71 Co 175/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne datum Adresa zainteresované osoby 0/1 adresa pro doručování: Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený dne datum Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem jméno sídlem Adresa zainteresované osoby 1/1 o určení vlastnického práva k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 18. 3. 2024, č. j. 9 C 13/2022-87,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku, potvrzuje.

II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění takto:Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 18 578 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení 12 391 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na určení, že je vlastnicí nemovitostí: pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je dům č. p. , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 23 562 Kč. Okresní soud uzavřel, že ani přes výslovné poučení soudu žalobkyně neprokázala, že by se k ní žalovaný choval hrubě, tedy, že by ji fyzicky napadl nebo že by vyvíjel psychický nátlak na žalobkyni formou přepětí v elektrické síti. Objektivně se tedy žalovaný nechoval k žalobkyni tak, že by porušil hrubým způsobem dobré mravy ve smyslu § 630 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, a požadavek žalobkyně na vrácení daru není důvodný.

2. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že okresní soud neprovedl k důkazu výpis zaplacených daní z nemovitostí, přičemž jde o důkaz, že žalovaný prodal část pozemku sousedovi , jméno FO, (tím pádem platí nižší daně), což je v rozporu s darovací smlouvou. Rovněž okresní soud neprovedl dokazování trestním oznámením na neznámého pachatele o poškození plotu. Žalovaný ji neinformoval o výsledku soudního sporu o určení vlastnických hranic proti sousedovi, kdy žalobkyně jako nevlastník nemovitostí ve , Anonymizováno, se vrácení pozemku sama domáhat nemůže. Setrvalé zásahy žalovaného ubližují jí i jejímu kocourovi. Žalovaný neřešil pouštění neznámé látky do odpadu ve , Anonymizováno, ani přepětí v síti, které ničilo spotřebiče v domě a posléze i v bytě. Mobil, který od žalovaného dostala, dala k sousedovi k továrnímu nastavení, protože prostřednictvím mobilu, lze na dálku usmrtit kocoura. Kocoura našla mrtvého a vedle něj byl mobil od žalovaného. Žalovaný zasahuje do motoru jejího auta pomocí radiových vln. Přepětí v síti ve , Anonymizováno, řeší pojišťovna, byt přebíral syn a nefungovala tam řádně elektřina, plyn a voda. Syn např. nenamontoval uzavírací ventil před přívod pračky. Skryté připojení cizí osoby na její elektřinu v bytě je možné, protože část elektrického rozvaděče na chodbě bytového domu je nezaplombovaná. Rozvaděč na chodbě bytového domu nebyl stále ČEZEM zaplombován. Žalobkyně zjistila, že na ní byla neoprávněně napojena sousedka, to zjistila tím, že jí byl poškozen elektrický mlýnek, a poté, co vypnula a zapnula jističe sousedů, tak začaly být její zásuvky v bytě funkční. Když jí lednice vyhazovala jističe v bytě, zapojila ji přes prodlužovací kabel do zásuvky ve společných prostorách domu, čímž jim to vyzkratovala. Jí a jejímu kocourovi ubližovaly laserové výboje od souseda. Plynovou přípojku v bytě si nechala odpojit sama, aby nemusela pro zápach spát s kocourem na chodbě. Elektřinu do domu ve , Anonymizováno, nechala odpojit ze sloupu sama, protože ji neodpojil žalovaný, zemní přípojku elektřiny však odpojit nemůže, neboť je pod zemí. Není pravdou, že by dům neudržovala. Žalovaný za ní od roku 2014 nejezdil a nepomáhal jí. Veterinární ošetření kocoura sice zajistil žalovaný, ale za peníze žalobkyně. Nevrátil jí peníze za pozemky v , Anonymizováno, a , adresa, . Nevyúčtoval peníze na hrob manžela.

3. Žalovaný se vyjádřil tak, že nikdy žalobkyni nenapadl, naopak se jí snažil pomoci. Odbornou lékařskou pomoc žalobkyně odmítla. Žalobkyně neodborně zasahuje do rozvodů elektřiny, vyvolává spory se sousedy jak v , Anonymizováno, , tak ve , Anonymizováno, , podává různá trestní oznámení. Navrhl proto potvrzení rozsudku jako správného.

4. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku - Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

6. Pokud jde o odvolací důvod tvrzený v tom, že žalovaný měl v rozporu s darovací smlouvou prodat pozemek sousedovi, pak v době podání žaloby (6. 5. 2022), měl dle odstavců 5., 7. a 10. odůvodnění okresního soudu a výpisů z katastru nemovitostí žalovaný ve vlastnictví stále pozemek st. , Anonymizováno, o výměře 95 m2 a parcelu číslo , Anonymizováno, o výměře 1197 m2. Tedy vlastnil stejné pozemky o stejné celkové výměře 1292 m2, které nabyl darovací smlouvou z roku 1998. Otázka, kdo a v jaké výši platí daně za nemovitosti ve , Anonymizováno, pak neprokazuje vlastnické právo žalovaného či jeho pozbytí.

7. Pokud jde o odvolací důvody, že žalovaný měl způsobovat přepětí v elektrické síti v domě ve , Anonymizováno, a v bytě ve , Anonymizováno, , pak toto nebylo provedenými důkazy prokázáno. Není vyloučeno, že žalobkyně má problémy s rozvodem elektřiny v bytě, který je pravděpodobně ještě z doby výstavby bytového domu desítky let starý (dle zprávy elektrikáře předložené žalobkyní starý 60 let), avšak to je spíše otázkou stáří rozvodů, popř. poruchy některé části, které se žalobkyně snaží svépomocně řešit přes jističe, rozvaděče a posléze voláním elektrikáře. U rodinného domu to vyřešila žalobkyně odpojením nadzemní přípojky. Pokud žalobkyně má podezření na neoprávněné napojení sousedů ve , Anonymizováno, na její rozvody elektřiny, či že jí soused ubližuje laserovými výboji, pak rovněž s tímto jednáním nemá žalovaný nic společného. Ani nemá žalovaný nic společného s tím, že dle žalobkyně rovněž ve , Anonymizováno, na přípojku domu byli napojeni sousedi.

8. Okresní soud rovněž správně neprovedl důkaz trestním oznámením na neznámého pachatele z 16. listopadu 2023, neboť to, že žalobkyně podezírala souseda, že jí na plot vylil tekutý nebo umělý mech, nemá žádnou souvislost s projednávanou věcí a konáním žalovaného. Žalobkyně klade žalovanému k tíži to, že jej toto tvrzené poškození nemovitosti nezajímalo, neřešil jej a že je spřáhnutý se sousedy v Karlovicích, protože se se sousedem bavil v době, kdy se žalobkyně stěhovala.

9. Pokud jde o peníze na hrob manžela, nevrácené movité věci, či peníze na pozemky v , adresa, a , Anonymizováno, , pak v této části byla žaloba v minulosti odmítnuta, kdy se žalobkyně domáhala vyplacení peněz, které měla žalovanému poskytnout k těmto účelům.

10. Okresní soud řádně žalobkyni u jednání vyzval dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla, v jakém konkrétním jednání žalovaného shledává hrubé porušení mravů a aby navrhla důkazy k jejich prokázání s poučením o následcích nedoplnění žaloby, tj. neunesení břemene tvrzení a důkazního. Žalobkyně uvedla, že po ní žalovaný hodil klíče, které jí udeřily do ruky, a jednou ji napadl rukama. Psychický nátlak shledávala v tom, že žalovaný způsobil přepětí v elektrické síti v , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , což působilo na ní a kocoura. Tvrzené fyzické napadení rukama či hozením klíčů žalobkyně však nijak neprokázala, žádné důkazy nenavrhla, žalovaný jakékoli napadení popřel.

11. Okresní soud tedy řádně provedl dokazování a z provedených listinných důkazů zjistil řádně skutkový stav.

12. Shrnuto výše uvedené, nebylo prokázáno, že se žalovaný dopustil jednání, ve kterém žalobkyně spatřuje důvody pro vrácení daru (převod pozemku sousedovi, psychické týrání formou přepětí v elektrické síti, fyzické napadení), a rovněž nutno uvést, že ani v jiném zmiňovaném jednání žalovaného (údržba domu v rozporu s představou žalobkyně, četnost návštěv a pomoc ve stáří) nelze shledat jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 630 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Naopak žalovaný se pokusil poté, co žalobkyně měla za to, že ji sousedi v , Anonymizováno, vypouští zapáchající látku do odpadu, že způsobují přepětí v elektrické síti, že ji ničí plot, zabírají kus pozemku, ničí opěrnou zídku, jsou neoprávněně připojeni na elektřinu; a poté, co péče o dům byla pro žalobkyni vzhledem k věku náročná, vyřešit věc tím, že by se žalobkyně přestěhovala blíže jeho bydliště do bytu. Nutno uvést, že žalovaný bydlí na opačné straně republiky, což případnou údržbu domu a péči o žalobkyni komplikovalo. S tímto řešením žalobkyně souhlasila, prodala v roce 2021 svůj další byt a koupila byt ve , Anonymizováno, . Spory nastaly v době stěhování, kdy žalobkyně měla jinou představu o množství stěhovaných věcí, a posléze podle žalobkyně byt ve , Anonymizováno, nebyl připravený a nefungovala elektřina, plyn, špatně byla napojena pračka. Žalobkyně rovněž klade žalovanému k tíži, že má být spolčen se sousedy, nestarat se o dům, neřeší její problémy a spory a že chce jen získat peníze z prodeje domu v , Anonymizováno, , který s manželem společně budovali.

13. Okresní soud dále správně věc posoudil dle přechodných ustanovení o. z. a dle výše uvedeného ustanovení § 630 obč. zák.

14. Nutno uvést, že důvody pro vrácení daru nelze poměřovat pouze subjektivní optikou dárce, ale je nutno, aby šlo o jednání svým rozsahem či intenzitou, délkou trvání natolik závažné, že je v hrubém rozporu s dobrými mravy. Konání obdarovaného je tedy nutno poměřovat objektivními hledisky dobrých mravů. Jak je uvedeno výše odvolací soud ve zjištěném jednání žalovaného žádné jednání v rozporu s dobrými mravy neshledal.

15. Dále nutno uvést, že žalobkyně se domáhá určení, že je výlučnou vlastnicí nemovitostí, avšak nemovitosti byly darovány žalovanému oběma manžely ze společného jmění manželů. Závěr okresního soudu o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně k celému daru je správný. V souladu s ustálenou judikaturou se odvolání daru po zániku společného jmění manželů musí projevit ve formulaci žalobního petitu, kdy manžel se nemůže domáhat vrácení celého daru, ale jedné ideální poloviny (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2007, sp. zn. 22 Cdo 140/2007). Již z tohoto důvodu by nemohlo být žalobě v celém rozsahu vyhověno.

16. Okresní soud tedy správně žalobu zamítl, pokud žalobkyně neprokázala, že by byla ze strany žalovaného jakkoli fyzicky napadena, nebo že by žalovaný působil psychický nátlak v podobě přepětí v elektrické síti. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný jednal tak, že by hrubě porušil dobré mravy ve smyslu § 630 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, důvod pro vrácení daru nebyl naplněn, žalobkyně se nemůže domáhat vrácení celého daru a žaloba je nedůvodná.

17. Proto odvolací soud dle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek ve výroku I. jako věcně správný.

18. Pokud jde o odvolací námitku, že žalovaný jel k soudnímu jednání společně s advokátem jedním autem a vyúčtoval si de facto podruhé cestovné svým vozem, pak odvolací soud dospěl k závěru, že jelikož žalovaný nepožádal předem okresní soud o užití soukromého vozidla, náleží mu pouze dle § 142 odst. 1 o. s. ř. účelně vynaložené výdaje na benzín, nikoli náklady na opotřebení vozu 5,60 Kč za km (při 890 km mu nenáleží částka 4 983,99 Kč). Proto odvolací soud přiznal žalovanému pouze cestovné za benzín v rozsahu 1 515,50 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a ujetých 890 km). Žalobkyně je proto povinna nahradit žalovanému požadovanou odměnu právního zástupce dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u soudního jednání dne 5. 3. 2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada advokáta v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 3. 2024 náhrada ve výši 8 663,02 Kč za 825 ujetých km na trase , adresa, a zpět v částce 6 763,02 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 19 × 30 minut v částce 1 900 Kč podle § 14 a. t.. Dále je povinna nahradit žalovanému uvedené cestovné 1 515,50 Kč. Celkem je tedy povinna nahradit žalovanému náklady řízení 18 578 Kč.

19. Proto odvolací soud dle § 220 odst. 1 písmeno a) o. s. ř. změnil výrok II. rozsudku okresního soudu tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalovanému pouze částku 18 578 Kč, nikoli 23 562 Kč.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení - požadovanou odměnu zástupce 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 písmeno c) a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu, dle § 13 náhradu hotových výdajů za účast u odvolacího jednání, cestovné ve výši 7 591 Kč (ujeto 926 km vozem se spotřebou 6,8 l/100 km, náhradě 5,60 Kč za km a ceně benzínu 38,20 Kč/l dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), 2 000 Kč za zmeškaný čas cestou k jednáním celkem 20 půlhodin, tj. 20 × 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu. Celkem je tedy žalobkyně povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení 12 391 Kč.