71 Co 251/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem jméno zástupce zainteresované osoby sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zrušení a vypořádání spoluvlastnického práva k nemovitým věcem k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 7. 2024, č. j. 20 C 10/2023-79,

I. Rozsudek okresního soudu- se v odstavci I. výroku potvrzuje,- v odstavcích II. a III. výroku mění takto:Nařizuje se prodej ve veřejné dražbě bytové jednotky č. , Anonymizováno, umístěné v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, stojícím na pozemku parc. č. , hodnota, , k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na uvedeném bytovém domě a na uvedeném pozemku, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, .Výtěžek prodeje bude rozdělen mezi žalobkyni a žalovaného podle velikosti jejich spoluvlastnického podílu na bytové jednotce.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice náklady řízení 7 475 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice náklady řízení 7 475 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem výrokem I. zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce č. , Anonymizováno, , umístěné v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, stojícím na pozemku parc. č. , hodnota, , k níž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na uvedeném bytovém domě a na uvedeném pozemku, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, . Bytovou jednotku pak přikázal do vlastnictví žalobkyně (výrok II.), oproti povinnosti zaplatit žalovanému na vypořádání částku 1 466 667 Kč (výrok III.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.) a rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit státu náklady 3 475 Kč a žalovanému povinnost nahradit státu náklady řízení 8 475 Kč (výroky V. a VI.). Vyšel ze zjištění, že účastníci jsou spoluvlastníky bytové jednotky o velikosti 3+1 o výměře 64,44 m2, žalobkyně v rozsahu 1/6 a žalovaný v rozsahu 5/6. Obvyklá cena bytové jednotky činí dle znaleckého posudku ke dni 26. 3. 2024 částku okolo 1 760 000 Kč. Bytovou jednotku užívá žalovaný nad rámec svého podílu a byl zavázán v jiném řízení k zaplacení částky 13 426,66 Kč žalobkyni na náhradu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má o přikázání bytu zájem, žalovaný se nijak nevyjádřil. Po právní stránce pak okresní soud dle § 1143 a § 1147 o. z. rozhodl o přikázání věci žalobkyni, neboť standardizovaný byt v panelovém domě nelze dobře rozdělit a žalobkyně o byt má zájem. Podle závěrů judikatury pak v řízení o vypořádání spoluvlastnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Státu vznikly náklady na znalecké dokazování 19 950 Kč, v částce 5 000 Kč kryté zálohou žalobkyně, proto žalobkyně je dle § 148 odst. 1 povinna nahradit státu 3 475 Kč a žalovaný 8 475 Kč.

2. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že znalkyně nedostatečně zohlednila, že byt se nachází v 5. patře domu bez výtahu, což snižuje hodnotu bytu. Znalkyně rovněž nemohla byt prohlédnout, neboť žalovaný jí znemožnil přístup. Žalobkyně rovněž neměla do bytu přístup. Okresní soud tedy nesprávně vyšel ze znaleckého posudku, pokud znalkyně byt nezhlédla, což odpovídá i závěrům odvolacího soudu sp. zn. 71 Co 332/2022. Po vyhlášení rozsudku žalobkyně zjistila skutečný stav bytu, který je žalostný a katastrofální. Soudem stanovená výše vypořádacího podílu tedy neodpovídá hodnotě bytu. Rovněž žalobkyně momentálně nemá disponibilní zdroje na vyplacení žalovaného. Žalobkyně tedy o byt již nemá zájem a navrhuje změnu napadeného rozsudku tak, aby byl nařízen prodej bytu.

3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

4. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání je důvodné.

5. Pokud jde o skutková zjištění, okresní soud jej zjistil dostatečně. Pokud je poukazováno na nepřístupnost bytu, pak ve věci sp. zn. 71 Co 332/2022 odvolací soud doplnil dokazování, znalec nakonec byl do bytu vpuštěn a stav bytu tedy byl znalcem pro účely ohodnocení zjištěn, a proto posudek bez prohlídky nemohl být podkladem soudního rozhodnutí. Pokud však znalec v nyní projednávané věci ani přes pořádková opatření soudu není do bytu vpuštěn, nezbývá, než ohodnotit byt dle jiných údajů o stavu bytu (doba výstavby domu 1968, tedy jeho stáří a předpokládané běžnému opotřebení; případně stavební dokumentace; předchozí prodeje bytu, předchozí posudky a další materiály týkající se bytu).

6. Jestliže tedy okresní soud vyšel z posudku znalkyně , Anonymizováno, i tehdy, pokud znalkyně stav bytu neznala, nepochybil. Znalkyně vyšla z předchozího znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 17. 8. 2012, podkladů správce nemovitosti a znalkyně uzavírá, že stav bytu je původní, podstandardní a v zanedbaném stavu. Pokud je namítáno, že dům je bez výtahu, pak znalkyně našla dva obdobné byty ve vedlejších vchodech stejného domu, tj. rovněž bez výtahu (srovnávací prodej bytu pod položkou 1. a 2.). Tedy odvolací námitka, že posudek nezohledňuje absenci výtahu je nedůvodná, když znalkyně vycházela z prodejů srovnatelných bytů rovněž bez výtahu.

7. Podle § 1147 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.) Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

8. Pokud jde o právní posouzení, pak odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že rozdělení standardního panelového bytu není dobře možné. Dále nutno uvést, že spoluvlastník i po vyhlášení rozsudku prvého stupně může v zásadě změnit své stanovisko ke způsobu vypořádání spoluvlastnictví (např. následná nesolventnost, poškození bytu náhodnou událostí apod.), pokud nelze v motivech spoluvlastníka dovodit zjevné zneužití práva. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně neměla do bytu přístup, nebyl jí současný stav bytu znám, nelze než uzavřít, že po vyhlášení rozsudku okresního soudu nastalá ztráta zájmu žalobkyně o přikázání bytu je skutečností, která ve smyslu § 1147 odst. 2 věty druhé o. z. vede k nutnosti využití třetího způsobu vypořádání spoluvlastnictví, tj. nařízení prodeje bytu, neboť žalovaný o byt zájem neprojevil.

9. Odvolací soud tedy dle § 219 o. s. ř. potvrdil ve výroku I. jako správný, neboť zrušení spoluvlastnictví je namístě a dle § 220 odst. 1 písmeno a) o. s. ř. změnil napadený rozsudek ve výrocích II. a III. tak, že nařídil prodej bytové jednotky a spoluvlastnického podílu na domě a pozemku ve veřejné dražbě.

10. V důsledku změny napadeného rozsudku odvolací soud dle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky před okresním soudem a rovněž dle § 224 odst. 1 o. s. ř. o nákladech odvolacího řízení za využití § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyly dány okolnosti případu, pro které by bylo možno žalobkyni náhradu nákladů řízení přiznat. V případě řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, platí obecné pravidlo, podle kterého každý z účastníků nese své náklady řízení. Pouhá nečinnost žalovaného není důvodem či okolností případu, která by vedla k aplikaci § 142 odst. 3 o. s. ř. Okolnost, že do bytu nemá přístup a stav bytu jí není znám, věděla žalobkyně od počátku řízení. Žádné okolnosti případu pro přiznání náhrady nákladů některému z účastníků shledány nebyly.

11. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení státu, pak dle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát reálně platil znalečné v částce 14 950 Kč, kdy záloha žalobkyně na znalečné 5 000 Kč je dle § 137 odst. 1 o. s. ř. nákladem účastníka řízení uplatnitelným vůči protistraně. Nelze tuto zálohu započítávat na podíl, v němž má žalobkyně hradit náklady státu. Při závěru o stejném úspěchu obou stran pak žalobkyně i žalovaný jsou povinni uhradit každý ½ nákladů státu, tj. částku 7 475 Kč.