71 Co 219/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A b) jméno žalobce , narozený dne datum narození Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C c) jméno žalobce , narozený dne Datum narození advokáta D bytem Adresa advokáta D zastoupený advokátem Jméno advokáta E sídlem Adresa advokáta E d) jméno žalobce , narozený dne datum narození bytem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta G sídlem Adresa advokáta G proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta H sídlem Adresa advokáta H o určení vlastnického práva k nemovitostem k odvolání účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 18. dubna 2024, č. j. 16 C 174/2022-436

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I.-III. a V. výroku potvrzuje s tím, že v odstavcích II. a III. se potvrzuje v tomto správném znění:Určuje se, že žalobce a), žalobce b), žalobce c), žalobce d) a žalovaný jsou každý vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 4/100 na pozemku parcela:- č. , Anonymizováno, , o výměře 7990 m2, orná půda- č. , Anonymizováno, , o výměře 7842 m2, trvalý travní porost- č. , Anonymizováno, , o výměře 1389 m2, trvalý travní porostdosud zapsaných v katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného,to vše v obci , adresa, , v katastrálním území , adresa, -město, zapsané u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, .Určuje se, že žalobce a), žalobce b), žalobce c), žalobce d) a žalovaný jsou každý vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 9/100 na pozemku parcela:- č. , hodnota, , o výměře 205 m2, trvalý travní porost- č. , hodnota, , o výměře 1345 m2, zahrada- č. , hodnota, , o výměře 1310 m2, trvalý travní porost- č. , Anonymizováno, , o výměře 65822 m2, trvalý travní porost- č. , Anonymizováno, , o výměře 16629 m2, trvalý travní porost- č. , Anonymizováno, , o výměře 3252 m2, trvalý travní porost- č. , hodnota, , o výměře 1075 m2, trvalý travní porost- č. , hodnota, , o výměře 209 m2, trvalý travní porost- č. , Anonymizováno, , o výměře 584 m2, ostatní plocha- č. , Anonymizováno, , o výměře 533 m2, trvalý travní porost- č. , hodnota, , o výměře 467 m2, ostatní plocha- č. , hodnota, , o výměře 162 m2, ostatní plochadosud zapsaných v katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného,to vše v obci , adresa, , v katastrálním území , adresa, , zapsané u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, .

II. V odstavci IV. výroku se rozsudek okresního soudu mění takto:Žalovaný je povinen nahradit žalobcům na nákladech řízení 1.333.594 Kč k ruce společné a nerozdílné do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady odvolacího řízení ve výši 359.190 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

IV. Žalovaný je povinen nahradit státu náklady řízení ve výši 1.614 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě, Č.Ú.: , č. účtu, , VS , var. symbol, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud určil, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky specifikovaných nemovitostí (odstavce I. – III. výroku), zavázal žalovaného zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 388.747,70 Kč (odstavec IV. výroku) a na nákladech státu částku 1.606 Kč (odstavec V. výroku).

2. Žalobci se domáhali určení svých spoluvlastnických podílů s tím, že uzavřeli s otcem žalovaného , jméno FO, dne 23. 12. 2002 smlouvu o sdružení s názvem „, adresa, “ (dále jen sdružení), jehož účelem bylo provozování rostlinné a živočišné výroby. Z prostředků sdružení byly nakoupeny nemovitosti, které byly využívány k účelu sdružení. , jméno FO, zemřel a žalovaný se stal vlastníkem specifikovaných pozemků, popř. podílů na nich, na základě dědického rozhodnutí. Okresní soud posoudil nárok žalobců dle ust. § 829, 833, 834 a § 835 obč. zák. č. 40/1969 Sb. (dále jen obč. z.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobci mají naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, když jedině touto cestou se mohou domoci změny zápisu svých spoluvlastnických podílů v katastru nemovitostí. Mezi žalobci a otcem žalovaného byla uzavřena platná smlouva o sdružení. Obsahem smlouvy vyjádřili vůli vykonávat společně a na společný účet rostlinou a živočišnou zemědělskou výrobu a vedli společné účetnictví. Skutečnost, že žádný z účastníků nemá k dispozici přílohu č. 1 ke smlouvě, případně další doklady vztahující se k rozhodování sdružení či volbě zástupců sdružení, nemůže mít za následek neplatnost uzavřené smlouvy o sdružení. Neplatnost smlouvy nezpůsobuje ani skutečnost, že společný účet byl založen až v roce 2010. V řízení nebylo prokázáno formální zvolení předsedy sdružení, avšak z výpovědí žalobců a) a c) bylo prokázáno, že zástupcem sdružení na základě souhlasného projevu ostatních členů byl zvolen , jméno FO, . V případě kupních smluv uzavřených s fyzickými osobami bylo prokázáno, že prodávající jednali o jejich uzavření s žalobcem a), který jim také předával zálohu, popř. kupní cenu v hotovosti. Tito prodávající slyšení jako svědci potvrdili, že žalobci, popř. někteří z nich, společně hospodařili s , jméno FO, , společně se podíleli na živočišné i rostlinné výrobě a při koupi pozemků toto bylo prezentováno jako nabytí pro společnost či sdružení. V případě kupních smluv uzavřených s , právnická osoba, byly kupní ceny hrazeny převodem z účtu, který okresní soud vyhodnotil jako účet sdružení. Nebyly zjištěny podrobnosti ohledně uzavírání předmětných kupních smluv, avšak bylo obvyklé, že předkupní právo měly osoby, které na příslušných pozemcích již dříve hospodařily a převod pozemků státu do podílového spoluvlastnictví několika osob nebylo možné. V případě nabytí pozemků na základě smlouvy o převodu privatizovaného majetku, došlo v souvislosti s výstavbou nové haly ke vzniku nového pozemku. Žalobci prokázali a žalovaný toto nezpochybnil, že zbudování haly na tomto pozemku se realizovalo z finančních prostředků sdružení. Účet zřízený na jméno otce žalovaného byl minimálně v období let 2011 až 2019 účtem sdružení a pokud byly z tohoto účtu prováděny v daném období platby kupních cen či splátek kupní ceny, považoval soud tyto za platby členů sdružení.

3. Okresní soud uzavřel, že předmětné nemovitosti byly kupovány pro účely zemědělské činnosti vyvíjené sdružením. Byly využívány k zemědělské výrobě, na tyto pozemky otec žalovaného pobíral dotace a finanční zisk či naturální požitky byly rozdělovány mezi jednotlivé členy sdružení. Nebylo naopak zjištěno, že by kterýkoliv z žalobců vykonával pro otce žalovaného z titulu pracovněprávního vztahu. Získaný majetek se tak stal vlastnictvím všech účastníků sdružení, a to pro každého v rozsahu jeho podílu 1/5.

4. Okresní soud se v rozsudku vypořádal s četnými námitkami, které žalovaný uplatňoval v průběhu soudního řízení. Uvedl, že tyto námitky nemohou vést k závěru o neplatnosti uzavřené smlouvy o sdružení a ke zpochybnění jeho existence. Bylo pouze na žalobcích, v jakém rozsahu se domáhali vyřešení svých nároků z vypořádání majetkových vztahů sdružení po úmrtí , jméno FO, . Pokud do žaloby nezahrnuli další movitý majetek, nelze z toho usuzovat na spekulativní charakter žaloby. Skutečnost, že žalobci a) a c) odmítli odpovídat na otázky strany žalované, nemůže vést ke snížení důkazní síly jejich výpovědi a tento postoj žalobců nelze žádným způsobem sankcionovat.

5. Proti tomuto rozsudku podali odvolání obě strany. Žalobci své odvolání směřovali toliko do odstavce V. výroku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Namítali, že při určení tarifní hodnoty mělo být vycházeno z hodnoty nemovitostí v době započetí právní služby. K poskytování právní služby došlo ve stejném roce, kdy bylo vydáno usnesení v dědickém řízení, ve kterém je uvedena hodnota předmětných nemovitostí.

6. Žalovaný směřoval své odvolání do všech výroků rozsudku. Namítal, že soud nepřihlédl ke všem tvrzeným skutečnostem a k označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav a vyvodil nesprávná skutková zjištění na základě provedených důkazů. Okresní soud se nevypořádal s důkazy, které vyvracejí, že by tvrzené sdružení v letech, kdy docházelo k nabývání nemovitostí vůbec existovalo. Poukazoval na absenci dohod o nabytí do spoluvlastnictví, které předpokládala smlouva o sdružení, a to v písemné formě. Tvrzení žalobců o jejich ústním uzavírání považoval za účelové a ničím nepodložené. Smlouva o sdružení nebyla nikdy naplňována a s touto argumentací se okresní soud nevypořádal. Mezi žalobci a , jméno FO, zřejmě docházelo k nějaké formě spolupráce, tato však neměla povahu spolupodnikání v rámci tvrzeného sdružení, ale jednalo se o dodavatelsko-odběratelské či případně zaměstnanecké vztahy. Poukazoval na formální nenaplnění smlouvy o sdružení, kdy nebyl zvolen předseda a místopředseda, nebyla vypracována příloha č. 1, která měla specifikovat vklady účastníků, nebyly dodržovány procedury ve vztahu ke společnému rozhodování členů sdružení, nebyl vyplácen zisk, nebyl vypracován jednací řád. Žalobci nepředložili ani společné účetnictví, ani vyúčtování nákladů, zisku a případných ztrát a jiné obdobné listiny. Naopak žalobci a) a c) se registrovali v roce 2009, resp. 2010 jako samostatní zemědělští podnikatelé, přestože toto smlouva zakazovala. Po smrti , jméno FO, se žalobci nikterak nestarali o zemědělskou činnost, která vyžaduje každodenní péči a podanou žalobou se domáhají pouze nejhodnotnějších aktiv podnikání zemřelého , jméno FO, . V této souvislosti okresní soud neoprávněně odmítl důkazní návrh žalovaného spočívající v generální plné moci udělené jeho otcem krátce před smrtí, ze které je zřejmé, že zemřelý o svém podnikání uvažoval jako o vlastním, nikoliv jako o podnikání sdružení.

7. Z podnětu podaných odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou žalovaného ohledně podjatosti soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která ve věci rozhodovala a která by vedla ke kasaci rozsudku, a dospěl k závěru, že tato není důvodná. Podjatost soudkyně žalovaný spatřoval v současných vztazích bývalých partnerů soudkyně a žalovaného. Uvedená soudkyně ve svém vyjádření uvedla, že tuto skutečnost zjistila až z tvrzení samotného žalovaného s tím, že vztah se svým bývalým manželem považuje za ukončený a jeho další osobní vztahy se jí již netýkají. Ze strany žalovaného nebyly tvrzeny ani nebyly zjištěny žádné přátelské či naopak nepřátelské vztahy mezi uvedenými osobami. I kdyby soudkyně o tomto vztahu věděla, jak čistě hypoteticky uvádí žalovaný, nemůže to vést bez dalšího k závěru o možnosti pochybovat o její nepodjatosti.

9. Odvolací soud shledal důvodnou námitku žalovaného ohledně hodnocení účastnických výpovědí některých žalobců ze strany okresního soudu, když tito odmítli vypovídat na otázky žalovaného. Toto pochybení bylo odstraněno v rámci odvolacího řízení opakováním jejich výslechu. Další procesní pochybení, které by muselo vést ke zrušení napadeného rozsudku, odvolací soud neshledal. Nedůvodná je námitka žalovaného o vytváření tvrzení až na základě provedených důkazů. Žalobci od počátku tvrdili, že předmětné nemovitosti byly nabyty ze společných prostředků, byly hrazeny ze společného účtu a sloužily k účelu sdružení. Následná tvrzení o úhradě kupní ceny byla pouze doplněním a upřesněním tohoto tvrzení, nejednalo se o tvrzení nová, dosud neuvedená. Procesní pochybení odvolací soud neshledal ani v neprovedení důkazů navrhovaných ze strany žalovaného, když tyto byly navrženy v rozporu se zásadou koncentrace řízení.

10. Nedůvodná je rovněž námitka žalovaného ohledně opakovaného poučování žalobců dle ust. § 118a o. s. ř. ze strany odvolacího soudu. Je pravdou, že žalobci byli u jednání okresního soudu dne 28. 3. 2023 podrobně poučeni o nabývacím titulu k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba. Na toto reagovali žalobci podáním ze dne 27. 4. 2023, ve kterém popsali okolnosti, za kterých došlo ke vzniku nově vzniklého pozemku v souvislosti s výstavbou haly. Zároveň uvedli, že tato byla financována z finančních prostředků sdružení. Žalobci však nebyli ze strany okresního soudu poučeni o povinnosti tvrzení k okolnostem výstavby samotné haly, která stojí na daném pozemku. Za této situace odvolací soud přistoupil dle ust. § 213b o. s. ř. k poučení žalobců a provedení navrhovaných důkazů.

11. Odvolací soud dílem zopakoval a dílem doplnil dokazování. Byly provedeny důkazy, které navrhli žalobci po poučení dle ust. § 118a o. s. ř. ze strany odvolacího soudu, a to navržené listiny a výslechy svědků.

12. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za rok 2010 bylo zjištěno, že předmětný účet byl zřízen ke dni 8. 2. 2010. První pohyb na účtu je dne 12. 2. 2010, kdy byla převedena částka 1.562.958,88 Kč z účtu č. , hodnota, .

13. Z obsahu listin zaslaných z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že návrh změny údajů o pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, v souvislosti s výstavbou haly pro zemědělskou techniku podal , jméno FO, . Podkladem bylo rozhodnutí , adresa, o dodatečném povolení stavby – haly pro zemědělskou techniku , Anonymizováno, ze dne 23. 4. 2013, které bylo vydáno na základě žádosti podané , jméno FO, .

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že ví o tom, že žalobci a otec žalovaného spolu podnikali v zemědělství. Měli nějaké sdružení, bylo to pár lidí, kteří podnikali v zemědělství, jak přesně fungovali mu není známo. O prodeji haly jednal s p. , jméno FO, . Byla kupována pro potřeby sdružení. Peníze mu platil v hotovosti p. , jméno FO, . Nabízel jim i jiné věci, pokud je měl k dispozici, protože věděl, že podnikají v zemědělství. Někdy jednal s p. , jméno FO, , jindy s p. , jméno FO, , který říkal, že se musí dohodnout s klukama (míněno s žalobci).

15. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že prováděl opláštění střechy na hale v , Anonymizováno, poté, kdy ho v této souvislosti oslovil p. , jméno FO, . Ve vesnici se všeobecně vědělo, že žalobci podnikají společně v zemědělství, bylo jich 5. Podrobnosti o tom, jak podnikali, jak to měli mezi sebou uspořádáno, mu nejsou známy, nezajímalo ho to. Práce na hale byly hrazeny z účtu. Neví, na čí jméno byl veden. Při stavbě mu pomáhali žalobci, vždy některý z nich, podle toho, kdo měl čas.

16. Odvolací soud dílem zopakoval a dílem doplnil dokazování výpověďmi žalobců. Nesouhlasil s hodnocením věrohodnosti těchto výpovědí ze strany okresního soudu. Za situace, kdy odmítli odpovídat na otázky žalovaného, nelze jejich výpověď hodnotit jako věrohodnou. Z tohoto důvodu byly jejich výslechy ze strany odvolacího soudu zopakovány. Okresní soud bez jakéhokoliv odůvodnění neprovedl výslech zbylých dvou žalobců, přestože byl z jejich strany navrhován. Odvolací soud proto přistoupil k doplnění dokazování o jejich výslechy.

17. Z výpovědí žalobce a), , Jméno žalobce, , bylo zjištěno, že sdružení vzniklo za účelem společné zemědělské činnosti, a to z popudu jejich otců. Dle společné domluvy se stal vedoucím , jméno FO, , který byl nejstarší a měl největší zkušenosti. Každý z nich zastupoval jejich rodiny a do sdružení vložil majetek, jaký měl k dispozici. Tyto vnosy si postupně vyplatili a vyrovnali a nadále byli každý z nich rovnocenným členem. Na všem se domlouvali ústně. Každodenní nezbytné činnosti zajišťoval p. , jméno FO, s panem , jméno FO, . Ostatní pomáhali, když bylo potřeba, a to i pomocí rodinných příslušníků. Dostávali podíly na zisku formou tzv. naturálií, finanční prostředky si nedělili, ty shromažďovaly na účtu. Někteří členové dostávali ještě nad rámec podílu na zisku vyplacenu odměnu za odvedenou práci. Většinou byla vyplácena v hotovosti. Na tom se vždy dohodli. Účetní jim každý rok dala výsledek hospodaření sdružení, jednu pětinu si přenesl do svého účetnictví za účelem zdanění, když provozoval vlastní živnost. Tak to fungovalo až do smrti , jméno FO, a ještě zhruba rok po jeho smrti, než se vyřídilo dědictví. Vše bylo zapsáno na jeho jméno, proto vše musel vyřizovat jeho syn, žalovaný, ale fyzickou práci stále zajišťovali také žalobci. Jednotlivé pozemky kupovali na jméno , jméno FO, s tím, že budou patřit členům sdružení a časem se vloží do společnosti, kterou plánovali založit. Pokud budou zapsány na jednu fyzickou osobu, bude vložení do společnosti jednodušší. P. , jméno FO, měl představu, že činnost po něm převezme jeho syn, vše bude pokračovat s tím, že se vše převede do společnosti, kterou založí. On sám některé pozemky sdružení pronajímal, když patřily jeho rodině v souvislosti s restitucemi, popř. je zakoupil, pokud o ně sdružení nemělo zájem nebo na ně nebyly finanční prostředky. Pokud se sám nechal zaregistrovat jako samostatný zemědělec, tuto činnost nikdy samostatně nevykonával. P. , jméno FO, podnikal v zemědělství v rámci vzájemné dohody, když chtěli oddělit ekologické zemědělství od neekologického. Vše dohromady to bylo vykonáváno pro účely sdružení. Rovněž dotace, které v této souvislosti p. , jméno FO, dostal, šly na potřeby sdružení. Pokud p. , jméno FO, udělil před svou smrtí plnou moc pro žalovaného, sloužila k tomu, aby mohl zastupovat otce při zemědělské činnosti, když jeho otec již nebyl schopen nikam dojít. V dědictví jako členové sdružení neuplatňovali žádné nároky, když je žalovaný ujišťoval, že se majetek bude převádět na jeho matku a poté na účastníky.

18. Z výpovědi žalobce c) , jméno FO, , bylo zjištěno, že sdružení vzniklo za účelem zemědělské činnosti. Již dříve takto podnikali otcové některých žalobců. On řešil zejména práci na poli, k administrativě nemá vztah, tyto záležitosti řešil hlavně p. , jméno FO, a p. , jméno FO, . Koupi pozemku vždy probrali ústně, dohodli se, zda koupit či nikoliv. Vše ostatní zařizovali p. , jméno FO, a p. , jméno FO, . Stejně to fungovalo i při nákupu např. strojů. Všichni členové vložili do sdružení nějaký majetek, každý, co měl. Domluvili se, že mu bude vyplácena odměna za odvedenou práci, protože pracoval nejvíce, dělalo to 60.000 Kč ročně. To si všichni schválili. Stejně jako odměnu za práci, kterou odvedl p. , jméno FO, , který jim opravoval auta a stroje, popř. p. , jméno FO, nebo p. , jméno FO, . Jaké práce jsou již nad rámec běžné činnosti určovali p. , jméno FO, a , jméno FO, . Věděl, že to tak probíhá, ale bližší okolnosti ho nezajímaly, on pracoval na poli. Peníze byly vypláceny v hotovosti, on je vždy vybral z účtu, předal p. , jméno FO, , ten je rozdělil. Rovněž si domluvili, že bude mít právo vybírat hotovost z účtu. Z jakého důvodu vznikl nový účet mu nebylo nic známo. Na jeho založení se dohodli, ale vše kolem toho vyřizoval p. , jméno FO, a p. , jméno FO, . Byly mu jen oznámeny údaje ohledně nového účtu, aby z něho mohl vybírat hotovost. Všichni dostávali deputáty – výpěstky nebo zvířata. Výsledky hospodaření sdružení řešili na společných schůzkách. Domluvili se rovněž, že ze společných prostředků bude vybudována hala. On sám si vyřídil registraci samostatného zemědělce, protože se domluvili, že rozdělí společnou činnost na ekologickou a neekologickou. Ta byla nadále vedena pod jeho jménem, na které byly rovněž pobírány dotace. Nadále se však hospodařilo stejným způsobem, tj. vše sloužilo pro všechny členy sdružení. Před smrtí měl p. , jméno FO, představu, že se bude pokračovat s jeho synem. Když onemocněl, on osobně s ním už nejednal. Chodil za ním p. , jméno FO, . Po smrti probíhala nějaká jednání, u kterých byl přítomen on, p. , jméno FO, , žalovaný, jeho matka a sestra.

19. Z výpovědi žalobce b), , jméno FO, , bylo zjištěno, že v zemědělství podnikal už jeho otec, po jeho smrti vstoupil do nově založeného sdružení on. Jeho otec vložil největší majetek, byl to majetek rodiny, ten se později vyplácel. Neví, kdy a kolik se vypláceno, on sám žádný majetek do sdružení fakticky nevkládal, zůstal tam majetek po jeho otci, který zdědil. Členy nově založeného sdružení byli žalobci a otec žalovaného. On se o jeho činnost moc nezajímal, opravoval hlavně auta. Plně důvěřoval p. , jméno FO, , p. , jméno FO, a p. , jméno FO, . Když se měly kupovat nějaké pozemky, říkal mu o tom p. , jméno FO, , jestli souhlasí. Pokud firma fungovala, on do ničeho nemluvil. Pro potřeby sdružení chodila pracovat na statek jeho mamka a sestra. On opravoval auta, některé opravy účtoval samostatně, podle toho, co mu řekl p. , jméno FO, , který mu zadával práci. O tom, co se bude proplácet rozhodovali zejména p. , jméno FO, , p. , jméno FO, a p. , jméno FO, , kteří chodili na společné schůzky. On sám na schůzky nechodil, byl tam asi jen dvakrát. Za něj chodila jeho matka, která byla na statku, kde se pořád řešily nějaké věci, skoro každý den. On dostal jen konečný výsledek hospodaření, který zdanil. Jednalo se o jednu pětinu zisku. Žádný zisk jim však vyplácen nebyl, mělo se to převést do s. r. o., na tom se dohodli. Po smrti p. , jméno FO, jednali s žalovaným, jak budou dále pokračovat, ale nedohodli se. Bavili se o tom, že založí společnost, že už to nebude napsáno na jednoho člověka, ale budou tam všichni na pětiny.

20. Z výpovědí žalobce d), , jméno FO, , bylo zjištěno, že byl členem sdružení, které bylo založeno pro zemědělské účely a mělo 5 členů. Každý do něho vložil nějaký majetek, za to nic nedostal. Určili si, že sdružení povede , jméno FO, , vždy se domlouvali, co je potřeba udělat. K tomuto měli dle potřeby schůzky. Tak se domlouvali i o koupi jak movitých, tak nemovitých věcí. Samotný nákup pak zajišťoval , jméno FO, a , Jméno žalobce, . On sám opravoval stroje, jezdil s kombajnem, pracoval na poli, s dobytkem. Byl zaměstnán u vojenských lesů. Když bylo potřeba, chodili pomáhat i rodinní příslušníci nebo další osoby. Příjmy ze sdružení neměli, pobírali jen deputáty. Do budoucna se mluvilo o tom, že založí společnost, že se to bude vyplácet. Nakonec to nevyšlo. O výsledku hospodaření se vždy dovídal na schůzkách, blíže se o to nezajímal, čísla si nikdy nekontroloval. Měli nějaký účet, nic bližšího neví, nezajímal se o to. Účetnictví i pro jeho potřeby zajišťovala p. , jméno FO, , platila za něho zdravotní a sociální pojištění, asi to měla platit i za ostatní členy. On sám nebyl registrován jako samostatný zemědělec, nikdo to po něm nechtěl. Neví, proč takto byli registrováni jiní členové sdružení, nikdy s tím nebyl žádný problém, nikdo to nevytýkal. Do sdružení se pořád postupně něco kupovalo, jak se dohodli. Zpočátku se vše kupovalo na pětiny, později se domluvili, že vše bude napsáno na p. , jméno FO, . Ten říkal, že to tak musí být kvůli dotacím. Ví o tom, že některé pozemky, na kterých hospodařili, měli v nájmu. Neví, jestli to byly také pozemky ostatních členů sdružení, o to se nezajímal. , jméno FO, pracoval pro sdružení až do své smrti, neví o tom, že by udělil nějakou plnou moc pro syna. S činností chtěli pokračovat s tím, že to za p. , jméno FO, někdo převezme, asi jeho syn. Společně postavili halu, která se kupovala od , jméno FO, . Postupně s jejím převážením a stavěním pomáhali, jak kdo mohl. Již si nepamatuje, kdy byla dokončena.

21. Po částečném zopakování a doplnění dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že závěr okresního soudu o podílovém spoluvlastnictví účastníků k označeným nemovitostem je správný.

22. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky (resp. mezi žalobci a otcem žalovaného, dále jen účastníci) vzniklo v roce 2002 sdružení za účelem provozování zemědělské činnosti. Toto sdružení existovalo i v době smrti , jméno FO, . Sdružení fyzických osob není samostatnou právnickou osobou a jako takové nemůže být účastníkem právních vztahů a majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Pokud smlouva neurčuje jinak, jsou podíly všech účastníků sdružení stejné. Při nabývání majetku je podstatné, zda byl získán ze společných prostředků sdružení a zda sloužil k účelu sdružení (např. rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 3198/2018).

23. V souvislosti s provozováním společné činnosti, získávali účastníci postupně majetek, který sloužil k provozování této činnosti, a to na základě nájemních vztahů, popř. kupních smluv. Výpověďmi žalobců bylo zjištěno, že veškerou činnost sdružení dle dohody vedl a zajišťoval jako nejstarší a nejzkušenější , jméno FO, , který měl rovněž vyřízenou registraci samostatně hospodařícího zemědělce. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z nájemních smluv, ve kterých jsou jako nájemci uvedeni všichni žalobci s tím, že tyto zastupuje právě , jméno FO, . Tento se rovněž staral o veškeré administrativní záležitosti sdružení, a to společně s , Jméno žalobce, . , jméno FO, se podíleli na činnosti zejména fyzickou prací a , jméno FO, zajišťoval opravu vozidel a strojů. S ohledem na skutečnost, že vlastníky nabývaného majetku se nemohlo stát sdružení, byla mezi účastníky sdružení dohoda, že právní vztahy ohledně nabývání majetku budou za sdružení uzavírány , jméno FO, s tím však, že všichni členové sdružení budou jejich podílovými spoluvlastníky. Tato skutečnost byla zjištěna nejen z účastnických výpovědí žalobců, ale rovněž svědeckými výpověďmi fyzických osob, se kterými byly předmětné kupní smlouvy uzavírány. Všechny tyto osoby uvedly, že jim byla nějakým způsobem známa skutečnost, že účastníci podnikají společně a pozemky jsou prodávány pro jejich společnou podnikatelskou činnost. Svědkové uvedli, že celou záležitost vyřizoval , Jméno žalobce, , který rovněž v některých případech předával finanční prostředky za prodej. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že svědkové nebyli přesně informováni o způsobu činnosti sdružení, neznali jeho název, když podstatná je skutečnost, že jim bylo známo, že pozemky mají sloužit pro potřeby společné činnosti účastníků. Některé z pozemků účastníci již dříve užívali na základě nájemních smluv. Je pravdou, že v počátcích činnosti sdružení byly kupní smlouvy uzavírány se všemi účastníky jako kupujícími. S ohledem na potřeby praktického chodu sdružení (pobírání dotací, možnost vložení majetku do v budoucnu založené společnosti) bylo výpověďmi žalobců zjištěno, že došlo ke změně tohoto postupu s tím, že nemovitosti nabýval pouze jeden z nich. Tato skutečnost pak byla potvrzena svědeckými výpověďmi svědků.

24. Výpověďmi svědků , jméno FO, a , jméno FO, bylo prokázáno, že rovněž hala postavená na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , byla postavena ze společných prostředků a pro potřeby sdružení. Svědci potvrdili, že zajišťovali převod, popř. opravu této haly, která měla sloužit pro společné podnikání účastníků. Potvrdili, že byla všeobecně známa skutečnost, že účastníci společně podnikají v zemědělství. Ohledně haly pak jednali s , Jméno žalobce, . Skutečnost, že veškeré doklady ohledně výstavby haly jsou vedeny na jméno , jméno FO, , odpovídá dohodě účastníků. Jedná se tak o majetek získaný při výkonu společné činnosti účastníků (rozsudek NS sp. zn. 28 Cdo 4942/2009).

25. S žalovaným lze souhlasit, že ve výpovědích samotných žalobců existují rozpory. Z jejich výpovědí je však zcela zřejmé, že faktickým řízením činnosti sdružení byl pověřen právě , jméno FO, , který zejména společně s , Jméno žalobce, zajišťovali veškeré nezbytné administrativní záležitosti sdružení. Je tak pochopitelné, že ostatní členové sdružení o těchto záležitostech neměli detailní informace, resp. o tyto se nezajímali, popř. si je nepamatovali, když pro ně nebyly podstatné. Dle jejich dohody měli důvěru v tyto dvě osoby, které vše zajišťovaly. Skutečnost, že ze strany účastníků sdružení nebyla dodržována veškerá podrobná ujednání uzavřené smlouvy o sdružení, nemůže bez dalšího vést k závěru, že sdružení neexistovalo či snad přestalo existovat. Z provedeného dokazování vyplývá vůle žalobců nadále setrvávat a vykonávat činnost v rámci sdružení a v této souvislosti nabývat pro naplnění účelu sdružení společný majetek. O existenci sdružení byla všeobecná povědomost s tím, že je zřejmé, že činnost sdružení byla vykonávána neformálním způsobem, s čímž účastníci neměli žádný problém a s tímto způsobem uzavírání dohod o společné činnosti všichni souhlasili. Z těchto důvodů je pochopitelné, že veškeré listiny týkající se činnosti sdružení, byly shromažďovány u , jméno FO, , který také zajišťoval účetní evidenci.

26. Dohoda mezi účastníky byla rovněž ohledně příjmů z činnosti sdružení. Byli srozuměni s tím, že některým z nich jsou s ohledem na rozsah jejich prací vypláceny odměny, podíl na zisku je pouze v naturáliích. Jejich činnost směřovala k založení společnosti jako právnické osoby, ve které by vystupovali všichni stejným dílem a toto by vedlo k získání také finančního prospěchu.

27. Závěr o existenci sdružení nemůže vyvrátit ani skutečnost, že předmětné pozemky byly hrazeny z účtu, který byl založen až v roce 2010, popř. že někteří žalobci získali rovněž oprávnění hospodařit v zemědělství. Je zřejmé, že účet musí být veden na jednu osobu. Z výše uvedeného vyplývá, že osobou, která řídila a zaštiťovala celou činnost sdružení byl právě , jméno FO, , na jehož jméno byl účet veden. První pohyb na tomto účtu je převod částky přesahující 1,5 milionu Kč. Je tak zřejmé, že došlo k založení nového účtu, na který byly společné prostředky převedeny. Skutečnost, že o tomto někteří z členů sdružení neměli povědomost, vyplývá ze vzájemné důvěry mezi členy s tím, že někteří z nich se o bližší okolnosti fungování sdružení nezajímali. Skutečnost, že na tento účet byly zasílány rovněž finanční prostředky , jméno FO, (platby z , Anonymizováno, ), může mít vliv při případném vypořádání sdružení, nikoliv na závěr o existenci a činnosti sdružení. Oprávnění k samostatnému podnikání v zemědělství bylo ze strany žalobce c) , jméno FO, získáno pro potřeby činnosti sdružení a tuto činnost vykonával v jeho rámci. Žalobce a) , Jméno žalobce, pak žádnou samostatnou činnost v tomto oboru nevykonával. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že někteří z členů sdružení o této skutečnosti neměli bližší povědomí s tím, že v rámci sdružení nikdy nebyly řešeny problémy ohledně možnosti porušení zákazu konkurence.

28. Sám žalovaný v průběhu řízení připustil, že mezi účastníky a jeho otcem existoval určitý druh spolupráce. Nedokázal určit, o jakou formu spolupráce se mělo jednat, když se o zemědělskou činnost svého otce blíže nezajímal, pouze vyloučil, že by se mělo jednat o sdružení. Neexistence či zánik sdružení nebyl zjištěn ani výpověďmi svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, . Matka žalovaného a manželka , jméno FO, ve své výpovědi sice uvedla, že o existenci sdružení nic neví, na druhou stranu z její výpovědi vyplynulo, že o provozování zemědělské činnosti svého manžela neměla žádné informace, blíže to spolu nerozebírali a vyloučila použití finančních prostředků z rodinného rozpočtu na nákup movitých či nemovitých věcí. Potvrdila, že k tomuto měl její manžel samostatný účet a nevěděla nic o tom, z jakých finančních prostředků měly být veškeré věci kupovány. Svědkyně , jméno FO, naopak potvrdila existenci sdružení, byť měla za to, že vzniklo až po smrti jejího otce. Potvrdila rovněž, že se po jeho smrti konalo setkání žalovaného, žalobce a) a její matky, u kterého byla přítomna.

29. Neexistence sdružení nebyla prokázána ani výpovědí svědkyně , jméno FO, , která byla vnitřně rozporuplná. Tato vypověděla, že zpracovávala pro , jméno FO, účetnictví, avšak nebyla schopna vysvětlit základní skutečnosti ohledně podnikání , jméno FO, – nákup a evidenci nemovitostí, na základě jaké skutečnosti vykonávali jednotliví žalobci pro , jméno FO, činnost, platby záloh pro Okresní správu sociálního zabezpečení pro některé z žalobců. Přestože jí nebylo nic známo o sdružení uvedeného názvu, výslovně potvrdila, že zpracovávala každoročně daňové přiznání pro , jméno FO, s tím, že 1/5 či 20 % z výsledné částky dostávali žalobci jako odměnu či zisk ze zemědělské činnosti. Připustila rovněž existenci dohod mezi účastníky, o kterých nevěděla.

30. Existence sdružení nemůže být vyvrácena ani plnou mocí, kterou před svou smrtí udělil , jméno FO, svému synovi – žalovanému. Měl zájem, aby žalovaný pokračoval v jeho činnosti, což potvrdili jak žalobci, tak sám žalovaný. Z této skutečnosti nelze dovodit závěr o neexistenci sdružení či o nedostatku jeho vůle v tomto sdružení nadále setrvat. Jednalo se o jeho majetek (podíl na majetku) a není zřejmé, proč by k tomuto měl dávat plnou moc někomu jinému než svému synovi.

31. Z těchto důvodů je správný závěr okresního soudu, že předmětné pozemky nabyli žalobci do podílového spoluvlastnictví v rámci společné činnosti a ze společných prostředků. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu dle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný s tím, že pouze upřesnil výrok II. a III. tak, aby bylo zřejmé, jakého podílu na předmětných nemovitostech se tento rozsudek týká, a to v souvislosti se zápisem v katastru nemovitostí.

32. K odvolání žalobců změnil odvolací soud rozsudek v odstavci IV. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Předmětem řízení bylo určení spoluvlastnického podílu k nemovitostem. Při stanovení tarifní hodnoty je nutno vycházet dle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen vyhláška) z ceny nemovitosti. Teprve tehdy, pokud je cena nemovitosti zjistitelná jen s nepoměrnými obtížemi, je možno vycházet z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky. Řízení bylo zahájeno žalobou podanou v červnu 2022. Cena všech nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení byla stanovena v dědickém rozhodnutí ze dne 22. 3. 2021. S ohledem na obecně známou skutečnost, že v dané době docházelo plynutím času k navyšování cen nemovitostí a v řízení nebylo zjištěno, že by předmětné nemovitosti byly v důsledku jejich znehodnocení zasaženy poklesem ceny, je možné z takto stanovené ceny vycházet při stanovení tarifní hodnoty. Cena nemovitostí dle dědického rozhodnutí představovala částku 5.910.309 Kč, z toho podíl ve výši 1/5 představuje částku 1.182.061 Kč. Za jeden úkon právní služby tak náleží odměna ve výši 13.060 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalobci byli zastupováni stejným advokátem, odměna se dle § 12 odst. 4 vyhlášky snižuje o 20 %, tj. na částku 10.448 Kč (dle vyhlášky účinné do 31. 1. 2024). Za jeden úkon právní služby tak náleží zástupci žalobců za všechny žalobce částka 41.792 Kč. Za poskytnutých 24,5 úkonů náleží žalobcům odměna v celkové výši 1.023.904 Kč. Pro přehled jednotlivých účelně vynaložených úkonů odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku. Žalobcům dále náleží za každý z provedených úkonů režijní paušál ve výši 300 Kč, tj. celkem 7.500 Kč, náhrada za ztracený čas ve výši 1.600 Kč, náhrada jízdného v celkové výši 3.024 Kč (v podrobnostech odvolací soud odkazuje na rozsudek okresního soudu), tj. 1.036.028 Kč. To vše navýšeno o DPH ve výši 217.656 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 80.000 Kč. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobcům na nákladech řízení částku 1.333.594 Kč.

33. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl zavázán zaplatit žalobcům 359.190 Kč. Tato částka představuje odměnu pro všechny žalobce ve výši ½ za podání odvolání do výroku o nákladech řízení dle vyhlášky účinné do 31. 12. 2024. Odvolací soud vycházel z odměny za úkon ve výši 13.060 Kč, snížený o 20 %, tj. na částku 10.448 Kč (viz odůvodnění v odstavci 31 rozsudku). Dle § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky náleží odměna pouze ve výši ½, tj. 5.224 Kč, za 4 žalobce pak ve výši 20.896 Kč. Za tento úkon náleží dále režijní paušál ve výši 300 Kč. Další úkony právní služby již byly učiněny po 1. 1. 2025 a žalobcům tak náleží odměna snížená dle § 12 odst. 4 vyhlášky účinné od tohoto data, tj. snížená u druhého žalobce o 20 %, u třetího o 40 % a u čtvrtého o 60 %. Celkem tak náleží žalobcům odměna za každý úkon právní služby po tomto datu ve výši 36.568 Kč. Právní zástupce žalobce poskytl 7 účelných úkonů právní služby – vyjádření k odvolání, 4x účast u jednání soudu dne 27. 8. 2025 a 21. 11. 2025, když obě trvala déle než 2 hodiny, 2x účast u jednání dne 21. 1. 2026 a 29. 1. 2026. Odměna tak představuje částku 255.976 Kč. Dále náleží žalobcům za tyto úkony režijní paušál po 450 Kč, tj. 3.150 Kč. Odvolací soud dále přiznal náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 vyhlášky za účast u jednání odvolacího soudu dne 15. 5. 2025, které bylo odročeno bez jednání za účelem mimosoudního jednání mezi účastníky. Jedná se o náhradu za ztrátu času, z tohoto důvodu odvolací soud vycházel z odměny stanovené z tarifní hodnoty 1.182.062 Kč, tj. z částky 13.060 Kč, z této částky náleží žalobcům náhrada ve výši ½, tj. 6.530 Kč. Dále byla přiznána náhrada za ztrátu času za cestu ze sídla právního zástupce žalobců do sídla soudu a zpět v případě účasti u jednání v celkové výši 4.500 Kč (6 půlhodin po 150 Kč, 5x cesta k jednání odvolacího soudu) a cestovné k soudu v celkové výši 5.499 Kč (5 cest vždy z , adresa, a zpět, v délce 130 km, průměrné spotřebě 7,4 l benzínu a náhradě ve výši 5,80 Kč/km). To vše bylo navýšeno o DPH ve výši 62.339 Kč.

34. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř. Přiznaná částka představuje svědečné vyplacené z rozpočtových prostředků státu.

35. Náklady řízení, jakož i náklady státu byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř., z toho náklady odvolacího řízení k rukám zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).