71 Co 277/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A b) Jméno advokáta B , narozený dne Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D o ochranu osobnosti k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 9. 9. 2024, č. j. 17 C 69/2024-60,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 11 496 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, aby žalovaný zveřejnil v týdeníku , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , omluvu ve znění: Omlouvám se , Jméno žalobce, a , tituly před jménem, , jméno FO, za nepravdivá tvrzení publikována v periodiku , Anonymizováno, dne , Anonymizováno, , že začali v , Anonymizováno, podniku , adresa, zhruba šest měsíců po volbách neskutečně řádit, že svým úmyslným švindlem ohrozili dotaci ve výši několika milionů a že veřejné zakázky v , Anonymizováno, podniku , adresa, mají cinknuté zadávací podmínky (výrok I.) a uložil žalobcům povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 12 342 Kč. Vyšel ze zjištění, že v důsledku diskriminačního a nepřiměřeného požadavku v zadávací dokumentaci veřejné zakázky s názvem „, anonymizováno, , která byla následně zadána vybranému subjektu, nebyla , Anonymizováno, vyplacena část dotace, a naopak byl podnik shledán vinným ze spáchání přestupku s uložením pokuty. Kromě toho neexistoval v , Anonymizováno, žádný vnitřní předpis, který by upravoval postup pro zadávání podlimitních veřejných zakázek, a jejich dodavatelé byli vybíráni i v případě milionových zakázek po předchozím oslovení určitého počtu dodavatelů ze strany , Anonymizováno, , bez jakékoliv veřejné výzvy k podávání nabídek a bez jakýchkoliv předem stanovených pravidel, byť je , Anonymizováno, zásadní měrou financován z veřejných financí. K popsaným skutečnostem došlo v době, kdy oba žalobci zastávali nejvyšší funkce v , Anonymizováno, , a současně v době před uveřejněním citací žalovaného v týdeníku , Anonymizováno, V souvislosti s veřejnou zakázkou , Anonymizováno, na nový informační systém a s odnětím části dotace ze strany ministerstva pro místní rozvoj je v článku s titulkem „, Anonymizováno, “ publikovaného v , anonymizováno, , dne , Anonymizováno, opakovaně citován žalovaný. Mimo jiné tak, že zhruba šest měsíců po volbách s příchodem nového ředitele , jméno FO, , předsedy , jméno FO, a dalších se začalo v , Anonymizováno, neskutečně řádit, dále že v projektu (na informační systém) měli cinknuté zadávací podmínky a že svým úmyslným švindlem ohrozili celou dotaci ve výši několika milionů.

2. Po právní stránce pak okresní soud podle § 81 a 82 o. z. uzavřel, že výroky žalovaného „cinknuté zadávací podmínky“ a ve spojení s tím „úmyslný švindl“, jsou skutkovými tvrzeními ve smyslu podvodných, nezákonných, na míru upravených zadávacích podmínek. Zadávací podmínky veřejné zakázky na informační systémy , Anonymizováno, obsahovaly diskriminační a nepřiměřený požadavek na vedoucího projektového týmu, který nijak nesouvisel s odůvodněnými potřebami , Anonymizováno, , což jednak mohlo odradit dodavatele nesplňující uvedený požadavek, jednak vedlo k uzavření smlouvy s dodavatelem, který tento požadavek splňoval. Z popsaného důvodu navíc nebyla , Anonymizováno, vyplacena část dotace a byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Žalovaný tedy prokázal pravdivost těchto výroků. Část výroku, že tím „ohrozili celou dotaci ve výši několika milionů“ nelze považovat za nepravdivou, kdy dotace byla odňata v minimální výši 5 %, ovšem odňato mohlo být i více. Výrok, že se „začalo s příchodem žalobců a dalších v , Anonymizováno, neskutečně řádit“, okresní soud posoudil jako hodnotící soud a kritiku shledal oprávněnou, když , Anonymizováno, podnik nepostupoval při zadávání uvedených veřejných zakázek, nadto hraničících s limitem pro přísnější zákonný režim, maximálně předvídatelně, průhledně a umožnil přihlásit se k účasti na nich všem dodavatelům, kteří by byli schopni je realizovat. Je také žádoucí, aby se o věcech veřejného zájmu (jediným akcionářem , Anonymizováno, je město a podnik hospodaří s veřejnými financemi) diskutovalo a aby byly nesprávné či kontroverzní postupy kritizovány, nadto někým, kdo byl zvolen do zastupitelstva města. Ve spojení s nezákonnými zadávacími podmínkami na informační systémy proto je možné s určitou mírou nadsázky hovořit o „, Anonymizováno, . Tvrzení žalovaného byla pravdivá a kritika byla oprávněná. Žalovaný se tedy nedopustil protiprávního jednání a neodpovídá za újmu, kterou žalobci pociťují.

3. Proti rozsudku podali žalobci odvolání, které odůvodnili tím, že pokud se , Anonymizováno, podnik dopustil přestupku podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nelze tuto skutečnost nazvat podvodem, neboť podvod je úmyslné jednání, které je založeno na uvádění někoho v omyl. Požadavek , Anonymizováno, podniku na osobu projektového vedoucího s příslušným certifikátem, měl sloužit ke zkvalitnění veřejné zakázky a propojení různých procesů, ke kterým mělo dojít. Nikdo nebyl odsouzen, ani shledán vinným z úmyslného přestupku. Žalobci nebyli členy hodnotící komise, ani se na tvorbě zadávací dokumentace nepodíleli. Dotace byla krácena pouze v řádu statisíců a žalovaný téměř po půl roce tvrdí, že byla ohrožena dotace v řádu milionů. Žádný právní předpis nestanovil povinnost , Anonymizováno, podniku mít interní pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Okresní soud tedy bez jakéhokoli dokazování nemohl dospět k závěru, že , Anonymizováno, podnik jednal netransparentně, nepřiměřeně a diskriminačně při zadávání zakázky a rovněž pominul, že výroky žalovaného se vztahovaly pouze k jediné zakázce, nikoli k zakázkám z let 2019 a 2020. Navrhli změnu napadeného rozsudku tak, aby žalobě bylo vyhověno.

4. Žalovaný se vyjádřil tak, že požadavek , Anonymizováno, podniku na certifikát , Anonymizováno, směřoval k vyloučení dodavatelů nesplňujících tuto podmínku ze soutěže. Tento požadavek do soutěže vědomě vnesl zadavatel. Podle žalovaného tedy jde o podvod. Rozhodnutí o nevyplacení dotace se mohlo týkat dotace celé. Okresní soud provedl dokazování a zjistil, že u podlimitních zakázek , Anonymizováno, podnik neměl stanovena žádná pravidla pro jejich zadávání. Navrhl proto potvrzení napadeného rozsudku.

5. Z podnětu včasného odvolání žalobců přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání není důvodné.

6. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje.

7. Řešení kolize svobody projevu podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod na straně jedné a práva na ochranu osobnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod závisí na vzájemném poměřování obou těchto práv v kontextu okolností posuzované věci. Je nutno přihlédnout zejména k tomu, zda výroky jsou skutková tvrzení, hodnotící soudy, či hybridními výroky.

8. Pokud jde o právní posouzení, odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že spojení „cinknuté zadávací podmínky“ a „úmyslný švindl“ jsou skutková tvrzení, u nichž žalovaný prokázal jejich pravdivost v tom smyslu, že zadávací podmínky vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěži požadavkem na certifikaci projektového manažera, tedy vyloučily potencionální dodavatele bez této certifikace, a tento požadavek byl do podmínek dán , Anonymizováno, podnikem v době, kdy v jeho vedení byli žalobci. Rovněž odvolací soud souhlasí se závěrem, že hodnotící soud, že se šest měsíců po příchodu žalobců do vedení podniku začalo v , Anonymizováno, podniku „neskutečně řádit“, je hodnotícím soudem, tedy kritikou s nadsázkou. Nutno vzít v potaz i předchozí kontext článku, kdy žalovaný jako , Anonymizováno, kritizoval zakázku jako nesmyslnou, co do cíle zakázky, i co do nákladů a uváděl, že odmítnuta byla již minulým zastupitelstvem obce. Půl roku po volbách a po nástupu žalobců do vedení podniku pak byla tato zakázka zadávána a znovu realizována. Tedy podle žalovaného nesmyslná a nesprávně zadaná zakázka je oním řáděním v , Anonymizováno, podniku.

9. Dále je nutno přihlédnout k obsahu výroku, zda jde o výrok např. politický, komerční. Výroky žalovaný pronesl jako , Anonymizováno, , který se zajímal o dění v , Anonymizováno, podniku. Lze souhlasit s okresním soudem, že , Anonymizováno, podnik vlastněný obcí a hospodařící s jejími prostředky podléhá kontrole a případné kritice opozičních politiků. Osoby ve vedení těchto podniků tedy musí strpět určitou vyšší míru kontroly a kritiky ze strany veřejnosti či opozice než osoby v čistě komerčních společnostech.

10. Dále nutno hodnotit formu výroku, nakolik je expresivní či vulgární. Výroky žalovaného jsou nadsazené „neskutečně řádit“, bez vulgarit. Dalším kritériem je, zda se výrok dotýká veřejné či soukromé sféry osoby. Výroky žalovaného se týkaly činnosti žalobců v , Anonymizováno, podniku, tedy sféry zaměstnanecké a veřejné. Dále nutno zohlednit, že autor článku dal prostor i žalobcům, kdy vyjádření žalobce b) k předmětné zakázce v článku cituje. Dále nutno zohlednit, kdy jsou výroky činěny a jaké údaje měl autor výroku k dispozici. Žalovaný jako opoziční politik věděl o zakázce, o tuto se zajímal, dával podle novinového článku podnět k šetření této zakázky , Anonymizováno, Žalovaný věděl o odnětí části dotace a o dění v podniku měl povědomí, tedy výroky pronesl s určitými podklady, nikoli zcela nepodloženě.

11. Po zvážení výše uvedených kritérií, tedy kritiky založené na pravdivých základech, týkající se veřejné činnosti žalobců při nakládání s veřejnými prostředky, ze strany opozičního politika, byť svou formulací nadsazená, je dle odvolacího soudu kritikou oprávněnou, krytou svobodou slova, a právě tato svoboda slova pak vylučuje protiprávnost uvedených výroků. Závěr okresního soudu, že nedošlo k protiprávnímu jednání, a tedy žaloba není důvodná, je správný.

12. Proto odvolací soud dle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek jako věcně správný.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady sestávají z odměny 7 400 Kč za dva úkony právní služby po 3 700 Kč dle § 9 odst. 3 písmeno d) a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu, dle § 13 náhrady hotových výdajů za dva úkony 900 Kč, cestovného ve výši 601 Kč (ujeto 76 km vozem se spotřebou 5,8 l/100 km, náhradě 5,80 Kč za km a ceně benzínu 35,80 Kč/l dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), 600 Kč za zmeškaný čas cestou k jednáním celkem , hodnota, půlhodiny, tj. 4 × 150 Kč dle § 14 advokátního tarifu, dále náhrada za DPH 1 995 Kč (21 % z 9 501). Celkem jsou tedy žalobci povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení 11 496 Kč.