71 Co 211/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobců: a) tituly před jménem Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , adresa zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 , adresa b) tituly před jménem Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 , adresa zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 , adresa proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 , adresa o ochranu rušené držby k odvolání žalovaného do usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13. 5. 2024, č. j. 19 C 120/2024-56,

I. Usnesení okresního soudu se v odstavci II. výroku zrušuje a řízení se v rozsahu odstavce II. výroku zastavuje.

II. V odstavcích I., III. a IV. výroku se potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady odvolacího řízení ve výši 10.919 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobců.

1. Napadeným usnesením okresní soud uložil v odstavci I. výroku žalovanému povinnost zdržet se rušení žalobců v užívání jejich pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , tím, že přestane ukládat hnůj na svůj pozemek parc. č. , hodnota, , zapsaný na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , a to v pásu tohoto svého pozemku umístěného ve vzdálenosti do 27 metrů od hranice pozemku žalobců parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, . V odstavci II. výroku pak žalovanému uložil povinnost uvést svůj pozemek parc. č. , hodnota, , zapsaný na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , v předešlý stav tak, že odstraní hnůj skládkovaný na tomto svém pozemku v blízkosti pozemku žalobců parc. č. , Anonymizováno, zapsaném na LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , a to nejméně do vzdálenosti 27 metrů od hranice pozemku žalobců parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, do tří dnů od doručení tohoto usnesení. Dále v odstavci III. výroku uložil žalovanému nahradit náklady řízení v částce 32 734 Kč a v odstavci V. uložil žalobcům zaplatit společně a nerozdílně na soudním poplatku 2 000 Kč.

2. Okresní soud vzal za prokázaná tvrzení žalobců, že jsou vlastníky pozemku par. č. , Anonymizováno, a žalovaný mimo jiné sousedního pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Pozemek žalovaného je po desetiletí pozemkem porostlým travinami a slouží k výtěžku sena či spásání. Na pozemku žalovaného nebyla nikdy umístěna skládka hnoje a pozemek žalovaného nebyl nikdy využíván k jinému účelu než jako zdroj sena. Tento pokojný stav trval až do 28. 3. 2024. Do této doby trvající stav lze považovat za stav pokojné držby jednak vlastnického práva žalobců, jednak držby práva odběru vody ze studny neovlivněné zdrojem znečištění v podobě umístěné skládky hnoje na pozemku žalovaného. K prvnímu závozu hnoje do bezprostřední blízkosti pozemku žalobců došlo dne 28. 3. 2024, a nadále pak s pravidelnou frekvencí nejméně do 1. 4. 2024, v důsledku čehož skládka hnoje u pozemku a domu žalobců k datu vydání rozhodnutí okresního soudu dosahuje výšky nejméně 1,50 m, délky 4 m a šířky 2,5 m. Přítomnost zápachu z uskladněného hnoje na pozemku žalobců je osvědčena notářským zápisem ze dne 15. 4. 2024, , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, . Z dalších listin, a to spisem sp. zn. 10 C 196/2023 vedeném u nadepsaného soudu, e-mailovou komunikací vzal soud za prokázané, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě konfliktní. Z listin označených jako foto mapa pozemku , Anonymizováno, za období od 2010 - 2024 zachycující stav a využití pozemku parc. č. , hodnota, , fotografie umístění skládky hnoje na pozemku parc. č. , hodnota, , fotografie dřívějšího uskladnění hnoje na pozemku parc. č. , hodnota, vč. zákresu vzdálenosti budovy č. p. , Anonymizováno, , čestným prohlášením žalobce, čestným prohlášením , jméno FO, , vlastníka sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , čestným prohlášením , jméno FO, , vlastníka sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , print screen veřejného registru půdy — , Anonymizováno, (v počtu 2 ks), vzal soud za prokázaná tvrzení žalobců o umístění hnoje, a ve spojení s listinou označenou jako Hydrogeologické posouzení společnosti , právnická osoba, . ze dne 22. 4. 2024 také to, že současné umístění skládky hnoje na pozemku žalovaného je přesně v trase toku podzemní vody, je v rozporu s ochranou povoleného vodního zdroje, jakož i v rozporu s ochranou zemědělského půdního fondu. Hydrogeolog současně vymezil perimetr, ve kterém je zcela vyloučeno ukládat jakékoliv zdroje znečištění, které znehodnocují kvalitu podzemních vod.

3. Na tato zjištění aplikoval okresní soud § 1003 a 1008 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a § 178 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. Právní posouzení této věci dovoluje při daných skutkových zjištěních žalobě podané dne 25. 4. 2024 vyhovět, a to po zjištění, že tato žaloba byla podána včas, tj. před uplynutím prekluzivní lhůty běžící 6 týdnů od 29. 3. 2024.

4. Pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobci prokázali, že jsou držiteli věci (zde pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ) a že žalovaný jejich držbu svémocně ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci. V řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivním právům, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Poslední pokojná držba žalobců byla prokázána, žalobci svůj pozemek dlouhodobě užívali bez toho, aniž by byli obtěžováni imisemi (z nově umístěné skládky hnoje na pozemku žalovaného), a to do bezprostřední blízkosti pozemku žalobců, a to pokojně až do 27. 3. 2024. Žalovaný aktivní činností přistoupil ke skládkování hnoje do bezprostřední vzdálenosti k hranici s pozemkem žalobců. K obtěžování žalobců pak od té doby dochází nejen zápachem, ale rovněž možnou kontaminací podzemního zdroje vody pro povolenou studnu žalobců. Je nutno mít na zřeteli, že ve smyslu § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit.

5. Bylo prokázáno, že žalovaný držbu svémocně ruší v žalobě popsaným a v tomto řízení prokázaným způsobem, když žalobci v konečném důsledku nemohou od 28. 3. 2024 řádně užívat svou nemovitost, ač tak dosud, tj. do 27. 3. 2024, činili.

6. Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání žalobce a domáhal se jeho změny tak, aby žaloba byla zamítnuta. V odvolání poukázal na to, že žalobci neprokázali překročení společensky únosné hranice jednání žalovaného. Pozemek parc. č. , hodnota, je k zemědělským účelům užíván dlouhodobě, a to nejméně od roku 1936. Žalobci si museli být vědomi, že nabývají pozemek, který sousedí se zemědělsky obhospodařovaným pozemkem a že se navíc v jejich blízkosti pase dobytek, s čímž jsou z povahy věci spojeny určité pachové zásahy. V daném případě se navíc jednalo o dočasné uskladnění hnoje, který byl následně počátkem června zaorán do půdy za účelem výsadby brambor, které hodlá žalovaný pěstovat právě u hranic s pozemkem žalobců, který se jeví v současné době jako nejvhodnější s ohledem na nutnou změnu stanovišť. Hnůj byl pak umístěn v nejvyšším bodě celého pásu připravovaného k výsadbě brambor. Jsou to sami žalobci, kteří narušují držbu žalovaného, když umístili zeminu po výkopu studny na pozemek žalovaného. Dále poukazoval na to, že v době umístění kopy hnoje nemohli být rušeni v odběru vody, neboť v té době ještě vodu neodebírali. Navíc se jedná o užitkovou vodu a zdroj pro zálivku zahrádky. Sami žalobci v době uskladnění kopy hnoje v domě nebydleli.

7. Žalobci navrhli potvrzení usnesení okresního soudu s tím, že žalobci nic nenamítají proti užívání pozemku žalovaným způsobem, jakým užíval tento pozemek od roku 2015. Žalovaný však neužívá pozemek ke svému užitku, nýbrž jako nástroj k tomu, aby žalobcům škodil, což i veřejně prezentoval. Žalobci se nebrání proti užívání pozemku žalovaným, nýbrž proti zlovolnému vytvoření skládky hnoje v bezprostřední blízkosti jejich rodinného domu a studny. Z chování i verbálních projevů žalovaného je zjevné, že hodlá v rušení žalobců pokračovat. S ohledem na to, že kopa hnoje byla již zaryta do země, berou žalobci svou žalobu v požadavku na uvedení pozemku do původního stavu (odstavec II. výroku) zpět.

8. S ohledem na tento dispozitivní úkon žalobců, odvolací soud dle § 222a odst. 1, 2 o. s. ř. rozhodnutí okresního soudu v části odstavce II. výroku zrušil a řízení v této části zastavil, když souhlas žalovaného odvolací soud odvodil z odvolání žalovaného.

9. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadené rozhodnutí ve vztahu k odstavci I. výroku a výroku závislého o nákladech řízení a soudním poplatku a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Z čestných prohlášení , jméno FO, (matky žalovaného), , jméno FO, (otce žalovaného) a , jméno FO, (družky žalovaného), každé ze dne 4. 11. 2024, odvolací soud zjistil, že pozemek parc. č. , hodnota, je využíván k zemědělským účelům a je pravidelně hnojen. V minulosti na tomto pozemku byly pěstovány brambory, přičemž pás s brambory se přemisťoval. V bezprostřední blízkosti rodinného domu žalovaného se nachází stáj, a tedy i hnůj.

11. Z čestného prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6. 11. 2024 odvolací soud zjistil, že zajišťoval za svého otce převod pozemku parc. č. , Anonymizováno, Celý život žil v bezprostřední blízkosti tohoto pozemku, proto ví, že za posledních 20 let nebyl hnojen a nebyla tam žádná skládka hnoje, byl využíván pro pastvu dobytka. Již v minulosti, v době budování cesty k nově budovaným rodinným domům, žalovaný navezl hnůj tak, aby technika nemohla projet, či jen s obtížemi.12. , tituly před jménem, , jméno FO, dne 6. 11. 2024 čestně prohlásil, že od roku 2017 byl pozemek , Anonymizováno, využíván k výtěžku sena a pastvě dobytka. Kupu hnoje navezl žalovaný v roce 2022 v době výstavby jeho domu na nejbližší spojnici ve vztahu k vstupním dveřím do domu. Tuto odvezl po půl roce.

13. Ustanovení § 1003 sice zakazuje svémocné rušení držby. Žalobce musí v posesorním řízení prokázat svou poslední pokojnou držbu, svémocné rušení držby a žaloba musí být podána v zákonné lhůtě. Ostatními námitkami se soud nesmí zabývat, protože další námitky žalovaného jsou vyhrazeny až pro případné petitorní řízení.

14. Žaloba z rušené držby dle § 1003 o. z. je analogicky k žalobě z rušeného vlastnického práva (§ 1042) přípustná tam, kde neoprávněné rušení držitele ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, nebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu. Žalobou z rušené držby je možné se v zásadě domáhat ochrany proti již vykonaným zásahům, které trvají anebo jejichž opakování hrozí.

15. Držební ochrany se může držitel domáhat i proti nepřímým imisím. O rušení držby tak půjde tehdy, pokud nepřímé imise jsou nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku. Zde tedy v rámci ochrany držby bude soud posuzovat stejné hledisko, jako v případném petitorním sporu dle § 1013. Odvolací soud tak nesouhlasí se závěrem Krajského soudu v Brně uvedený v jeho rozhodnutí ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 54 Co 75/2015, tak jak odkazoval žalovaný ve svém odvolání, pro jeho zevšeobecňující závěr bez ohledu na individuální okolnosti případu.

16. Odvolací soud má za to, že v případě nepřímých imisí a držební ochrany půjde o posouzení stavu, který zde byl před rušebním činem a stavu, který nastal v důsledku rušebního činu (v jehož důsledku vznikly nepřímé imise). Pokud budou nepřímé imise představovat (objektivně posuzováno) rušení držby nad míru přiměřenou místním poměrům, je možné držbě jako faktickému stavu poskytnout ochranu i před nepřímými imisemi, a to bez ohledu na to, zda tyto nepřímé imise skutečně představují protiprávní zásah do subjektivního práva rušené osoby.

17. V posuzovaném případě bylo jednoznačně prokázáno, že v době nabytí nemovitosti žalobci se na sousedním pozemku skládka hnoje nenacházela a ti mohli své nemovitosti užívat pokojně pro své potřeby, je přitom nerozhodné, zda již v domě žalobci bydleli či zda ho dostavovali, a vybudovat rovněž studnu. Pokojný stav narušil svémocně žalovaný (svémoc musí být určitelná ze samotného zásahu) navezením kopy hnoje v bezprostřední blízkosti rodinného domu a v takové blízkosti studny, že by došlo k její kontaminaci. Je obecně známo a vyplývá to i z notářského zápisu, že kopa hnoje o velikosti vytvořené návozem (4 m × 2,5 m × 1 m) žalovaného šíří obtěžující zápach. Skládka hnoje může rovněž kontaminovat podzemní vody. Pokud je kopa hnoje navezena 1 m od hranice pozemku žalobců, jedná se o imise nepřiměřené místním poměrům, když se jedná o lokalitu určenou k vybudování rodinných domů, byť v přímém sousedství pozemků zemědělských. Jinak řečeno, tak, jak by žalobci nemohli žádat, aby žalovaný své zemědělské činnosti zanechal, tak žalovaný ji nemůže provádět tak, aby jí obtěžoval nepřiměřeně žalobce. Odvolací soud neuvěřil tvrzení žalovaného, že umístění kopy hnoje téměř na hranici jeho pozemku s pozemkem žalobců, bylo nejvhodnější, a to právě s ohledem na velikost pozemků žalovaného. Naopak má zato, že umístění kopy hnoje v místě žalovaným vybraném má souvislost s narušenými sousedskými vztahy.

18. Protože žalovaný se vyjádřil tak, že bude svůj pozemek využívat k pěstování brambor za použití bio hnojení i nadále, hrozí reálná hrozba dalšího nevhodného umístění kopy hnoje, dovodil i odvolací soud, že je na místě žalobě vyhovět, a to i za situace, kdy kupa hnoje byla odstraněna.

19. Ze všech těchto důvodů odvolací soud usnesení okresního soudu v napadené části, tj. v odstavci I. a III. - IV. dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 a 146 odst. 2 věta druhá za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. a úspěchem žalobců, kdy i ke zpětvzetí žaloby došlo po podání žaloby v důsledku chování žalovaného. Náklady odvolacího řízení se sestávají ze třech úkonů právní služby po 2 400 Kč (srovnej usnesení okresního soudu), třech režijních paušálů, cestovného za cestu , adresa, a zpět v délce 60 km osobním automobilem s průměrnou spotřebou 8,2 l/100 km a při ceně paliva 38,20 Kč za 1 l a náhradě 5,60 Kč za 1 km za 524 Kč a ztrátě času za 4 půlhodiny za 400 Kč a 21 % DPH ve výši 1 895 Kč. Celkem tak činí 10 919 Kč.