71 CO 342/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Žmolilové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o zaplacení 136 700 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 6. 10. 2021, č. j. 26 C 70/2021-51,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku mění takto: Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 136 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 1. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení v částce 20 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 27 475 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 136 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z této částky za dobu od 1. 1. 2020 do zaplacení (výrok I.) a náklady řízení ve výši ve výši 39 193,05 Kč (výrok II.). Rozsudek odůvodnil tím, že na základě kupní smlouvy z 29. 5. 2019 měl žalovaný uhradit žalobkyni část kupní ceny ve výši 150 700,02 Kč do 31. 12. 2019. Žalovaný na tuto dílčí část kupní ceny zaplatil dne 8. 2. 2021 částku 14 000 Kč. Pokud jde o právní posouzení, dospěl k závěru, že žalovaný částečným plněním dle § 2054 odst. 2 o. z. uznal i zbytek pohledávky. Dále namítané započtení částky 136 700 Kč ze strany žalovaného posoudil jako nedůvodné, neboť žalovaný netvrdil a neprokázal, z jakého titulu částky žalobkyni před uzavřením smlouvy, navíc na zcela jiný účet, uhradil. Neprokázal rovněž obsah tvrzené dohody a splatnost tvrzené částky. Dosud nesplatnou pohledávku pak nelze započítat vůči pohledávce žalobkyně.

2. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání, které odůvodnil tím, že okresní soud učinil v odstavci 4 nesprávně souhrnné skutkové zjištění, aniž by uvedl, jaká zjištění učinil z jakého důkazu a rozsudek je nepřezkoumatelný. Dále namítal, že okresní soud nevyslechl navrženého svědka [jméno] [příjmení], i když ho žalovaný k důkazu navrhl a svědek byl přítomen před jednací síní. Svědek byl přítomen ústní dohodě účastníků o tom, že žalovaný uhradí žalobkyni před uzavřením kupní smlouvy část kupní ceny. Dále v odvolání namítal, že formálně byla dlužníkem úvěrové smlouvy žalobkyně, avšak neměla nikdy dostatečný příjem ke splácení, když žalovaný by pro již existující úvěr další nedostal. Žalovaný po celou dobu soužití účastníků úvěr na pořízení nemovitostí hradil žalobkyni. Na počátku roku 2018 došlo k rozchodu účastníků a po dohodě účastníků nemovitosti kupní smlouvou nabyl žalovaný. Převzetí hypotéky nemohlo být provedeno rychle a žalobkyně požadovala úhradu části ceny nemovitostí. Proto na základě dohody účastníků ještě před uzavřením kupní smlouvy hradil žalovaný žalobkyni část kupní ceny, která posléze byla vtělena i do kupní smlouvy. Okresní soud rovněž pominul další důkazy navržené žalovaným k prokázání výše příjmů žalobkyně. Rovněž okresní soud neuvedl, jaká zjištění učinil z výpisu z bankovních účtů žalovaného za dobu od 18. 2. 2018 až 18. 2. 2021. Rovněž okresní soud neumožnil klást žalovanému dotazy v rámci jeho účastnického výslechu. Žalovaný uhradil žalobkyni část kupní ceny ještě před uzavřením smlouvy a na základě předžalobní výzvy uhradil pouze zbývající částku 14 000 Kč. Navrhl proto zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

3. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného, žalovaný svou povinnost z kupní smlouvy nesplnil a platby před uzavřením smlouvy nebyly určeny na úhradu kupní ceny.

4. Z podnětu včasného odvolání žalovaného přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání je důvodné.

5. Pokud jde o odvolací námitku nepřezkoumatelnosti souhrnných skutkových zjištění, pak okresní soud uvedl zjištění z listinných důkazů v odstavci 4. a současně je rovnou převzal jako zjištěný skutkový stav. V zásadě je takovýto postup nevhodný a může vést k nepřezkoumatelnosti rozsudku ohledně jednotlivých zjištění, hodnocení důkazů okresním soudem jednotlivě a v jejich souhrnu. Ovšem v nyní projednávané věci skutková zjištění z listinných důkazů uvedených v odstavci 4. napadeného rozsudku nejsou nijak rozsáhlá, jsou i mezi stranami nesporná a je zřejmé jaké zjištění z jakého listinného důkazu okresní soud učinil. Mezi stranami není sporu o tom, že uzavřeli 29. 5. 2019 písemnou kupní smlouvu, že žalovaný měl uhradit část kupní ceny 150 700,02 Kč do 31. 12. 2019 na účet žalobkyně a rovněž není sporu o tom, že žalovaný hradil žalobkyni ještě před podpisem kupní smlouvy žalobkyni na její jiný účet různé částky zachycené ve výpisech z účtu žalovaného. To, že tyto platby žalobkyně obdržela, není rovněž sporné. To, že žalovaný na základě předžalobní výzvy uhradil pouze částku 14 000 Kč, rovněž není mezi stranami sporné. Potud jsou tedy skutková zjištění a zjištěný skutkový stav uvedený v odstavci 4. napadeného rozsudku správné a rozsudek okresního soudu je v tomto rozsahu přezkoumatelný, tato odvolací námitka tedy není důvodná.

6. Pokud jde o odvolací námitku nehodnocení důkazů týkajících se okolnosti výše příjmů žalobkyně a její fiktivní role při získání úvěru, pak jde o důkazy nehodnocené okresním soudem ve smyslu § 213 odst. 4 o. s. ř. dle závěru okresního soudu pro jejich nadbytečnost. Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že okolnost nabytí nemovitosti nic nevypovídá o žalovaným tvrzené verzi dohody o vypořádání majetkových poměrů účastníků až po skončení jejich soužití. Jinými slovy to, jak účastníci nemovitost nabyli pro účely zajištění svého společného bydlení, nic nevypovídá o tom, jak se chtěli mezi sebou vypořádat na základě tvrzených ústních či písemných smluv při ukončování jejich soužití a zejména nic nevypovídá o charakteru plateb, jež žalovaný namítá jako úhradu části kupní ceny. Tato odvolací námitka rovněž není důvodná.

7. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda část plateb uhrazených žalovaným ve výši 136 700 Kč byla platba na kupní cenu ještě před uzavřením kupní smlouvy, nebo mělo jít o platby na zcela jiné účely vyvolané společným soužitím účastníků (na splátky úvěru či jiné účely) jak tvrdí žalovaná.

8. V této souvislosti okresní soud nevyslechl navrženého svědka [jméno] [příjmení], který měl být přítomen ústní dohodě účastníků o způsobu úhrady části kuní ceny ještě před podpisem písemné kupní smlouvy, aniž by okresní soud u jednání či alespoň v odůvodnění rozsudku uvedl důvod, proč tento důkaz vůbec neprovedl. Jde tedy o opomenutý důkaz ve smyslu § 213 odst. 4 o. s. ř. Odvolací soud má za to, že jde o důkaz co do tvrzeného obsahu za odpovídající a potencionálně prokazující tvrzené skutečnosti, avšak s ohledem na odvolacím soudem zopakované a doplněné dokazování a odvolacím soudem nově zjištěný skutkový stav, jde o důkaz nadbytečný. Proto tento důkaz neprovedl dle § 213 odst. 4 o. s. ř. ani odvolací soud, neboť již nebyl potřebný ke zjištění skutkového stavu. Nad rámce výše uvedeného, pokud okresní soud předvolal svědka prostřednictvím právního zástupce žalovaného (č. l. 44 žádost o zajištění účastí svědka), pak měl uvést řádně důvod, proč tento důkaz neprovedl a dále byť by svědka nevyslechl, měl zjistit a rozhodnout o případném svědečném svědka, který se k jednání zbytečně z popudu soudu dostavil. Rovněž okresní soud vyslechl ve věci žalovaného, avšak do rozsudku tento důkaz nijak nepromítl a nehodnotil jej, což je rovněž procesní pochybení okresního soudu, které však po doplnění dokazování odvolacím soudem bylo napraveno a nemělo vliv na správnost rozhodnutí ve věci samé. Námitky ohledně podstatně zkrácené výpovědi žalovaného a nemožnosti klást neshledal odvolací soud důvodné, neboť dle obsahu protokolu o jednání nebyly žádné námitky k protokolaci ze strany právního zástupce žalovaného vznášeny.

9. Okresní soud dále provedl důkaz výpisy z bankovního účtu žalovaného, avšak podrobnější skutková zjištění z nich nečinil a rovněž se nezabýval rozpory ve výpisu z tohoto účtu předložených žalovaným (obsahující poznámky) a výpisu předložených žalobkyní (bez poznámek). Odvolací soud tedy dle § 213 odst. 4 o. s. ř. zopakoval dokazování těmito výpisy z bankovního účtu žalovaného za dobu od 3. 4. 2018 do 23. 4. 2019 a zjistil k žalovaným namítaným platbám, že žalovaný uhradil na účet žalobkyně dne 3. 4. 2018 trvalým příkazem částku 12 000 Kč, dne 24. 4. 2018 jednorázovou úhradou částku 2 700 Kč, dne 3. 5. 2018 trvalým příkazem částku 12 000 Kč, dne 7. 5. 2018 jednorázovou platbou částku 14 000 Kč, dne 4. 6. 2018 trvalým příkazem částku 12 000 Kč, dne 3. 7. 2018 trvalým příkazem částku 12 000 Kč, dne 3. 8. 2018 trvalým příkazem částku 12 000 Kč, dne 20. 8. 2018 jednorázovou platbou částku 32 395 Kč, dne 26. 9. 2018 jednorázovou částku 53 737 Kč Celkem tedy jde o částku 150 832 Kč. Ve výpisu předloženém žalovanou nejsou žádné poznámky. Ve výpisu předložené žalobcem jsou poznámky u každé s plateb splátka kupní ceny, u platby dne 20. 8. 2018 je poznámka splátka kupní ceny 30 000 Kč + doplatek energie 2 395 Kč a u platby 26. 9. 2018 je poznámka splátka kupní ceny 30 000 Kč + splátka hypotéka 23 737 Kč. Podle žalovaného tedy těmito platbami uhradil část kupní ceny 136 700 Kč, což je rozdíl mezi celkem uhrazenou částkou 150 832 Kč a částkami 2 395 Kč na energie a 23 737 Kč na hypotéku.

10. Odvolací soud zopakoval rovněž důkaz e-mailovou korespondencí mezi právními zástupci účastníků mezi dny 23. 1. 2021 a 6. dubna 2021, z níž zjistil, že na základě předžalobní výzvy žalovaný sdělil, že podstatnou část tvrzené pohledávky již uhradil a žádá pouze o zaslání bankovního účtu pro úhradu zbytku pohledávky. Dále poukazuje na své tvrzené pohledávky vůči žalobkyni, které bude požadovat po žalované vrátit a dále žalovaný přípisem ze dne 3. 4. 2021 započítává platby 136 700 Kč (odpovídající výše uvedeným platbám) oproti pohledávce žalobkyně a požaduje úhradu dalších pohledávek 194 451 Kč.

11. Odvolací soud dále doplnil dokazování o dotaz bance, zda u těchto výše uvedených plateb byla zadána poznámka pro plátce, poznámka pro příjemce či jiná poznámka. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 5. 5. 2022 odvolací soud zjistil, že žalovaný u všech těchto plateb zadal vlastní poznámku splátka kc a u platby dne 20. 8. 2018 vlastní poznámku splátka kc + doplatek energie a u platby dne 26. 9. 2018 vlastní poznámku splátka hypo + splátka kc. Žalovaný tedy pro své účely označil tyto platby jako úhradu kupní ceny, a u dvou plateb i jako platbu na další účel. Nejde tedy o dodatečně dopisované poznámky s cílem dodatečně určovat účel plateb. Tyto poznámky však nebyly viditelné pro příjemce plateb.

12. Na základě doplněného a zopakovaného dokazování tedy odvolací soud zjistil, že žalovaný uhradil ještě před uzavřením kupní smlouvy ze dne 29. 5. 2019 žalobkyni částku 150 832 Kč, z níž částku 136 700 Kč považoval jako splátku kupní ceny a poznačil si u těchto plateb tento účel plateb. Na základě předžalobní výzvy k úhradě kupní ceny 150 700,02 Kč pak uvedl, že požadovanou část kupní ceny již téměř uhradil a zaplatil pak pouze 14 000 Kč Odvolací soud s přihlédnutím k výpovědi žalovaného, konzistentní obraně žalovaného a zejména z účelu plateb, které si žalovaný poznačil při jejich zadání, dále s přihlédnutím k jeho reakci na předžalobní výzvu má za to, že je prokázáno, že žalovaný ještě před podpisem písemné kupní smlouvy zaslal žalované na základě jejich ústní dohody částku 136 700 Kč, kterou považoval za splátku kupní ceny nemovitostí, jež měl od žalobkyně v budoucnu nabýt. Byť se tedy potvrzení úhrady části kupní ceny ještě před podpisem kupní smlouvy neobjevilo v samotné smlouvě (ať již snížením kupní ceny nebo hlavně kvitancí věřitele o částečné úhradě před uzavřením smlouvy), fakticky k úhradě části kupní ceny již došlo. Odvolací soud tedy uvěřil výpovědi a tvrzení žalovaného, že část kupní ceny 136 700 Kč uhradil žalobkyni ještě před podpisem kupní smlouvy.

13. Pokud jde o právní posouzení věci, z e-mailové komunikace právních zástupců je zřejmé, že žalovaný v reakci na předžalobní výzvu nikdy neuznával existenci celé pohledávky, ale pouze její části, nelze tedy uzavřít, že by platbou částky 14 000 Kč dle § 2054 odst. 2 o. z. uznal i zbytek pohledávky, protože z okolností případu nelze usuzovat, že touto platbou žalovaný uznává i zbytek pohledávky. Naopak zbytek pohledávky aktivně rozporuje. Odvolací soud tedy s tímto právním hodnocením okresního soudu nesouhlasí.

14. Podle § 1807 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.) má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

15. Rovněž otázka zápočtu plateb žalovaného nebyla okresním soudem posouzena správně. S ohledem na odvolacím soudem odlišně zjištěný skutkový stav, pak je nutno platby žalovaného v částce 136 700 Kč před uzavřením smlouvy posuzovat jako zálohu dle § 1807 o. z. a závazek žalovaného k úhradě části kupní ceny 150 700 Kč tedy zanikl co do částky 136 700 Kč splněním a žalobkyně nemá nárok na opětovnou úhradu této části kupní ceny. Zbytek kupní ceny pak žalovaný uhradil na základě předžalobní výzvy.

16. Odvolací soud tedy dle § 220 odst. 1 písmeno b) o. s. ř. změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalobu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení před okresním soudem odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení 20 640 Kč. Jde o odměnu právního zástupce žalovaného 19 740 Kč za převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u jednání po 6 580 Kč dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů 900 Kč za tři úkony právní služby dle § 13 advokátního tarifu.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl s odvoláním zcela úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení za zaplacený soudní poplatek za odvolání 6 835 Kč, odměnu 19 740 Kč za tři úkony právní služby po 6 580 Kč dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu, dle § 13 náhradu hotových výdajů za tři úkony 900 Kč Celkem je tedy žalobkyně povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 27 475 Kč.