům s manželem koupili v roce 2002 a nejprve sloužil jako chalupa a poté od roku 2004 se do něj trvale nastěhovali. Někdy v letech 2012 až 2016 dům formálně převedli na neteř, a to z důvodu, že v té době spláceli i úvěr na jejich původní dům ve [obec], dále spláceli úvěr na tuto nemovitost, a protože si chtěli částečně finančně pomoci, domluvili se s neteří, neboť ta měla výhodnější úrok v případě úvěru. Nevěděli však, že neteř má exekuce. S neteří měli dohodnuto, že budou dům užívat bezúplatně a budou splácet její úvěr. To také po určitou dobu dělali, ale v okamžiku, kdy se objevily její exekuce, hradili i tyto, aby předešli obstavení domů. Nakonec však oba závazky neutáhli. Neteř na sebe podala insolvenční návrh a nakonec šel dům do dražby. Když dům koupila žalobkyně, předložila žalovanému nájemní i kupní smlouvu. Svědkyně byla přítomna tomu, že zástupce žalobkyně pan [příjmení] řekl, že nemusí platit nájemné, když si budou dům odkupovat. To, že dojde k dalšímu prodeji domu, bylo dohodnuto hned při předání. Někdy v červenci pak byla uzavírána kupní smlouva. Svědkyně se nebyla schopna vyjádřit k tomu, proč tato skutečnost nebyla uvedena v nájemní smlouvě.

7. Soud zamítl důkazní návrh výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost.

8. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby jej vydal.

9. Podle ustanovení § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a následující občanského zákoníku se specifiky uvedenými v ustanoveních § 2235 a následující občanského zákoníku, řešící nájem nemovitostí určených k bydlení. Z nájemní smlouvy také vyplynulo, že tato byla uzavřena na dobu určitou v trvání 3 měsíců bez sjednání či vyloučení automatické prolongace.

11. Žalobkyně v průběhu řízení nebyla schopna prokázat odeslání výzvy ze dne 7. 8. 2020, kterou bylo žalovanému sděleno, že došlo k ukončení nájemního vztahu a žalobkyně nemá zájem o jeho prodloužení, neboť neměla k dispozici doklad o odeslání, prokázala však minimálně odeslání výzvy k vyklizení nemovitosti ze dne 14. 6. 2021. Nejpozději v souvislosti s touto výzvou tak došlo k ukončení nájemního vztahu mezi účastníky. Na druhou stranu by však i z podpisu kupní smlouvy dne [datum] by bylo možné dovodit úmysl Lze tak uzavřít, že následně žalovaný užívá předmětnou nemovitost bez právního důvodu. Žalobkyně se tak dle názoru soudu důvodně domáhala k vyklizení nemovitosti.

12. Namítal-li žalovaný, že mu žádná výzva k opuštění či vyklizení nemovitosti nebyla doručena, pak soud této námitce nepřisvědčil, neboť žalobkyně prokázala, že učinila kroky k tomu, aby se předmětné písemnosti do sféry dispozice žalovaného dostaly, když písemnosti byly zasílány na adresu jeho trvalého bydliště, v němž se i fakticky zdržoval. Skutečnost, že si písemnosti v úložní lhůtě nevyzvedával, však nelze klást k tíži žalobkyně. Soud tak má za to, že písemnosti byly žalovanému doručeny a mají tedy právní účinky a mají tedy účinky ve smyslu ustanovení § 570 a následující občanského zákoníku.

13. Namítal-li žalovaný, že žalobkyně jednala šikanózně či v rozporu s dobrými mravy, pak k uvedenému soud uvádí následující. Judikatura v tomto případě konstantně uvádí, že při posouzení, zda argumentem rozporu s dobrými mravy má být odepřen výkon práva, musí být zváženy jak důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení dožaduje ten, kdo má povinnost nemovitost vyklidit, tak všechny rozhodné okolnosti na straně toho, kdo se vyklizení domáhá. Oněmi rozhodnými okolnostmi jsou pak ty, které mohou ovlivnit odpověď na otázku, zda lze po žalobci spravedlivě požadovat, aby se ochrana jeho práva podmínila či odložila (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 22 Cdo 3047/2020). Podrobně se pak otázkou realizace práva na vyklizení z hlediska dobrých mravů a případného zneužití zabývalo rozhodnutí téhož soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 29 Cdo 2136/2018, odkazujíce na závěry rozsudku velkého senátu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3931/2014. Skutečnost, že by byl výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizený uplatňován v rozporu s dobrými mravy, by se podle okolností případu projevil buď určením delší než zákonné lhůty k vyklizení nebo i zamítnutím žaloby (pro tentokrát).

14. Soud proto v souvislosti s touto vznesenou námitkou posuzoval individuální okolnosti tohoto případu, když za významné považuje zjištění, že žalovaný se svou manželkou užívali předmětné nemovitosti od roku 2002, respektive trvale od roku 2004, když nemovitost koupili na úvěr. Následně se dostali do finančních problému a tento úvěr nebyli schopni hradit, proto požádali svou neteř, aby optimalizovali své výdaje spojené s úhradou splátek tak, že nemovitost převedli fiktivně na neteř, avšak fakticky dům užívali i nadále sami a hradili také splátky úvěru ze stavebního spoření uzavřeného mezi stavební spořitelnou a jejich neteří. Následně se však ukázalo, že neteř žalovaného a jeho manželky má dluhy, což vedlo až k podání insolvenčního návrhu ze strany jejich neteře a následně k prodeji nemovitosti ve veřejné dražbě. V rámci dražby nabyla nemovitosti žalobkyně, jejímž předmětem podnikání jsou právě nemovitosti a nakládání s nimi, která s žalovaným uzavřela nájemní smlouvu a současně se dohodli na dalším odprodeji nemovitostí žalovanému a jeho manželce. Kupní smlouvou bylo dohodnuto, že kupní cena bude složena do úschovy u advokáta. Žalovaný však povinnosti zaplatit kupní cenu sjednanou ve smlouvě v 30 denní lhůtě od podpisu smlouvy ze dne [datum] nedostal a žalobkyně tak řádně a účinně téměř po 10 měsících odstoupila od této kupní smlouvy. Dle názoru soudu tak jednání žalobkyně nelze shledávat jednáním v rozporu s dobrými mravy, když žalovaný nesvědčí jednak užívací titul a byli to sami žalovaní, kteří způsobili, že kupní cena nebyla zaplacena. Současně skutečnost, že vůči žalovanému a jeho manželce probíhá insolvenční řízení vypovídá o stavu jejich financí, resp. o množství jejich závazků. Ani skutečnost, že žalovaní užívali nemovitost téměř dvacet let a byli v minulosti jejími vlastníky dle názoru soudu, nemůže jakkoliv změnit pohled na věc, když naopak v jednání žalovaného a jeho manželky lze shledávat úmysly směřující k neuvážené optimalizaci výdajů, která se do důsledků obrátila právě proti žalovanému a jeho manželce. Samotná snaha žalovaného a jeho manželky setrvat v tomto domě, který dlouhodobě užívají a který si opravují, však není dostatečná ke způsobení následku v podobě nevyhovění žalobě o vyklizení nemovitosti. Nelze totiž ani přehlédnout, že žalobkyně je podnikatelkou v oboru nemovitostí, vlastní nemovitosti téměř 2 roky, aniž by od žalovaného dostala jakékoliv plnění za užívání.

15. Současně skutečnost, že snad žalovaní nebyli povinni hradit nájemné dle nájemní smlouvy a naopak existovala ústní dohoda, která v rozporu s touto nájemní smlouvou hrazení nájemného vylučovala, nemá dle názoru soudu jakýkoli vliv na prodloužení nájemní smlouvy, resp. její neukončení, když momentem, který vedl k ukončení nájemní smlouvy, bylo uplynutí doby určité, příp. zaslání výzvy obsahující vyjádření o nesouhlasu s prodloužením a ukončení nájemního vztahu, aby tak bylo předejito účinkům předvídaným v ustanovení § 2285 občanského zákoníku. Nad to však uzavření ústní smlouvy prezentované žalovaným a jeho manželkou se s ohledem na text nájemní smlouvy a výši sjednaného nájemného, jakož i předmět podnikání žalobkyně, jeví jako nelogické, když touto smlouvou mohlo být stanovena zcela symbolické nájemné, či vůbec nemusela být sjednána nájemní smlouva, ale jiná smlouva umožňující dočasné užívání nemovitosti bez povinnosti hradit nájemné, zvláště pak v situaci, kdy se od začátku předpokládalo uzavření kupní smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost vyklidit předmětné nemovitosti.

16. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč a náklady právního zastoupení za pět úkonů právní služby po 1.500 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast u dvou jednání soudu) dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 téže vyhlášky, dále pět náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč, dále náhradu za ztrátu času za cestu k jednání soudu za celkem 22 půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu (2 x 11 půlhodin) ve výši 2.200 Kč a náhrada cestovních výdajů za dvě cesty k soudu na trase [obec] – [obec] a zpět o vzdálenosti 320 km/cesty, vyhláškové ceně benzínu 37,10 Kč, základní sazbě 4,70 Kč/km, průměrné spotřebě 9,4 l /100 km v celkové výši 5.240 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 3.452,40 Kč Náklady řízení celkem činí 24.892,40 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., který v případě vyklizení stanovuje 15 denní lhůtu.