71 Co 258/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 800 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 4. 4. 2024, č. j. 23 C 180/2022-214 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 6. 6. 2024, č. j. 23 C 180/2022-226

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení 57 838 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na zaplacení 800 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 800 000 Kč za dobu od 3. 2. 2022 do zaplacení, uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení 189 106,30 Kč a doplňujícím usnesením pak uložil žalobkyni povinnost nahradit státu náklady řízení 14 058 Kč. Vyšel ze zjištění, že kupní smlouvou ze dne 26. 8. 2021 se žalobkyně jako prodávající a žalovaná jako kupující dohodli na převodu vlastnického práva k nemovitostem, a to pozemku parc. č. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, obec právnická osoba, katastrální území právnická osoba, na listu vlastnictví č. hodnota za kupní cenu v souhrnné výši 800 000 Kč. Před uzavřením kupní smlouvy probíhala mezi ředitelem žalobkyně jméno FO a jednatelem žalované Anonymizováno obchodní jednání, elektronická i osobní, při nichž se specifikovaly detaily obchodní transakce a rozsah předmětu koupě a kupní cena. Žalobkyně ve smlouvě prohlásila, že je vlastnicí uvedených pozemků a součástí pozemků je stavba pro výrobu a skladování bez č. p. Žalobkyně se zavázala, že žalované odevzdá nemovité věci takto specifikované a umožní jí nabýt vlastnické právo k nim a oproti tomu se žalovaná zavázala nemovité věci převzít a zaplatit za ně žalobkyni sjednanou kupní cenu. Katastr nemovitostí odmítl vložit vlastnické právo žalované, neboť žalobkyně není evidována jako vlastník budovy bez čísla popisného na uvedených pozemcích, kdy vlastníkem budovy je společnost právnická osoba. Žalobkyně zaslala žalované opravenou kupní smlouvu se správným označením pozemků, ta však nebyla mezi stranami ani přes výzvu žalobkyně uzavřena. Žalovaná odstoupila od kupní smlouvy ze dne 26. 8. 2021 pro porušení kupní smlouvy z důvodu vad, když kupní smlouva obsahovala nepravdivé informace o tom, že součástí pozemku parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno je stavba pro výrobu a skladování bez č. p., dále že nemovitosti jsou bez právních vad a neváznou na nich dluhy, služebnosti a břemena, zástavní práva, nájemní práva či pacht ve prospěch třetích osob, ani jiná práva či povinnosti vůči třetím osobám.

2. Po právní stránce pak okresní soud uzavřel, že dle § 580 a 588 o. z. není kupní smlouva neplatná jen proto, že žalobkyně není vlastnicí budovy na pozemcích, obligační účinky smlouva založila a žalobkyně byla povinna plnění, tj. i budovu, poskytnout. K věcně-právním účinkům kupní smlouvy však nedošlo, neboť vlastnické právo k budově katastr nevložil, protože dle evidence není žalobkyně vlastnicí budovy. Jelikož v posuzované věci ke dni rozhodnutí soudu nemůže žalobkyně jako prodávající zajistit splnění svého závazku a převést vlastnické právo k nemovitostem na žalovanou jako kupujícího, není možné, aby soud zavázal žalovanou jako kupujícího ke splnění jejího závazku zaplatit kupní cenu, neboť kupní vztah je založen na vzájemné podmíněnosti práv a povinností stran. Žalovaná pak dle ust. § 2001, 2002 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. § 2100 o. z. pro právní vady (váznoucí věcná břemena, práva a povinnosti vůči třetím osobám) a zejména pro podstatnou skutečnost, že součástí předmětných pozemků parc. č. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří není stavba pro výrobu a skladování bez č. p. od kupní smlouvy důvodně odstoupila, čímž zaniklo právo žalobkyně na úhradu kupní ceny. Žalovaná odstoupila ze zákonného, nikoli smluvního důvodu.

3. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že okresní soud neuvedl, že se strany dohodly i na převodu budovy stojících na pozemcích. Na jednu stranu soud uvádí, že si strany dohodly převod pozemků a na druhé straně tvrdí, že žalobkyně není schopna dostát svému závazku pozemky převést. Žalovaná od počátku věděla, že předmětem prodeje není budova, ale pouze pozemky, o čemž svědčí e-mail ze dne 5. 7. 2021 a 21. 7. 2021. Okresní soud tyto listiny zcela pomíjí, včetně vyjádření pana Anonymizováno z 20. 7. 2021, které žalovaná obdržela, ale dle výpovědi jednatele nečetla. Žalovaná nenahlédla řádně do katastru s péčí řádného hospodáře, jinak by zjistila, že žalobkyně není vlastnicí budovy na pozemcích a dále by zjistila i právní vady váznoucích na pozemcích. Nejpozději 6. 9. 2021 se žalovaná musela dozvědět, že součástí pozemků není hala. Okresní soud nepřihlédl k námitce žalobkyně, že odstoupení od kupní smlouvy ze dne 8. 2. 2022 nebylo včasné, resp. nebylo učiněno ve sjednané 60denní lhůtě. Navíc pro odstoupení nebyl dán důvod, neboť žalovaná věděla, že předmětem převodu není hala. Pokud by předmětem převodu byla hala, kupní cena by musela být značně vyšší. Později doplnila odvolání, že pokud došlo k prodeji pozemků v exekuci, pak lze uplatněný nárok co do částky 710 500 Kč posoudit jako náhradu škody vzniklé žalobkyni porušením smluvní povinnosti žalované uhradit jí kupní cenu. Pozemky totiž byly prodány v exekuci toliko za částku 89 500 Kč. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno.

4. Žalovaná se vyjádřila tak, že žalobkyně není schopna zajistit splnění uzavřené kupní smlouvy a došlo k zániku závazku pro nemožnost plnění. Tím, že žalované zaslala návrh nové kupní smlouvy, uznala zánik původní kupní smlouvy. V nové smlouvě žalobkyně navrhuje jiný předmět smlouvy, a to pozemky bez haly. Žalovaná však o koupi pozemků bez haly neměla nikdy zájem. Rovněž žalovaná důvodně a včas od kupní smlouvy odstoupila, z důvodu nepravdivých informací od žalobkyně týkající se rozsahu převáděných nemovitostí, neexistenci právních vad a neexistenci soudních řízení, které by mohly vést k exekuci na předmětné nemovitosti.

5. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání není důvodné.

6. Pokud jde o odvolací námitku, že okresní soud činí skutkové zjištění, že se strany dohodly na převodu toliko pozemků, pak není námitka rozpornosti odůvodnění důvodná. Okresní soud v bodě 38. odůvodnění uvádí, že se strany dohodly na převodu pozemků číslo parcelní Anonymizováno a Anonymizováno a žalobkyně současně prohlásila, že je výlučným vlastníkem pozemků, jejichž součástí je stavba pro výrobu a skladování bez čísla popisného. Tedy skutkové zjištění okresního soudu bylo, že se strany dohodly na převodu pozemků včetně haly bez čísla popisného, jež je součástí pozemků. Nejde tedy o skutkové zjištění okresního soudu, že se strany dohodly na převodu toliko pozemků bez haly. Na to navazuje právní závěr okresního soudu, že ke dni vyhlášení jeho rozsudku žalobkyně nebyla schopna pozemky včetně haly převést. Nejde tedy o rozpor mezi skutkovým zjištěním a právním posouzením stran nemožnosti plnění.

7. Po doplnění dokazování dle § 213 odst. 4 a § 205a písmeno f) o. s. ř. odvolací soud z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 354 spisu) vedeného u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, z LV číslo hodnota pro obec a katastrální území právnická osoba, zjistil, že pozemky číslo parcelní Anonymizováno a Anonymizováno, na nichž stojí stavba bez čísla popisného, byly na základě usnesení soudního exekutora tituly před jménem Anonymizováno o udělení příklepu ze dne 5. 2. 2026 v exekuci převedeny na společnost právnická osoba. Ke dni 15. 6. 2026 byla tato společnost evidována jako vlastník pozemků.

8. Dále z tohoto výpisu zjistil, že na předmětných pozemcích ke dni 15. 6. 2026 stále existuje věcné břemeno provádění hornické činnosti, oprávněným z věcného břemene je obch. spol. právnická osoba., IČO IČO, b) věcné břemeno chůze a průjezdu všemi motorovými vozidly a kamiony, oprávněným z věcného břemene je jméno FO, c) věcné břemeno užívání, oprávněným z věcného břemene je obch. spol. právnická osoba, v likvidaci, IČO IČO, d) předkupní právo, oprávněným z předkupního práva je obch. spol. právnická osoba, v likvidaci, IČO IČO.

9. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (1) Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. (2) Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

10. Podle § 2006 odst. 1 občanského zákoníku – Stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

11. I po doplnění skutkového stavu je závěr okresního soudu o nemožnosti plnění správný. Jestliže okresní soud uzavírá, že žalobkyně není schopna převést pozemky včetně haly, žalobkyně namítá, že předmětem převodu jsou toliko pozemky bez haly, pak nyní po proběhlé exekuci není žalobkyně schopna převést ani samotné pozemky, protože pozbyla vlastnické právo k pozemkům. Kupní smlouva je založena na synallagmatickém vzájemném plnění – prodávající se zavazuje odevzdat věc a umožnit nabýt vlastnické právo k ní oproti povinnosti kupujícího zaplatit kupní cenu. I kdyby byly předmětem převodu toliko pozemky, jak tvrdí po celou dobu řízení žalobkyně, pak ani tyto pozemky již žalobkyně není schopna na žalovanou převést, tj. odevzdat a umožnit žalované nabýt vlastnické právo zápisem do katastru nemovitostí. I pokud by tedy předmětem kupní smlouvy byly toliko pozemky, došlo by nyní i tak k následnému zániku závazků z kupní smlouvy pro nemožnost plnění dle § 2006 o. z., s čímž je spojen i zánik případného závazku žalované k úhradě kupní ceny. Otázkami předmětu kupní smlouvy, včasnosti a důvodnosti odstoupení žalované pak již není nutno se z důvodu procesní ekonomie dále zabývat, ani v tomto směru opakovat dokazování provedené okresním soudem ke zjišťování vůle smluvních stran při uzavření kupní smlouvy, neboť i kdyby předmětem kupní smlouvy byly toliko pozemky, a i kdyby odstoupení žalované nebylo včasné či důvodné, došlo by k zániku závazku pro nemožnost plnění tak jako tak.

12. Pokud žalobkyně poukazuje na to, že v důsledku tvrzeného porušení smluvní povinnosti žalovanou uhradit kupní cenu 800 000 Kč jí vznikla škoda v částce 710 500 Kč (jakožto rozdíl mezi sjednanou cenou, kterou měla žalobkyně obdržet, a cenou 89 500 Kč, za kterou byly pozemky zpeněženy v exekuci, tedy v podstatě ušlý zisk), pak jde o nový žalobou dosud neuplatněný nárok založený na jiných skutkových tvrzeních a jiném právním posouzení. Podle § 216 odst. 2 o. s. ř. pak v odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok, byť by mohl být založen na obdobných předběžných otázkách, které by měly význam jak pro dosud projednávané smluvní plnění, tak i pro případnou náhradu škody – například rozsah smluvní povinnosti žalované, její porušení či neporušení žalovanou, oprávněnost a včasnost odstoupení od smlouvy apod.

13. Nárok na náhradu škody je v zásadě založen na jiném skutkovém stavu odvíjejícím se od jiné skutkové podstaty než nárok na smluvní plnění; vychází z jiného skutkového děje – tvrzení porušení právní povinnosti, vzniku a výše škody, příčinné souvislosti mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2008, sp. zn. 32 Odo 1414/2006, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 23 Cdo 435/2012; odlišně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2400/2010). Právě s ohledem na specifika nyní projednávané věci, že by bylo nutno zkoumat i příčinnou souvislost mezi tvrzeným porušením smluvní povinnosti uhradit kupní cenu, škodou a v této souvislosti i okolností, zda není příčinná souvislost přerušena například tím, že žalobkyně nesplnila soudním rozhodnutím uloženou povinnost dobrovolně a bylo nutno nařídit exekuci. Dále například tím, zda by žalobkyni vznikla škoda v rozsahu rozdílu od ceny sjednané či naopak ceny obvyklé apod. Těmito okolnostmi se okresní soud vůbec nezabýval a s ohledem na to, že nastaly až po vyhlášení jeho rozhodnutí, ani zabývat nemohl. Není tak dána totožnost skutku mezi původně žalovaným smluvním plněním a posléze uváděnou náhradou škody s porušením smluvní povinnosti.

14. K nepřípustnosti nového nároku (popř. i změny žaloby dle § 95 o. s. ř., která by měla za následek uplatnění nového nároku) v odvolacím řízení pak viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2008, sp. zn. 26 Cdo 2962/2007 - Z ustanovení § 211 o. s. ř. (s přihlédnutím k ustanovení § 216 odst. 1 o. s. ř.) vyplývá, že i v odvolacím řízení lze přiměřeně použít ustanovení § 95 o. s. ř. o změně žaloby. Odvolací soud je však v tomto směru omezen (a to ustanovením § 216 odst. 2 o. s. ř.) tak, že v odvolacím řízení nemůže připustit takovou změnu žaloby, která by představovala ve skutečnosti uplatnění nového nároku. Jestliže by odvolací soud i v takovém případě změnu žaloby připustil, musel by – v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení - vždy rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení proto, aby o nově uplatněném nároku jednal v prvním stupni právě soud prvního stupně. Dále například usnesení Nejvyššího soud ze dne 28. května 2009, sp. zn. 20 Cdo 1860/2007, rozsudek ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 26 Cdo 2778/2009. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 35/2015, pak uzavírá, že v případně nepřípustného nového nároku nejde o vadu řízení, pokud odvolací soud výslovně o změně žaloby nerozhodne zamítavým rozhodnutím.

15. Odvolací soud tedy uzavírá, že nárok na náhradu škody 710 500 Kč uváděný žalobkyní v odvolacím řízení je nepřípustným novým nárokem ve smyslu § 216 odst. 2 o. s. ř. a nelze o něm nyní věcně rozhodnout.

16. Proto odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 o. s. ř.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Jde o odměnu 11 500 Kč za úkon dle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu. Při čtyřech úkonech (vyjádření k odvolání ze dne 14. 1. 2025, účast u odvolacího jednání dne 11. 8. 2025, porada dne 25. 5. 2026, účast u odvolacího jednání dne 17. 6. 2026) jde o odměnu 46 000 Kč, dále podle § 13 náhradu hotových výdajů za čtyři úkony 1 800 Kč a náhrada za DPH 10 038 Kč (21 % z 47 800). Celkem je tedy žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení 57 838 Kč. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.