71 CO 275/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejší účastnice: osobní údaje účastnice sídlem adresa , PSČ obec a číslo o 504.939,45 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 17. 3. 2021, č. j. 109 C 20/2020-116,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích II., III. a IV. výroku, potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech odvolacího řízení 5.470 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen nahradit vedlejší účastnici na straně žalovaného na nákladech odvolacího řízení 1.200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen nahradit státu na účet Krajského soudu v Ostravě náklady řízení ve výši 9.159,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem okresní soud zastavil řízení ohledně částky 1.909,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 1. 12. 2019 do zaplacení (odstavec I.), žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované plnění ve výši 503.030 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 1. 12. 2019 do zaplacení zamítl (odstavec II.), zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši 21.280 Kč (odstavec III.) a dále zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení vedlejší účastnici na straně žalovaného ve výši 900 Kč (odstavec IV.).

2. Tento rozsudek s výjimkou odstavce I. výroku napadl včasným odvoláním žalobce s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Okresnímu soudu vytknul, že provedl nedostatečná skutková zjištění, neboť neprovedl žalobcem navržené důkazy a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil. Soud nepostupoval v souladu s principy práva na spravedlivý proces, neboť se nevypořádal se všemi námitkami uplatněnými účastníky a neodůvodnil, z jakého důvodu neprovedl důkazy navržené žalobcem. Vzhledem k tomu, že žalobce nepovažuje závěry znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] za objektivní, neztotožňuje se ani se závěry okresního soudu, které ze znaleckých závěrů vycházejí. Jedná se především o znalcem vypočtenou střetovou rychlost motocyklu žalobce s vozidlem žalovaného 116 km/hod. u motocyklu a 76 km/hod. u vozidla žalovaného Superb. Žalobce tvrdí, že všechna vozidla jela rychlostí o cca 20 km/hod. nižší a pro podporu svého tvrzení navrhnul k důkazu vyšetřovací pokus, který by zároveň osvětlil všechny relevantní okolnosti předmětné dopravní nehody. Znalec sice vycházel z objektivního důkazu, jímž byl kamerový záznam zachycující dopravní nehodu včetně manévru předjíždění, nesprávně však tento záznam vyhodnotil, když vypočetl průměrnou rychlost motocyklu žalobce na změřené dráze 46,2 metrů. Dráha, po kterou se vozidla účastníků do následného střetu pohybovala, dle žalobce měřila 35 metrů. Této dráze by odpovídala rychlost motocyklu 87,48 km/hod. a rychlost automobilu Superb 56 km/hod. V další části odvolání pak žalobce podrobně analyzuje kamerový záznam dopravní nehody a polemizuje se závěry znaleckého posudku.

3. Vedlejší účastnice na straně žalovaného ve svém vyjádření navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Znalecký posudek nechala vypracovat ještě před podáním žaloby a s jeho obsahem se mohl žalobce seznámit při studiu spisu. Závěry znaleckého posudku považuje vedlejší účastnice za správné a výhrady žalobce k těmto závěrům za nepřípustné, neboť mají povahu skutkových tvrzení a byly uplatněny až v podaném odvolání.

4. Z podnětu včasného odvolání žalobce přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 2 a § 212 věty prvé o. s. ř. v rozsahu odstavců II. až IV. výroku se závěrem, že odvolání není důvodné a po doplnění dokazování jsou podmínky pro potvrzení tohoto rozhodnutí.

5. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném náhrady škody (majetkové a nemajetkové újmy) z titulu poškození zdraví při dopravní nehodě, jejíž zavinění přičítal výhradně žalovanému. Žalovaná částka představovala 50 % z celkové škody, když vedlejší účastnice plnila poškozenému žalobci 50 % uplatněného nároku před podáním žaloby a ve zbytku plnění odmítla s odůvodněním, že se žalobce na dopravní nehodě a tím i na své újmě podílel v rozsahu 50 % Vedlejší účastnice vycházela ze závěru znaleckého posudku znalce [titul] [příjmení], který měl k dispozici i kamerový záznam zachycující dopravní nehodu, popsal průběh nehodového děje a dospěl k závěru, že kdyby žalobce dodržel předepsanou rychlost 50 km/hod., k nehodě by nedošlo. Žalobce se rozhodl předjet žalovaného a další automobil jedoucí před žalovaným, k žalovanému se přiblížil rychlostí 115 km/hod., když v tom okamžiku začal předjížděcí manévr také žalovaný. Obě vozidla se střetla bočně a v době střetu měl žalobce rychlost 116 km/hod. Při nerespektování rychlostního limitu 50 km/hod. žalobce pak k zabránění nehodě stačila i jízda rychlostí kolem 65 km/hod., kterou se na počátku nehodového děje pohybovaly před ním oba automobily.

6. Okresní soud provedl důkazy listinami založenými ve spise včetně kamerového záznamu a znaleckého posudku [titul] [příjmení] předloženého vedlejší účastnicí a žalobu zamítl poté, co dovodil spoluúčast žalobce na dopravní nehodě v rozsahu 50 %. Vyšel přitom zejména z kamerového záznamu dopravní nehody a ze závěru znalce [titul] [příjmení], s nimiž se ztotožnil. Zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování vyšetřovacím pokusem na místě samém a věc posoudil dle § 2927 odst. 1 a § 2918 o. z.

7. Odvolací soud přejímá skutková zjištění okresního soudu jako věcně správná a v podrobnostech na ně odkazuje.

8. Vzhledem k tomu, že žalobce vznesl výhrady ke znaleckému posudku již u jednání před okresním soudem, a to především k vypočtené rychlosti všech vozidel, kdy tvrdil rychlost o cca 20 km za hodinu nižší a tyto námitky podrobně rozvedl v podaném odvolání, doplnil odvolací soud dokazování k těmto námitkám o dodatek ke znaleckému posudku poté, co [titul] [příjmení] přibral do řízení jako znalce.

9. Z dodatku ke znaleckému posudku odvolací soud zjistil, že znalec setrval na svých původních závěrech s odůvodněním, že žalobce nezohlednil skutečnost, že kamera zabírá dosti šikmý pohled na silnici a vzdálenosti jízdy motocyklu a dalších dvou vozidel odměřoval kolmým přístupem dle nepřesné polohy podélných čar na vozovce a v nereálné dráze pohybu vozidel (v příčném směru k podélné ose vozovky), čímž dospěl k iluzorním délkám drah pohybu a k technicky nepřijatelným nižším rychlostem vozidel. Znalec schematicky zobrazil modrý úhel ukazující celkový závěr pohledu kamery na silnici a červený úhel zobrazující krajní pozice rozmezí viditelného a použitelného pohybového děje v půdorysném provedení. Červený úhel je na levé straně limitován rohem skladovací haly a na pravé straně prochází sloupkem brány u přechodu pro chodce. Vzdálenost mezi počáteční a konečnou pozicí motocyklu viditelnou na videu (kamerovém záznamu) činí 46,2 metrů, této vzdálenosti pak odpovídá vypočtená rychlost žalobce při střetu obou vozidel kolem 116 km/hod.

10. Soudu nepřísluší hodnotit odborné závěry obsažené ve znaleckém posudku, neboť soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů. Soud hodnotí pouze přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy (viz rozsudek NS sp. zn. 25 Cdo 3491/12).

11. Hodnoceno z hlediska výše uvedených kritérií má odvolací soud znalecký posudek včetně jeho doplnění za přesvědčivý, neboť se logicky vypořádal se všemi námitkami žalobce, ve vztahu k zadání je úplný a v souladu s dalšími důkazy, zejména s kamerovým záznamem zachycujícím dopravní nehodu.

12. S ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav popsaný již okresním soudem a s ohledem na níže uvedené právní závěry, neměl odvolací soud důvod doplnit dokazování o vyšetřovací pokus na místě samém navržený žalobcem již v prvostupňovém řízení ani o provedení nového nezávislého znaleckého posudku nově navrženého před odvolacím soudem.

13. Odvolací soud ze své úřední činnosti považuje znalce [titul] [příjmení] za objektivního a nezávislého a ani v tomto případě neshledal žádný důvod pro zpochybnění jeho nepodjatosti. Z toho důvodu také nevyhověl námitce podjatosti vznesené žalobcem po vypracování dodatku ke znaleckému posudku (viz usnesení odvolacího soudu ze dne 4. 8. 2022, č. j. 71 Co 275/2021-221).

14. Podle ust. § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

15. Podle ust. § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

16. Posouzení důvodnosti předmětné žaloby tedy závisí na vyřešení sporné otázky, zda se žalobce na škodě, která mu vznikla v důsledku dopravní nehody, podílel spolu s žalovaným a pokud ano, zda míra jeho spoluzavinění odůvodňuje snížení povinnosti škůdce, tedy žalovaného škodu nahradit a v jakém rozsahu.

17. Pro posouzení této otázky vyšel odvolací soud ze skutkově obdobné věci rozhodnuté NSS v rozsudku sp. zn. 4 As 15/10 s právním závěrem, že v obci smí jet řidič zásadně rychlostí nejvýše 50 km/hod. (§ 18 odst. 4 zákona č. 364/2000 Sb. o silničním provozu). Pokud tuto rychlost překročí a v přímé souvislosti s tím nastane dopravní nehoda, jde o zaviněné jednání, které ohrožuje zájem společnosti, tedy se jedná o přestupek (podle § 22 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích). Skutkově šlo o to, že řidič motorového vozidla (žalobce) jel na místě rychlostí minimálně 75 km/hod., předjížděl jiné vozidlo, a to v době, kdy řidič vpředu jedoucího vozidla dával znamení o změně směru jízdy vlevo. Došlo ke střetu obou vozidel a odhození předjíždějícího vozidla na levou stranu komunikace. Rychlost předjíždějícího vozidla, tedy žalobce, měla rozhodující vliv na dopravní nehodu v tom smyslu, že podstatně ovlivnila případnou reakci žalobce a způsobila, že žalobce špatně vyhodnotil situaci.

18. V nynější věci jel žalobce v kritickém úseku vyšší než povolenou rychlostí (50 km/hod.), a to cca dvojnásobně, čímž podstatně snížil možnost žalovaného jej za sebou zaregistrovat, protože se k vozidlům před sebou přiblížil za zhruba poloviční dobu, než bylo v daném místě obvyklé. I v tomto případě vysoká rychlost žalobce podstatně ovlivnila (snížila) jeho schopnost vyhodnocovat situaci před sebou a včas reagovat tak, aby srážce zabránil. Závěr okresního soudu o spoluúčasti žalobce na předmětné dopravní nehodě, potažmo na vzniku škody, a to v rozsahu 50 %, jsou správné a odvolací soud na ně odkazuje.

19. Námitka žalobce, že všechna vozidla jela rychlostí nižší o cca 20 km/hod. je zcela irelevantní, neboť i žalobcem udávaná rychlost cca 80 km/hod. (v odvolání 87,48 km/hod.) by na výše uvedených závěrech nic nezměnila. Znalec [titul] [příjmení] ve svých závěrech dovodil, že by žalobci k zabránění nehodě stačila rychlost jízdy 65 km/hod.

20. Nedůvodná je rovněž námitka žalobce poukazující na okolnost, že také žalovaný překročil povolenou rychlost a na dopravní nehodě se podílel. Žalovaný svou vinu na dopravní nehodě uznal a škodu žalobci prostřednictví vedlejší účastnice z 50 % uhradil. Proto také bylo trestní stíhání žalovaného podmíněně zastaveno a případné spoluzavinění žalobce na dopravní nehodě se vůbec nešetřilo. Předmětem tohoto řízení však není otázka zavinění žalovaného, nýbrž otázka případného spoluzavinění žalobce.

21. Odvolací soud vycházeje z okresním soudem zjištěného skutkového stavu, který nedoznal změn ani doplněním dokazování v odvolacím řízení a s odkazem na výše uvedené závěry a správné závěry okresního soudu, vyhodnotil odvolání žalobce jako nedůvodné a rozsudek okresního soudu v jeho napadené části jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

22. Nákladový výrok v odstavci II. je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a částka 5.470 Kč, kterou je povinen procesně neúspěšný žalobce zaplatit procesně úspěšnému žalovanému představuje odměnu advokáta žalovaného ve výši ½ z 10.340 Kč za vyjádření k námitce žalobce na vyloučení znalce pro podjatost (§ 8 odst. 1, § 7 bod 7, § 11 odst. 2 písm. c) za použití § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. 5.170 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 1 režijního paušálu 300 Kč dle § 13 citované vyhlášky.

23. Nákladový výrok v odstavci III. je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a částka 1.200 Kč ve prospěch procesně úspěšné vedlejší účastnice představuje paušální náhradu 4x 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření k odvolání ve věci samé, vyjádření k námitce podjatosti znalce vznesené žalobcem, přípravu k odvolacímu jednání a za účast u odvolacího jednání.

24. Podle § 224 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř. zavázal odvolací soud procesně neúspěšného žalobce rovněž k náhradě státem zálohovaných nákladů řízení za vypracování dodatku ke znaleckému posudku ve výši 9.159,70 Kč (odstavec IV.).

25. Lhůta k plnění plyne z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a platebním místem je dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. advokát žalovaného.