Krajský soud v Ostravě · Usnesení

71 Co 31/2025

č. j. 71 Co 31/2025-55

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-02-18 · ZMENA · ECLI:CZ:KSOS:2025:71.Co.31.2025.1

Citované zákony (8)

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o zaplacení částky 39 113 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 23. 8. 2024, č. j. 10 C 51/2024-37, I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. odstavci II. výroku, mění takto:Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení 12 455 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně.II. Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení 1 452 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 39 113 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 39 113 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení (výrok I.) a zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení 3 743 Kč (výrok II.). Výši odměny zástupce žalobkyně řízení soud stanovil dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.

2. Proti výroku II. podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že nebyl důvod aplikovat ustanovení § 14 advokátního tarifu, neboť spor nebyl bagatelním sporem, nebyl zahájen na formulářové žalobě, předmětem je regresní pohledávka vzniklá ze zákona, pohledávka, kterou žalobkyně je nucena vymáhat ze zákona a která je jen vedlejším produktem její hlavní činnosti. Proto se nechává zastupovat advokátem. Žalobkyně musí zkoumat vůči jakým osobám a zda jí regresní nárok vznikl. Musí posuzovat odpovědnost řidiče, provozovatele vozidla či vlastníka vozidla, musí spolupracovat s policií či správními orgány. Rovněž četnost judikatury k regresním nárokům svědčí o tom, že jde o oblast náročnou a v jednotlivých případech specifickou. Nejde ani obchodování s pohledávkami za účelem získání náhrady nákladů řízení. Pokud by snad měla žalobkyně zcela vymáhání řešit vlastními silami, náklady s tím vzniklé by musela rozprostřít mezi tzv. slušné účastníky silničního provozu, ti by hradili náklady za neplatiče pojistného. Navrhla proto změnu napadeného výroku II. tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení 12 455 Kč.

3. Žalovaní se k odvolání nevyjádřili.

4. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. v napadené části, tj. výroku II., včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání je důvodné.

5. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. míří na řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Typicky může jít o příspěvek Kanceláři za dobu bez pojištění odpovědnosti, o dlužné jízdné v MHD apod, tedy situace, kde se mění jen hlavička žaloby, žalovaná částka, počet dnů, popř. jiné údaje, přičemž skutková a právní stránka těchto věcí je téměř totožná. Ovšem v nyní projednávané věci jde o regresní nárok žalobkyně, vyplývající z dopravní nehody a vyplaceného pojistného plnění, kdy je skutečně nutno zkoumat odpovědnost řidiče, provozovatele či vlastníka vozidla nejen za samotnou škodu, ale nutno zkoumat, i zda vzniká nárok na regres, z jakého zákonného důvodu a vůči komu. Jde o činnost nikoli mechanickou, ale vyžadující kontrolu, skutkové a právní posouzení, ověřování výsledku případných trestních či správních řízení apod.

6. Odvolací soud tedy má za to, že není namístě aplikovat ustanovení § 14b advokátního tarifu a žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení za tři úkony právní služby právní zástupkyně (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) dle § 8 odst. 1, § 7 bodu 5 odměna po 2 700 Kč, tj. 8 100 Kč, náhrada hotových výdajů dle § 13 tarifu 900 Kč, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za DPH 1 890 Kč (21 % z 9 000) a náhrada soudního poplatku 1 565 Kč. Celkem tedy částka 12 455 Kč.

7. Proto odvolací soud dle § 220 odst. 1 písmeno a) o. s. ř. změnil napadený výrok II. tak, že uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení 12 455 Kč.

8. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení dle § 11 odst. 2 písmeno c) advokátního tarifu na ½ odměny (z tarifní hodnoty 8 712 Kč, rozdíl mezi přiznanými a požadovanými náklady řízení), tj. částku 750 Kč, náhradu hotových výdajů dle § 13 tarifu 450 Kč a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhradu DPH 252 Kč (21 % z 1 200). Celkem jsou tedy žalovaní povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení 1 452 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.