17 C 69/2024

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci žalobce:a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o ochranu osobnosti

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby žalovaný uveřejnil v týdeníku , Anonymizováno, , Anonymizováno, – týdeníku pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, spol. s r.o., IČO: , IČO, , omluvu ve znění: Omlouvám se , Jméno žalobce A, a , tituly před jménem, , jméno FO, za nepravdivá tvrzení publikována v periodiku , Anonymizováno, , Anonymizováno, – týdeník pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, , že začali v Městském dopravním podniku , adresa, zhruba šest měsíců po volbách neskutečně řádit, že svým úmyslným švindlem ohrozili dotaci ve výši několika milionů a že veřejné zakázky v Městském dopravním podniku , adresa, mají cinknuté zadávací podmínky.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobci požadovali po žalovaném, aby se jim veřejně prostřednictvím týdeníku , Anonymizováno, , Anonymizováno, omluvil za to, že o nich v tomto periodiku prohlásil, co je uvedeno ve výroku rozsudku. Uvedli, že tato tvrzení nejsou pravdivá, žalobci nikdy nebyli žádným rozhodnutím za žádné své jednání postiženi. Naopak jsou taková prohlášení podle nich pomlouvačná, difamující, negativně se dotýkají jejich cti a důstojnosti a snižují jejich vážnost v rodině i v odborných a politických kruzích.

2. Žalovaný popřel, že by se v týdeníku vyjadřoval přímo k osobám žalobců, a v prvé řadě se bránil námitkou nedostatku pasivní legitimace s tím, že týdeník nevydává, není autorem článku, jeho vydání neinicioval, text neautorizoval a necítí se za něj odpovědný. Kromě toho citovaná prohlášení podle něj nepředstavují neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobců. Pokud jde o cinknuté zadávací podmínky , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, “), podle rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj , Anonymizováno, stanovil při zadávání veřejné zakázky na informační systémy na základě výzvy k podání nabídek z , datum, požadavek, který neměl souvislost s realizací této zakázky; jednalo se tedy o kritérium nepřiměřené, čímž bezdůvodně vytvořil překážku hospodářské soutěže, přičemž následně , datum, zadal tuto zakázku společnosti , právnická osoba, , kterou tím nedůvodně zvýhodnil. V této souvislosti , Anonymizováno, jednak nebyla poskytnuta část dotace , částka, , jednak mu byla Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže uložena pokuta , částka, . Uvedené zadávací podmínky tak lze podle žalovaného označit za cinknuté jakožto zmanipulované a současně se jedná o švindl, protože bylo po soutěžitelích požadováno něco, co nebylo zapotřebí. Ve vztahu k neskutečnému řádění žalovaný doplnil, že pro veřejné zakázky realizované , Anonymizováno, mimo režim zákona o veřejných zakázkách, konkrétně pro zakázku na odbavovací systém za , částka, bez DPH podepsanou , datum, a zakázku na modernizaci obvodového pláště opravny trolejbusů na , částka, bez DPH, nebylo vyhlášeno žádné poptávkové, výběrové či jiné obdobné řízení. Také v té době neexistoval v , Anonymizováno, žádný vnitřní předpis pro zadávání veřejných zakázek. Podlimitní zakázky tedy byly podle žalovaného zadávány v , Anonymizováno, zcela netransparentně. Nadto první zmiňovaná zakázka se v porovnání s obdobnou zakázkou , právnická osoba, ., jeví jako zřejmě předražená. , Anonymizováno, přitom poskytuje veřejné služby, je financován velkou měrou z veřejných prostředků a jeho zřizovatelem a jediným akcionářem je statutární město , adresa, . Žalobce a) byl v té době předsedou představenstva , Anonymizováno, a žalobce b) jeho ředitelem, oba tudíž součástí jeho managmentu, čímž se nepřímo podíleli na politice statutárního města , adresa, a jejich postavení lze přirovnat k postavení veřejných činitelů. Žalovaný také namítl promlčení uplatněného nároku s tím, že je zjevné, že výroky, pokud by byly žalovaným proneseny, musely být proneseny před jejich publikací , datum, , tedy zjevně i před , datum, , přičemž žaloba byla podána , datum, .

3. Účastníci učinili nesporným, že:- žalobce a) byl v době od , datum, do , datum, předsedou představenstva , Anonymizováno, ,- žalobce b) byl od , Anonymizováno, , Anonymizováno, pověřen funkcí ředitele , Anonymizováno, a následně od , Anonymizováno, , Anonymizováno, se stal jeho ředitelem,- žalovaný byl v roce , Anonymizováno, zastupitelem statutárního města , adresa, ,- , Anonymizováno, byl zřízen statutárním městem , adresa, a to je také jeho jediným akcionářem., právnická osoba, obsahu článku s titulkem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ publikovaného v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ročníku , Anonymizováno, , čísle , hodnota, , dne , datum, soud z nesporných tvrzení účastníků a výtisku uvedeného vydání zjistil, že v souvislosti s veřejnou zakázkou , Anonymizováno, na nový informační systém a s odnětím části dotace ze strany ministerstva pro místní rozvoj je v článku opakovaně citován žalovaný. Mimo jiné tak, že zhruba šest měsíců po volbách s příchodem nového ředitele , jméno FO, , předsedy , jméno FO, a dalších se začalo v , Anonymizováno, neskutečně řádit, dále že v projektu (na informační systém) měli cinknuté zadávací podmínky a že svým úmyslným švindlem ohrozili celou dotaci ve výši několika milionů.

5. Ohledně veřejné zakázky , Anonymizováno, s názvem „, právnická osoba, , Anonymizováno, “ realizované ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek z , datum, uveřejněné , datum, soud provedl listinné důkazy. Z těch vyplývá, že ministryně pro místní rozvoj shledala k námitkám , Anonymizováno, oprávněným opatření poskytovatele dotace, kterým nebyla část dotace na tuto zakázku ve výši , částka, vyplacena pro porušení podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace, a s konečnou platností rozhodla o nevyplacení této částky , Anonymizováno, . Námitky , Anonymizováno, považovala za nedůvodné, protože v rámci požadavků na členy realizačního týmu zakázky stanovil v zadávací dokumentaci, že vedoucí projektového týmu musí být držitelem platného certifikátu , Anonymizováno, v úrovni , Anonymizováno, , což nebylo objektivně odůvodnitelné s přihlédnutím k účelu, k jehož zajištění měl požadavek směřovat; požadavek tedy neměl oporu v legitimních potřebách , Anonymizováno, a mohl mít odrazující účinek na potenciální dodavatele, kteří by byli způsobilí předmět zakázky řádně plnit, avšak pro uvedený přísný požadavek se rozhodli nepodat do výběrového řízení svou nabídku. , Anonymizováno, obdržel pouze dvě nabídky a , datum, uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem. Tímto způsobem , Anonymizováno, porušil metodický pokyn pro oblast zadávání veřejných zakázek, požadavek byl vyhodnocen jako diskriminační, přičemž finanční oprava – nevyplacení části dotace – byla stanovena na samé spodní hranici, tj. 5 % z částky poskytnuté na financování veřejné zakázky (rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj z , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, č. účtu, -, Anonymizováno, ). Za popsaný postup při zadávání veřejné zakázky byl také , Anonymizováno, uznán vinným z přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy že , Anonymizováno, nedodržel pravidla stanovená tímto zákonem v soutěži o návrh, přičemž tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr návrhu, a za jeho spáchání mu byla uložena pokuta , částka, (rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, č. účtu, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Ze strany , Anonymizováno, nebyly částky odpovídající nevyplacené části dotace a uložené pokutě z titulu náhrady škody po nikom požadovány k úhradě (sdělení , Anonymizováno, z , datum, ).

6. Dalšími listinami soud provedl dokazování k tvrzenému postupu , Anonymizováno, při zadávání podlimitních veřejných zakázek. K žádosti žalovaného o poskytnutí informací mu , Anonymizováno, sdělil následující: Od účinnosti zákona č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, Sb., o zadávání veřejných zakázek, do data , datum, , Anonymizováno, nevydal žádnou interní směrnici či jiný vnitřní předpis podle tohoto zákona, vydání takové směrnice, která by se týkala veřejných zakázek podlimitních a malého rozsahu, bylo v přípravě; současně se , Anonymizováno, necítil vázán naposledy vydanou směrnicí účinnou od , datum, , neboť zrušením původního zákona o veřejných zakázkách k , datum, ji považoval za neplatnou. , právnická osoba, na odbavovací systém na , částka, bez DPH podepsanou , datum, , Anonymizováno, vyhodnotil jako tzv. sektorovou veřejnou zakázku, protože se týkala jeho relevantní činnosti, tj. poskytování služeb veřejnosti v oblasti dopravy. S ohledem na tehdy platný limit pro nadlimitní veřejnou zakázku – , částka, bez DPH – proto postupoval mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek, konkrétně mimo režim formálního zadávacího řízení. Nejprve v letech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, učinil průzkum trhu za účelem zjištění hodnoty budoucí veřejné zakázky, následně zjišťoval u jiných dopravních podniků funkcionalitu odbavovacího systému, vyzval k osobnímu jednání potencionální dodavatele a vedl s nimi jednání, poté vedl jednání s užším okruhem potencionálních dodavatelů a v , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyzval na základě rozhodnutí představenstva , Anonymizováno, společnost , Anonymizováno, k jednání směřujícímu k uzavření smlouvy; , datum, byla se společností uzavřena smlouva o dílo. Dále veřejnou zakázku na modernizaci obvodového pláště opravny trolejbusů v ceně , částka, bez DPH , Anonymizováno, realizoval formou poptávkového řízení, v němž oslovil dodavatele, obdržel jedinou nabídku s předpokládanými náklady stavby , částka, , představenstvo rozhodlo o přidělení zakázky a uzavření smlouvy o dílo s jediným uchazečem (sdělení , Anonymizováno, z , datum, , zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, _, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vyřizované žalobcem b) a podepsané žalobcem a)). Posledně uvedená smlouva o dílo byla podepsána , datum, se společností , právnická osoba, , Anonymizováno, , právnická osoba, . (výpis z internetového registru smluv).

7. V případě podlimitní sektorové veřejné zakázky , právnická osoba, ., na odbavovací zařízení , Anonymizováno, postupovala společnost tak, že , datum, zveřejnila výzvu k účasti ve výběrovém řízení a k podání předběžné nabídky, v níž podrobně stanovila kontaktní údaje zadavatele, účel výzvy, konkretizovala předmět, dobu a místo plnění veřejné zakázky, její maximální hodnotu, jakož i podmínky nabídek, způsob jejich posuzování a hodnocení, jakož i podmínky uzavření smlouvy. Předmětem veřejné zakázky bylo dodání , Anonymizováno, ks nových odbavovacích zařízení pro příměstskou autobusovou dopravu včetně , Anonymizováno, licencí a kompletního , Anonymizováno, pro backoffice, dále prvotní instalace , Anonymizováno, ks odbavovacích zařízení, dodání souvisejícího příslušenství, proškolení personálu, poskytnutí služeb podpory, údržby, mimozáručního servisu a akceptačních testů. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na , částka, bez DPH podle položkové kalkulace, která byla přílohou výzvy, a maximální nabídková cena dodavatele v souladu se zákonem na , částka, bez DPH (výzva , právnická osoba, ., z , datum, ). Společnost, která výběrové řízení vysoutěžila za cenu , částka, bez DPH, následně předmět plnění nedodala, proto , právnická osoba, ., od smlouvy odstoupila a věc má soudní dohru; vzhledem k tomu, že , právnická osoba, ., zajišťuje oproti , Anonymizováno, příměstskou a meziměstskou dopravu, vysoutěžené odbavovací zařízení nemusí být technologicky identické, a tedy nemusí mít stejné pořizovací náklady a náklady na související služby (sdělení , právnická osoba, ., z , datum, včetně krycího listu nabídky).

8. Z výroční zprávy , Anonymizováno, za rok , Anonymizováno, je zřejmé, že mu jsou pravidelně poskytovány kompenzace a provozní dotace z veřejných prostředků, v roce , Anonymizováno, se jednalo o , částka, , z čehož , částka, poskytlo statutární město , adresa, .

9. Další důkazy navrhované účastníky soud neprovedl. Písemná komunikace mezi nimi před zahájením soudního řízení, stejně jako to, zda žalobci byli v souvislosti se zakázkami nějak sankcionováni a zda se domáhali vůči periodiku nějaké nápravy, nemají pro věc význam. Právní rozbory zaměstnance statutárního města , adresa, či advokátní kanceláře jsou pro soud nepoužitelné, protože si musí věc vyhodnotit po právní stránce sám. Dotaz na autora článku či jeho výslech je zbytečný - žalovaný přímo nezpochybňoval, že novináři sdělil, co je v článku uvedeno jako jeho citace, pouze uvedl, že si to nepamatuje; jeho obrana spočívala mimo jiné v tom, že oproti žalobcům jinak vykládal obsah citací (že se nikdy nevyslovil tak, že by se v souvislosti se zakázkami jednalo o činnost samotných žalobců). Uvedeným článkem soud považuje za prokázané, že žalovaný řekl, co je u něj citováno, protože při absenci jakýchkoliv námitek , právnická osoba, soud nemůže vycházet z toho, že co novinář napíše, je lživé, a proto je třeba jej k tomu vyslýchat; navíc i kdyby tomu tak v této věci bylo, nemá to pro rozhodnutí význam, protože žaloba byla zamítnuta. V neposlední řadě se s ohledem na níže uvedené důvody zamítavého rozhodnutí soud nezabýval vznikem a charakterem případné nemajetkové újmy žalobců, a tedy neprovedl jejich výslech.

10. Z provedeného dokazování tedy soud činí tento podstatný závěr o skutkovém stavu: V důsledku diskriminačního a nepřiměřeného požadavku v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, která byla následně zadána vybranému subjektu, nebyla , Anonymizováno, vyplacena část dotace, a naopak byl shledán vinným ze spáchání přestupku s uložením pokuty. Kromě toho neexistoval v , Anonymizováno, žádný vnitřní předpis, který by upravoval postup pro zadávání podlimitních veřejných zakázek, a jejich dodavatelé byli vybíráni i v případě milionových zakázek po předchozím oslovení určitého počtu dodavatelů ze strany , Anonymizováno, , bez jakékoliv veřejné výzvy k podávání nabídek a bez jakýchkoliv předem stanovených pravidel, byť je , Anonymizováno, zásadní měrou financován z veřejných financí. K popsaným skutečnostem došlo v době, kdy oba žalobci zastávali nejvyšší funkce v , Anonymizováno, , a současně v době před uveřejněním citací žalovaného v týdeníku , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

11. Podle § 81 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Podle § 82 člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Podle § 2910 v návaznosti na § 2894 odst. 2 škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2951 odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Podle § 2956, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil.

12. V prvé řadě soud konstatuje, že právo žalobců na omluvu není promlčeno. Promlčecí lhůta je totiž podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku tříletá a podle § 619 občanského zákoníku počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, tedy pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. V případě práva na náhradu nemajetkové újmy vzniklé neoprávněným zásahem do osobnostních práv tak promlčecí lhůta nemůže začít běžet dříve než v okamžiku zásahu; tento okamžik však není totožný s okamžikem, kdy žalovaný citované výroky (v soukromí) pronesl, protože k neoprávněnému zásahu mohlo dojít až jejich zveřejněním, tedy publikací článku , datum, . Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána , datum, , uplatnili žalobci svá práva dva dny před uplynutím promlčecí lhůty.

13. Přesto žaloba ani jednoho z žalobců není důvodná.

14. Základními předpoklady úspěšného uplatnění jakýchkoliv práv na ochranu osobnosti (ať už v příčinné souvislosti s jednáním představujícím zásah do osobnostních práv vznikla či nevznikla nemajetková újma) jsou jednak jednání, které je objektivně způsobilé zasáhnout do osobnosti člověka v dané situaci, na daném místě a v daném postavení, a jednak neoprávněnost zásahu. V případě výroku, kterým je sdělován nějaký skutkový stav jakožto fakt, je neoprávněnost zásahu dána jeho nepravdivostí. U výroku, který je svou povahou kritikou či hodnocením, u nichž z povahy věci nelze ověřit jejich pravdivost, je neoprávněnost zásahu způsobena nepřiměřeností či nevěcností kritiky s ohledem na nějaký reálný skutkový základ.

15. Výroky pronesené žalovaným jednoznačně působí negativně a byly objektivně způsobilé zasáhnout do osobnostních práv žalobců, byť lze žalovanému dát za pravdu, že se přímo nevyslovil tak, že to byli právě žalobci, kdo začal v , Anonymizováno, neskutečně řádit, kdo formuloval cinknuté zadávací podmínky a tak svým úmyslným švindlem ohrozil dotaci. Žalobci však byli v té době nejvyššími představiteli managementu , Anonymizováno, , přičemž všechny tři výroky žalovaného jasně cílily právě na poměry v něm. Kromě toho žalovaný před pronesením předmětných výroků výslovně označil oba žalobce jménem i funkcí a dal do souvislosti řádění v , Anonymizováno, s jejich příchodem do funkce s tím, že v té době měli v , Anonymizováno, cinknuté zadávací podmínky, což jakožto úmyslný švindl ohrozilo dotaci. Proto lze uzavřít, že každý, kdo by se nacházel v době publikace článku ve funkcích žalobců, by pronesené výroky vnímal jako zásah do své cti a důstojnosti.

16. Pokud jde o povahu výroků „cinknuté zadávací podmínky“ a ve spojení s tím „úmyslný švindl“, jedná se o fakta ve smyslu podvodných, nezákonných, na míru upravených zadávacích podmínek. Ostatně sami žalobci dávají těmto sdělením v žalobě stejný význam. V řízení bylo prokázáno, že zadávací podmínky veřejné zakázky na informační systémy , Anonymizováno, obsahovaly diskriminační a nepřiměřený požadavek na vedoucího projektového týmu, který nijak nesouvisel s odůvodněnými potřebami , Anonymizováno, , což jednak mohlo odradit dodavatele nesplňující uvedený požadavek, jednak vedlo k uzavření smlouvy s dodavatelem, který tento požadavek splňoval. Z popsaného důvodu navíc nebyla , Anonymizováno, vyplacena část dotace a byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle zákona o zadávání veřejných zakázek. V tomto směru tedy byl postup , Anonymizováno, nezákonný a podvodný. Označení zadávacích podmínek jako cinknutých a jednání s tím souvisejícího jako úmyslně švindlovaného tedy odpovídá realitě, uvedené výroky jsou pravdivé. Na tomto závěru nic nemění ani to, že přímo žalobci nikdy nebyli za své jednání při řízení , Anonymizováno, nijak postiženi, že nebyli členy hodnotící komise, že , Anonymizováno, rozhoduje kolektivním orgánem, ani to, že zadávací podmínky formuluje zřejmě zaměstnanec , Anonymizováno, k tomu určený. Rovněž tu část výroku, že tím „ohrozili celou dotaci ve výši několika milionů“ nelze považovat za nepravdivou. Z rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj vyplývá, že finanční oprava byla uplatněna na samé spodní hranici, tj. 5 % z částky poskytnuté na financování veřejné zakázky (, částka, ). Nevyplacená část dotace tedy mohla být i vyšší, přičemž celá dotace zjevně převyšovala , částka, , a činila tak několik milionů. Skutečnost, že Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže mohla být , Anonymizováno, ve správním řízení uložena pokuta pouze do výše 10 % ceny veřejné zakázky, s hrozbou nevyplacení dotace nijak nesouvisí; jedná se o dva na sobě zcela nezávislé instituty, přičemž k výši pokuty hrozící ve správním řízení se žalovaný nijak nevyjadřoval.

17. Výrok, že se „začalo s příchodem žalobců a dalších v , Anonymizováno, neskutečně řádit“, představuje negativní kritiku poměrů v , Anonymizováno, . Žalovaný ji učinil jednak na základě výše popsaného problému se zadávacími podmínkami, jednak na základě blíže konkretizovaného postupu , Anonymizováno, při zadávání podlimitních veřejných zakázek v řádech jednotek milionů korun s tím, že jedna z nich – na odbavovací zařízení - se mu navíc jevila jako značně předražená v porovnání s obdobnou veřejnou zakázkou zadávanou , právnická osoba, . Předně soud konstatuje, že v době, kdy žalovaný pronesl uvedený výrok, tedy cca v druhé polovině , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nemohl mít k dispozici informaci o konečné ceně, za kterou byla vysoutěžena zakázka , právnická osoba, ., protože ta teprve , datum, zveřejnila výzvu k účasti ve výběrovém řízení (navíc v ní byla uvedena předpokládaná hodnota zakázky , částka, bez DPH, nikoliv následně vysoutěžených , částka, bez DPH). O uvedenou informaci tedy žalovaný nemohl svou kritiku poměrů v té době opřít. Naopak ale žalovaný prokázal, že před pronesením kritiky si opatřil od , Anonymizováno, informaci, podle které pro zadávání veřejných zakázek neměl , Anonymizováno, v letech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, stanoven žádný konkrétní postup. Dále, že zakázka přes , částka, zadaná v , Anonymizováno, , Anonymizováno, a zakázka přes , částka, (těsně pod limitem § 158 odst. 1 a § 25 zákona o zadávání veřejných zakázek ve spojení s § 2 odst. 2 prováděcího nařízení vlády, který vyžaduje povinnost zadat ji ve formálním zadávacím řízení) zadaná v , Anonymizováno, , Anonymizováno, byly vybrány bez jakékoliv veřejné výzvy k podávání nabídek tak, že , Anonymizováno, oslovil dodavatele, které uznal za vhodné.

18. Lze souhlasit s žalobci, že podle zákona o zadávání veřejných zakázek , Anonymizováno, nevznikla v případě těchto zakázek povinnost zadat je v zadávacím řízení. Nicméně i na zadávání těchto zakázek se vztahují zásady zakotvené v § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace ve vztahu k dodavatelům. Soudu v této věci nepřísluší posuzovat, zda se , Anonymizováno, těmito zásadami řídil ve smyslu případné odpovědnosti podle zákona o zadávání veřejných zakázek, avšak jejich dodržení hodnotí z pohledu přiměřenosti a věcnosti zvolené kritiky. V tomto směru soud považuje kritiku za oprávněnou, protože je žádoucí, aby , Anonymizováno, , jehož zřizovatelem a jediným akcionářem je město a který hospodaří s veřejnými financemi, postupoval při zadávání uvedených veřejných zakázek, nadto hraničících s limitem pro přísnější zákonný režim, maximálně předvídatelně, průhledně a umožnil přihlásit se k účasti na nich všem dodavatelům, kteří by byli schopni je realizovat. Například formou výzvy k účasti ve výběrovém řízení, jak to učinila u obdobné zakázky , právnická osoba, . To , Anonymizováno, svým postupem bez jakýchkoliv pravidel a (posuzováno z vnějšího pohledu) v podstatě nahodilým výběrem dodavatelů nesplňoval. Je také žádoucí, aby se o věcech veřejného zájmu diskutovalo a aby byly nesprávné či kontroverzní postupy kritizovány, nadto někým, kdo byl zvolen do zastupitelstva města. Ve spojení s nezákonnými zadávacími podmínkami na informační systémy proto je možné s určitou mírou nadsázky hovořit o „řádění v , Anonymizováno, “.

19. I když se tedy žalobci mohou cítit dotčeni na svých osobnostních právech, tvrzení žalovaného byla pravdivá, respektive kritika oprávněná, a proto se nejedená o neoprávněný zásah. Vzhledem k tomu se již soud nezabýval tím, zda žalobcům vznikla nějaká nemajetková újma.

20. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu soud přiznal úspěšnému žalovanému plnou náhradu nákladů řízení. Částka , částka, se skládá z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u jednání) po , částka, podle § 9 odst. 4 písm. a), 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, podle § 13 odst. 4 této vyhlášky a z náhrady DPH ve výši , částka, podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalobce zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaného.