71 Co 234/2023

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o částku 168 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 5. 2023, č. j. 108 C 21/2022-85,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku v části týkající se úroků z prodlení od 6. 11. 2020 do 11. 1. 2022 zrušuje a řízení se v této části zastavuje.

II. Ve zbývající části odstavce I. výroku ohledně částky 168 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od 12. 1. 2022 do zaplacení potvrzuje s tím, že zákonný úrok z prodlení činí 11,75 % ročně.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 57 120 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení 39 727 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 168 000 Kč s úrokem z prodlení postupně od 6. 11. 2020 do 5. 10. 2021 v kapitalizované výši a od 6. 10. 2021 do zaplacení. Dále mu uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 57 120 Kč. Vyšel ze zjištění, že žalobce je výlučným vlastníkem parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, . Protože k tomuto domu nemá umožněný vstup z veřejné komunikace, má k němu žalobce zajištěn přístup přes pozemky žalovaného parc. č. , Anonymizováno, na základě smlouvy o zřízení služebnosti chůze a vstupu za účelem přístupu k tomuto domu na základě smlouvy ze dne 6. 3. 2018 a toto oprávnění je zřízeno pro osobu žalobce. V lednu nebo únoru roku 2020 žalovaný vyměnil zámek přístupové branky k zatíženým pozemkům parc. č. , Anonymizováno, , tuto skutečnost nesdělil žalobci, který následně uzavřel dne 20. 10. 2020 jako pronajímatel s , jméno FO, jako nájemcem smlouvu o nájmu, jejímž předmětem byla právě budova č. p. , Anonymizováno, , a to na dobu 1 roku s nájemným sjednaným ve výši 14 000 Kč měsíčně. Téhož dne 20. 10. 2020 realitní specialisté spol. , právnická osoba, . šli nájemci předmětný dům představit a zjistili, že je předmětná branka zamčená a má vyměněný zámek FAB, proto se nemohli dostat k předmětu nájmu. Nájemní vztah dle výše uvedené nájemní smlouvy tedy nebyl realizován a účastníci poté prostřednictvím svých zástupců vedli jednání, ve kterém se žalobce domáhal vydání klíčů od branky. Na základě návrhu žalobce bylo nařízeno předběžné opatření usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. 9. 2021, kterým byl žalovaný zavázán zdržet se zásahu do práva žalobce odpovídající věcnému břemeni a po zahájení exekučního řízení žalovaný žalobci klíče od branky vydal, a to dne 19. 11. 2021. V době uzavření nájemní smlouvy nebyla do předmětného domu zajištěna dodávka elektřiny, neboť 6. 12. 2019 bylo odpojeno toto odběrné místo s demontáží hodin a tento stav nadále trvá.

2. Po právní stránce okresní soud uzavřel, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost ze služebnosti stezky tím, že vyměnil zámky v brance a znemožnil žalobci a jeho nájemci přístup k nemovitosti žalobce, čímž je dle § 2913 o. z. a § 2956 o. z. povinen nahradit žalobci ušlý zisk z nerealizovaného nájmu v částce 14 000 Kč měsíčně, tj. 168 000 Kč za období od 20. 10. 2020 do 20. 10. 2021. Výkon služebnosti je určován potřebami domu č. p. , Anonymizováno, , když služebnost byla zřízena na účelem přístupu k tomuto domu bez ohledu na to, zda je dům obýván žalobcem jako jeho vlastníkem či nájemcem. Nájemce tedy byl rovněž oprávněn služebnost užívat a nedošlo k jejímu rozšíření, což je závěr i judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 328/2005).

3. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání, které odůvodnil tím, že okresní soud nepřihlédl ke skutečnosti, že dům žalobce byl od 6. 12. 2019 odpojen od elektrické energie, a tedy neuživatelný pro zamýšlený nájem, což trvá dosud. Žalovaný pouze chránil svůj majetek před třetí osobou a od 19. 11. 2021 žalobci v průchodu nebrání. Rovněž dochází k nepřípustnému rozšíření sjednaného věcného břemene a k většímu zatížení žalovaného. Navrhl změnu rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.

4. Žalobce navrhoval potvrzení rozsudku jako správného, neboť nájemci nemovitosti svědčí odvozené právo služebnost užívat a porušením smluvní povinnosti formou znepřístupnění nemovitosti způsobil žalovaný žalobci škodu v podobě ušlého zisku z nájemného.

5. Žalobce vzal u odvolacího jednání dne 25. 2. 2025 žalobu částečně zpět, pokud jde o úroky z prodlení za dobu od 6. 11. 2020 do 11. 1. 2022. Žalovaný se zpětvzetím žaloby souhlasil. Odvolací soud proto dle § 222a odst. 1 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí napadený rozsudek zrušil a řízení výrokem I. zastavil.

6. Z podnětu včasného odvolání žalovaného přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek ve zbývající části včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné.

7. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje. Okresní soud řádně zjistil a uvedl, že dům žalobce je od 6. 12. 2019 odpojen od elektrické energie. Odvolací námitka nesprávně zjištěného skutkového stavu není důvodná. Skutečnost, že dům je odpojen od elektrické energie neznamená, že nemůže být pronajat a elektřina opětovně připojena. Nelze z toho tedy dovozovat, že žalobce neměl reálný zájem či nemohl nemovitost pronajmout, jak činí žalovaný.

8. Podle § 1274 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.) služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

9. Podle § 1258 o. z. služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

10. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

11. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

12. Dle závěrů Nejvyššího soudu České republiky v rozsudku ze dne 30. 9. 2024, sp. zn. 22 Cdo 654/2024, pokud nebylo dohodnuto jinak, tak osobní služebnost stezky se neliší svým obsahem a rozsahem od pozemkové služebnosti stezky. Jestliže tedy žalobce má zřízenu osobní služebnost stezky přes pozemek žalovaného k zajištění přístupu k pozemku žalobce parc. č. St. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , pak žalovaný je povinen strpět užívání stezky nejen žalobcem či jeho rodinou, ale i nájemci pozemku a domu žalobce. Ze zjištěného skutkového stavu nelze dle odvolacího soudu dovodit, že by užíváním stezky nájemcem rozšiřovalo nepřípustně rozsah služebnosti, neboť stezku může užívat žalobce a jeho rodina a není rozdílu, jestli ji místo žalobce užívá nájemce a jeho rodina. Stále jde o užívání pozemku a rodinného domu k bydlení, s tím související užívání stezky přes pozemek žalovaného. Nejde o užívání stezky k činnosti, jež by s sebou nesla nadměrný pohyb velkého množství lidí, např. podnikatelská činnost (restaurace apod.).

13. Závěr okresního soudu, že uzamčení branky, kdy žalovaný rušil žalobce ve výkonu smluvně zřízeného práva stezky a bránil tak užívat stezku i zamýšlenému nájemci domu žalobce, bylo příčinou ukončení nájemního vztahu, a že žalobci tak ušel příjem v podobě nájemného, je správný. Pokud by žalovaný nerušil výkon práva stezky, pak by žalobce inkasoval při pravidelném běhu událostí nájemné 14 000 Kč měsíčně po dobu 12 měsíců. Žalovaný bránil žalobci ve vstupu po dobu delší než rok, po kterou měl nájemní vztah trvat. Výše nájemného byla zjištěna správně, proto má žalobce na částku 168 000 Kč dle § 2913 odst. 1 a § 2952 o. z. nárok včetně příslušenství, jak uzavřel okresní soud. Žalovaný se však do prodlení s náhradou škody dostal až v návaznosti na doručení předžalobní výzvy, která byla odeslána v pátek 7. 1. 2022 a dle § 573 o. z. doručena uplynutím tří pracovních dnů 11. 1. 2022, od 12. 1. 2022 je žalovaný v prodlení.

14. Proto odvolací soud dle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek ve zbytku jako věcně správný, s tím, že s ohledem na jiný počátek běhu prodlení žalovaného a požadovaný zákonný úrok z prodlení sazba tohoto úroku dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí 11,75 % ročně.

15. Odvolací soud dospěl k závěru, že částečné zpětvzetí úroků z prodlení představuje ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. nepatrný neúspěch a žalobce má právo na plnou náhradu nákladů řízení. V důsledku částečného zrušení a zastavení řízení odvolací soud znovu de § 224 odst. 3 o. s. ř. rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem. Za šest úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání 14. 3. 2023 a 4. 5. 2023 a vyjádření ze dne 21. 3. 2023) po 7 820 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu náleží žalobci odměna 46 920 Kč, dále dle § 13 náhrada hotových výdajů 1 800 Kč a zaplacený soudní poplatek 8 400 Kč. Celkem je tedy žalovaný povinen nahradit žalobci náklady za řízení před okresním soudem 57 120 Kč.

16. Žalovaný je dále dle § 243g odst. 1 in fine, § 142 odst. 3 o. s. ř. povinen nahradit žalobci náklady dovolacího řízení, neboť žalobce byl v dovolacím řízení úspěšný. Náklady zahrnují odměnu za podané dovolání 7 820 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále náhradu hotových výdajů dle § 14 tarifu 300 Kč, dále uhrazený soudní poplatek za dovolání 14 000 Kč, celkem tedy 22 120 Kč.

17. Dále je žalovaný dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. povinen nahradit úspěšnému žalobci náklady dvou odvolacích řízení, a to za účast u odvolacího jednání dne 17. 10. 2023 a dne 25. 2. 2025, tedy za dva úkony po 7 820 Kč odměna činí 15 640 Kč, k tomu dvě náhrady hotových výdajů dle § 14 tarifu 750 Kč (za odvolací jednání před 1. 1. 2025 dle čl. II. vyhlášky č. 258/2024 Sb. náleží náhrada ze tento úkon dle dosavadních předpisů, tj. 300 Kč, za odvolací jednání po 1. 1. 2025 pak již 450 Kč). Dále cestovné k jednání 17. 10. 2023 ve výši 330 Kč (ujeto 47 km vozem se spotřebou 5,3 litrů na 100 km, ceně nafty 34,40 Kč/l a náhradě 5,20 Kč podle vyhlášky č. 467/2022 Sb.), zmeškaný čas cestou k jednání za 2 půlhodiny 200 Kč dle § 14 tarifu. Dále cestovné k jednání 25. 2. 2025 ve výši 387 Kč (ujeto 47 km vozem se spotřebou 6,8 litrů na 100 km, ceně benzínu 35,80 Kč/l a náhradě 5,80 Kč podle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), zmeškaný čas cestou k jednáním za 2 půlhodiny 300 Kč dle § 14 tarifu. Žalovaný je tedy povinen za odvolací řízení uhradit žalobci 17 607 Kč a po připočtení nákladů dovolacího řízení náklady odvolacího a dovolacího řízení celkem činí 39 727 Kč.