71 Co 192/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: jméno zainteresované osoby , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem jméno zástupce sídlem adresa proti žalované: jméno zainteresované osoby , IČO Anonymizováno sídlem adresa zastoupená advokátem jméno zástupce sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 01 Opava o zaplacení částky 240 000 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu o zaplacení částky 124 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 29. 2. 2024, č. j. 7 C 62/2019-259, Rozsudek okresního soudu se- v odstavci I. výroku ohledně částky 60 000 Kč s příslušenstvím ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení,- v další napadené části odstavce I. výroku ohledně zamítnutí částky 126 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 22. 2. 2019 do zaplacení potvrzuje,- ohledně částky 54 000 Kč s příslušenstvím mění takto:Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 54 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 54 000 Kč od 22. 2. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.- v odstavci II. výroku ohledně zamítnutí částky 37 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 26. 2. 2019 do zaplacení potvrzuje,- v odstavci II. výroku ohledně částky 86 800 Kč s příslušenstvím mění takto:Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 86 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 26. 2. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky 240 000 Kč s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 180 000 Kč od 22. 2. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 60 000 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení (výrok I.), dále zamítl vzájemnou žalobu žalované na zaplacení 124 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 124 000 Kč od 26. 2. 2019 do zaplacení (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit státu náklady řízení 2 947 Kč (výrok III.) a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Vyšel (stručně shrnuto odvolacím soudem) ze zjištění, že na základě objednávky z 1. 8. 2018 na dodávku 20 tun žalobkyně dodala dne 15. 11. 2018 žalované 10 tun chia semínek za cenu 600 000 Kč, zabalených na 10 paletách po 40 pytlích o hmotnosti 25 kg. Spolu s dodávkou semínek žalobkyně doložila protokol Specifikace semen chia, kde bylo razítko žalobkyně schváleno a uvedena maximální hodnota plísní s tím, že dodávka je nepřekračuje. Žalovaná při převzetí zboží provedla vstupní kontrolu, z každé dodané palety zboží odebrala vzorek semínek na posouzení v laboratoři. Vzorky byly odebrány z každé palety vždy z horních pytlů na paletě. Vzorky byly vyhovující a dodaná chia semínka proto byla schválená pro výrobu. Žalovaná v době od 14. 11. 2018 do 4. 12. 2018 z dodaných 10 tun semínek spotřebovala 4,75 tun. Při výstupní kontrole byla suchá směs na kaše zalitá vodou. Až v tento moment se projevilo zplesnivění chia semínek. Ztuchlina se zvýraznila a kaše byla nechutná. Z dodaných a zpracovaných semínek bylo vadných 0,91 tuny semínek. Žalovaná z 0,91 tuny vadných chia semínek vyrobila zboží o hodnotě výrobních nákladů 304 000 Kč. Zbylo 5,25 tuny nezpracovaných chia semínek určených k reklamaci. Při kontrole zbytku dodaných semínek bylo zjištěno, že dodávka byla nerovnoměrná, že pytle nahoře palet byly v pořádku, kdežto pytle uprostřed a dole byly viditelněji zasaženy plísní. Žalovaná reklamovala dodaná semínka dne 28. 11. 2018. V návaznosti na reklamaci žalovaná vrátila žalobkyni celkem 4,25 tuny chia semínek. Jedna paleta o hmotnosti 1 tuny a sjednané kupní ceně 60 000 Kč zůstala u žalované, a to z toho důvodu, že měla sloužit jako důkazní materiál, neboť žalobkyně odmítala nahradit žalované škodu vzniklou zpracováním vadných semen. Žalovaná po reklamaci nechala vzorky vadných chia semínek otestovat v externích laboratořích. Podle protokolu Zdravotního ústavu se sídlem v , adresa, ze dne 13. 12. 2018 týkající se plísní, všechny výsledky přesahují limit uvedený ve specifikaci žalobkyně, kdy bylo zjištěno u jednoho vzorku dvanácti a u druhého jedenáctinásobné překročení limitu. U ostatních vzorků byla naměřena hodnota přesahující čtyř až šestinásobné překročení limitu. Podle protokolu Zkušební laboratoře , název, ze dne 14. 12. 2018 týkající se mykotoxinů, vzorky měly nevyhovující výsledek analýzy aflatoxinu B1 a celkové sumy aflatoxinů přesahující povolené hodnoty uvedené ve specifikaci žalobkyně. Dne 8. 2. 2019 žalobkyně dodala žalované 3 tuny chia semínek v celkové ceně 180 000 Kč. Žalovaná dopisem ze dne 18. 2. 2019 provedla jednostranně zápočet vzájemných pohledávek. Pohledávka žalobkyně na úhradu částky 180 000 Kč za semínka ze dne 18. 2. 2019 byla započtena proti pohledávce žalované na náhradu škody ve výši 304 000 Kč v rozsahu 180 000 Kč. Žalobkyně byla zároveň vyzvána žalovanou k úhradě částky 124 000 Kč, kterou žalobkyně měla uhradit do 25. 2. 2019. Dle závěrů znaleckého posudku byla chia semínka napadena plísní již v době dodání žalované, neboť spory plísní se vyskytují v místě pěstování semínek, plísně rostou při teplotách blížících se 30 stupňům Celsia, při nevhodném transportu či skladování se mohou plísně rozvinout, popřípadě začít produkovat ve stresovém prostředí toxiny. Toxiny může produkovat i plíseň, která nemusí být okem viditelná, naopak i viditelná plíseň nemusí vůbec produkovat toxiny, záleží totiž i na druhu plísně. Legislativa upravuje pouze povolené hodnoty toxinů, nezjišťuje se přítomnost plísní jako takových. Ve skladech žalované s teplotami 16 až 19 stupňů nejsou příznivé podmínky pro rozvoj plísní. Specifikum kontaminace plísní je, že je ohnisková, což by mělo vést k rozsáhlejšímu vzorkování, znalecký ústav postupuje při vzorkování dle norem upravujících úřední kontrolu potravin. Odběr z jednoho pytle totiž nemusí kontaminaci zjistit. Každá šarže, popř. pytel (záleží na způsobu balení) má svůj mikroživot. Postup žalované při převzetí semínek nelze označit za nestandardní, pokud bude přihlédnuto k protokolu předloženému žalobkyní a opakovaným bezproblémovým dodávkám mezi účastníky. Hodnoty zjištěné protokolem žalobkyně byly v rámci limitu, ale trochu varovné. Žalovaná mohla za vyšší náklady otestovat dodávku podrobněji, ale pokud důvěřovala žalobkyni, neměla důvod eskalovat kontrolní mechanismy.

2. Po právní stránce okresní soud uzavřel, že žalobkyně dodala žalované vadná chia semínka, nepoužitelná pro potravinářskou výrobu, a proto nemá dle § 2079 a 2106 o. z. nárok na zaplacení částky 240 000 Kč. Jde o vadu skrytou, která se projevila až následně. Proto žalobu žalobkyně zamítl. Pokud jde o vzájemnou žalobu, pak příčinou škody žalované nebyly vadná semínka, ale skutečnost, že žalovaná měla být ostražitá u rizikové suroviny, jimiž jsou chia semínka, a na počátku výroby měla provádět nejvyšší možnou kontrolu přebírané rizikové suroviny, bez ohledu na ekonomickou náročnost této kontroly, což neučinila.

3. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že dodala žalované řádně tři tuny bezvadných chia semínek a má obdržet sjednanou cenu 180 000 Kč. Sama žalovaná uznává pohledávku žalobkyně a pokouší se započítávat vlastní pohledávku. Pokud jde o tunu semínek za 60 000 Kč, pak jí žalovaná tuto paletu nevrátila, aby mohla být vyměněna. Žalovaná neuplatnila řádně zadržovací právo, ani neprovedla volbu práva z vadného plnění. Jestliže si paletu ponechala, je povinna zaplatit sjednanou cenu 60 000 Kč. Jestliže okresní soud správně dospěl k závěru, že vzájemný nárok žalované na náhradu škody není důvodný, protože škodu si způsobila žalovaná sama, nemohlo dojít ani k žádnému zápočtu. Nárok žalobkyně měl být přiznán. Navrhla proto změnu části napadeného rozsudku tak, aby žalobě bylo vyhověno, a dále potvrzení v části zamítající vzájemnou žalobu.

4. Žalovaná se vyjádřila k odvolání tak, že co do částky 180 000 Kč provedla žalovaná dopisem z 18. 2. 2019 jednostranný zápočet své pohledávky na náhradu škody vůči žalobkyni. Pokud jde o částku 60 000 Kč, pak vyzývali žalobkyni, aby si vadná semínka odvezla, toto žalobkyně odmítla. Žalovaná vyklízela sklad, surovina byla již hodně zaplísněná a muselo dojít k její likvidaci. Vada semen byla skrytá, zjistitelná pouze laboratorně.

5. Odvolání proti rozsudku podala rovněž žalovaná, které odůvodnila tím, že okresní soud neuvádí, jak měla žalovaná správně postupovat při přejímce semínek. Závěr o pochybení při přejímce je ryze akademický, neodpovídající výrobní praxi, vychází z norem veřejného práva upravujícího postup úřední kontroly a nemůže obstát při prokázaném srovnání s obdobnými způsoby přejímky jiných potravinářských podniků (ke kterým okresní soud nadto vůbec nepřihlédl) a s přihlédnutím k závěrům znalkyně o standardním způsobu přejímky. Je nutno zohlednit standardy potravinářské výroby IFS a sytém analýzy rizika HACCP, které žalovaná dodržuje, dále zohlednit ekonomickou a praktickou stránku přejímky zboží. Žalovaná testovala semínka více než jiné suroviny (např. mouku odebírá pouze jeden vzorek z celé dodávky, ne z více palet), tedy odebírala více vzorků z dodávky. Nelze jí klást k tíži, že vzorky odebírala z místa, kde byla semena v pořádku. Semínka měla skrytou vadu, zjistitelnou pouze laboratorními testy. Protokol žalobkyně deklaroval nezávadnost celé dodávky, avšak tato byla nevyrovnaná a obsahovala dobrá i vadná semínka. Semínka se jevila vizuálně v pořádku, byl zde protokol žalobkyně o bezvadnosti, žalovaná řádně semínka převzala a skladovala v předepsané teplotě a vlhkosti. Plíseň byla na pytlích viditelná až několik týdnů po dodání, a to v době, kdy již byla dodávka částečně zpracována. Prvotní příčinou škody, jsou tedy vadná chia semínka, jde o relevantní příčinu vzniku škody např. dle závěru rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 871/2018. Žalobkyně až následně po dodávce dne 3. 12. 2018 připustila, že věděla, že kontejner se semínky nedošel lodí v pořádku, proto to měla být žalobkyně, která měla pečlivě semínka testovat, kdy za bezpečnost potravin ručí ten, kdo je uvádí na trh. Navrhla proto změnu napadeného rozsudku ve výrocích II. až IV. tak, že žalobkyni bude uložena povinnost zaplatit žalované 124 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Dále navrhla potvrzení rozsudku v části, jíž byla žaloba žalobkyně zamítnuta.

6. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že žalovaná na dodávky extrémně spěchala, někdy ani nevyčkala výsledků zkoušek a jiné testy po žalobkyni nepožadovala, což vyplynulo z dokazování. Jestliže se hodnoty testů blížily limitům, měla žalovaná při přejímce rizikové suroviny postupovat obezřetněji. Nelze bezpečnost potravin ohrožovat poukazem na nerentabilitu důkladnějšího testování. Žalobkyně testovala semínka způsobem, na kterém byla s žalovanou předem dohodnuta. Rozhodující tedy je, že žalovaná porušila prevenční povinnost při přejímce, testování a uvolnění suroviny do výroby, mohla např. zkušební vzorek kaše udělat před samotnou výrobou. Došlo tedy k přerušení tvrzené příčinné souvislosti dodávky vadných semínek s marnými náklady, které žalovaná vynaložila na další výrobu. Pokud bylo akceptováno oběma stranami nereprezentativní vzorkování, bylo akceptováno větší riziko přijetí neshodné dodávky. Ovšem za zpracování surovin a výrobu potravin odpovídá pouze žalovaná.

7. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně a žalované přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 212 věty prvé a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání žalobkyně a žalované jsou částečně důvodná.

8. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje.

9. Podle § 2118 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

10. Odvolací soud nemůže souhlasit se závěrem okresního soudu, že žalobkyně nemá nárok na úhradu 180 000 Kč z důvodu vadnosti dodaných chia semínek. Jak správně poukazuje žalobkyně, není sporu o tom, že dne 19. 2. 2019 dodala žalobkyně 3 tuny bezvadných semínek za sjednanou cenu 180 000 Kč, žalovaná je bez výtek převzala. Žalovaná pouze uplatňuje proti této pohledávce zápočet své pohledávky. Co do základu tedy žalobkyni dle smlouvy a dle § 2118 o. z. vznikl nárok na zaplacení sjednané kupní ceny 180 000 Kč. Nutno se pak dále zabývat otázkou důvodnosti zápočtu pohledávky žalované a případného zániku pohledávky žalobkyně, protože jinak by bylo nutno žalobě v této části vyhovět.

11. Podle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

12. Podle § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 2918 o. z. Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

13. Podle § 2104 o. z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

14. Odvolací soud rovněž nesouhlasí s právními závěry okresního soudu, že výlučnou příčinou vzniku škody u žalované byla nedostatečná kontrola žalované při převzetí zboží a jeho zpracování. Prvotní příčinou vzniklé škody je dodávka vadných chia semínek, nevhodných pro potravinářské účely z důvodu překročení limitů pro toxiny a zaplísnění semínek, což mělo za následek nemožnost z nich vyrobenou kaši použít jako potravinu. Pokud by semínka nebyla vadná, nevznikla by při jejich následném zpracování žádná škoda. V prvé řadě žalobkyně porušila svou smluvní povinnost dodat žalované bezvadná chia semínka a odpovídá za škodu vzniklou porušením její smluvní povinnosti dle § 2913 o. z. K této prvotní příčině pak může přistoupit buď spoluzpůsobení škody poškozeným dle § 2918 o. z., popřípadě může dojít k tzv. přerušení příčinné souvislosti, kdy například sám poškozený porušil svou zákonnou či smluvní povinnost, nebo došlo ke skutečnosti přičitatelné výlučně poškozenému, a výlučně a jedině v důsledku této skutečnosti poškozenému vznikla škoda. Jak přiléhavě poukazuje žalovaná viz např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 32 Cdo 871/2018 K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Dovozeno bylo například, že nedostatečné převzetí staveniště (nedostatečná kontrola zhutnění podkladových vrstev) k navazujícím stavebním pracím nezpůsobuje přerušení příčinné souvislosti, ale pouze spoluzpůsobení škody prohnutím asfaltové silnice vzniklé primárně v důsledku nedostatečného zhutnění podkladu - viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1474/2011 ze dne 19. 12. 2012. Tedy obdobně bez použití vadných semínek by ke škodě při jejich následném zpracování rovněž nedošlo. Vzájemná pohledávka žalované plyne ze stejného závazkového vztahu, byla uplatněna ještě před zahájením soudního řízení, byla namítnuta formou zápočtu a dokonce formou vzájemné žaloby a bylo k ní okresním soudem prováděno dokazování. Pouhý nesouhlas žalobkyně s touto pohledávkou pak nečiní pohledávku zjevně nezpůsobilou k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. a ve smyslu závěrů Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020.

15. Dále nutno uvést, že není zákonem stanoven, ani smluvně nebyl upraven, konkrétní způsob přejímky dodávaných chia semínek. Ani zákon, ani smlouva tedy nestanovila žalované konkrétní způsob testování na přítomnost aflatoxinů a mykotoxinů (rozsah a metodu vzorkování, způsob laboratorního testování) a ani konkrétní způsob vizuální kontroly přebíraného zboží. Normy pouze stanoví maximální hodnoty toxinů, které potravina může obsahovat a je věcí výrobce či dovozce, jak tuto povinnost zajistí. Ustanovení § 2104 o. z. hovoří o možnostech, tedy postup prohlídky kupujícího je nutno poměřovat určitou obvyklou opatrností, kterou mohl a měl každý kupující vynaložit při převzetí věci, a to s přihlédnutím vždy ke konkrétnímu druhu zboží a konkrétním okolnostem předávání a přebírání.

16. Vada zvnějšku plesnivých pytlů nacházejících se uvnitř a spodku palety je vadou skrytou, zjistitelnou až při rozebrání palety a prohlídce každého jednotlivého pytle. Podrobná přejímka zásilky by tak znamenala prohlídku všech 400 pytlů jednotlivě. Lze poukázat na časovou a popř. i ekonomickou náročnost uvedeného procesu (potřebný personál a jeho mzdy). Nutno uvést, že sama žalobkyně (, Anonymizováno, z 28. 11. 2018) palety u sebe rovněž nerozdělávala, protože by jinak nebyly schopny převozu a manipulace. Jinými slovy ani žalobkyně palety předtím, než je dále žalované prodala, nerozebírala a neprohlídla každý jednotlivý pytel. Lze poukázat i na to, že pokud by mělo jít o zjevnou vadu zjistitelnou ihned při přivezení palet žalované, pak by tuto vadu měla rovněž zaznamenat a zjistit i sama žalobkyně a palety vůbec nedodávat, popř. na zjevnou vadu výslovně upozornit, což se nestalo. Dále nutno poukázat na závěry znalce, že udržované prostředí skladu žalované není vhodné pro rozvoj a růst plísní. Jestliže tedy žalovaná postupně zpracovává dodané palety (logicky odebírá pytle nejprve z vrchu palety, než ji spotřebuje celou), lze připustit, že tuto uvnitř palety ukrytou plíseň objeví až dodatečně, nikoli ihned při převzetí zabalených palet. Nutno přihlédnout i k tomu, že z dodávky 10 tun (400 pytlů) ze dne 15. 11. 2018 bylo zpracováno 3,84 tun chia semínek (153 pytlů) bez zjištění jejich závadnosti v podobě viditelného zaplísnění, či v podobě pachového a chuťového znehodnocení plísněmi. Teprve při cíleném rozebrání palet na jednotlivé pytle bylo zjištěno viditelné zaplísnění spíše středních a spodních pytlů. Odvolací soud tedy má za to, že způsob přejímky vizuální vnější obhlídkou do folie zabalené a zapáskované palety obsahující 40 pytlů je dostačující a odpovídající možnostem přebírky žalované ve smyslu § 2104 o. z. To, že by žalovaná do výroby uvolnila viditelně plesnivé pytle zjištěno nebylo. Navíc podle vyjádření znalce je možné, že plíseň nemusí být na pytli vůbec viditelná, přesto je již v semíncích přítomna a může produkovat toxiny, popř. chuťově či pachově se projevovat např. po zalití horkou vodou. Nelze tedy klást žalované k tíži, že plíseň zjistila až při výstupní kontrole hotového výrobku. Pokud by vzorek kaše žalovaná dělala před samotnou výrobou (jak namítá žalobkyně), pak ani tak nelze zajistit, že by plíseň žalovaná objevila. Mohla by totiž opět namátkově vybrat do vzorku bezvadnou část chia semínek a výrobu zahájit. Odvolací soud tedy uzavírá, že v případě zaplísněných pytlů uvnitř palety šlo, jak správně uzavřel i okresní soud, o vadu skrytou, kterou žalovaná objevila a oznámila v době přiměřené, tedy v průběhu užití dodaného zboží k účelu, ke kterému mělo sloužit.

17. Další vada semínek spočívající v překročení limitů aflatoxinů je rovněž vadou skrytou, zjistitelnou po provedení laboratorních testů. Ustanovení § 2104 o. z. hovoří o tom, že se podle možností kupující přesvědčí o vlastnostech zboží, tedy v dané věci se přesvědčí i o dodržení případně normami stanovených parametrů, které sám má dodržet. Lze si sice představit požadavek okresního soudu, aby do krajnosti byla zabezpečena bezvadnost potravin, to by však vedlo k testování každého jednotlivého pytle, neboť při ohniskovém výskytu plísní, by je nešlo jinak zcela vyloučit. To nese zvýšené náklady, které by bylo nutno přenést v konečném důsledku v ceně výrobku na spotřebitele. Rovněž není od věci poukaz žalované na obvyklý způsob testování jiných výrobců potravin při přejímce, kdy rovněž neprovádí testování z každého jednotlivého balení. Dále nutno uvést, že žalobkyni nelze redukovat na úroveň „pouhého přepravce“ neodpovídajícího za kvalitu dodávaného zboží, ale žalobkyně je dovozcem a prodejcem potravinářského zboží. I žalobkyně je tedy povinna zabezpečovat bezpečnost potravin, které uvádí na trh, včetně splnění normami předepsaných limitů aflatoxinů. Obě účastnice testovaly přítomnost plísní a toxinů z 1. vzorku odebraného pouze z horních pytlů každé palety. Tedy jak podotkla znalkyně, obě akceptovaly způsob vzorkování, který nemusí podchytit plísně či toxiny v případě nevyrovnané kvality dodávky a ohniskové povaze kontaminace. Žalobkyně pak laboratorním testem a protokolem deklarovala, že celá dodávka splňuje stanovené parametry týkající se plísní a toxinů. Tedy žalobkyně výslovně prohlásila, že dodané zboží je bez dané konkrétní vady. To, že sama žalobkyně o vadnosti nemusela vědět, pak nehraje roli. Nedostatek rozsahu vzorkování tak nelze klást k tíži výlučně žalované. Nicméně vzhledem k rizikovosti této potraviny, přepravě přes polovinu zeměkoule, ohniskové povaze kontaminace, lze požadovat odebírání více vzorků, z více míst dodávky, než pouze z jednoho místa. Nelze však rozumně setrvávat na požadavku testovat striktně všechna jednotlivá balení.

18. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že prvotní příčinou vzniku škody žalované byla dodávka vadných chia semen, která byla následně žalovanou zpracována. Tedy žalobkyně podle § 2913 a § 2095 o. z. odpovídá za škodu způsobenou dodáním vadných semínek. K tomu však přistupuje spoluzpůsobení škody poškozeným dle § 2918 o. z. spočívající v tom, že žalovaná mohla a měla podrobněji vzorkovat a testovat dodané zboží před samotným finálním zpracováním a nespoléhat zcela na testování provedené žalobkyní.

19. Pokud jde o poměr spoluzpůsobení, stanovil ji odvolací soud v rozsahu 30 %. Přihlédl k tomu, že žalované není znám stav dodávky bezprostředně po dopravě v lodním kontejneru (žalobkyni znám být má, neboť sama má zboží při převzetí prohlédnout). Při přejímce zboží prohlédla žalovaná obdobně, jako ji prohlédla žalobkyně vizuálně, tedy po zabalených paletách. Žalovaná však již následně pracuje s jednotlivými pytli a poměr její odpovědnosti je tedy již o něco vyšší. Dále přihlédl k tomu, že žalovaná byla ubezpečena prohlášením a protokolem žalobkyně, že dodávka je bezvadná. Šlo o prvý případ vadné dodávky žalobkyně, pokud jde o toxiny. Žalovaná mohla tedy důvěřovat do určité míry v bezvadnost dodané suroviny. Nicméně stále má žalovaná odpovědnost za dodržení stanovených limitů toxinů před prodejem konečnému spotřebiteli a nemůže tuto odpovědnost zcela přenášet na dodavatele. Pokud by tak chtěla žalovaná činit, muselo by podrobnější vzorkování a metodika testování být sjednána výslovně. Dále odvolací soud přihlédl k tomu, že žalovaná má zavedeny standardy potravinářské výroby IFS, systém analýzy rizik HACCP, tedy činí opatření k předcházení uvolnění závadných potravin spotřebiteli. Koneckonců (byť až výstupní) kontrola žalované vadnost semínek zachytila. Tyto důvody tedy vedou k závěru, že spoluzpůsobení škody žalovanou (tedy okolnosti přičitatelné žalované) není v rovném poměru 50 %, ale v menší míře v rozsahu 30 %.

20. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná má nárok na 70 % vzniklé škody, tedy řádně dle § 1928 a násl. o. z. započetla proti pohledávce žalobkyně 180 000 Kč svou pohledávku v rozsahu 126 000 Kč (70% ze 180 000 Kč) a je tedy povinna žalobkyni uhradit zbývajících 54 000 Kč, což je zbývající část sjednané kupní ceny bezvadných semínek. Proto odvolací soud dle § 219 o. s. ř. částečně potvrdil výrok I. napadeného rozsudku co do zamítnutí žaloby v částce 126 000 Kč s příslušenstvím a částečně jej podle § 220 odst. 1 písmeno a) o. s. ř. změnil tak, že žalobě na zaplacení 54 000 Kč s příslušenstvím vyhověl, neboť v tomto rozsahu nedošlo k zániku pohledávky žalobkyně započtením.

21. Obdobně pokud jde o vzájemnou žalobu žalované, má žalovaná nárok na 70 % vzniklé škody, tedy z uplatněných 124 000 Kč na částku 86 800 Kč. Proto odvolací soud dle § 219 o. s. ř. částečně potvrdil výrok II. napadeného rozsudku co do zamítnutí žaloby v částce 37 200 Kč s příslušenstvím a částečně jej podle § 220 odst. 1 písmeno a) o. s. ř. změnil tak, že vzájemné žalobě na zaplacení 86 800 Kč s příslušenstvím vyhověl.

22. Pokud jde o žalobu na zaplacení 60 000 Kč za paletu vadných chia semínek, pak na jednu stranu chia semínka byla vadná, na druhou stranu žalovaná uplatnila práva z vad požadavkem na výměnu za bezvadné zboží dle § 2106 odst. 1 písmeno a) o. z., nikoli na slevu z ceny zboží. Otázka úhrady kupní ceny by tedy byla odvislá od vyřešení otázky dodávky náhradního bezvadného zboží. Z požadavku na výměnu zboží plyne povinnost žalované vadné zboží vrátit dle § 2109 o. z. Pokud žalovaná namítá, že paletu zadržela z důkazních důvodů, pak k zajištění důkazů nepostupovala dle § 78 a § 78a o. s. ř., tedy že by procesně použitelným způsobem důkaz zajistila. Pokud odebrala vzorky, které nechala dále testovat, mohla paletu obratem vrátit. Jestliže pak žalobkyně odmítala po určité uplynulé době paletu převzít z důvodu znehodnocení zboží plísní, je nutno se zabývat tím, zda dle § 2110 o. z. mohla žalovaná stále požadovat náhradní chia semínka za paletu, jež se dále plynutím doby znehodnocovala. Podstatné dále je, zda žalovaná dodala, či nedodala novou bezvadnou paletu, a zda došlo či nedošlo k částečnému odstoupení od kupní smlouvy (v kontextu věci dle § 2106 odst. 2 o. z. pro neodstranění vad zboží v dodatečné lhůtě) ohledně této palety, jak tvrdí žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 14. 3. 2019. Pokud by totiž došlo k důvodnému částečnému odstoupení žalované od kupní smlouvy, pak by si strany měly vrátit vzájemná plnění. Pokud se tak nestalo, je nutno posoudit, zda se žalovaná bezdůvodně neobohatila a pokud ano, v jaké výši byla hodnota vadné palety.

23. Okresní soud se těmito okolnostmi částečného odstoupení, nevrácení palety a otázkou výše případného bezdůvodného obohacení (nebo v případě trvajícího závazku z kupní smlouvy případné škody) vůbec nezabýval. Proto odvolací soud dle § 219a odst. 2 o. s. ř. částečně rozsudek okresního soudu ve výroku I. ohledně částky 60 000 Kč s příslušenstvím zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. V dalším řízení tedy okresní soud posoudí, zda byla oprávněna žalovaná paletu zadržet, či ji měla vrátit k výměně při dodání bezvadného zboží, a zejména zda došlo či nedošlo k částečnému odstoupení od smlouvy a jaké to mělo důsledky pro případné bezdůvodné obohacení žalované a jeho výši (hodnota o níž se žalobkyně obohatila). V novém rozhodnutí okresní soud dle § 224 odst. 3 o. s. ř. rovněž rozhodne o nákladech řízení včetně nákladů odvolacího řízení.