71 Co 241/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: tituly před jménem Jméno žalovaného A , IČO IČO žalovaného A sídlem Adresa žalovaného A bytem Adresa žalovaného B o náhradu nemajetkové újmy ve výši 52 000 Kč zásahem do osobnostních práv žalobce k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 7. 2024, č. j. 7 C 155/2023-119,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích II. a III. výroku potvrzuje.

II. V odstavci IV. výroku se rozsudek okresního soudu ruší.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud v odstavci I. výroku zastavil řízení ohledně úroku z prodlení ve výši 9,5 % ročně z částky 52 000 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do 9. 7. 2023. V odstavci II. výroku zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 52 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,5 % ročně z částky 52 000 Kč od 10. 7. 2023 do zaplacení z důvodu významného zásahu do osobnostních práv žalobce, který byl způsoben znaleckým posudkem zpracovaným žalovaným dne 1. 11. 2022. V odstavci III. výroku vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a v odstavci IV. pak České republice právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný byl jako znalec z oboru zdravotnictví, odvětví , podezřelý výraz, na základě opatření policie pověřen zpracováním znaleckého posudku na posouzení příčetnosti žalobce v rámci probíhajícího trestního stíhání žalobce. Žalovaný tento posudek vypracoval a na základě jeho závěrů bylo trestní stíhání žalobce zastaveno, neboť nebyl v době činu trestně odpovědný pro nepříčetnost. Při vypracování znaleckého posudku žalovaný vycházel z vlastního vyšetření žalobce, z obsahu vyšetřovacího spisu a ze zdravotnické dokumentace žalobce, která je součástí policejního spisu. V posudku žalovaný jako znalec dospěl k závěru, že žalobce trpí , zdravotní komplikace, s výrazným narušením vztahu ke společnosti a společenským normám. V části znaleckého posudku nazvané výpis ze zdravotnické dokumentace, dále v části nazvané popis postupu znalce při analýze dat, uvedl znalec mimo jiné tvrzení, že žalobce ví, že nakládání s látkou , návyková látka, je protiprávní, v minulosti byl již za stejný čin soudně trestán, přesto se o to pokusil znovu; naposledy byl v , podezřelý výraz, ambulanci 11. 2. 2019, pak docházet přestal; obviněný v minulosti na internetu nabízel prodej , návyková látka, ; jako nájemník byl velice problémový, musel být ze svého bytu vystěhován.

3. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud § 3 odst. 1, 2, a § 81, 82, 2956 a 2957 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen o. z.) a § 41, 53 a 54 odst. 2 vyhlášky č. 503/2020 Sb. o výkonu znalecké činnosti a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V dané věci nebyl naplněn předpoklad neoprávněného zásahu do osobnosti žalobce jednáním žalovaného, a z tohoto důvodu ani předpoklad příčinné souvislosti mezi neoprávněným zásahem a žalobcem tvrzenou nemajetkovou újmou. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako ustanovený znalec se ve vypracovaném znaleckém posudku nedopustil žádného smyšleného či lživého tvrzení ve vztahu k žalobci. Žalovaný při vypracování posudku postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Jeho posudek je zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného odvětví a oboru a obsahově je strukturován v souladu s požadavky vyhlášky č. 503/2020 Sb. o výkonu znalecké činnosti. Žalovaný při vypracování posudku vycházel ze spisu vedeného orgánem veřejné moci a z vlastního vyšetření. Data vybíral ve vztahu k zadané odborné otázce a pouze jemu jako znalci náleží posoudit, která data jsou relevantní ve vztahu k diagnostickým kritériím duševního onemocnění, kterým žalobce trpí. Žalobní tvrzení, že posudek je prošpikován negativistickými soudy, nemá oporu v provedeném dokazování, když všechny údaje, které znalec v posudku použil, čerpal buď ze zdravotní dokumentace žalobce, nebo z obsahu vyšetřovacího spisu, popřípadě z údajů, které mu sdělil žalobce v rámci vyšetření. Sám žalobce závěry znalce nerozporoval, pouze polemizoval o tom, který údaj patří do té či oné části znaleckého posudku. Žalovaný se tedy nedopustil žádného neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobce, jeho cti, důstojnosti či dobrého jména. Plnil pouze svou zákonnou povinnost uvádět ve znaleckém posudku podstatné a relevantní informace o zdravotním stavu žalovaného ve vztahu k jeho diagnóze a nijak nevybočil ze zadání znaleckého úkolu.

4. Proti odstavci II. výroku tohoto rozsudku podal včasné odvolání žalobce a domáhal se jeho změny tak, aby žalobě bylo vyhověno. Žalobce nesouhlasil se závěrem okresního soudu, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro vznik odpovědnosti za neoprávněný zásah. Žalovaný uvedl do znaleckého posudku skutečnosti, které jeho součásti být nemají a neváží se primárně k onemocnění žalobce. Byly proto vloženy do znaleckého posudku v rozporu se zákonnými náležitostmi znaleckého posudku. Tyto skutečnosti se nacházejí zejména na straně 14 znaleckého posudku. Dále žalobce poukázal na to, že v závěrech znaleckého posudku měly být uvedeny pouze relevantní skutečnosti týkající se jeho onemocnění a jejího vlivu na trestní stíhaní žalobce.

5. V podání ze dne 23. 3. 2025 pak žalobce uvedl, že není pravda, že žalobce byl naposledy v , podezřelý výraz, ambulanci dne 11. 2. 2019. Dále žalovanému vytýkal, že zatajil, že současný lékař žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, považuje žalobce za zcela zdravého.

6. Těmito skutečnostmi se odvolací soud nezabýval, neboť byly uplatněny v rozporu se zásadami neúplné apelace. Jedná se totiž o skutečnosti, které měly být uplatněny již před soudem I. stupně.

7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Pokud žalobce má výhrady vůči straně 14 posudku, nelze s těmito výhradami souhlasit. Data tam uvedena jsou v souladu s odst. 3 § 41 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, podle něhož nález posudku obsahuje mimo jiné výčet dat, ze kterých znalec vycházel, tedy znalec je povinen údaje ze spisu vypsat. Data tam uvedena jsou proto, aby bylo zřejmé, která data byla při zpracování posudku použita, jinak by byl posudek neúplný. Veškerá data v posudku uvedená jsou relevantní a odpovídají duševní poruše, kterou žalobce trpí. Odkázal na Mezinárodní klasifikaci duševních poruch , Anonymizováno, , kde jsou uvedena diagnostická kritéria , zdravotní komplikace, . V dokumentu se výslovně uvádí, že chování pacienta je nezodpovědné a nepředvídatelné, proto považuje údaje o poruchách chování žalobce za relevantní v dané věci. Znalec není schopen a ani povinen ověřovat údaje z policejního spisu, naopak je povinen z těchto údajů vycházet. Stejně tak je povinen vycházet z údajů uvedených ve zdravotnické dokumentaci. Podle § č. 53 v odst. citované vyhlášky je zdrojem dat písemnost obsažená ve spise, který vede orgán veřejné moci, to znamená, že údaje z policejního spisu je znalec povinen vypsat a brát v úvahu. Znalec vybírá zdroje dat ve vztahu k zadané odborné otázce. Znalec při zpracování posudku vychází ze své odbornosti a z toho, co je relevantní pro diagnózu. Znalecký posudek na žalovaného vypracoval v souladu se zákonem o znalcích a příslušnou vyhláškou.

8. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. v odstavci II. výroku postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení.

10. Správně zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud z pohledu ochrany osobnosti. Odvolací soud s tímto právním posouzením věci, které bylo pečlivě odůvodněno, souhlasí a v podrobnostech na ně odkazuje.

11. Odvolací námitky žalobce považuje odvolací soud za irelevantní. Již dříve soudní praxe dovodila, že není neoprávněným zásahem jednání (skutková tvrzení či hodnotící soudy) ke kterým došlo v rámci přiměřeného hájení chráněných zájmů, ať vlastních či cizích nebo veřejných při výkonu zákonem stanoveného subjektivního práva nebo plnění zákonem uložené právní povinnosti. Jedná se o zákonnou licenci. Za neoprávněný zásah nelze považovat uvedení difamujících skutkových tvrzení znalcem, pokud je předmětem řízení odůvodněno.

12. O takový případ v posuzované věci jde. V řízení o ochranu osobnosti nelze přezkoumávat správnost závěru znaleckého posudku. Tak mohly učinit pouze orgány činné v trestním řízení. Nicméně Policie ČR tento posudek považovala za dostatečný pro své účely a ve svých závěrech z něho vycházela.

13. V řízení nebylo zjištěno, že by se znalec při vypracování znaleckého posudku dopustil excesu. Údaje v posudku uvedené byly dle úvahy znalce nezbytné pro vypracování odborného a přezkoumatelného posudku (viz odůvodnění již okresního soudu). Policie či soud přibírá znalce k zodpovězení odborné otázky. Je to právě znalec, který jako odborník (na rozdíl od žalobce) určuje, která data jsou pro zodpovězení znaleckého zadání relevantní tak, aby posudek byl na odborné úrovni, byl úplný a přezkoumatelný.

14. Ze všech těchto důvodů je nutno shledat závěry okresního soudu, že nebyly naplněny předpoklady pro vznik sankcí za neoprávněný zásah, správnými.

15. Pro úplnost zbývá dodat, že i kdyby mohlo být zjištěno, že znalecký posudek vykazuje formální vady, jednalo by se o takové pochybení, které by k závěru o excesu zcela nepostačovalo.

16. Ze všech těchto důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně v napadené části, tj. v odstavci II. výroku dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, když pochybení nebylo shledáno ani ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně a řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí netrpělo žádnou vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci či vadou zmatečnostní.

17. Odstavec IV. výroku byl zrušen jako nadbytečný, neboť státu žádné náklady řízení v souvislosti s dokazováním, na které je právě ustanovení § 148 o. s. ř. cíleno, nevznikly. Náklady ustanoveného zástupce se pak řídí § 140 odst. 2 o. s. ř.

18. Z ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř. pak plyne, že se vypořádávají mezi účastníky podle § 142 o. s. ř. nikoliv dle § 148 o. s. ř.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází ze skutečnosti, že v odvolacím řízení procesně úspěšný žalovaný, kterému by právo na náhradu nákladů řízení příslušelo dle ustanovení § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. se svého práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.