71 Co 248/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o újmě ve výši 51 210 Kč k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 9. 7. 2025, č. j. 111 C 328/2023-156

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku,- pokud jím byla zamítnuta žaloba ohledně částky 46.210 Kč, potvrzuje,- ve zbylé části se rozsudek okresního soudu mění takto:Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 5.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

IV. Žalovaná je povinna nahradit státu náklady řízení ve výši 177 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud v odstavci I. výroku zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 51 210 Kč. V odstavci II. výroku zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 27 486 Kč a v odstavci III. výroku rozhodl, že státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že dne 22. 6. 2023 došlo mezi účastníky ke konfliktu v hypermarketu , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , a to u pokladny. Žalobce svůj nákup drží v rukou, jednotlivé věci má v igelitových sáčcích, po jednom dává zboží přímo pokladní, činí tak pomalu, váhavě, v rozsahu několika minut. Po chvíli přijde k pokladně žalovaná s , jméno FO, , vyloží svůj nákup na pokladní pás a čekají pozorujíc konání žalobce, dochází na dálku k slovní komunikaci mezi nimi. Žalobce přechází či obchází prostor plexiskla před pokladní, nakonec stojí u východu od pokladny, žalovaná stále čeká na původním místě u pásu a k žalobci se nepřibližuje. Pokladní po zaplacení od žalobce pustila pokladní pás, žalovaná popošla k prostoru východu od pokladny, kde stále postává žalobce, žalovaná se věnuje svému zboží, žalobce si vzal svůj účet a čelem se otočil k žalované. Z charakteristického pohybu hlavy je zřejmé, že na žalovanou plivl. Do té chvíle klidná žalovaná reaguje otočkou k žalobci a pohybem celého těla k němu. Žalovaná tlačí žalobce, oba padají, žalovaná poté odstupuje, žalobce se sám postavil, nákup drží v ruce, oblečení nemá potrhané. Následně žalobce došel žalovanou na parkovišti. Žalovaná klidně žalobci sděluje, že ho točí, žalobce požaduje po ochrance a kolemjdoucích přivolání policie, žalovaná ho vůči nějaké třetí osobě označuje za duševně chorého a vyzývá jej k sepisu protokolu v prostoru obchodu, žalobce jen přechází kolem. Žalovaná nasedla a zase vystoupila z vozidla , anonymizováno, stříbrné barvy. Poté, co žalovaná vyjela z parkoviště, žalobce stojí na silnici a jakmile se blíží , anonymizováno, stříbrné barvy, skáče jí do cesty, vozidlo zastavuje u krajnice a z místa řidiče vystupuje žalovaná, která na žalobce křičí, aby „do prdele vypadnul“, žalobce před ní ustupuje a vždy, když od žalobce odchází, ten za ní běží, žalobce opakovaně zastavil v jízdě i jiná vozidla, autorka videa na něj neustále volá, že ohrožuje BESIP, žalobce vysvětluje, že byl spáchán trestný čin. Žalovaná pak vystupuje z vozidla, povalí žalobce na zem a zaklekne ho. V této pozici ho drží do příjezdu Policie ČR. Věc byla řešena v přestupkovém řízení vedeném jak proti žalobci, tak proti žalované. Obě řízení skončila zastavením pro zánik odpovědnosti z přestupku uplynutím promlčecí doby. Přestupkové řízení vůči žalobci bylo vedeno pro přestupek úmyslného narušení občanského soužití, kterého se měl dopustit tím, že na žalovanou plivnul. Proti žalované bylo vedeno přestupkové řízení pro tentýž přestupek z důvodů, že žalobce uchopením rukama strhla na zem. Žalobce trpí , zdravotní komplikace, . Pro projevy , zdravotní komplikace, má žalobce v reálném životě obtíže, které se týkají zejména jeho problémového zařazení do společnosti, neschopnosti podřídit se běžným sociálním a společenským konvencím, dodržovat doporučenou léčbu, vytváření si vlastních pravidel, jejichž plnění vyžaduje od druhých, neschopnosti navazovat emočně hodnotné a perspektivní vztahy a setrvat v nich, neschopnosti zakoušet pocity viny, tendenci svalovat vinu na jiné, neschopnosti poučit se z trestu a přítomnosti zvýšené impulzivnosti a podrážděnosti. , zdravotní komplikace, žalobce snižuje jeho výkonnost, navazuje pocity úzkosti a napětí, které zpětně potencují nepříznivé rysy osobnosti. Žalobce porušoval léčebný režim, v minulosti vysadil medikaci. V roce 2023 žalobce podal obdobné žaloby, kdy jednou je projednávaná věc a druhou je věc zahájená podáním žaloby dne 27. 6. 2023. V té bylo zjištěno, že rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne 6. 10. 2022, které nabylo právní moci dne 12. 1. 2023, byl žalovaný (soukromá fyzická osoba) uznán vinným spácháním přestupku tím, že dne 14. 9. 2021 v , Anonymizováno, v prodejně , Anonymizováno, ublížil na zdraví žalobci, neboť tohoto udeřil rukou do hlavy, čímž mu způsobil povrchní poranění jiných částí hlavy, které si vyžádalo lékařské ošetření. Řízení skončilo schválením smíru účastníků, kde se žalovaný zavázal platit žalobci částku 50 000 Kč po 1 000 Kč měsíčně. V , Anonymizováno, , Anonymizováno, je zaměstnanci vnímán jako problematický zákazník. Pokud to množství zákazníků a pracovní kapacity dovolovaly, měl žalobce volnou pokladnu jen pro sebe, neboť se pro další zákazníky uzavřela.

3. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud § 2910, 81, 2956 a § 2958 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Okresní soud vyhodnotil chování žalobce jako provokativní, konfliktní a potenciálně nebezpečné, zejména ve vztahu k jeho jednání vůči žalované a ostatním osobám v okolí. Z kamerových záznamů a výpovědí svědků bylo prokázáno, že žalobce plivl na žalovanou, čímž vyvolal její impulzivní reakci, která zahrnovala fyzický kontakt. Následné jednání žalobce, kdy aktivně bránil žalované v odjezdu, vstupoval na vozovku a ohrožoval provoz, bylo vyhodnoceno s ohledem na okolnosti a výpovědi svědků jako nepřiměřené a rizikové. Jednání žalované, spočívající ve svalení žalobce na zem a jeho zakleknutí, bylo provedeno v kontextu bezprostředního ohrožení a za účelem zajištění bezpečnosti do příjezdu městské policie. Jednání žalované tak bylo vedeno snahou zabránit dalšímu ohrožení provozu a osob, a bylo přiměřené dané situaci. Nejde tedy o protiprávní jednání, které by zakládalo odpovědnost za škodu. Jeho chování v obchodě i mimo něj bylo opakovaně hodnoceno jako konfliktní, impulzivní a sociálně nevhodné, což je v souladu s jeho , anonymizováno, diagnózou, kterou soud nesporuje. Soud má za prokázané, že žalobce svým jednáním vyvolal konflikt, a že újma, kterou utrpěl, byla následkem jeho vlastního chování, nikoli protiprávního jednání žalované.

4. Bylo na žalobci, který vědom si svých subjektivních omezení, byl povinen se chovat se zvýšenou obezřetností a konfliktům se vyhýbat. Lze mu ze zjištěného přičítat k tíži, že činil pravý opak. Nejenže při svých potížích chodí pravidelně nakupovat do hypermarketu, kde se předpokládá velký počet dalších lidí, jejich pohyb a z toho plynoucí nevyhnutelný kontakt s nimi, ale činí tak i v jiném městě, než bydlí (, adresa, versus , adresa, ). Navíc vzniklé konfliktní situace svým přístupem graduje prost snahy o efektivní zvládnutí situace či snahu o adaptaci na aktuální prostředí.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání a domáhal se jeho změny tak, aby žalobě bylo vyhověno. V odvolání zdůraznil, že i kdyby na žalovanou plivnul, což popírá, žalovanou to neopravňovalo, aby ho povalila na zem a poškodila mu nákup. K tomu, aby ho žalovaná před hypermarketem , Anonymizováno, svalila na zem a zaklekla, roztáhla mu nohy a takto ho držela do příjezdu Policie, neměla žádné oprávnění ani důvod. Okresní soud však chování žalované aproboval a přiznal mu legitimní ochranu. Žalobce po žalované pouze požadoval, aby vyčkala příjezdu policie.

6. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu s tím, že okresní soud správně zjistil skutkový stav a věc správně právně posoudil. Žalovaná pouze reagovala na chování žalobce, který konflikt mezi účastníky vyvolal. Byl to žalobce, který žalované plivnul do obličeje, což je neakceptovatelné. Žalobce, který si je vědom svých psychických potíží, by se měl podobným situacím vyhýbat, a nikoliv je vyhledávat.

7. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadené rozhodnutí včetně závislém výroku o nákladech řízení, a to postupem dle § 212 věta prvá a § 212a odstavec 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání nelze upřít důvodnost.

8. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení § 132 o. s. ř. Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá, a to ve vztahu k době, místě a důvodu (plivnutí žalobcem na žalovanou) konfliktu, onemocnění žalobce a přestupkovému řízení. K samotnému průběhu konfliktu pak odvolací soud zopakoval dokazování kamerovými záznamy.

9. Z tohoto dokazování odvolací soud zjistil:- Z kamerového záznamu 23_20220622t140757_20220622t141200.mp4, že poskytuje pohled horní kamery na prostor u pokladny, je bez zvuku. U pokladem nejsou fronty. Žalobce stojí u pokladny, svůj nákup drží v rukou, jednotlivé věci má v igelitových sáčcích, po jednom dává zboží přímo pokladní, činí tak pomalu, váhavě, v rozsahu několika minut. Po chvíli přijde k pokladně žalovaná s , jméno FO, , vyloží svůj nákup na pokladní pás a čekají pozorujíc konání žalobce, dochází na dálku k slovní komunikaci mezi nimi. Žalobce přechází či obchází prostor plexiskla před pokladní, nakonec stojí u východu od pokladny, žalovaná stále čeká na původním místě u pásu a k žalobci se nepřibližuje.- Z kamerového záznamu VID_20220630_154133.mp4, že se jedná o záběr bez zvuku na prostor u pokladny, pokladní po zaplacení od žalobce pustila pokladní pás, žalovaná popošla k prostoru východu od pokladny, kde stále postává žalobce, žalovaná se věnuje svému zboží. V jednu chvílí žalovaná, stojící k žalobci bokem, zakašle, žalobce se čelem otočí k žalované a je zjevné, že na žalovanou plivne. Žalovaná, reaguje otočkou k žalobci a pohybem celého těla k němu.- Z kamerového záznamu VID_20220630_154300.mp4, že jiná kamera zachytila bez zvuku prostor za pokladnou ve chvíli, kdy žalovaná tlačí žalobce, oba zavadí o lavičku, následně žalovaná žalobcem smýká takřka přes celou šíří chodby, kdy po celou dobu ho drží až do chvíle, kdy žalovaná o žalobce zakopne a oba padají na zem, žalovaná na žalobce. Žalovaná poté odstupuje, žalobce se sám postavil, nákup drží v ruce, oblečení nemá potrhané.

10. Po takto doplněném dokazování dospívá odvolací soud k odlišnému závěru než okresní soud.

11. Dle § 81 odst. 1 a 2 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

12. Dle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

13. Dle § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu, jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

14. Ke vzniku občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě. Zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna příčinná souvislost mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. Neoprávněným je zásah do osobnosti člověka, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Ochranu poskytuje občanský zákoník proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva zejména tím, že snižují jeho čest u jiných lidí, a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti, případně že narušují jeho soukromí (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 149/2020, sp. zn. 25 Cdo 1786/2021).

15. Zásah do osobnostních práv je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo, (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby.

16. Vznikne-li poškozenému nemajetková újma, má právo na přiměřené zadostiučinění (satisfakci). Nemajetková újma není vyjádřitelná v penězích, proto není účelem zadostiučinění její vyrovnání, ale poskytnutí morální nebo finanční satisfakce. Zadostiučinění má být přiměřené, proto je nutné jeho odstupňování podle všech okolností, které provázejí vznik nemajetkové újmy tak, aby zvolený způsob zadostiučinění byl dostatečně účinný. Primární je posoudit, zda vůbec má být zadostiučinění poskytnuto, neboť člověk žijící ve společnosti musí ledacos snést (běžné slovní útoky, projevy neúcty apod.). Při kladné odpovědi se dále zkoumá, zda postačuje morální satisfakce, a teprve v případě, že nezajišťuje skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy, přichází v úvahu peněžní (relutární) satisfakce. Peněžitá náhrada se uplatní jen tehdy, nelze-li nemajetkovou újmu odčinit jinak (§ 2951 odst. 2 věta druhá o. z.).

17. Přiměřenost zadostiučinění je třeba posuzovat vždy podle okolností konkrétního případu, a to jak z hledisek objektivních (např. obecná hodnota újmou postiženého statku, rozsah újmy, doba jejího trvání), tak i subjektivních, a to jak na straně poškozeného (míra snížení jeho důstojnosti či vážnosti ve společnosti, význam postiženého statku pro poškozeného, vliv na jeho postavení profesní, společenské a rodinné), tak na straně škůdce (forma zavinění, pohnutka, způsob zásahu a doba jeho trvání, vědomí o významu narušeného statku pro poškozeného, snaha o odčinění následků, jeho majetkové poměry a hospodářský prospěch).

18. Je-li účelem zadostiučinění reparace následků zásahu do osobnostní sféry fyzické osoby, pak předpoklad poskytnutí takovéhoto zadostiučinění může modifikovat skutečnost případného zhojení následku zásahu v té či oné míře tím, že jistou formu zadostiučinění si fakticky svépomocně poskytne sám poškozený, a to na úkor zájmů škůdce, např. ve formě následného a jinak neakceptovatelného verbálního nebo brachiálního útoku, (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 30 Cdo 2971/2000).

19. Žalobce spatřoval neoprávněný zásah v chování žalované, která 1) zcela nepřiměřeně zareagovala na konflikt u pokladny a žalobce svalila na zem a 2) poté, co vyžadoval, aby vyčkala příjezdu policie, ho zaklekla a držela na zemi.

20. Pokud se jedná o skutek ad 1), tj. konflikt u pokladny a následné svalení žalobce na zem, zde lze souhlasit s okresním soudem v tom směru, že žalobce, vědom si svých zdravotních omezení, konfliktní situace vyhledává, než aby se jim vyhýbal, např. formou nákupu přes internetové aplikace nikoliv v hypermarketech, tedy v prostředí, kde se vyskytuje větší množství lidí a kde se očekává vzájemná ohleduplnost. Způsob, jakým žalobce postupuje u pokladen, je způsobem, který v dnešní uspěchané době může mít za následek jistou podrážděnost dalších zákazníků a může tak vést ke vzniku konfliktních situací. Stejně tak musí či alespoň mohl předvídat, že při takové koncentraci osob se setká s tím, že někdo může zakašlat či mít jiné příznaky a projevy běžné nemoci, popřípadě alergie. Pokud tedy žalobce poté, co žalovaná zakašlala, a to nikoliv přímo na žalobce, na žalovanou plivnul (a tom nemá odvolací soud s ohledem na kamerové záznamy a výpovědí svědků žádné pochybnosti), dopustil se zavrženíhodného a urážející jednání způsobilého vyvolat újmu na osobnostních právech žalované, a to konkrétně práva na čest a důstojnost.

21. Zbývalo tedy posoudit, zda reakci žalované lze posoudit jako svépomoc, tedy jednání, kterým se sama dotčená osoba, tj. žalovaná, domůže své satisfakce.

22. Odvolací soud má za to, že v daném případě nelze reakci žalované jako přiměřenou posoudit, a to i přesto, že v rámci svépomoci může býti brachiální útok akceptovatelný. Žalovaná žalobce neodstrčila či případně neuhodila (dala mu facku apod.), nýbrž v pevném úchopu ho smýkala až k protilehlé stěně. Reakce žalované byla prudká a ve způsobu, jakým se na žalobce vrhla nelze spatřovat přiměřenou svépomoc. I když je lidsky pochopitelné, že jednání žalobce bylo hrubě urážející a překročilo veškerou mez slušnosti, kterou lze ve společnosti očekávat.

23. Proto odvolací soud dospívá k závěru, že došlo k neoprávněnému zásahu do práva na čest a důstojnost žalobce. S ohledem na okolnosti případu, zejména jednání žalobce, pak odvolací soud má za to, že by bylo zcela na místě žalobci přiznat toliko morální satisfakci ve formě omluvy, kteroužto satisfakci považuje odvolací soud za přiměřenou ke všem okolnostem případu. Tu však žalobce nepožadoval.

24. Pokud se jedná o skutek ad 2) bylo zjištěno, že konflikt mezi účastníky pokračoval na parkovišti, kdy žalobce se snažil žalovanou zastavit a požadoval přivolání policie. Sepis do protokolu v prodejně odmítal a snažil se žalované zabránit v odjezdu autem dokonce tím způsobem, že vbíhal žalované a dalším projíždějícím autům pod kola. Žalovaná následně z auta vystoupila, strhla ho na zem a zaklekla. V této pozici ho držela do příjezdu policie. V řízení bylo prokázáno, že to byl původně žalobce, kdo se dožadoval příjezdu policie, z místa konfliktu nikam neodcházel, naopak žalované v odjezdu bránil.

25. Proto toto jednání posoudil odvolací soud jako neoprávněný zásah do cti a důstojnosti žalobce. K takovému jednání neměla žalovaná žádný důvod, neboť postačilo v jízdě nepokračovat a vyčkat příjezdu policie. Pokud by v jízdě nepokračovala ani žalobce by do cesty nevbíhal, neboť by k tomu neměl důvod.

26. Takového jednání se žalovaná dopustila na místě veřejném a trvalo několik minut. Jednalo se o fyzický útok na integritu žalobce, který byl hrubě ponižující. Proto odvolací soud má za to, že je na místě přiznat nemajetkovou újmu v penězích, když v tomto případě morální satisfakce by byla nedostačující.

27. Při úvaze o výši nemajetkové újmy odvolací soud zohlednil, že bylo zasaženo do cti a důstojnosti žalobce jako základní etické a právní hodnoty vyjadřující vrozenou, nezcizitelnou úctu a vážnost, která náleží každému člověku bez ohledu na jeho schopnosti, postavení či zásluhy. Jednání žalované by jako dehonestující pociťovala každá osoba na místě žalobce. Na druhou stranu, konflikt již trval delší dobu, žalobce odmítal konfliktní situaci řešit jiným způsobem než prostřednictvím policie (např. sepisem záznamu v prodejně). Navíc se začal chovat zvlášť nebezpečně a pobíháním po silnici ohrožoval nejen osobu žalované, či svou, ale i další osoby v kolem projíždějících vozidlech.

28. Proto za přiměřenou újmu považoval odvolací soud relutární náhradu ve výši 5 000 Kč.

29. Z tohoto důvodu rozsudek okresního soudu dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je shora ve výroku uvedeno.

30. Ve zbývají části, včetně nároku na věcnou škodu, rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil. Na zachycených videí žádné poškození jak nákupu, tak oblečení zachyceno není. Naopak. A to, že pro psychické obtíže je nadále oblečení, které měl žalobce na sobě v době konfliktu pro žalobce nepoužitelné, pak nárok na věcnou škodu založit nemůže.

31. Výrok o nákladech řízení před soudu obou stupňů vychází z částečných úspěchů účastníků, když každý z účastníků byl úspěšný ohledně jednoho ze skutků (§ 142 odst. 2 a § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř.).

32. Výrok o nákladech státu je odůvodněn procesním výsledkem ve věci, kdy výsledek řízení ohledně výše nemajetkové újmy v penězích, závisel na úvaze soudu a u žalované nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.